Ukrajina v noci na čtvrtek čelila rozsáhlému ruskému útoku bezpilotními letouny. Invazní armáda poslala na ukrajinské území celkem 78 dronů, ukrajinské úřady následně oznámily, že jich bylo šedesát sestřeleno. Podle ukrajinského letectva vypálilo Rusko také jednu balistickou raketu Iskander-M. O případných obětech zatím informace nejsou. Během úderů také podle ukrajinských médií dva drony vlétly do běloruského vzdušného prostoru, tamní protivzdušná obrana je zneškodnila.
Na Ukrajinu útočily desítky ruských dronů, dva měly „zabloudit“ i do Běloruska
Deník Ukrajinska pravda napsal, že terčem útoku se stal mimo jiné Kyjev, kterým nad ránem otřásly exploze. Ty byly následkem práce protivzdušné obrany. Kvůli útočícím bezpilotním letounům Šáhed platil v Kyjevě poplach devět hodin.
Kyjevská městská vojenská správa na síti Telegram uvedla, že byly zničeny všechny ruské útočné drony. Průniky bezpilotních letounů nad ukrajinské území začaly podle správy ve středu kolem desáté hodiny večer. Poplach byl v hlavním městě vyhlášen před půlnocí.
Dva drony íránské provenience Šáhed podle listu Ukrajinska Pravda pronikly v noci na čtvrtek i do běloruského vzdušného prostoru. K oběma strojům odstartovaly běloruské stíhačky, které je následně sestřelily. Drony prý vlétly do běloruské Gomelské oblasti.
Generální štáb běloruské armády následně průnik a sestřelení dronů nad svým územím potvrdil, neupřesnil však, kdo je vypustil. Podle náčelníka štábu Sergeje Frolova je toto nyní „předmětem vyšetřování“.
Ruské invazní jednotky v posledních týdnech rychle postupují směrem k městu Pokrovsk v Doněcké oblasti. „Experti se shodují na tom, že ve chvíli, kdy se Rusové dostanou přímo k Pokrovsku, začnou třeba městské boje, tak se toto může zpomalit,“ upozornila zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová.
Velitel ukrajinských sil Oleksandr Syrskyj v rozhovoru pro CNN uvedl, že se vojákům podařilo zastavit postup ruských jednotek k Pokrovsku. „Za posledních šest dní nepostoupil nepřítel ve směru na Pokrovsk ani o metr. Jinými slovy, naše strategie funguje,“ řekl Syrskyj. Jeho tvrzení ovšem nelze nezávisle ověřit.
Zpravodajka ČT Darja Stomatová o vývoji války na Ukrajině (5. září 2024) (zdroj: ČT24)
Ruská invazní armáda si pravidelně připisuje další územní zisky v Doněcké oblasti, a to hned v několika směrech. Pomalu posunuje frontu od Bachmutu na Časiv Jar a bojuje ve východních čtvrtích Torecku. Ve čtvrtek prohlásila, že dobyla východoukrajinskou vesnici Zavitne v Doněcké oblasti, napsala ruská státní agentura TASS. Moskva rovněž uvedla, že Ukrajina za den přišla až o 530 vojáků a dva tanky. Už ve středu Rusko oznámilo, že ovládlo východoukrajinské obce Karlivka a Prečystivka v Doněcké oblasti. Informace nelze v podmínkách války bezprostředně ověřit.
„Ukrajinci mají systém protivzdušné obrany, který zázračně funguje už 2,5 roku, dostali systémy Patriot, NASAMS, ale nestačí to na pokrytí takhle velké země a Rusové plánují vysílání raket s plochou dráhou letu tak, aby pokud možno obcházeli města, kde je protivzdušná obrana silná. Ukrajina nemá dost prostředků na každé město. Balistické rakety jsou rychlé a na ně jsou třeba moderní systémy,“ komentoval situaci bývalý velitel Výcvikového centra spojeneckých sil NATO Pavel Macko.
Generál ve výslužbě Pavel Macko o aktuální situaci na Ukrajině (5. září 2024) (zdroj: ČT24)
Na Ukrajině ve čtvrtek pokračovalo odklízení důsledků úterního ruského útoku na učiliště ve městě Poltava, které je již kompletní. Podle tiskového odboru Státní služby Ukrajiny pro mimořádné situace se počet mrtvých zvýšil na 55, zároveň eviduje přes tři sta zraněných.
Mírová jednání podle Ruska
Ve stínu pokračující agrese na ukrajinském území navrhl ruský vládce Vladimir Putin jako možné prostředníky pro případné mírové rozhovory s Ukrajinou Brazílii, Čínu a Indii. Bylo to přitom právě Rusko, které vůči Ukrajině před více než dvěma roky zahájilo plnohodnotnou a invazi a od té doby neustále pokračuje v ofenzivních operacích.
Podle agentury Reuters Putin, který se ve Vladivostoku účastní plenárního zasedání ekonomického fóra, rovněž řekl, že základem jednání by mohla být dohoda připravovaná během rusko-ukrajinských rozhovorů v Istanbulu na jaře 2022. Prohlásil také, že Moskva mírová vyjednávání nikdy neodmítala.
Načítání...
Rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem začaly krátce poté, co v únoru 2022 ruská vojska na Putinův pokyn vpadla do sousední země. Jednání ale Ukrajina přerušila, když po ústupu ruských vojsk od Kyjeva na jaře vyšly najevo masové vraždy a další zvěrstva, kterých se během krátké okupace ruští vojáci v okolí ukrajinské metropole dopustili. Symbolem těchto válečných zločinů se stalo město Buča, kde zastřelení civilisté leželi na ulicích a kde se našly i hromadné hroby. Moskva popírá jakékoliv útoky na civilisty, natož válečné zločiny, a za zmínku o těchto podezřeních hrozí v Rusku mnohaleté vězení.
Rusko v chystané dohodě z Istanbulu požadovalo, aby se Ukrajina zavázala k neutralitě, zřekla se vstupu do NATO, omezila velikost svých ozbrojených sil a udělila východní Ukrajině zvláštní postavení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ovšem vzkázal, že je proti takovým závazkům.
Putin ve Vladivostoku zmínil ukrajinský vpád do ruské Kurské oblasti, kde ukrajinští vojáci v srpnu ovládli části pohraničí. Podle ruského vládce se situace v regionu pro ruské síly stabilizovala a vojáci začali Ukrajince vytlačovat. Kyjev se ke vpádu podle Putina odhodlal, aby zastavil ruský postup na Donbasu, což se ale podle něj nepodařilo.
