Zastřeleni, umučeni, umláceni. V Buče už našli přes čtyři sta obětí ruských okupantů

Po více než čtyřech měsících vyšetřování ukrajinské úřady oznámily, že ruská okupace Buči si vyžádala nejméně 458 mrtvých. Podle zástupkyně starosty Mychajlyny Skoryk-Škarivské jde o nejpřesnější cifru, k jaké se vyšetřovatelé mohou dostat. Známky zastřelení, mučení nebo fatálního ubití nese 419 těl.

Devětatřicet obětí podle Skoryk-Škarivské zdánlivě zemřelo přirozenou smrtí. Místní poslankyně ale upozornila, že i tato úmrtí mohla být způsobena ruským chováním k civilnímu obyvatelstvu během měsíc trvající okupace města. Jde například o infarkt, který utrpěla patrně zdravá čtyřiatřicetiletá matka tří dětí v úkrytu před ostřelováním, nebo úmrtí ženy krátce poté, co její sestru zastřelili ruští vojáci.

Vyšetřovatelé zkoumají detaily každého případu, aby identifikovali pachatele a mohli je obžalovat kvůli válečným zločinům, doplnila Skoryk-Škarivská. Téměř všechny ostatky totiž doložitelně patří civilistům. Těla padlých ukrajinských vojáků evidují ukrajinské úřady zvlášť a tři těla ruských okupantů odeslaly k repatriaci.

Zhruba padesátka těl zůstává neidentifikována, podle zástupkyně starosty to nebylo možné. Skoryk-Škarivská upozornila také na části těl, které byly příliš zmrzačené, rozložené nebo roztříštěné, než aby je bylo možné přiřadit k obětem, zřejmě ale patřily několika lidem. Vyšetřovatelé se domnívají, že některé mohou patřit i ruským vojákům.

Každý desátý

Buču před válkou obývalo bezmála čtyřicet tisíc lidí, z nichž většina zvládla z předměstí Kyjeva uprchnout, ještě než dorazila invazní vojska. V Buče zůstaly přibližně čtyři tisíce lidí, většinou starší obyvatelé, kteří byli příliš nemocní nebo zkrátka nechtěli opustit své domovy. Během dvaatřiceti dnů ruské okupace zemřel každý desátý.

Buča v Kyjevské oblasti se stala jedním ze symbolů ruské okupace a válečných zločinů. Města jako Irpiň, Hostomel nebo Borodjanka ruská armáda obsadila v prvních dnech invaze na Ukrajinu, než se ze severu země stáhla poté, co narazila na silný ukrajinský odpor. Po odchodu okupantů se ve městech našly masové hroby se stovkami obětí.

Moskva navzdory přibývajícím důkazům páchání válečných zločinů popírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 16 mminutami

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo zhruba 1500 členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba 1500 členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 8 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...