Zastřeleni, umučeni, umláceni. V Buče už našli přes čtyři sta obětí ruských okupantů

Po více než čtyřech měsících vyšetřování ukrajinské úřady oznámily, že ruská okupace Buči si vyžádala nejméně 458 mrtvých. Podle zástupkyně starosty Mychajlyny Skoryk-Škarivské jde o nejpřesnější cifru, k jaké se vyšetřovatelé mohou dostat. Známky zastřelení, mučení nebo fatálního ubití nese 419 těl.

Devětatřicet obětí podle Skoryk-Škarivské zdánlivě zemřelo přirozenou smrtí. Místní poslankyně ale upozornila, že i tato úmrtí mohla být způsobena ruským chováním k civilnímu obyvatelstvu během měsíc trvající okupace města. Jde například o infarkt, který utrpěla patrně zdravá čtyřiatřicetiletá matka tří dětí v úkrytu před ostřelováním, nebo úmrtí ženy krátce poté, co její sestru zastřelili ruští vojáci.

Vyšetřovatelé zkoumají detaily každého případu, aby identifikovali pachatele a mohli je obžalovat kvůli válečným zločinům, doplnila Skoryk-Škarivská. Téměř všechny ostatky totiž doložitelně patří civilistům. Těla padlých ukrajinských vojáků evidují ukrajinské úřady zvlášť a tři těla ruských okupantů odeslaly k repatriaci.

Zhruba padesátka těl zůstává neidentifikována, podle zástupkyně starosty to nebylo možné. Skoryk-Škarivská upozornila také na části těl, které byly příliš zmrzačené, rozložené nebo roztříštěné, než aby je bylo možné přiřadit k obětem, zřejmě ale patřily několika lidem. Vyšetřovatelé se domnívají, že některé mohou patřit i ruským vojákům.

Každý desátý

Buču před válkou obývalo bezmála čtyřicet tisíc lidí, z nichž většina zvládla z předměstí Kyjeva uprchnout, ještě než dorazila invazní vojska. V Buče zůstaly přibližně čtyři tisíce lidí, většinou starší obyvatelé, kteří byli příliš nemocní nebo zkrátka nechtěli opustit své domovy. Během dvaatřiceti dnů ruské okupace zemřel každý desátý.

Buča v Kyjevské oblasti se stala jedním ze symbolů ruské okupace a válečných zločinů. Města jako Irpiň, Hostomel nebo Borodjanka ruská armáda obsadila v prvních dnech invaze na Ukrajinu, než se ze severu země stáhla poté, co narazila na silný ukrajinský odpor. Po odchodu okupantů se ve městech našly masové hroby se stovkami obětí.

Moskva navzdory přibývajícím důkazům páchání válečných zločinů popírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 59 mminutami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 3 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 6 hhodinami
Načítání...