Hostomel a Borodjanka hlásí stovky mrtvých či ztracených lidí. Ostřelování pokračuje hlavně na východě

17 minut
Události ČT: Válka na Ukrajině (6. 4. 2022)
Zdroj: ČT24

Za 35 dní okupace ukrajinské obce Hostomel ruskými invazními vojsky se ztratilo přes čtyři sta lidí, prohlásil šéf tamní vojenské správy. Očití svědci podle něj potvrdili smrt některých z nich, část lidí se pohřešuje. Stovky lidí zabili okupanti ve městě Borodjanka, uvedl šéf humanitárního štábu Kyjevské oblasti. V Dněpropetrovské oblasti hlásí úřady zásah ropného zásobníku, ostřelování pokračovalo v Charkově či na Donbasu. Z oblastí bojů se v úterý podle ukrajinské vlády podařilo evakuovat přes tři tisíce osm set lidí, na patnáct set z nich z Mariupolu.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Víme o lidech, kteří byli zabiti, existují potvrzení, fotografie a videa, ale stále je nemůžeme najít. Když se obnovilo spojení, očití svědci nám tuto informaci mohli sdělit, ale pohřešované přesto stále nemůžeme najít,“ uvedl Taras Dumenko, šéf vojenské správy Hostomelu v rozhovoru s rozhlasovou stanici Hromadske Radio. Dumenko odhaduje, že v obci dosud zůstalo asi pět tisíc lidí. Jeho tvrzení nebylo možné nezávisle ověřit.

Mezi pohřešovanými je podle představitele samosprávy například velitel hasičů z letiště v Hostomelu, které bylo předmětem urputných bojů, nebo rodina místního lékaře. Ruské jednotky z oblasti odtáhly 2. dubna, kdy se veškeré ruské síly přeorientovaly na nový oficiální cíl, kterým je ovládnutí celého Donbasu.

Odcházející ruští vojáci podle Dumenka „uklízejí důkazy po svých zvěrstvech“. Zmiňuje případ, kdy u silnice byla rozstřílená auta s těly, která ovšem později zmizela. „Moje hypotéza je, že čím klidnější se okupanti v nějaké oblasti cítili, čím dále byli od frontové linie, tím pečlivěji zakrývali stopy,“ uvedl náčelník vojenské správy obce.

Hostomel je jedno z měst v Kyjevské oblasti, které v nedávné době osvobodila ukrajinská armáda. V Buče její vojáci odhalili masové hroby a desítky mrtvých těl civilistů v ulicích. Také v Borodjance zabili okupanti několik stovek civilistů, oznámil podle webu Novoje Vremja šéf humanitárního štábu Kyjevské oblasti Oleksij Kuleba. Z města jsou podle něj ruiny. 

V troskách je i letiště v Hostomelu, které mělo zásadní roli v bitvě o Kyjev. Právě tam měla ruská invaze začít, dříve se tam odehrávaly velmi těžké boje. „Letiště má ranvej, která dokáže přijímat i velká letadla. Rusové proto počítali, že ho rychle obsadí, provedou výsadek a rychlým manévrem vpadnou do Kyjeva,“ uvedl mluvčí ukrajinské armády v Kyjevské oblasti Dmytro Kulibaba. 

Tento plán ale Rusům nevyšel. Okupační armáda sice letiště ovládla, ale ztratila moment překvapení. Mezitím Ukrajinci opevnili hlavní město, zbytky ruské vojenské techniky tak momentálně opouštějí areál jako šrot. 

Zničený je i obří letoun Mrija. „Jeho hlavní pilot, když ho viděl, řekl, že už nikdy nezvlétne. Máme ale dost náhradních dílů a máme leteckou továrnu Antonov. Myslím, že za čas budeme moci toto letadlo znovu postavit,“ dodal Kulibaba. 

Podle zpravodaje ČT Davida Borka se v případě Hostomelu jednalo o širokou a intenzivní frontovou operaci. „Urazili jsme asi dvacet kilometrů od hostomelského letiště dál na západ a po celou dobu silnici lemují souvislé zbytky zákopů, kráterů, stop po střepinách, zapíchnutých raket či mrtvých zvířat. Oblast byla opravdu předmětem velice intenzivních frontových operací,“ řekl s tím, že se na nich podíleli i Kadyrovci, což jsou členové nechvalně proslulých čečenských jednotek. 

Rusko odmítá odpovědnost za masakr v Buče

Zástupci Ruska odmítají vraždění civilistů v okolí Kyjeva. Důkazů o válečných zločinech je však stále více. Jeden z masových hrobů v Buče může podle odhadů ukrývat 150 až 300 těl. Moskva hovoří o podvodu, který byl zinscenován až po odchodu ruských vojsk z oblasti. „Kloníme se k názoru, že důvodem je záměr narušit jednání (s Ukrajinou),“ uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. 

Satelitní snímky ale dokládají, že mrtvá těla ležela na ulicích už v době, kdy okupanti město Buča ovládali. Ruské vojáky úřady dokonce viní i ze sexuálního násilí. Zločiny ve městě zkritizovali v OSN i spojenci Moskvy – Čína a Indie. Konkrétního viníka ale nejmenovali.  

Zásah ropného zásobníku v Dněpropetrovské oblasti

V ukrajinských městech opět zaznívaly exploze a sirény varující před útokem. V Dněpropetrovské oblasti na východě země hlásili očití svědci výbuchy v Novomoskovsku, uvedl web Ukrajinska pravda. Ruské rakety v oblasti zničily sklad ropy a zapálily továrnu, uvedly podle webu regionální úřady.

Pokračovalo také ostřelování v Charkově, Luhanské a Doněcké oblasti. Na Donbasu hlásí úřady několik mrtvých, uvádí Ukrajinska Pravda. Těžké boje neustávají v Chersonské oblasti, kde je většina obcí na pokraji humanitární katastrofy, píše také web listu. Novoje Vremja uvádí, že ukrajinská armáda osvobodila v Chersonské oblasti obce Dobrjanka, Novovozněsenskoje a Trudoljubovka.

V úterý pozdě večer byly výbuchy slyšet i ve městě Radechiv na západě země, zhruba sedmdesát kilometrů od Lvova, uvedl gubernátor Lvovské oblasti Maksym Kozyckyj. Úřady později oznámily, že do oblasti dopadly části sestřelených ruských raket, nikoho ale nezranily, píše web týdeníku Novoje Vremja. Terčem ostřelování byla i Vinnycká oblast na jihozápadě, potvrdil podle téhož webu gubernátor Serhij Borzov. 

Ruské ministerstvo obrany podle CNN uvedlo, že jeho síly zničily zásobníky paliv a maziv v Radechivu ve Lvovské oblasti, Kozjatyni ve Vinnycké oblasti, Mykolajivu a ve městech Prosjana a Novomoskovsk v Dněpropetrovské oblasti. 

Gubernátor Kurské oblasti v Rusku Roman Starovojt tvrdí, že tamní pohraniční stráž se stala terčem ostřelování. Kurská oblast sousedí s ukrajinskou Sumskou oblastí. Starovojt dodal, že úřady nezaznamenaly žádné oběti nebo škody. Mluvčí ukrajinského generálního štábu sdělil, že o tomto incidentu nemá žádné informace. Moskva minulý týden obvinila Ukrajinu z leteckého útoku na sklad pohonných hmot v ruském městě Bělgorod. Ukrajinští představitelé zodpovědnost později popřeli.

Z Mariupolu evakuováno v úterý patnáct set lidí

Z oblastí bojů se v úterý podařilo evakuovat 3846 lidí, uvedla na Facebooku vicepremiérka Iryna Vereščuková. Téměř patnáct set  z nich pochází z ruskými jednotkami obleženého Mariupolu, kde panuje katastrofální humanitární situace.

Kolona sedmi evakuačních autobusů z Mariupolu, kterou doprovázel Mezinárodní výbor Červeného kříže, se kvůli blokádě musela zastavit. V dohledné době by se do Záporoží mělo dostat dalších asi čtyři sta lidí ze zadržované kolony autobusů, kterou doprovází asi čtyřicet osobních automobilů, uvedla Vereščuková.

Moskva tvrdí, že za posledních 24 hodin bylo z Doněcké a Luhanské oblasti, které Rusko označuje jako „nebezpečné“, evakuováno více než osmnáct a půl tisíce lidí. Podle ukrajinské strany se ale u okupačních sil nedá hovořit o humanitární evakuaci, nýbrž o nuceném vyvážení lidí do Ruska. Podle ruské agentury TASS došlo také ke zvýšenému ostřelování úseku humanitárního koridoru, který patří k Mariupolu.

V Mariupolu, který měl před válkou přes čtyři sta tisíc obyvatel, je ve velmi složitých podmínkách stále kolem 160 tisíc lidí. Na pět tisíc obyvatel už podle zdejších úřadů přišlo o život. Ve městě dál pokračují těžké boje a pokračuje i ruské ostřelování, humanitární situace se neustále zhoršuje, lidé nemají léky ani vodu, uvádí britské ministerstvo obrany. 

Rusko se údajně snaží zahladit stopy masakru v Mariupolu

Městská rada v Mariupolu uvedla, že ve městě začala fungovat ruská mobilní krematoria, která mají údajně zničit veškeré důkazy o zločinech spáchaných ruskými vojsky. Minulý týden odhady hovořily o zhruba pěti tisících obětí v Mariupolu, podle tamních úřadů by však mohlo jít o desítky tisíc mrtvých.

Právě proto Rusko podle vedení města nespěchá s početnějšími evakuacemi tamních obyvatel. Kolaboranti údajně sbírají a pálí těla místních. Vedení Mariupolu současnou situaci přirovnalo k praktikám v nacistických koncentračních táborech. Svět by podle něj měl potrestat „Putinovy darebáky“.  

„Jeden z důvodů, proč nemůžeme dostat humanitární pomoc do Mariupolu, je strach Ruska, že pokud to po sobě neuklidí, svět uvidí, co se tam odehrává. Myslím, že to je tragédie,“ uvedl k situaci v Mariupolu prezident Volodymyr Zelenskyj. 

Kyjev varuje před ofenzivou na Donbasu a útoky z Podněstří

Hlavní úsilí ruské armády se nyní soustředí na přípravu ofenzivy, jejímž cílem bude získat plnou kontrolu nad Doněckou a Luhanskou oblastí, píše ve svém ranním hlášení ukrajinský armádní generální štáb. Informace je v souladu s předchozími vyjádřeními Kyjeva, NATO i Moskvy, z kterých vyplývá, že se Rusko nyní zřejmě zaměří na východ Ukrajiny. 

Ukrajinská armáda také opět varovala, že ruské síly by mohly k novým útokům na jižní a jihozápadní část země nastoupit též z Podněstří. Ukrajinský štáb poznamenal, že na letišti v Tiraspolu, hlavním městě neuznaného Podněstří, zaregistroval přípravy na přistání letounů.

Kyjev už dříve uvedl, že Rusové mobilizují své tamní jednotky, představitelé Podněstří to popřeli. Podněstří se od Moldavska odtrhlo v devadesátých letech, když tamní separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Moskva má od té doby v oblasti své vojáky, ani ona ale nezávislost Podněstří neuznává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
10:50Aktualizovánopřed 46 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 53 mminutami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 56 mminutami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 2 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
19:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...