Hostomel a Borodjanka hlásí stovky mrtvých či ztracených lidí. Ostřelování pokračuje hlavně na východě

17 minut
Události ČT: Válka na Ukrajině (6. 4. 2022)
Zdroj: ČT24

Za 35 dní okupace ukrajinské obce Hostomel ruskými invazními vojsky se ztratilo přes čtyři sta lidí, prohlásil šéf tamní vojenské správy. Očití svědci podle něj potvrdili smrt některých z nich, část lidí se pohřešuje. Stovky lidí zabili okupanti ve městě Borodjanka, uvedl šéf humanitárního štábu Kyjevské oblasti. V Dněpropetrovské oblasti hlásí úřady zásah ropného zásobníku, ostřelování pokračovalo v Charkově či na Donbasu. Z oblastí bojů se v úterý podle ukrajinské vlády podařilo evakuovat přes tři tisíce osm set lidí, na patnáct set z nich z Mariupolu.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Víme o lidech, kteří byli zabiti, existují potvrzení, fotografie a videa, ale stále je nemůžeme najít. Když se obnovilo spojení, očití svědci nám tuto informaci mohli sdělit, ale pohřešované přesto stále nemůžeme najít,“ uvedl Taras Dumenko, šéf vojenské správy Hostomelu v rozhovoru s rozhlasovou stanici Hromadske Radio. Dumenko odhaduje, že v obci dosud zůstalo asi pět tisíc lidí. Jeho tvrzení nebylo možné nezávisle ověřit.

Mezi pohřešovanými je podle představitele samosprávy například velitel hasičů z letiště v Hostomelu, které bylo předmětem urputných bojů, nebo rodina místního lékaře. Ruské jednotky z oblasti odtáhly 2. dubna, kdy se veškeré ruské síly přeorientovaly na nový oficiální cíl, kterým je ovládnutí celého Donbasu.

Odcházející ruští vojáci podle Dumenka „uklízejí důkazy po svých zvěrstvech“. Zmiňuje případ, kdy u silnice byla rozstřílená auta s těly, která ovšem později zmizela. „Moje hypotéza je, že čím klidnější se okupanti v nějaké oblasti cítili, čím dále byli od frontové linie, tím pečlivěji zakrývali stopy,“ uvedl náčelník vojenské správy obce.

Hostomel je jedno z měst v Kyjevské oblasti, které v nedávné době osvobodila ukrajinská armáda. V Buče její vojáci odhalili masové hroby a desítky mrtvých těl civilistů v ulicích. Také v Borodjance zabili okupanti několik stovek civilistů, oznámil podle webu Novoje Vremja šéf humanitárního štábu Kyjevské oblasti Oleksij Kuleba. Z města jsou podle něj ruiny. 

V troskách je i letiště v Hostomelu, které mělo zásadní roli v bitvě o Kyjev. Právě tam měla ruská invaze začít, dříve se tam odehrávaly velmi těžké boje. „Letiště má ranvej, která dokáže přijímat i velká letadla. Rusové proto počítali, že ho rychle obsadí, provedou výsadek a rychlým manévrem vpadnou do Kyjeva,“ uvedl mluvčí ukrajinské armády v Kyjevské oblasti Dmytro Kulibaba. 

Tento plán ale Rusům nevyšel. Okupační armáda sice letiště ovládla, ale ztratila moment překvapení. Mezitím Ukrajinci opevnili hlavní město, zbytky ruské vojenské techniky tak momentálně opouštějí areál jako šrot. 

Zničený je i obří letoun Mrija. „Jeho hlavní pilot, když ho viděl, řekl, že už nikdy nezvlétne. Máme ale dost náhradních dílů a máme leteckou továrnu Antonov. Myslím, že za čas budeme moci toto letadlo znovu postavit,“ dodal Kulibaba. 

Podle zpravodaje ČT Davida Borka se v případě Hostomelu jednalo o širokou a intenzivní frontovou operaci. „Urazili jsme asi dvacet kilometrů od hostomelského letiště dál na západ a po celou dobu silnici lemují souvislé zbytky zákopů, kráterů, stop po střepinách, zapíchnutých raket či mrtvých zvířat. Oblast byla opravdu předmětem velice intenzivních frontových operací,“ řekl s tím, že se na nich podíleli i Kadyrovci, což jsou členové nechvalně proslulých čečenských jednotek. 

Rusko odmítá odpovědnost za masakr v Buče

Zástupci Ruska odmítají vraždění civilistů v okolí Kyjeva. Důkazů o válečných zločinech je však stále více. Jeden z masových hrobů v Buče může podle odhadů ukrývat 150 až 300 těl. Moskva hovoří o podvodu, který byl zinscenován až po odchodu ruských vojsk z oblasti. „Kloníme se k názoru, že důvodem je záměr narušit jednání (s Ukrajinou),“ uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. 

Satelitní snímky ale dokládají, že mrtvá těla ležela na ulicích už v době, kdy okupanti město Buča ovládali. Ruské vojáky úřady dokonce viní i ze sexuálního násilí. Zločiny ve městě zkritizovali v OSN i spojenci Moskvy – Čína a Indie. Konkrétního viníka ale nejmenovali.  

Zásah ropného zásobníku v Dněpropetrovské oblasti

V ukrajinských městech opět zaznívaly exploze a sirény varující před útokem. V Dněpropetrovské oblasti na východě země hlásili očití svědci výbuchy v Novomoskovsku, uvedl web Ukrajinska pravda. Ruské rakety v oblasti zničily sklad ropy a zapálily továrnu, uvedly podle webu regionální úřady.

Pokračovalo také ostřelování v Charkově, Luhanské a Doněcké oblasti. Na Donbasu hlásí úřady několik mrtvých, uvádí Ukrajinska Pravda. Těžké boje neustávají v Chersonské oblasti, kde je většina obcí na pokraji humanitární katastrofy, píše také web listu. Novoje Vremja uvádí, že ukrajinská armáda osvobodila v Chersonské oblasti obce Dobrjanka, Novovozněsenskoje a Trudoljubovka.

V úterý pozdě večer byly výbuchy slyšet i ve městě Radechiv na západě země, zhruba sedmdesát kilometrů od Lvova, uvedl gubernátor Lvovské oblasti Maksym Kozyckyj. Úřady později oznámily, že do oblasti dopadly části sestřelených ruských raket, nikoho ale nezranily, píše web týdeníku Novoje Vremja. Terčem ostřelování byla i Vinnycká oblast na jihozápadě, potvrdil podle téhož webu gubernátor Serhij Borzov. 

Ruské ministerstvo obrany podle CNN uvedlo, že jeho síly zničily zásobníky paliv a maziv v Radechivu ve Lvovské oblasti, Kozjatyni ve Vinnycké oblasti, Mykolajivu a ve městech Prosjana a Novomoskovsk v Dněpropetrovské oblasti. 

Gubernátor Kurské oblasti v Rusku Roman Starovojt tvrdí, že tamní pohraniční stráž se stala terčem ostřelování. Kurská oblast sousedí s ukrajinskou Sumskou oblastí. Starovojt dodal, že úřady nezaznamenaly žádné oběti nebo škody. Mluvčí ukrajinského generálního štábu sdělil, že o tomto incidentu nemá žádné informace. Moskva minulý týden obvinila Ukrajinu z leteckého útoku na sklad pohonných hmot v ruském městě Bělgorod. Ukrajinští představitelé zodpovědnost později popřeli.

Z Mariupolu evakuováno v úterý patnáct set lidí

Z oblastí bojů se v úterý podařilo evakuovat 3846 lidí, uvedla na Facebooku vicepremiérka Iryna Vereščuková. Téměř patnáct set  z nich pochází z ruskými jednotkami obleženého Mariupolu, kde panuje katastrofální humanitární situace.

Kolona sedmi evakuačních autobusů z Mariupolu, kterou doprovázel Mezinárodní výbor Červeného kříže, se kvůli blokádě musela zastavit. V dohledné době by se do Záporoží mělo dostat dalších asi čtyři sta lidí ze zadržované kolony autobusů, kterou doprovází asi čtyřicet osobních automobilů, uvedla Vereščuková.

Moskva tvrdí, že za posledních 24 hodin bylo z Doněcké a Luhanské oblasti, které Rusko označuje jako „nebezpečné“, evakuováno více než osmnáct a půl tisíce lidí. Podle ukrajinské strany se ale u okupačních sil nedá hovořit o humanitární evakuaci, nýbrž o nuceném vyvážení lidí do Ruska. Podle ruské agentury TASS došlo také ke zvýšenému ostřelování úseku humanitárního koridoru, který patří k Mariupolu.

V Mariupolu, který měl před válkou přes čtyři sta tisíc obyvatel, je ve velmi složitých podmínkách stále kolem 160 tisíc lidí. Na pět tisíc obyvatel už podle zdejších úřadů přišlo o život. Ve městě dál pokračují těžké boje a pokračuje i ruské ostřelování, humanitární situace se neustále zhoršuje, lidé nemají léky ani vodu, uvádí britské ministerstvo obrany. 

Rusko se údajně snaží zahladit stopy masakru v Mariupolu

Městská rada v Mariupolu uvedla, že ve městě začala fungovat ruská mobilní krematoria, která mají údajně zničit veškeré důkazy o zločinech spáchaných ruskými vojsky. Minulý týden odhady hovořily o zhruba pěti tisících obětí v Mariupolu, podle tamních úřadů by však mohlo jít o desítky tisíc mrtvých.

Právě proto Rusko podle vedení města nespěchá s početnějšími evakuacemi tamních obyvatel. Kolaboranti údajně sbírají a pálí těla místních. Vedení Mariupolu současnou situaci přirovnalo k praktikám v nacistických koncentračních táborech. Svět by podle něj měl potrestat „Putinovy darebáky“.  

„Jeden z důvodů, proč nemůžeme dostat humanitární pomoc do Mariupolu, je strach Ruska, že pokud to po sobě neuklidí, svět uvidí, co se tam odehrává. Myslím, že to je tragédie,“ uvedl k situaci v Mariupolu prezident Volodymyr Zelenskyj. 

Kyjev varuje před ofenzivou na Donbasu a útoky z Podněstří

Hlavní úsilí ruské armády se nyní soustředí na přípravu ofenzivy, jejímž cílem bude získat plnou kontrolu nad Doněckou a Luhanskou oblastí, píše ve svém ranním hlášení ukrajinský armádní generální štáb. Informace je v souladu s předchozími vyjádřeními Kyjeva, NATO i Moskvy, z kterých vyplývá, že se Rusko nyní zřejmě zaměří na východ Ukrajiny. 

Ukrajinská armáda také opět varovala, že ruské síly by mohly k novým útokům na jižní a jihozápadní část země nastoupit též z Podněstří. Ukrajinský štáb poznamenal, že na letišti v Tiraspolu, hlavním městě neuznaného Podněstří, zaregistroval přípravy na přistání letounů.

Kyjev už dříve uvedl, že Rusové mobilizují své tamní jednotky, představitelé Podněstří to popřeli. Podněstří se od Moldavska odtrhlo v devadesátých letech, když tamní separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Moskva má od té doby v oblasti své vojáky, ani ona ale nezávislost Podněstří neuznává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl podle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do Venezuely posílá letadlo.
před 1 hhodinou

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 2 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 10 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...