Ofenziva strana 3 z 3

Ruské jednotky ve středu pronikly do oceláren Azovstal v Mariupolu a na místě probíhají tvrdé boje. Na svém webu to napsal list Ukrajinska pravda s odvoláním na nejmenované zdroje, přičemž o těžkých bojích o ocelárny informoval i starosta Mariupolu Vadym Bojčenko. Institut pro studium války (ISW) uvedl, že ukrajinská protiofenziva zatlačila Rusy asi čtyřicet kilometrů východně od Charkova a dodal, že by mohla vytvořit podmínky pro širší operaci. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu prohlásil, že považuje za legitimní útočit na Ukrajině na vozidla převážející zbraně dodávané NATO.

Ruské ostřelování a bombardování železničních tratí na Ukrajině je podle zpravodaje ČT Andrease Papadopulose problémem zejména pro uprchlíky z východu země. Vlak je pro ně totiž často jedinou možností, jak se dostat z oblastí bojů. Ruská armáda však tímto způsobem ohrožuje i dodávky zbraní nebo návštěvy státníků ze Západu. Ty bývají často utajované, Rusové tak nemají informace o tom, kterou trasou a v jaké době do Kyjeva míří.

Pokračují boje na východě Ukrajiny. Ruským invazním silám se stále nedaří zlomit odpor v Mariupolu, obráncům ale docházejí síly. Ostřelování v noci čelily například Charkov či Mykolajiv. The Guardian s odvoláním na nejmenovaného evropského činitele píše, že Moskva najala pro východní ofenzivu deset až dvacet tisíc žoldáků ze Sýrie či Libye. Obránci obdrželi náhradní díly pro vojenské stíhací letouny a další vojenská pomoc z USA se chystá. Moskva zas ve středu úspěšně otestovala novou mezikontinentální raketu.

Rusové bombardovali nemocnici u oceláren Azovstal v Mariupolu, uvedli Ukrajinci. Liší se však jejich informace, zda pod troskami jsou, nebo nejsou lidé. Ocelárny jsou podle obránců zcela zničené a vojáci z trosek vytahují lidi. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že cílem současné operace je kompletní „osvobození“ samozvaných útvarů Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Na tamní frontě ruské síly obsadily město Kreminna, ukrajinský generální štáb naopak hlásí úspěšný protiútok u Marjinky. USA vidí aktuální ruské snahy na východě Ukrajiny jako předehru k mnohem výraznější eskalaci konfliktu. Tam, kde boje skončily, se sčítají mrtví, v Kyjevské oblasti našli už přes tisíc těl civilistů.

Zatímco Kyjev si vydechl, východ Ukrajiny se připravuje na to nejhorší. Generální štáb varuje, že masivní útok ruských okupantů proti částem Doněcké a Luhanské oblasti, které zůstávají pod ukrajinskou kontrolou, se blíží. Je prý otázkou hodin, nejdéle dní, než agresoři s plnou silou udeří.

Ukrajinu čeká ještě jeden, možná rozhodující ruský pokus o ofenzivu proti městům na severu země, očekává bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Podle něj budou nadcházející boje velmi tvrdé, podobné druhé světové válce. Podle českého velvyslance při NATO Jakuba Landovského je Aliance připravena na možnost, že by se válka přenesla i na území členských států, i na variantu ruského omylu. Šedivý, Landovský a také Michael Žantovský byli hosty Událostí, komentářů.

Rusko cílí na klíčové body severní, východní i jižní fronty: Kyjev, Charkov i jižní pás kolem Mariupolu a Chersonu. Právě tam soustředí nejvíc vojáků – a má zatím největší zisky. Ochromilo důležitá letiště i sklady paliva. Zasáhlo vojenské cíle – základny, kasárny i sklady. Zdálo se, že Moskva nic nepodcenila. Jenže podle Johna Spencera z Institutu moderní války při akademii ve West Pointu se zřejmě stalo právě to.

Napětí mezi Kyjevem a Moskvou se už několik týdnů stupňuje a znepokojuje jak evropské státy, Česko nevyjímaje, tak politiky na druhé straně Atlantiku. Otevřeně se hovoří o možnosti, že ruská armáda znovu vtrhne přes hranice na Ukrajinu, i když to Kreml vytrvale odmítá. Tématu se věnovalo úterní vydání pořadu 90' ČT24 i Události, komentáře, o krizi debatovali jak čeští poslanci, tak novinář či bezpečnostní analytik.

Rusko je podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova démonizováno za to, že přesouvá vojska po vlastním území. Mezi Ruskem a Západem v poslední době panuje napětí kvůli tomu, že Moskva shromažďuje u hranic s Ukrajinou velké počty vojáků. O situaci tento týden během videokonference jednal ruský prezident Vladimir Putin se svým americkým protějškem Joem Bidenem. Před případným napadením Ukrajiny varovali v neděli Rusko také ministři zahraničí skupiny G7.

V Sýrii je kvůli turecké ofenzivě bez dozoru dvanáct věznic s islámskými radikály. Řekl to v pondělí ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Ostrahu těchto věznic je podle něj třeba naléhavě vyřešit. Ankara 9. října zahájila ofenzivu na severu Sýrie proti kurdským oddílům, které do té doby věznice a tábory se zajatci z teroristické organizace Islámský stát (IS) zajišťovaly. Od čtvrtka jsou boje na pět dní přerušeny. Klid zbraní skončí v úterý ve 22:00 tureckého času (21:00 našeho času). Turecko je připraveno obnovit boje.