Izraelská armáda zřejmě chtěla zahájit pozemní ofenzivu do Pásma Gazy o víkendu, ale odložila ji – i kvůli počasí. S odkazem na vysoce postavené vojenské zdroje to napsal list The New York Times. Civilisté z Gazy dostali novou lhůtu k evakuaci severu pásma – do tří hodin odpoledne. Izraelské letectvo provádí intenzivní vzdušné údery v Pásmu Gazy, aby zničily co nejvíce hrozeb před možným zahájením pozemní ofenzivy. Podle zpravodajského webu The Times of Israel (ToI) to uvedl velitel letectva Tomer Bar.
Armáda zavádí opatření i u libanonských hranic. Poté, co přes ně přeletěla raketa vypálená Hizballáhem, zřídila u nich nepřístupné pásmo. Oznámila také, že v bojových oblastech začala rušit GPS.
Střela, k jejímuž odpálení se přihlásil Hizballáh, dopadla na izraelskou příhraniční vesnici Štula, kde zahynul nejméně jeden člověk a tři další utrpěli zranění. Izraelská armáda poté oznámila, že podnikla odvetný úder.
U libanonských hranic vyhlásila čtyřkilometrové pásmo nepřístupné pro civilisty. „Izraelské obranné síly zdůrazňují, že vstup do oblasti je přísně zakázán. Civilisty žádají, aby byli ostražití a nevstupovali do ní,“ uvedla armáda.
Začala také rušit signál GPS v této zóně i u hranic s Pásmem Gazy, kde se spekuluje o přípravách rozsáhlé izraelské pozemní invaze v reakci na útoky teroristického hnutí Hamás z konce minulého týdne. Podle izraelské vlády už zemřelo víc než čtrnáct set jejích občanů. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze uvádí 2450 mrtvých Palestinců.
Invaze měla podle The New York Times přijít o víkendu, odkládá se
Izraelská armáda v prohlášení uvedla, že se připravuje na další fázi války s Hamásem – rozšíření ofenzivy a koordinovaný útok ze vzduchu, moře a po souši. Velký pozemní útok ale zatím nepřišel.
Podle zdrojů The New York Times za to může hlavně počasí, které by komplikovalo vzdušné operace. Invaze měla začít o víkendu, ale byla o několik dní odložena. Do Pásma Gazy by při ní měly vpadnout desetitisíce vojáků s cílem dobýt město Gaza, ovládnout skrýše vedení Hamásu a samotné vedení zlikvidovat.
V centrální části země v noci na neděli silně pršelo, i když začátek dešťového období připadá obvykle na pozdní listopad, vysvětlil zpravodaj ČT David Borek. V neděli večer už ale bylo převážně jasno. Další důvod, proč Izrael útok odsunul může podle něj být důležitost operace, na kterou má země jeiný pokus, a musí být proto co nejlépe naplánován.
Izraelské letectvo Gazu dál bombarduje, aby připravilo půdu pro pozemní operaci. Podle některých médií také piloti při přeletech monitorují terén. „Odstraňujeme co nejvíce hrozeb na zemi i ve vzduchu,“ řekl velitel Bar novinářům. Dodal, že letectvo bude „agresivně“ dělat vše, co je nutné, aby umožnilo co nejhladší vstup pozemních jednotek, pakliže o tom bude rozhodnuto. „Letectvo bude s pozemními silami pracovat bok po boku,“ dodal.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na nedělním prvním jednání své rozšířené vlády ujistil, že rozhodnutí zničit Hamás trvá. „Hamás si myslel, že budeme zničení. To my zničíme Hamás,“ prohlásil.
Součástí takové operace budou boje v ulicích a také ve stovkách tunelů pod nimi, v nichž by podle odhadů mohly být připraveny desetitisíce ozbrojenců Hamásu. Izraelské vojenské vedení počítá s tím, že se budou snažit zastavit postup Izraelců útoky ze zálohy, bombami nastraženými podél cest nebo výbuchy v tunelech, když nad nimi budou vojáci.
Aby se izraelským vojákům postupovalo lépe, uvolnila armáda pravidla nasazení tak, aby mohli snadněji útočit na podezřelé. Kvůli rozsáhlému poničení budov v Gaze po izraelských náletech také komanda v posledních dnech podstoupila doplňkový trénink, aby byla připravena na boj v takovémto prostředí.
WHO kritizovala výzvu k evakuaci nemocnic. Je to podle ní „trest smrti“ pro pacienty
Izrael několikrát vyzval obyvatele Gazy, která leží v severní části pásma, aby město vyklidili a přesunuli se na jih. Týká se to asi milionu lidí, což vyvolalo odmítavé reakce světa. Představitelé OSN i Evropské unie uvedli, že považují za nereálné, aby se tak velké množství přesunulo v tak krátkém čase. Hamás se navíc podle zpráv z Pásma Gazy snaží evakuaci města zabránit.
Výzvy k evakuaci adresoval Izrael mimo jiné nemocnicím v Gaze. Nejprve vyzval k jejímu vyklizení do sobotních 6 hodin místního času, později do 16 hodin. V neděli Izrael oznámil, že dál umožňuje přesuny na jih Pásma Gazy a stanovil novou lhůtu do 15 hodin (14 hodin SELČ). Jeho výzva adresovaná nemocnicím ale vyvolala ostrou reakci Světové zdravotnické organizace (WHO). Podle ní leží ve 22 nemocnicích v oblasti, jichž se izraelské výzvy týkají, na dva tisíce lidí.
„Nutit více než dva tisíce pacientů k přesunu do jižní Gazy, kde jsou již zdravotnická zařízení na hranici svých kapacit a nemohou pojmout dramatický nárůst počtu pacientů, by se mohlo rovnat rozsudku smrti,“ varovala WHO. Řada pacientů podle ní potřebuje intenzivní péči, včetně dětí v inkubátorech. Izrael organizace vyzvala, aby pokyn k evakuaci nemocnic odvolal.
K Izraeli pluje druhá americká letadlová loď, USA chtějí zdůraznit varování Íránu
Varování před invazí do Gazy a vysídlováním jejích obyvatel vyslovily v posledních dnech zástupci některých arabských zemí a před neupřesněnými následky varoval nyní také Írán.
„Pokud nebudou válečné zločiny a genocida ze strany izraelského apartheidu okamžitě zastaveny, může se situace vymknout kontrole a mít dalekosáhlé následky,“ uvedlo na síti X íránské zastoupení při OSN. Íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján také uvedl, že nelze zaručit, že se konflikt nerozšíří, pokud Izrael zahájí pozemní ofenzívu do Gazy, a že „nikdo nemůže zaručit kontrolu nad situací“.
Izrael má ale také jasnou podporu Spojených států. Ty to demonstrovaly již krátce po teroristických útocích Hamásu na izraelském území, když vyslaly do Středozemního moře k Izraeli svoji nejmodernější letadlovou loď Gerald R. Ford.
Nyní ji posílí i druhá loď – Dwight D. Eisenhower. Ačkoli to je naopak druhá nejstarší letadlová loď, kterou má americké námořnictvo zařazenou ve službě, je to stále nosič devíti desítek letadel. Washington se netají tím, že letadlové lodě v oblasti jsou míněny hlavně jako varování Íránu.
Joshua Zarka z vedení izraelského ministra zahraničí v sobotu uvedl na síti X, že se Írán snaží přepravit do Sýrie zbraně, které by umožnily otevřít novou válečnou frontu. V reakci na jiný příspěvek s tím dal do souvislosti izraelské údery na letiště v Damašku a Aleppu.
Teherán patří k blízkým spojencům radikálního Hamásu a také libanonského hnutí Hizballáh. Panují proto obavy, že by se konflikt mohl rozšířit i do dalších oblastí Blízkého východu. Hizballáh v posledních dnech už několikrát Izrael ostřeloval, na což přišla stejná reakce ze strany Izraele.
V pondělí znovu přicestuje do Izraele americký ministr zahraničí Antony Blinken, oznámil jeho mluvčí. Blinken je na Blízkém východě, v neděli jednal se saúdským korunním princem Mohamedem bin Salmánem a navštívil také Egypt. V Izraeli byl ve čtvrtek, v pondělí tedy do země přiletí v krátké době podruhé.
