Rusko se v nadcházejících týdnech chystá zahájit novou ofenzivu. Shodují se na tom západní, ukrajinské i ruské zdroje. Kyjev se obává úderu na jižním a východním úseku fronty; nejpravděpodobnějším scénářem je útok z Luhanské oblasti směrem na Charkov. Spekuluje se, že by Moskva mohla zaútočit 24. února, tedy v den prvního výročí začátku velké ofenzivy. Očekává se masové nasazení až dvou set tisíc mobilizovaných Rusů. Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga chce ruský prezident Vladimir Putin splnit svůj velikášský cíl a dobýt celou Ukrajinu.
Rusko hromadí statisíce vojáků, útoky sílí. „Myslím, že to začalo,“ říká Zelenskyj k obávané ofenzivě
Zpravodaj ČT: Rusové budou chtít odříznout elitní ukrajinské jednotky v Donbasu (zdroj: ČT24)
Rusko od začátku loňského října systematicky ostřeluje ukrajinská města a energetickou infrastrukturu, zatím poslední velký úder spustilo před týdnem. Denně bombarduje desítky míst včetně civilních cílů. Válečná taktika se mění od chvíle, kdy v lednu převzal otěže nad ruskými silami na Ukrajině generál Valerij Gerasimov.
Kyjev: Útok může přijít odkudkoli
Moskva od té doby neustále doplňuje své síly v Donbasu a snaží se prolomit linie, které se na východě země vytvořily před devíti lety, kdy Rusko poprvé podnítilo povstání na východě Ukrajiny, píše list The New York Times.
„Myslím, že to začalo,“ prohlásil tento týden ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vedoucí rady záložníků ukrajinských pozemních sil Ivan Tymočko si myslí, že Moskva bude muset zahájit novou velkou ofenzivu i kvůli tomu, že v Rusku sílí tlak na vítězství.
„Rusko se připravuje na maximální eskalaci. Shromažďuje všechno, co lze, a intenzivně cvičí vojáky. V příštích dvou nebo třech týdnech nevylučujeme jakýkoli scénář ofenzivy z různých směrů,“ prohlásil sekretář ukrajinské národní bezpečnostní rady Oleksij Danilov.
Myslím si, že Rusko opravdu chce nějakou velkou odplatu. Myslím, že už to začalo. A myslím si, že (Rusové) nebudou moci poskytnout své společnosti žádný přesvědčivý pozitivní výsledek v této ofenzivě. Věřím naší armádě. Krok po kroku je všechny zastavíme, zničíme a připravíme naši velkou protiofenzivu.
Nejpravděpodobnějším scénářem je podle ukrajinských politiků nový ruský útok z Luhanské oblasti směrem na Charkov. Poté by se Rusové snažili využít dálnici, která vede přes Kramatorsk na jih na Slavjansk, a dále by ofenziva mířila směrem na Poltavu a do Dnipra, informoval zpravodaj ČT na Ukrajině Andreas Papadopulos s tím, že Rusové by tak odřízli elitní ukrajinské oddíly v Donbasu, které nepovolují Rusům další významný posun v oblasti východu země.
Podobně odhaduje případný útok také bezpečnostní analytik Baltic Defense College Lukáš Dyčka, podle nějž je málo pravděpodobný útok ať už z Běloruska, nebo z Černého moře. Na severní hranici Ukrajiny podle jeho slov nemají Rusové uzpůsobené velitelské struktury, pobřeží na jihu země je potom zaminováno.
Ukrajina už se připravuje na nejhorší. „Hloubí příkopy, staví fortifikační zařízení a připravuje se na boj o klíčové komunikace vedoucí jihozápadním směrem až k městu Dnipro. To je to jediné, co může Ukrajina v této chvíli podniknout,“ konstatoval zpravodaj Papadopulos.
Statisíce ruských vojáků na Ukrajině
Nová vlna invaze by mohla začít 24. února, tedy rok od plnohodnotného vpádu ruských sil na Ukrajinu, varoval šéf ukrajinské obrany Oleksij Reznikov. Útok by rovněž mohl souviset s oslavami ruského svátku Dne obránců vlasti, který si země připomíná 23. února.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov naznačil, že jeho země plánuje zastínit proukrajinské akce po celém světě, které se budou konat u příležitosti prvního výročí velké války. Ruští diplomaté podle něj pracují na tom, aby zajistili, že akce pod vedením Západu nebudou to „jediné, co si získá pozornost světa“.
Dyčka se ale domnívá, že zaútočit na den přesně na výročí masivní invaze nedává z ruského pohledu smysl, protože se o tom hojně mluví v médiích. „Tato situace, kdy jsou média zahlcována zprávami o útoku Rusů, připomíná chystání půdy pro nějakou ukrajinskou akci. Dávalo by mnohem větší smysl, aby první ofenzivu provedla Ukrajina,“ uvažuje bezpečnostní analytik.
Samotný útok podle něj smysl dává, protože Moskva mobilizovala statisíce mužů, kteří budou mít brzy po výcviku.
Horizont ČT24: Bezpečnostní analytik Dyčka o možném velkém ruském útoku na Ukrajinu (zdroj: ČT24)
Moskva podle Reznikova zmobilizovala na 500 tisíc vojáků. „Oficiálně oznámili (mobilizaci) 300 tisíc vojáků, ale když vidíme vojáky na hranicích, podle našich odhadů je to daleko více,“ upozornil Reznikov v rozhovoru s francouzskou stanicí BFM TV. Čísla není možné nezávisle ověřit.
Ukrajinská rozvědka nedávno odhadla, že Rusko má v zemi asi 320 tisíc vojáků, tedy dvakrát víc než v době zahájení velké invaze. Podle Putina se nachází v oblasti bojů na padesát tisíc mobilizovaných mužů, dalších čtvrt milionu může Rusko nasadit v tomto roce. Šéf Kremlu už dříve přikázal svým silám dobýt do jara celý Donbas.
„Naše schopnost zhodnotit kvalitu výcviku a vybavení té části mobilizovaných vojáků, kteří zatím nebyli nasazeni na Ukrajinu, je poměrně malá. Síla pro minimálně lokální ofenzivu tam ale je. Nelze očekávat, že by Rusko obnovilo operace na všech částech fronty, nejpravděpodobnější scénář je, že se o průlom fronty pokusí v oblastech Doněcku nebo Luhansku,“ míní výzkumný pracovník Pražského centra pro výzkum míru při FSV UK Vojtěch Bahenský.
Výzkumný pracovník Bahenský: Rusové se asi pokusí prolomit frontu v Doněcku nebo Luhansku (zdroj: ČT24)
Moskva chce po nezdaru ukázat svaly
O ruských přípravách na novou ofenzivu v posledních týdnech stále častěji hovoří i ruští a západní pozorovatelé. „Kreml si klade za cíl demonstrovat, že jeho síly dokážou znovu získat iniciativu po měsících, kdy ztrácely půdu pod nohama, a vyvinout tak tlak na Kyjev a jeho podporovatele, aby souhlasili s nějakým druhem příměří, které ponechá Rusku kontrolu nad územím, jež nyní okupuje,“ napsala agentura Bloomberg s odkazem na činitele a poradce obeznámené se situací.
„Dosud byly výsledky otřesné, protože Rusko nebylo vůbec připraveno. Změnilo se to ve vleklou válku a Rusko zatím nemá dostatek pracovních sil ani vybavení, aby ji vedlo. Musíme zastavit ukrajinskou protiofenzivu a zmařit snahy Západu porazit nás získáním vojenské převahy,“ cituje Bloomberg politického poradce s vazbami na Kreml Sergeje Markova.
Rovněž podle amerického Institutu pro studium války (ISW) je velká ruská ofenziva nejpravděpodobnější scénář dalšího vývoje bojů na Ukrajině.
ISW citoval zástupce šéfa ukrajinského vojenského zpravodajství (GUR) Andrije Jusova, podle něhož se Ukrajina nachází v „předvečer aktivní fáze boje“, která bude probíhat během příštích dvou měsíců. Špatný stav ruské vojenské techniky podle Jusova donutí ruské vojenské velení k masovému nasazení vojáků, aby převýšili počet ukrajinských obránců.
Podle ukrajinského plukovníka Serhije Hrabského však Rusko nemá dostatečné síly k provedení útoku podél celé frontové linie na Ukrajině o délce 1500 kilometrů, a tak soustředí své úsilí na obsazení Doněcké a Luhanské oblasti.
Analytici ISW uvedli, že Putin také patrně připravuje podmínky pro přeshraniční výpady na severovýchodní Ukrajinu, odkud se musely loni na podzim ruské jednotky pod tlakem ukrajinské armády stáhnout. Cílem těchto akcí by bylo odvést ukrajinské vojáky od kritických míst na frontě.
Naopak ruská invaze z Běloruska, které loni v únoru posloužilo jednotkám Moskvy k útoku na severní Ukrajinu, je podle ISW nepravděpodobná. V Bělorusku ve čtvrtek po dvou týdnech skončilo společné cvičení ruského a běloruského letectva. Minsk ale už při zahájení manévrů v polovině ledna upozorňoval, že cvičení má „výlučně obranný charakter“.
K očekávané ofenzivě se vyjadřují i proruští váleční blogeři, podle nichž současné tempo a povaha ruských operací naznačují, že hlavní síly, které mají uskutečnit očekávanou ofenzivu a slibovaný průlom, ještě „nevstoupily do bitvy“.
Rusko vyslalo do Černého moře jedenáct lodí v bojové službě, jedna z nich nese řízené střely Kalibr, oznámil generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny. V Azovském moři Rusko nadále kontroluje námořní komunikaci a udržuje jednu loď v bojové službě.
Mluvčí ukrajinského jižního velitelství Natalija Humenjuková dříve sdělila, že většina lodí ruské Černomořské flotily se vrátila na základny, což podle ní naznačuje začátek příprav na nový vzdušný úder. „Předvádějí se na moři, ukazují svou přítomnost a kontrolu nad situací, a pak zamíří k základnám, kde se často připravují na manévry pro masivní vzdušný útok,“ prohlásila.
Tvrdé boje o Bachmut
Rusko si nárokuje nedávné zisky ve východní oblasti Donbasu. Minulý měsíc se ruští žoldnéři a vojáci zmocnili města Soledar a ruské síly tvrdí, že se přesouvají do frontového města Bachmut po bitvě, která trvala měsíce a vedla k těžkým ztrátám na životech na obou stranách. Některé ruské zdroje tvrdí, že Bachmut byl obklíčen.
Moskevské jednotky se také pokoušely zmocnit se Lymanu – bývalého ruského logistického centra, které ukrajinské jednotky znovu dobyly v říjnu, sdělila náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Malyarová.
Síly Ruské federace v posledních dnech pravděpodobně přešly do soustředěného útoku v okolí měst Pavlivka a Vuhledar, informovala britská vojenská rozvědka. Města, která leží 50 kilometrů jihozápadně od Doněcku, se Rusko neúspěšně pokusilo dobýt už loni v listopadu. Jednotkám se podle Londýna patrně podařilo postoupit za řeku Kašlachač, která v posledních měsících vyznačovala frontovou linii.
„Existuje reálná možnost, že Rusko bude v tomto sektoru nadále dosahovat lokálních zisků. Je však nepravděpodobné, že by mělo v oblasti dostatek neangažovaných jednotek k dosažení operačně významného průlomu,“ píše britská rozvědka.
Putina mír nezajímá, varoval Stoltenberg
Šéf NATO Jens Stoltenberg před pár dny uvedl, že neexistují žádné náznaky, že by se Rusko chystalo vyjednávat o míru. Naopak varoval, že by mohlo zmobilizovat kolem dvou set tisíc mužů, navíc pokračuje v získávání zbraní a munice prostřednictvím zvýšené domácí výroby a partnerství s autoritářskými státy, jako je Írán a Severní Korea. Putin chce Ukrajinu celou dobýt, obává se šéf Aliance.
Ruská vojska, stejně jako v historii Napoleonovy, Hitlerovy nebo Stalinovy síly, zbrzdila zima a frontová linie se nyní takřka nehýbe, upozorňuje v komentáři pro BBC zástupce ředitele Institutu strategických studií Michael Clarke s tím, že obě strany nyní potřebovaly pauzu. „Ukrajinci jsou lépe vybaveni a motivováni, aby se udrželi a zvládli tlak, minimálně v Donbasu,“ míní Clarke.
Ukrajinská ofenziva by se však mohla na jihozápadě po znovudobytí Chersonu zastavit, upozorňuje Clarke. „Přechod na východní stranu řeky Dněpr a tlak na zranitelná ruská silniční a železniční spojení na Krym může být příliš náročný. Ale možnost, že Kyjev spustí překvapivou novou ofenzivu, nelze nikdy vyloučit,“ dodává expert.
Urgentní žádost o zbraně
Kyjev kvůli obavám z vyhrocení konfliktu žádá Západ o rychlou dodávku zbraní včetně raket dlouhého doletu či moderních protiletadlových systémů. Některé obranné systémy již v zemi jsou, jiné, jako třeba patrioty, budou rozmístěny v nejbližší době. Francie Kyjevu nově předala špičkové radary pro hlídání vzdušného prostoru nad Ukrajinou.
„Jediný způsob, jak zastavit ruský terorismus, je porazit ho,“ napsal na sociální sítě Zelenskyj. „Porazit ho tanky. Stíhačkami. Raketami dlouhého doletu,“ dodal.
Kyjev žádá především tanky, bojová vozidla pro pěchotu, drony a munici, která poslední dobou urgentně chybí. „Pokud je pravda, že jim dochází munice, tak je to velmi zásadní problém, protože lepší zbraňový systém vám není nic platný, když z něj nemáte co střílet. Je tu i možnost, že Ukrajina šetří munici na obranu před možnou velkou ruskou ofenzivou,“ podotkl Bahenský.
Kyjev volá také po dodávkách stíhacích letounů F-16, ty ale zatím odmítají poslat kromě Spojených států třeba i Německo nebo Velká Británie. Naopak Pobaltí či Polsko odmítají, aby se Západ řídil nějakými „červenými liniemi“, a kloní se k dodávkám bojových letounů.
K tomuto kroku vyzval státy NATO rovněž nově zvolený český prezident Petr Pavel. „Musíme podporovat Ukrajinu, protože je to v našem bytostném zájmu. Když zastavíme vojenskou pomoc, Rusko by zřejmě zvítězilo a byla by to také naše porážka,“ zdůraznil Pavel v rozhovoru pro stanici Deutsche Welle.
Evropská unie ve čtvrtek oznámila, že vycvičí dalších 15 tisíc ukrajinských vojáků a dá Kyjevu 25 milionů eur (asi 595 milionů korun) na odminování.