Rusko usiluje o Doněckou oblast, Ukrajina čeká na západní zbraně a zaútočí na jihu, předjímají analytici

Zatímco Rusko od počátku roku zintenzivnilo útoky na Donbasu, na zahájení ukrajinské ofenzivy se zatím čeká. Analytici považují za logický cíl Kyjeva jih země, kde by se podle nich měl pokusit přetnout pozemní koridor okupantů spojující Krym s Donbasem. Jarní boje podle nich rozhodnou, zda konflikt zamrzne, nebo zda se Ukrajina přiblíží vítězství.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Rusko zahájilo svou ofenzivu už v lednu. Neúspěšně útočilo u Vuhledaru, menší zisky zaznamenalo na hranicích mezi Luhanskou a Doněckou oblastí u Kreminny, ale ukrajinská obrana blízkého Lymanu vydržela. Dosud nejbrutálnější bitva války se nyní vede u Bachmutu, kde Rusové už dříve dobyli Soledar a pomalu postupují dál, shrnuje situaci The Kyiv Independent.

Jarní ofenzivu dlouhodobě signalizuje i Kyjev, přičemž prakticky všichni pozorovatelé naznačují, že velení ukrajinské armády zřejmě čeká na nové jednotky vycvičené ve státech NATO a vyzbrojené západní technikou, píše k ukrajinské pozici The Kyiv Post.

Rusko se soustředí na Donbas

Cílem současné ruské ofenzivy, která začala v lednu, je podle většiny pozorovatelů dobytí celé Doněcké oblasti, píše The Kyiv Independent (KI). Zisk Bachmutu je proto pro Rusy nezbytný k postupu na Slovjansk a Kramatorsk, větší města, která jsou centrálními body ukrajinských operací v Donbasu.

Americký Institut pro studium války (ISW) na základě analýzy svých zdrojů dospěl k závěru, že „po kontrolovaném ukrajinském stažení“ ruské síly pravděpodobně obsadily východní část Bachmutu za řekou Bachmutkou. Zároveň ale píše, že v případě dobytí města Rusové zřejmě nebudou schopní toto taktické vítězství efektivně využít pro případný další postup.

Případný průlom ve Vuhledaru by invazním jednotkám otevřel bránu k obsazení západu Doněcké oblasti a ohrozil by pravé křídlo ukrajinských sil bránících Avdijivku, která se nachází poblíž Rusy okupovaného Doněcku.

Potenciální úspěch Ruska u Lymanu by zase odkryl Slovjansk ze severu. Pro Ukrajince by to znamenalo těžkou morální ránu, neboť oblast už jednou od okupantů osvobodili, shrnuje vyhlídky KI.

Ruská armáda se nemůže chovat jako wagnerovci

Rusko má převahu v počtech bojovníků i dělostřelectvu, nemůže ale všude používat stejnou taktiku jako žoldnéřská Wagnerova skupina u Bachmutu, tedy vrhnout na bitevní pole velkou živou sílu bez ohledu na oběti, což se ukázalo jako relativně účinné.

„Protože wagnerovci využívají vězně,“ zdůvodnil to podle webu KI analytik Rob Lee z Foreign Policy Research Institute. „Nemyslím si, že mobilizované jednotky mohou napodobit wagnerovce, kteří smí operovat podle jiných pravidel.“

Pokud jde o jednotky regulérní ruské armády na Donbasu, ty zaznamenaly velké ztráty v prvních měsících plnohodnotné invaze a nyní je doplnily desítky tisíc mobilizovaných vojáků. Počáteční vlna mobilizace je přitom podle analytika Michaela Kofmana z CNA již z velké části vyčerpána. „Na obzoru není druhá ruská armáda o dalších 150 tisících vojácích,“ citoval ho KI.

Rozhodující ofenziva přijde na jihu

Přestože ruské síly postrádaly kvalitu, dokázaly v posledních bojích využít drtivou výhodu v lidské síle a dělostřeleckých granátech. Ukrajina není objektivně schopna zaútočit stejným způsobem, protože pro ni mají vybavení, munice i životy jejích vojáků mnohem větší hodnotu, upozorňují analytici.

Ukrajinci proto budou muset najít slabé místo v ruských liniích, jako se jim to povedlo při osvobození Charkovské oblasti. „Ukrajina potřebuje dosáhnout další operace charkovského typu, kde může skutečně rychle postupovat jedním směrem, pokusit se rozbít ruské linie a využít toho způsobem, který Rusku ztíží úsilí se znovu zkonsolidovat,“ konstatuje Lee.

Někteří analytici přitom už dříve poukázali na to, že ukrajinský útok musí přijít na jihu. „Je jasné, že k rozhodující ofenzivě dojde jedině na jihu,“ potvrzuje i Kofman, „to je jasné každému, kdo se podívá na mapu“.

Případný zisk Melitopolu v Záporožské oblasti a postup až na pobřeží Azovského moře by totiž přerušil ruský „pozemní most“ na Krym. Ukrajině by to umožnilo udeřit na Kerčský most, který spojuje Krym s Ruskem, a odříznout okupanty na poloostrově.

Úvahy o chystaném ukrajinském útoku na jihu nedávno podpořil i předseda správy Mykolajivské oblasti Vitalij Kim. „Naši lidé jsou motivovaní. Právě teď se zakopáváme na pravém břehu (Dněpru) a připravujeme se na levý břeh,“ citoval ho The Kyiv Post.

Jak velký bude ukrajinský úspěch?

Dlouhá a vyčerpávající válka by hrála ve prospěch Ruska, neboť Moskva má stále dělostřeleckou převahu, a navíc se spekuluje o tom, že by invazním vojskům mohla dodávkami zbraní pomoci Čína, připomíná KI a The Guardian dodává, že by mohla přijít i další ruská mobilizace.

„Možná jsme příliš povzbuzeni ranými úspěchy Ukrajiny v protiofenzivě v loňském roce,“ řekl mu James Nixey z think tanku Chatham House, který také upozornil na možnou patovou situaci. „Skončíte s něčím mezi zmrazeným konfliktem a věčnou válkou, ve které ani jedna strana nemá energii a prostředky na vítězství.“

Právě jarní tažení přitom podle KI rozhodne, zda se vývoj války posune směrem k totálnímu ukrajinskému vítězství, nebo zda konflikt začne pomalu mrznout.

„Myslím, že Ukrajina bude mít úspěch, ale otázkou je, jak velký,“ míní Lee. „Bude těžké ho dosáhnout, ale v této válce jsme viděli, že Ukrajinci dělají docela pozoruhodné věci,“ uzavřel analytik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA podle Zelenského navrhly, aby se v Miami konala přímá jednání i s Rusy

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
před 2 hhodinami

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 7 hhodinami

Japonsko posiluje kvůli Číně obranu na Okinawě

Japonsko posiluje kvůli napětí s Čínou obranu na souostroví Okinawa. Peking zvyšuje tlak, aby donutil premiérku Sanae Takaičiovou odvolat výrok, že útok na Tchaj-wan by mohl vyvolat reakci japonské armády. Čínská stíhačka nedávno namířila radar navádějící střely před palbou na japonské letouny nad mezinárodními vodami. Na Okinawě se nachází sedmdesát procent amerických vojenských základen v zemi.
před 8 hhodinami

Rusko se Ukrajinu snaží odříznout od Černého moře, řekl Zelenskyj

Moskva se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského snaží bránící se zemi odříznout od Černého moře. Zelenskyj řekl, že situace v Oděské oblasti, na kterou ruská armáda v posledních týdnech zesílila útoky, je tvrdá.
před 13 hhodinami

Úřady zveřejnily jen část spisů k Epsteinově kauze. Někteří zákonodárci to kritizují

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Někteří zákonodárci administrativu kritizovali za to, že nezveřejnila všechny dokumenty, což podle nich není v souladu se zákonem.
19. 12. 2025Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Vandalové polili barvou fasádu polského konzulátu v Bruselu

Neznámí vandalové ve čtvrtek polili červenou barvou fasádu polského konzulátu v Bruselu, popsali ji urážlivými hesly a před vchodem rozházeli psí exkrementy, informoval v sobotu podle rozhlasové stanice RMF FM mluvčí polského ministerstva zahraničí Maciej Wewiór. Varšava věc nahlásila belgickým bezpečnostním složkám.
před 15 hhodinami
Načítání...