Rusové po dekádě dobyli Marjinku. Obsazení „města duchů“ jim ale rychlý postup nezajistí, soudí experti

Ruské armádě se podařilo obsadit většinu Marjinky na východě Ukrajiny. Podle analytiků z amerického Institutu pro studium války (ISW) ale dobytí obce neznamená pro Moskvu zásadní zlom. Experti upozornili, že Rusové nejsou v posledních měsících schopni provést rychlý mechanizovaný úder, což se ukázalo nedávno u Avdijivky, kde přišli o velké počty tanků a obrněných vozidel. Kyjev v pondělí zprávy o ztrátě Marjinky popřel, tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov ale nyní připustil, že Ukrajina ovládá už jen malou část města, píše server Ukrajinska pravda.

Marjinka, která je zcela zničená v důsledku ruské vojenské agrese trvající na tomto místě už deset let, leží zhruba 27 kilometrů jihozápadně od Doněcka. Agentury ji popisují jako město duchů. Obec, kde kdysi žilo až deset tisíc lidí, už dříve opustili všichni její obyvatelé.

„Ukrajinci se ještě brání na jihozápadě, kde mají ještě své pozice, ale předpokládá se, že je opustí,“ uvedl pro ČT generálporučík ve výslužbě Pavel Macko. Připomněl, že ukrajinský generál Valerij Zalužnyj už dříve řekl, že Ukrajinci nebudou tento úsek fronty držet za každou cenu. „Je to relativně bezvýznamná obec. Rusové budou tvrdit, jaký je to úspěch, ale je to jen taktický cíl,“ míní Macko. Ukrajinci mají podle něj silné obranné pozice v okolí města.

Podobně hodnotí vývoj i američtí analytici. „Pravděpodobné ovládnutí Marjinky v Doněcké oblasti Ruskem představuje omezený ruský taktický zisk a není zásadním operačním postupem,“ napsali odborníci z ISW ve své nejnovější zprávě o vývoji bojů na Ukrajině.

Masivní útoky se Rusům nedaří

Podle expertů z ISW ruské dobytí Marjinky následovalo po několika měsících „velmi zanedbatelných marginálních zisků a není výsledkem náhlého rychlého mechanizovaného ruského postupu“. „Ruské síly od jara 2022 neprovedly žádnou útočnou operaci, která by vedla k rychlému a mechanizovanému postupu vpřed, a ruské schopnosti provést mechanizovaný manévr, který by byl pro takový postup nutný, jsou velmi omezené,“ hodnotí odborníci.

Neúspěšné mechanizované útoky ruských sil lze podle nich dobře demonstrovat na případu důležitého ukrajinského klínu v Avdijivce v Doněcké oblasti, kde pokusy vést útočné operace proti ukrajinským silám ovládajícím město vedly v poslední době k těžkým ztrátám obrněných vozidel na ruské straně, která následně musela k pozemním útokům nasadit pěchotu.

Podle Macka je pro Ukrajince mnohem důležitější Vuhledar, který se nachází blízko železniční trati, pomocí níž Rusové zásobují okupační vojska v Záporožské a Chersonské oblasti. Také Vuhledar se Rusové opakovaně snažili dobýt za cenu velkých ztrát ve svých řadách.

Moskva své úspěchy zveličuje

Ruský vládce Vladimir Putin v pondělí prohlásil, že ruské síly budou mít díky získání Marjinky možnost vytlačit Ukrajince dál od Ruskem okupovaného Doněcku a vytvořit širší operační prostor pro ruské síly, připomínají analytici ISW.

Ruští prováleční blogeři po ruském oznámení o dobytí města psali, že získání Marjinky je taktickým vítězstvím, které ruským silám umožní v nadcházejících týdnech a měsících provádět útočné operace na obce ve vzdálenosti až 15 kilometrů západně od Marjinky a ohrozit blízké ukrajinské armádní pozemní komunikační linky.

Podle expertů ale nejsou ruské vyhlídky tak růžové. „Rychlá manévrová válka vyžaduje bojově efektivní mechanizované jednotky a ruské jednotky, které se podílely na úsilí o dobytí Marjinky, byly z velké části tvořeny špatně vycvičenými a méně efektivními jednotkami (nelegálně ustavené) Doněcké lidové republiky),“ popisuje situaci ISW.

Kvalitní ukrajinská obrana

Malá a zcela zničená osada navíc nenabízí ruským silám bezpečnou operační oporu, ze které by mohly zahájit další útočné operace, soudí experti. „Marjinka se nachází necelý kilometr od předinvazní frontové linie a ukrajinské síly již před delší dobou opevnily mnoho okolních osad, které se ruské síly snažily dobýt,“ dodali analytici.

Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Danilov navíc tvrdí, že Rusové ještě neovládli Marjinku zcela. Také analytici z ISW poznamenali, že vizuální důkaz toho, že by Rusové drželi celou obec, zatím chybí, i když pád většiny nebo celé obce považují za pravděpodobný.

Nahrávám video
Generál Macko o vývoji rusko-ukrajinské války (27. prosince 2023)
Zdroj: ČT24

Zdecimované město

Ruskem koordinované síly se o dobytí Marjinky snažily od roku 2014 a na obec útočila ruská armáda denně také od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022, podotkl ISW. Ukrajinská armáda postupně proměnila Marjinku v pevnost, uvedla agentura AFP.

„Situace je tam kvůli terénu horší než u Bachmutu. Proto ještě jednou zdůrazňuji, že na území Marjinky ve skutečnosti nejsou prakticky žádné stavby, které by stály. Malá část obce je stále pod kontrolou ukrajinských ozbrojených sil, ale Rusové touží obec dobýt, i když ji vlastně úplně zničili. Není tam prakticky jediná dochovaná stavba,“ zdůraznil Danilov v rozhovoru pro Hlas Ameriky.

Dobytí Marjinky by pro Moskvu znamenalo první větší úspěch na bojišti od květnového ovládnutí města Bachmut na východě země, poznamenala agentura Reuters.

Nepodařená protiofenziva

Ukrajina čelí ruské agresi už téměř deset let a plnohodnotné ruské invazi od loňského února. Letos v červnu zahájila protiofenzivu s cílem dobýt zpět Ruskem obsazená území na jihu a východě země. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně na počátku prosince připustil, že nepřinesla kýžené výsledky. Rusové tak nyní přebrali taktickou iniciativu a snaží se stabilizovat své pozice a vytvořit pro sebe výhodnější podmínky, než zamrzne půda, uvedl Macko.

Kyjev v současné době intenzivně debatuje o možnostech další vlny mobilizace. Ukrajinská armáda požaduje po vládě povolat do zbraně až půl milionu lidí, aby mohla lépe čelit početní převaze nepřítele, zajistit víc rezerv a mít dostatek sil k častějšímu střídání jednotek na frontových liniích. Ministerstvo obrany by tentokrát chtělo zapojit i Ukrajince žijící v zahraničí a povolávací rozkazy doručovat e-mailem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 15 mminutami

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných

Nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, píše AFP. Podle bilance muselo své domy kvůli úderům opustit na 28 500 lidí. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Teroristické hnutí Hizballáh předtím podle Reuters zaútočilo v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel udeřily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 18 mminutami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 22 mminutami

Macron nařídil navýšit počet jaderných zbraní, o odstrašení jedná s dalšími státy

Francie a Německo v reakci na bezpečnostní situaci zahájí užší spolupráci v oblasti vojenského odstrašení, která bude koordinovat strategickou spolupráci – včetně konzultací ohledně vhodné kombinace konvenčních a francouzských jaderných kapacit. V prohlášení to uvedli francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Informace přichází poté, co Macron uvedl, že nařídil zvýšit počet francouzských jaderných zbraní a že Francie musí zvážit rozšíření své jaderné strategie na celou Evropu. O programu nukleárního odstrašení jedná Paříž i s Varšavou.
16:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Saúdská Arábie a Katar hrozí Íránu odvetou

V Jeruzalémě se ráno ozvalo několik výbuchů a rozezněly se sirény. Armáda dříve varovala, že Írán vypálil na Izrael další rakety, píše agentura AFP. Exploze byly slyšet i v oblasti Tel Avivu v centrální části země. Útoky hlásí i Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Některé zasažené země už pohrozily Teheránu odvetou.
08:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...