Rusové po dekádě dobyli Marjinku. Obsazení „města duchů“ jim ale rychlý postup nezajistí, soudí experti

Ruské armádě se podařilo obsadit většinu Marjinky na východě Ukrajiny. Podle analytiků z amerického Institutu pro studium války (ISW) ale dobytí obce neznamená pro Moskvu zásadní zlom. Experti upozornili, že Rusové nejsou v posledních měsících schopni provést rychlý mechanizovaný úder, což se ukázalo nedávno u Avdijivky, kde přišli o velké počty tanků a obrněných vozidel. Kyjev v pondělí zprávy o ztrátě Marjinky popřel, tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov ale nyní připustil, že Ukrajina ovládá už jen malou část města, píše server Ukrajinska pravda.

Marjinka, která je zcela zničená v důsledku ruské vojenské agrese trvající na tomto místě už deset let, leží zhruba 27 kilometrů jihozápadně od Doněcka. Agentury ji popisují jako město duchů. Obec, kde kdysi žilo až deset tisíc lidí, už dříve opustili všichni její obyvatelé.

„Ukrajinci se ještě brání na jihozápadě, kde mají ještě své pozice, ale předpokládá se, že je opustí,“ uvedl pro ČT generálporučík ve výslužbě Pavel Macko. Připomněl, že ukrajinský generál Valerij Zalužnyj už dříve řekl, že Ukrajinci nebudou tento úsek fronty držet za každou cenu. „Je to relativně bezvýznamná obec. Rusové budou tvrdit, jaký je to úspěch, ale je to jen taktický cíl,“ míní Macko. Ukrajinci mají podle něj silné obranné pozice v okolí města.

Podobně hodnotí vývoj i američtí analytici. „Pravděpodobné ovládnutí Marjinky v Doněcké oblasti Ruskem představuje omezený ruský taktický zisk a není zásadním operačním postupem,“ napsali odborníci z ISW ve své nejnovější zprávě o vývoji bojů na Ukrajině.

Masivní útoky se Rusům nedaří

Podle expertů z ISW ruské dobytí Marjinky následovalo po několika měsících „velmi zanedbatelných marginálních zisků a není výsledkem náhlého rychlého mechanizovaného ruského postupu“. „Ruské síly od jara 2022 neprovedly žádnou útočnou operaci, která by vedla k rychlému a mechanizovanému postupu vpřed, a ruské schopnosti provést mechanizovaný manévr, který by byl pro takový postup nutný, jsou velmi omezené,“ hodnotí odborníci.

Neúspěšné mechanizované útoky ruských sil lze podle nich dobře demonstrovat na případu důležitého ukrajinského klínu v Avdijivce v Doněcké oblasti, kde pokusy vést útočné operace proti ukrajinským silám ovládajícím město vedly v poslední době k těžkým ztrátám obrněných vozidel na ruské straně, která následně musela k pozemním útokům nasadit pěchotu.

Podle Macka je pro Ukrajince mnohem důležitější Vuhledar, který se nachází blízko železniční trati, pomocí níž Rusové zásobují okupační vojska v Záporožské a Chersonské oblasti. Také Vuhledar se Rusové opakovaně snažili dobýt za cenu velkých ztrát ve svých řadách.

Moskva své úspěchy zveličuje

Ruský vládce Vladimir Putin v pondělí prohlásil, že ruské síly budou mít díky získání Marjinky možnost vytlačit Ukrajince dál od Ruskem okupovaného Doněcku a vytvořit širší operační prostor pro ruské síly, připomínají analytici ISW.

Ruští prováleční blogeři po ruském oznámení o dobytí města psali, že získání Marjinky je taktickým vítězstvím, které ruským silám umožní v nadcházejících týdnech a měsících provádět útočné operace na obce ve vzdálenosti až 15 kilometrů západně od Marjinky a ohrozit blízké ukrajinské armádní pozemní komunikační linky.

Podle expertů ale nejsou ruské vyhlídky tak růžové. „Rychlá manévrová válka vyžaduje bojově efektivní mechanizované jednotky a ruské jednotky, které se podílely na úsilí o dobytí Marjinky, byly z velké části tvořeny špatně vycvičenými a méně efektivními jednotkami (nelegálně ustavené) Doněcké lidové republiky),“ popisuje situaci ISW.

Kvalitní ukrajinská obrana

Malá a zcela zničená osada navíc nenabízí ruským silám bezpečnou operační oporu, ze které by mohly zahájit další útočné operace, soudí experti. „Marjinka se nachází necelý kilometr od předinvazní frontové linie a ukrajinské síly již před delší dobou opevnily mnoho okolních osad, které se ruské síly snažily dobýt,“ dodali analytici.

Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Danilov navíc tvrdí, že Rusové ještě neovládli Marjinku zcela. Také analytici z ISW poznamenali, že vizuální důkaz toho, že by Rusové drželi celou obec, zatím chybí, i když pád většiny nebo celé obce považují za pravděpodobný.

7 minut
Generál Macko o vývoji rusko-ukrajinské války (27. prosince 2023)
Zdroj: ČT24

Zdecimované město

Ruskem koordinované síly se o dobytí Marjinky snažily od roku 2014 a na obec útočila ruská armáda denně také od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022, podotkl ISW. Ukrajinská armáda postupně proměnila Marjinku v pevnost, uvedla agentura AFP.

„Situace je tam kvůli terénu horší než u Bachmutu. Proto ještě jednou zdůrazňuji, že na území Marjinky ve skutečnosti nejsou prakticky žádné stavby, které by stály. Malá část obce je stále pod kontrolou ukrajinských ozbrojených sil, ale Rusové touží obec dobýt, i když ji vlastně úplně zničili. Není tam prakticky jediná dochovaná stavba,“ zdůraznil Danilov v rozhovoru pro Hlas Ameriky.

Dobytí Marjinky by pro Moskvu znamenalo první větší úspěch na bojišti od květnového ovládnutí města Bachmut na východě země, poznamenala agentura Reuters.

Nepodařená protiofenziva

Ukrajina čelí ruské agresi už téměř deset let a plnohodnotné ruské invazi od loňského února. Letos v červnu zahájila protiofenzivu s cílem dobýt zpět Ruskem obsazená území na jihu a východě země. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně na počátku prosince připustil, že nepřinesla kýžené výsledky. Rusové tak nyní přebrali taktickou iniciativu a snaží se stabilizovat své pozice a vytvořit pro sebe výhodnější podmínky, než zamrzne půda, uvedl Macko.

Kyjev v současné době intenzivně debatuje o možnostech další vlny mobilizace. Ukrajinská armáda požaduje po vládě povolat do zbraně až půl milionu lidí, aby mohla lépe čelit početní převaze nepřítele, zajistit víc rezerv a mít dostatek sil k častějšímu střídání jednotek na frontových liniích. Ministerstvo obrany by tentokrát chtělo zapojit i Ukrajince žijící v zahraničí a povolávací rozkazy doručovat e-mailem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 2 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a 40 zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 6 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 6 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 7 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...