Rusové po dekádě dobyli Marjinku. Obsazení „města duchů“ jim ale rychlý postup nezajistí, soudí experti

Ruské armádě se podařilo obsadit většinu Marjinky na východě Ukrajiny. Podle analytiků z amerického Institutu pro studium války (ISW) ale dobytí obce neznamená pro Moskvu zásadní zlom. Experti upozornili, že Rusové nejsou v posledních měsících schopni provést rychlý mechanizovaný úder, což se ukázalo nedávno u Avdijivky, kde přišli o velké počty tanků a obrněných vozidel. Kyjev v pondělí zprávy o ztrátě Marjinky popřel, tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov ale nyní připustil, že Ukrajina ovládá už jen malou část města, píše server Ukrajinska pravda.

Marjinka, která je zcela zničená v důsledku ruské vojenské agrese trvající na tomto místě už deset let, leží zhruba 27 kilometrů jihozápadně od Doněcka. Agentury ji popisují jako město duchů. Obec, kde kdysi žilo až deset tisíc lidí, už dříve opustili všichni její obyvatelé.

„Ukrajinci se ještě brání na jihozápadě, kde mají ještě své pozice, ale předpokládá se, že je opustí,“ uvedl pro ČT generálporučík ve výslužbě Pavel Macko. Připomněl, že ukrajinský generál Valerij Zalužnyj už dříve řekl, že Ukrajinci nebudou tento úsek fronty držet za každou cenu. „Je to relativně bezvýznamná obec. Rusové budou tvrdit, jaký je to úspěch, ale je to jen taktický cíl,“ míní Macko. Ukrajinci mají podle něj silné obranné pozice v okolí města.

Podobně hodnotí vývoj i američtí analytici. „Pravděpodobné ovládnutí Marjinky v Doněcké oblasti Ruskem představuje omezený ruský taktický zisk a není zásadním operačním postupem,“ napsali odborníci z ISW ve své nejnovější zprávě o vývoji bojů na Ukrajině.

Masivní útoky se Rusům nedaří

Podle expertů z ISW ruské dobytí Marjinky následovalo po několika měsících „velmi zanedbatelných marginálních zisků a není výsledkem náhlého rychlého mechanizovaného ruského postupu“. „Ruské síly od jara 2022 neprovedly žádnou útočnou operaci, která by vedla k rychlému a mechanizovanému postupu vpřed, a ruské schopnosti provést mechanizovaný manévr, který by byl pro takový postup nutný, jsou velmi omezené,“ hodnotí odborníci.

Neúspěšné mechanizované útoky ruských sil lze podle nich dobře demonstrovat na případu důležitého ukrajinského klínu v Avdijivce v Doněcké oblasti, kde pokusy vést útočné operace proti ukrajinským silám ovládajícím město vedly v poslední době k těžkým ztrátám obrněných vozidel na ruské straně, která následně musela k pozemním útokům nasadit pěchotu.

Podle Macka je pro Ukrajince mnohem důležitější Vuhledar, který se nachází blízko železniční trati, pomocí níž Rusové zásobují okupační vojska v Záporožské a Chersonské oblasti. Také Vuhledar se Rusové opakovaně snažili dobýt za cenu velkých ztrát ve svých řadách.

Moskva své úspěchy zveličuje

Ruský vládce Vladimir Putin v pondělí prohlásil, že ruské síly budou mít díky získání Marjinky možnost vytlačit Ukrajince dál od Ruskem okupovaného Doněcku a vytvořit širší operační prostor pro ruské síly, připomínají analytici ISW.

Ruští prováleční blogeři po ruském oznámení o dobytí města psali, že získání Marjinky je taktickým vítězstvím, které ruským silám umožní v nadcházejících týdnech a měsících provádět útočné operace na obce ve vzdálenosti až 15 kilometrů západně od Marjinky a ohrozit blízké ukrajinské armádní pozemní komunikační linky.

Podle expertů ale nejsou ruské vyhlídky tak růžové. „Rychlá manévrová válka vyžaduje bojově efektivní mechanizované jednotky a ruské jednotky, které se podílely na úsilí o dobytí Marjinky, byly z velké části tvořeny špatně vycvičenými a méně efektivními jednotkami (nelegálně ustavené) Doněcké lidové republiky),“ popisuje situaci ISW.

Kvalitní ukrajinská obrana

Malá a zcela zničená osada navíc nenabízí ruským silám bezpečnou operační oporu, ze které by mohly zahájit další útočné operace, soudí experti. „Marjinka se nachází necelý kilometr od předinvazní frontové linie a ukrajinské síly již před delší dobou opevnily mnoho okolních osad, které se ruské síly snažily dobýt,“ dodali analytici.

Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Danilov navíc tvrdí, že Rusové ještě neovládli Marjinku zcela. Také analytici z ISW poznamenali, že vizuální důkaz toho, že by Rusové drželi celou obec, zatím chybí, i když pád většiny nebo celé obce považují za pravděpodobný.

7 minut
Generál Macko o vývoji rusko-ukrajinské války (27. prosince 2023)
Zdroj: ČT24

Zdecimované město

Ruskem koordinované síly se o dobytí Marjinky snažily od roku 2014 a na obec útočila ruská armáda denně také od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022, podotkl ISW. Ukrajinská armáda postupně proměnila Marjinku v pevnost, uvedla agentura AFP.

„Situace je tam kvůli terénu horší než u Bachmutu. Proto ještě jednou zdůrazňuji, že na území Marjinky ve skutečnosti nejsou prakticky žádné stavby, které by stály. Malá část obce je stále pod kontrolou ukrajinských ozbrojených sil, ale Rusové touží obec dobýt, i když ji vlastně úplně zničili. Není tam prakticky jediná dochovaná stavba,“ zdůraznil Danilov v rozhovoru pro Hlas Ameriky.

Dobytí Marjinky by pro Moskvu znamenalo první větší úspěch na bojišti od květnového ovládnutí města Bachmut na východě země, poznamenala agentura Reuters.

Nepodařená protiofenziva

Ukrajina čelí ruské agresi už téměř deset let a plnohodnotné ruské invazi od loňského února. Letos v červnu zahájila protiofenzivu s cílem dobýt zpět Ruskem obsazená území na jihu a východě země. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně na počátku prosince připustil, že nepřinesla kýžené výsledky. Rusové tak nyní přebrali taktickou iniciativu a snaží se stabilizovat své pozice a vytvořit pro sebe výhodnější podmínky, než zamrzne půda, uvedl Macko.

Kyjev v současné době intenzivně debatuje o možnostech další vlny mobilizace. Ukrajinská armáda požaduje po vládě povolat do zbraně až půl milionu lidí, aby mohla lépe čelit početní převaze nepřítele, zajistit víc rezerv a mít dostatek sil k častějšímu střídání jednotek na frontových liniích. Ministerstvo obrany by tentokrát chtělo zapojit i Ukrajince žijící v zahraničí a povolávací rozkazy doručovat e-mailem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Svět vítá příchod roku 2026. Oslavy se přesunuly do Ameriky

Svět slaví příchod nového roku. Jako první do něj v 11:00 SEČ vstoupil tichomořský ostrovní stát Kiribati. Ve 12:00 začal slavit Nový Zéland, ve 14:00 se přidala Austrálie. Úderem 16:00 vstoupily do nového roku Japonsko, Severní a Jižní Korea nebo části Ruska. Po 17. hodině následovala Čína. Ohňostroje a dronové show už vítaly rok 2026 také v Thajsku, Vietnamu a Indii. Ve 21:00 slavnosti propukly ve Spojených arabských emirátech, o hodinu později pak v Kataru a Saúdské Arábii. Následně vstoupila do roku 2026 Afrika a také Evropa, kde davy oslavovaly příchod nového roku v Berlíně, Paříži, Londýně a dalších městech. Ve čtvrtek se oslavy přesunuly na americký kontinent – nejprve ve 4:00 SEČ do Brazílie, o dvě hodiny později například do New Yorku v USA.
včeraAktualizovánopřed 18 mminutami

Zelenskyj: Ukrajina si přeje mír, ale ne za každou cenu

Ukrajina si přeje mír, ale ne za každou cenu, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v novoročním projevu. Slíbil, že se nepodepíše pod slabou mírovou dohodu, která by jen prodloužila ruskou válku na Ukrajině. Ještě před prezidentovým projevem, zveřejněným na sociálních sítích, byl v Kyjevě podle ukrajinských médií vyhlášen letecký poplach a byla slyšet palba protivzdušné obrany.
před 6 hhodinami

Národní garda se podle Trumpa stahuje z Chicaga, Los Angeles a Portlandu

Americký prezident Donald Trump podle tiskových agentur oznámil stažení Národní gardy z Chicaga, Los Angeles a Portlandu. Dodal však, že se tyto síly vrátí, pokud zločinnost opět prudce vzroste. Nasazení příslušníků Národní gardy v Chicagu zablokoval nejvyšší soud, zatímco v Los Angeles a Portlandu tak učinili federální soudci, připomněla agentura AFP.
před 7 hhodinami

Po útoku sebevražedného atentátníka v Aleppu je jeden mrtvý

Jeden člověk zemřel a několik dalších lidí bylo zraněno v Aleppu na severozápadě Sýrie při útoku sebevražedného atentátníka, napsala agentura Reuters s odvoláním na syrská státní média. Atentátník se podle nich vyhodil do povětří, když jej prohledávala policejní hlídka, jejíž podezření vzbudil.
před 7 hhodinami

Sněhové bouře zkomplikovaly v Polsku dopravu, sněží i na Slovensku

Sněhové bouře a silný vítr zasáhly během úterý a středy severní Polsko, což zkomplikovalo silniční, železniční i leteckou dopravu. Sněhová bouře, která se v noci na středu přehnala Varšavou a okolím, zkomplikovala situaci zejména na rychlostních silnicích v okolí metropole. Ty pokryl sníh a místy se na nich tvořila vrstva uježděné kluzké sněhové břečky, popsal server Onet.
před 12 hhodinami

Demonstranti v Íránu zaútočili na vládní budovu

Demonstranti v íránské provincii Fárs se pokusili násilím proniknout do vládní budovy, bezpečnostní složky jim v tom ale zabránily, píše agentura Reuters. Připomíná, že Íránem se již čtvrtým dnem šíří pouliční protesty. Íránská státní média uvedla, že vůdkyní útočící skupiny byla osmadvacetiletá žena, kterou zadrželi.
před 12 hhodinami

Finsko zadrželo loď plující z Ruska kvůli poškození podmořského kabelu

Finské úřady ve středu zadržely a prohledaly nákladní loď Fitburg, která je podezřelá z poškození podmořského kabelu v Baltském moři spojujícího Helsinky a Tallin. Finská policie to oznámila dle Reuters na tiskové konferenci. Loď plula pod vlajkou Svatého Vincence a Grenadin, uvedl mluvčí policie. Podle údajů MarineTraffic vyplula z ruského Petrohradu a směřovala do izraelské Haify. Na incident reagovali prezidenti Finska a Estonska Alexander Stubb a Alar Karis.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Čína oznámila konec vojenských manévrů u Tchaj-wanu

Čína oznámila, že úspěšně dokončila své vojenské manévry kolem Tchaj-wanu, píše agentura AFP. Čína do okolí Tchaj-wanu v rámci svého cvičení v posledních 24 hodinách vyslala 77 vojenských letounů a 25 plavidel námořnictva a pobřežní stráže. Čínský prezident Si Ťin-pching později v novoročním projevu prohlásil, že sjednocení Číny nelze zastavit.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...