Ukrajinská armáda navrhuje mobilizaci až půl milionu lidí, řekl Zelenskyj

4 minuty
Horizont ČT24: Ukrajině se tenčí zásoby vojenské pomoci
Zdroj: ČT24

Vedení ukrajinské armády navrhuje mobilizovat dalších 450 až 500 tisíc Ukrajinců, řekl v úterý prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten s novináři hovořil na tiskové konferenci v Kyjevě, která má shrnout, jak si Ukrajina bránící se plnohodnotné ruské invazi vedla v letošním roce. Zelenskyj odmítl obavu, že by snížení podpory ze Západu mohlo vést k porážce jeho země. Poukázal mimo jiné na to, že Ukrajina během zimy získá nové systémy protivzdušné obrany Patriot.

Zelenskyj označil návrh povolat do zbraně dalšího až půl milionu lidí za citlivý. Uvedl, že o tom budou jednat vládní představitelé a následně věc zváží parlament. „Je to velmi významné číslo. Řekl jsem, že budu potřebovat více argumentů, abych o tom mohl rozhodnout,“ citoval Zelenského portál Meduza. Podle serveru Ukrajinska pravda prezident vyloučil, že by mohl podepsat zákon o mobilizaci, který by do vojenské služby mimo jiné povolával i ženy.

Jan Šír z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy s odvoláním na Zelenského prohlášení uvedl, že by takto rozsáhlá mobilizace Ukrajinu přišla na dodatečných pět set miliard hřiven. „Je to dáno tím, že by mobilizovaní nemohli zůstat v pracovním procesu. Ukrajina musí dbát na to, aby současně s děním na frontě nezkolabovala ekonomika,“ řekl Šír.

Syrskyj: Ukrajinská armáda je početně v nevýhodě

Podle něho jsou z prozatímního plánu mobilizace vyřazeny některé kategorie osob, jako třeba studenti. „Ti, kteří nechtějí sloužit, se zapisují do doktorských programů na různých pochybných univerzitách. Je to problém, ale do značné míry také okrajová záležitost,“ podotkl Šír.

V reakci na prohlášení Zelenského, že se na Ukrajině během konfliktu nemohou konat volby, uvedl, že debata okolo tohoto tématu je spíše sporadická. „Nic nenasvědčuje tomu, že by se jakékoliv hlasování mělo v dohledné době konat. Konání parlamentních voleb je zakázáno ukrajinskou legislativou, což je dáno tím, že v zemi byl vyhlášen válečný stav. V případě prezidentských voleb ta legislativa není jednoznačná,“ dodal Šír.

Ukrajinská armáda je ohledně počtu svých vojáků oproti ruským silám v nevýhodě, prohlásil v úterý velitel pozemních sil obránců Oleksandr Syrskyj. Na ojedinělých protestech během letošního podzimu také někteří Ukrajinci upozorňovali na to, že lidé, kteří nastoupili do zbraně na začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru roku 2022, jsou vyčerpaní.

21 minut
Brífink ukrajinského prezidenta Zelenského
Zdroj: ČT24

Ani jedna z válčících stran počty svých zabitých nebo zraněných vojáků neprozrazuje. Američtí představitelé nicméně odhadují vojenské ztráty každé ze stran ve statisících, podotkla agentura Reuters. Velikost ukrajinských ozbrojených sil není známa, vojsko podle ní však v minulosti uvedlo, že má ve zbrani kolem milionu lidí. Rusko během své invaze do země armádu stále posiluje.

Zelenskyj odmítl prozradit vojenské cíle na příští rok

Zelenskyj během tiskové konference reagoval razantním "Ne!" na dotaz reportérky stanice BBC, zda existuje nebezpečí, že Ukrajina začíná ve válce prohrávat. Snažil se také rozptýlit obavy, že by snížení podpory Západu mohlo zásadně ovlivnit výsledek války. „Byli jsme v těžší situaci, když byly okupovány skoro všechny centrální regiony našeho státu, obsazeny objekty infrastruktury a uzavřeny cesty. Zvládli jsme to,“ pronesl prezident.

Zelenskyj vojenské cíle své země pro příští rok nechtěl prozradit. „Na jihu jsme měli potíže, protože všichni mluvili o našich cílech. Lidé měsíce diskutovali o tom, kam půjdeme. Studovali detaily, jak se tam dostaneme, jestli se tam nedostaneme, co je lepší, co bude stačit, a co ne. Omlouvám se, ale takhle to s Ruskem, které má více zbraní, nefunguje. Proto cíle komentovat nemohu,“ upozornil prezident.

Vyjádřil rovněž naději, že podpora USA a Evropské unie bude pokračovat. Počet nových systémů Patriot, které podle něj Ukrajina dostane během zimy, neupřesnil. Současně připustil obtíže, které plynou mimo jiné z nedostatku dělostřeleckých granátů a protitankových zbraní.

Armádě chybí dělostřelecká munice, tvrdí ukrajinský generál

Podle ukrajinského generála Oleksandra Tarnavského chybí potřebná munice podél celé frontové linie. Dosud se mluvilo zejména o nedostatku dělostřeleckých granátů do moderních systémů, které Ukrajině dodal Západ. Kyjev nyní přiznal, že chybí i dělostřelecká munice do zbraní ze sovětské éry.

„Dostáváme pomoc, ale její objem vzhledem k našim potřebám nestačí. Vše přerozdělujeme. Měníme plány a úkoly, které jsme si stanovili, abychom je vůbec byli schopni plnit,“ pronesl Tarnavskyj.

Ukrajina momentálně využívá více munice, než jí partneři dodávají. Podle propočtů estonského ministerstva obrany Kyjev potřebuje minimálně dvě stě tisíc granátů měsíčně, aby měl nad Moskvou alespoň nějakou výhodu. „Udržování takového tempa během roku 2024 vyčerpá evropské i americké zásoby. Bude vyžadovat značné zahraniční nákupy munice,“ stojí v prohlášení estonského resortu obrany.

Zatímco Ukrajina bojuje o přežití, Západ přešlapuje na místě. Finanční pomoc pro východoevropskou zemi na summitu Evropské unie zablokovalo Maďarsko. Evropské země navíc slíbily, že do příštího března dodají Kyjevu milion dělostřeleckých granátů, zatím jich však poslaly necelou polovinu.

Do Vánoc zřejmě nedorazí ani vojenská podpora v hodnotě šedesáti miliard dolarů od Spojených států. Proti balíčku, který prosazuje Bílý dům, se v Kongresu staví republikáni. „Ukrajina stále potřebuje naši pomoc. Už bylo dávno na čase, aby Kongres jednal, postavil se za svobodu a demokracii, a bránil tak naše národní zájmy, o které se tu momentálně hraje,“ zdůraznil mluvčí Rady pro národní bezpečnost Bílého domu John Kirby.

Obě strany chtějí rozšířit válečný průmysl

Podle některých expertů může Kreml v závodech ve zbrojení vyhrát, a to hlavně kvůli nedostatku politické vůle na Západě. Moskva prohlásila, že od počátku invaze pokryla minami frontovou oblast o rozloze sedmi tisíc kilometrů čtverečních. Také oznámila, že pětkrát navýšila výrobu tanků.

Režim ruského vládce Vladimira Putina hodlá svůj válečný průmysl dále přizpůsobovat a do konce příštího roku rozšířit výrobu zbraní a munice. „Pracovníci našeho zbrojařského průmyslu jsou rychlejší, a to je smysl dnešních válek. Rychleji a přesněji reagovat na probíhající události,“ řekl Putin.

Kyjev ale nechce zůstat pozadu, chybějící pomoc hodlá dohnat vlastní produkcí. Ukrajina se dohodla na společné výrobě klíčových dělostřeleckých granátů ráže 155 milimetrů se dvěma americkými firmami. Odstartovat ji ale nezvládne dříve než za dva roky. Obrněná vozidla plánuje od příštího léta na Ukrajině vyrábět německý výrobce zbraní Rheinmetall.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Diplomaté zemí EU se shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku

Zástupci členských států EU se shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku, potvrdily diplomatické zdroje. Sankce se zaměří mimo jiné na lodě z ruské stínové flotily i na omezení vývozu hliníku z Ruska. Balík obsahuje rovněž další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině.
před 13 mminutami

Velká část Oděsy je po rozsáhlém ruském útoku bez tepla a proudu

Rusko v úterý pozdě večer podniklo rozsáhlý útok na jihoukrajinské přístavní město Oděsa. Bez elektřiny a dodávek tepla jsou školy, školky a velká obytná oblast, uvedl starosta Hennadij Truchanov. Zranění utrpěli čtyři lidé včetně dítěte. Gubernátor ruské Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev mezitím informoval o ukrajinském útoku na ropnou rafinérii ve městě Syzraň.
před 25 mminutami

„Jako by se USA snažily udělat Rusko opět velkým,“ říká o jednání v Rijádu poradce prezidenta Kolář

Mír na Ukrajině nelze bez Ruskem napadené země dohodnout, řekl v Událostech, komentářích v reakci na jednání zástupců Spojených států a Moskvy v Rijádu poradce prezidenta Petra Pavla a bývalý velvyslanec v Rusku a Spojených státech Petr Kolář. „Mně se zdá, jako by Trumpova administrativa, kromě toho, že chce učinit Ameriku opět velkou, se také snažila udělat opět velké Rusko,“ uvedl. Bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl je rád, že existuje iniciativa, které se americký prezident Donald Trump chytil a snaží se válku ukončit.
před 30 mminutami

Od vítání k deportacím. Německým volbám dominuje migrace

Německé strany před volbami slibují tvrdší imigrační pravidla. Možný budoucí kancléř a lídr konzervativců Friedrich Merz žádá uzavření hranic pro běžence, kteří nemají dokumenty ke vstupu do země, což podle kritiků odporuje ústavě i právu EU. Konzervativci i sociální demokraté chtějí zostřením rétoriky nalákat voliče a oslabit krajní pravici. Její obliba stoupá v době zhoršující se ekonomické situace, kdy zemi tíží výzvy spojené s uprchlíky.
před 2 hhodinami

Americký obchod bude řídit zastánce cel Lutnick, schválil Senát

Americký Senát potvrdil do funkce ministra obchodu miliardáře Howarda Lutnicka. Dosud vedl makléřskou a investiční společnost Cantor Fitzgerald působící na Wall Street. Informovala o tom agentura Reuters. Lutnick je blízkým spojencem prezidenta Donalda Trumpa a patří k zastáncům zavádění cel na zboží dovážené do USA.
06:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kanada zkoumá černé skříňky z převráceného letadla

Kanadští vyšetřovatelé už nalezli černé skříňky z letounu, který v pondělí havaroval při přistání v Torontu. Píše to agentura Reuters. Letadlo společnosti Delta Air Lines na lince z amerického Minneapolisu se na letištní ploše převrátilo a začalo hořet. Zranění utrpělo 21 lidí.
před 3 hhodinami

Brazilský exprezident Bolsonaro čelí obžalobě z pokusu o převrat

Brazilský generální prokurátor Paulo Gonet obžaloval bývalého krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara z pokusu o státní převrat. Údajně se ho dopustil v roce 2022, kdy se snažil zůstat u moci navzdory tomu, že prohrál volby, píše agentura AP. Politik vinu odmítá. Obžalobě čelí spolu s ním dalších 33 lidí.
před 3 hhodinami

Černá Hora řeší zbraňový problém

Premiér Černé Hory Milojko Spajič oznámil, že zpřísní podmínky pro získání zbrojního průkazu, a vyhlásil dvouměsíční amnestii na odevzdání nepřihlášených zbraní. Je to reakce na tragédii, kdy útočník zavraždil v zemi nelegální zbraní třináct lidí. Podle kritiků to ale k vyřešení problému stačit nebude. Odhaduje se totiž, že v Černé hoře je v oběhu přes sto tisíc nelegálních zbraní. Přibližně 250 tisíc jich Černohorci drží legálně.
před 4 hhodinami
Načítání...