Vedení ukrajinské armády navrhuje mobilizovat dalších 450 až 500 tisíc Ukrajinců, řekl v úterý prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten s novináři hovořil na tiskové konferenci v Kyjevě, která má shrnout, jak si Ukrajina bránící se plnohodnotné ruské invazi vedla v letošním roce. Zelenskyj odmítl obavu, že by snížení podpory ze Západu mohlo vést k porážce jeho země. Poukázal mimo jiné na to, že Ukrajina během zimy získá nové systémy protivzdušné obrany Patriot.
Zelenskyj označil návrh povolat do zbraně dalšího až půl milionu lidí za citlivý. Uvedl, že o tom budou jednat vládní představitelé a následně věc zváží parlament. „Je to velmi významné číslo. Řekl jsem, že budu potřebovat více argumentů, abych o tom mohl rozhodnout,“ citoval Zelenského portál Meduza. Podle serveru Ukrajinska pravda prezident vyloučil, že by mohl podepsat zákon o mobilizaci, který by do vojenské služby mimo jiné povolával i ženy.
Jan Šír z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy s odvoláním na Zelenského prohlášení uvedl, že by takto rozsáhlá mobilizace Ukrajinu přišla na dodatečných pět set miliard hřiven. „Je to dáno tím, že by mobilizovaní nemohli zůstat v pracovním procesu. Ukrajina musí dbát na to, aby současně s děním na frontě nezkolabovala ekonomika,“ řekl Šír.
Syrskyj: Ukrajinská armáda je početně v nevýhodě
Podle něho jsou z prozatímního plánu mobilizace vyřazeny některé kategorie osob, jako třeba studenti. „Ti, kteří nechtějí sloužit, se zapisují do doktorských programů na různých pochybných univerzitách. Je to problém, ale do značné míry také okrajová záležitost,“ podotkl Šír.
V reakci na prohlášení Zelenského, že se na Ukrajině během konfliktu nemohou konat volby, uvedl, že debata okolo tohoto tématu je spíše sporadická. „Nic nenasvědčuje tomu, že by se jakékoliv hlasování mělo v dohledné době konat. Konání parlamentních voleb je zakázáno ukrajinskou legislativou, což je dáno tím, že v zemi byl vyhlášen válečný stav. V případě prezidentských voleb ta legislativa není jednoznačná,“ dodal Šír.
Ukrajinská armáda je ohledně počtu svých vojáků oproti ruským silám v nevýhodě, prohlásil v úterý velitel pozemních sil obránců Oleksandr Syrskyj. Na ojedinělých protestech během letošního podzimu také někteří Ukrajinci upozorňovali na to, že lidé, kteří nastoupili do zbraně na začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru roku 2022, jsou vyčerpaní.
Ani jedna z válčících stran počty svých zabitých nebo zraněných vojáků neprozrazuje. Američtí představitelé nicméně odhadují vojenské ztráty každé ze stran ve statisících, podotkla agentura Reuters. Velikost ukrajinských ozbrojených sil není známa, vojsko podle ní však v minulosti uvedlo, že má ve zbrani kolem milionu lidí. Rusko během své invaze do země armádu stále posiluje.
Zelenskyj odmítl prozradit vojenské cíle na příští rok
Zelenskyj během tiskové konference reagoval razantním "Ne!" na dotaz reportérky stanice BBC, zda existuje nebezpečí, že Ukrajina začíná ve válce prohrávat. Snažil se také rozptýlit obavy, že by snížení podpory Západu mohlo zásadně ovlivnit výsledek války. „Byli jsme v těžší situaci, když byly okupovány skoro všechny centrální regiony našeho státu, obsazeny objekty infrastruktury a uzavřeny cesty. Zvládli jsme to,“ pronesl prezident.
Zelenskyj vojenské cíle své země pro příští rok nechtěl prozradit. „Na jihu jsme měli potíže, protože všichni mluvili o našich cílech. Lidé měsíce diskutovali o tom, kam půjdeme. Studovali detaily, jak se tam dostaneme, jestli se tam nedostaneme, co je lepší, co bude stačit, a co ne. Omlouvám se, ale takhle to s Ruskem, které má více zbraní, nefunguje. Proto cíle komentovat nemohu,“ upozornil prezident.
Vyjádřil rovněž naději, že podpora USA a Evropské unie bude pokračovat. Počet nových systémů Patriot, které podle něj Ukrajina dostane během zimy, neupřesnil. Současně připustil obtíže, které plynou mimo jiné z nedostatku dělostřeleckých granátů a protitankových zbraní.
Armádě chybí dělostřelecká munice, tvrdí ukrajinský generál
Podle ukrajinského generála Oleksandra Tarnavského chybí potřebná munice podél celé frontové linie. Dosud se mluvilo zejména o nedostatku dělostřeleckých granátů do moderních systémů, které Ukrajině dodal Západ. Kyjev nyní přiznal, že chybí i dělostřelecká munice do zbraní ze sovětské éry.
„Dostáváme pomoc, ale její objem vzhledem k našim potřebám nestačí. Vše přerozdělujeme. Měníme plány a úkoly, které jsme si stanovili, abychom je vůbec byli schopni plnit,“ pronesl Tarnavskyj.
Ukrajina momentálně využívá více munice, než jí partneři dodávají. Podle propočtů estonského ministerstva obrany Kyjev potřebuje minimálně dvě stě tisíc granátů měsíčně, aby měl nad Moskvou alespoň nějakou výhodu. „Udržování takového tempa během roku 2024 vyčerpá evropské i americké zásoby. Bude vyžadovat značné zahraniční nákupy munice,“ stojí v prohlášení estonského resortu obrany.
Zatímco Ukrajina bojuje o přežití, Západ přešlapuje na místě. Finanční pomoc pro východoevropskou zemi na summitu Evropské unie zablokovalo Maďarsko. Evropské země navíc slíbily, že do příštího března dodají Kyjevu milion dělostřeleckých granátů, zatím jich však poslaly necelou polovinu.
Do Vánoc zřejmě nedorazí ani vojenská podpora v hodnotě šedesáti miliard dolarů od Spojených států. Proti balíčku, který prosazuje Bílý dům, se v Kongresu staví republikáni. „Ukrajina stále potřebuje naši pomoc. Už bylo dávno na čase, aby Kongres jednal, postavil se za svobodu a demokracii, a bránil tak naše národní zájmy, o které se tu momentálně hraje,“ zdůraznil mluvčí Rady pro národní bezpečnost Bílého domu John Kirby.
Obě strany chtějí rozšířit válečný průmysl
Podle některých expertů může Kreml v závodech ve zbrojení vyhrát, a to hlavně kvůli nedostatku politické vůle na Západě. Moskva prohlásila, že od počátku invaze pokryla minami frontovou oblast o rozloze sedmi tisíc kilometrů čtverečních. Také oznámila, že pětkrát navýšila výrobu tanků.
Režim ruského vládce Vladimira Putina hodlá svůj válečný průmysl dále přizpůsobovat a do konce příštího roku rozšířit výrobu zbraní a munice. „Pracovníci našeho zbrojařského průmyslu jsou rychlejší, a to je smysl dnešních válek. Rychleji a přesněji reagovat na probíhající události,“ řekl Putin.
Kyjev ale nechce zůstat pozadu, chybějící pomoc hodlá dohnat vlastní produkcí. Ukrajina se dohodla na společné výrobě klíčových dělostřeleckých granátů ráže 155 milimetrů se dvěma americkými firmami. Odstartovat ji ale nezvládne dříve než za dva roky. Obrněná vozidla plánuje od příštího léta na Ukrajině vyrábět německý výrobce zbraní Rheinmetall.
