Biden rozhodl o osmnáctiměsíční ochraně Palestinců před deportací ze Spojených států

Americký prezident Joe Biden podepsal exekutivní příkaz, který na příštích osmnáct měsíců chrání Palestince pobývající ve Spojených státech před případnou deportací. Podle agentury Reuters to ve středu večer oznámil Bílý dům, který v této souvislosti poukázal na zhoršující se humanitární podmínky v Pásmu Gazy. Na ty upozornili i premiéři Kanady, Austrálie a Nového Zélandu, kteří ve společném prohlášení apelovali na vyhlášení humanitárního příměří. Postavili se také proti plánované ofenzivě Izraele do Rafáhu v Pásmu Gazy.

Bidenovo opatření se týká odhadem šesti tisíc Palestinců, jimž poskytne takzvané „odložení nuceného odchodu“, konstatoval poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan.

Sullivan ve zprávě uvedl, že po „otřesném teroristickém útoku Hamásu na Izrael ze 7. října a následné vojenské reakci Izraele se humanitární podmínky v Gaze výrazně zhoršily“. Bidenův krok podle něj poskytne Palestincům ve Spojených státech „dočasné bezpečné útočiště“. Každý, kdo se dobrovolně vrátí na palestinská území, však o tuto ochranu přijde, dodal Sullivan.

Po více než čtyřech měsících války, kterou Izrael v Pásmu Gazy vede proti radikálnímu palestinskému hnutí Hamás, jež zde od roku 2007 vládne, čelí Biden sílícímu tlaku, aby se více zasadil o ochranu civilistů v Gaze a o zajištění dodávek humanitární pomoci na toto izolované území. Prezident je také terčem kritiky arabsko-amerických a muslimských představitelů v USA za to, že nevyzývá k trvalému ukončení v konfliktu, píše Reuters. Spojené státy označují Hamás za teroristickou organizaci.

Premiéři Kanady, Austrálie a Nového Zélandu odrazují Izrael před ofenzivou do Rafáhu

K vyhlášení okamžitého humanitárního příměří v Pásmu Gazy ve čtvrtek naopak vyzvaly Kanada, Austrálie a Nový Zéland, informovala agentura Reuters. Premiéři zemí vydali společné prohlášení zveřejněné v reakci na plánovanou ofenzivu izraelské armády v Rafáhu na jihu pásma.

„Jsme vážně znepokojeni náznaky, že Izrael plánuje pozemní ofenzivu do Rafáhu. Vojenská operace v Rafáhu by měla katastrofální následky,“ uvádí se v prohlášení. „Je naléhavě třeba vyhlásit okamžité humanitární příměří.“

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu večer zopakoval, že izraelská armáda v tomto přelidněném městě podnikne intenzivní ofenzivu proti zbývajícím jednotkám palestinského hnutí Hamás, a ujistil, že armáda nejprve umožní evakuaci civilistů. Do Rafáhu na jihu Pásma Gazy uprchl před válkou, kterou vede Izrael proti Hamásu v odvetě za teroristické útoky ze 7. října, více než milion obyvatel z ostatních částí tohoto úzkého pobřežního pásu.

Premiéři tří zemí v prohlášení dále uvedli, že lednové rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora o předběžných opatřeních v případu údajné genocidy, který podala Jihoafrická republika, zavazuje Izrael k ochraně civilistů a poskytování základních služeb a nezbytné humanitární pomoci.

„Ochrana civilistů je prvořadým požadavkem mezinárodního humanitárního práva,“ stojí v prohlášení. „Palestinští civilisté nemohou platit cenu za porážku Hamásu.“

Současně však premiéři upozornili, že žádné příměří nemůže být „jednostranné“ a vyžadovalo by, aby Hamás složil zbraně a propustil všechna zbývající rukojmí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina podnikla velký dronový útok na Moskvu, tvrdí Rusko

Ukrajina podnikla v noci na pondělí rozsáhlý vzdušný útok na Moskvu. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že protivzdušná obrana země zničila nad metropolí Moskvou a v jejím okolím 53 dronů. Tamní úřady zároveň tvrdí, že na jihu Ruska po útoku dronu začal hořet zásobník ropy. Nad Kyjevem ráno protivzdušná obrana sestřelovala ruské drony a trosky jednoho z nich se zřítily na ústředním náměstí. Z několika regionů jsou po útocích agresora hlášeni mrtví a zranění.
10:30Aktualizovánopřed 27 mminutami

Izrael má podle mluvčího armády plány nejméně na další tři týdny války

Izrael má podrobné plány nejméně na další tři týdny války, včetně dodatečných plánů do budoucna, sdělil podle agentur Reuters a AP mluvčí izraelské armády, podle něhož Jeruzalém zatím provedl na 7600 vzdušných úderů na cíle v Íránu. Další vlnu útoků zahájilo letectvo židovského státu v pondělí. Agentura AFP uvedla, že v centru Teheránu se ozývaly výbuchy. Armáda později oznámila, že útočila na íránský vesmírný program.
před 1 hhodinou

V Gaze i na Západním břehu kvůli nové válce přituhuje

Pozornost světa se kvůli izraelsko-americké válce proti Íránu odklonila od Pásma Gazy, na které silně doléhá krize v regionu. Uzavřené hraniční přechody, omezená humanitární pomoc, zdražování i pokračující izraelské útoky berou Palestincům víru v naplnění mírového plánu. Hamás mezitím upevňuje moc ve své části enklávy. Přituhuje i na okupovaném Západním břehu, kde bují násilí ze strany radikálních židovských osadníků.
před 1 hhodinou

Konflikt na Blízkém východě opět zvednul ceny ropy, později začaly silně klesat

Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, protože na trhu přetrvávaly obavy o dodávky suroviny z Blízkého východu. Z dosažených maxim však později rychle klesaly. Severomořská ropa Brent se kolem 9:00 pohybovala nad 106 dolary, v 15:00 byla u stovky dolarů. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) dosahovala vrcholu kolem 101 dolarů za barel, v 15:00 to bylo zhruba 93,70 dolarů. Cena plynu v 9:30 v obchodním uzlu TTF překročila 52 eur za megawatthodinu, v 15:00 se pohybovala u 51 eur.
09:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Řešení blokády Hormuzu není mise NATO, zní z Evropy. Japonsko reakci zvažuje

Velká Británie se spojenci pracuje na plánu otevření Hormuzského průlivu, sdělil její premiér Keir Starmer s tím, že tato snaha ale nebude misí NATO. Roli Aliance ve věci nevidí ani německý šéf diplomacie Johann Wadephul, ministr obrany Boris Pistorius odmítl, že by se Německo zapojovalo vojensky. Japonsko dle premiérky Sanae Takaičiové zvažuje, jak lze zajistit bezpečnost lodí a posádek se sebou spojených. Státníci reagují na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že NATO čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v průlivu.
před 1 hhodinou

NATO čeká špatná budoucnost, pokud nepomůže v Hormuzském průlivu, řekl Trump

Severoatlantickou alianci čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v Hormuzském průlivu. V rozhovoru pro deník Financial Times (FT) to řekl americký prezident Donald Trump. K otevření úžiny podle něj musí přispět také Čína, v opačném případě pohrozil odkladem summitu s tamním vůdcem Si Ťin-pchingem. Peking na to odpověděl, že komunikuje se všemi stranami. Teherán se pokouší zablokovat průliv klíčový pro vývoz ropy z Perského zálivu poté, co USA spolu s Izraelem zahájily proti Íránu rozsáhlé údery.
00:35Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Digitální peněženka Wero chce vymanit Evropu z nadvlády americké Visa i Mastercard

Digitální peněženku Wero vytvořily evropské banky a platební společnosti, aby se vyhnuly používání karetních sítí od amerických firem Visa nebo Mastercard. Důvodem je snížení nákladů i udržení kontroly v nejisté době mezinárodního napětí. Na obnovení evropské platební suverenity pracují i instituce Evropské unie, které chtějí představit digitální euro, které by mohlo fungovat jako digitální měna pro každodenní platby.
07:01Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Letiště v Dubaji postupně obnovovalo lety po dronovém útoku

Mezinárodní letiště v Dubaji v pondělí dopoledne postupně obnovovalo provoz a odlétaly z něj některé spoje. Požár způsobený dronovým útokem předtím tento letecký uzel ve Spojených arabských emirátech (SAE) na několik hodin paralyzoval.
04:05Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...