Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že nařídil armádě, aby připravila evakuaci Rafahu před očekávanou pozemní invazí, píše agentura AP. Město Rafah se nachází na samém jihu Pásma Gazy u hranice s Egyptem a před boji na severu se tam uchýlilo mnoho civilistů. Podle dvou egyptských bezpečnostních zdrojů agentury Reuters Káhira na severovýchod Sinaje v posledních dvou týdnech kvůli posílení bezpečnosti vyslala zhruba čtyřicet tanků a obrněných vozidel. Kancelář předsedy palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse v reakci uvedla, že cílem izraelské operace v Rafahu je vyhnat Palestince z Pásma Gazy.
Izrael chystá evakuaci civilistů před vpádem do Rafahu. Egypt vyslal desítky tanků k hranicím s Gazou
Izrael tvrdí, že Rafah je poslední zbývající baštou teroristického hnutí Hamás a že do města musí vyslat vojáky, aby dosáhl svého válečného cíle, tedy zničení Hamásu.
V Rafahu se na rozloze necelých sedmdesáti kilometrů čtverečních tísní odhadem 1,5 milionu Palestinců. Ti do oblasti uprchli z jiných částí Pásma Gazy a vybudovali zde stanová města a nastěhovali se na zahrady domů, které už tam stály dříve, uvedl blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. „Nyní lidé už nemají kam odejít,“ podotkl Borek. Izrael podle něj bude chtít, aby se lidé přesunuli do pobřežní zóny a do oblasti písečných dun v okolí bývalých izraelských osad.
Netanjahu prohlásil, že je potřeba v Rafahu provést „masivní operaci“. Dodal, že izraelské činitele vyzval k vypracování „dvojího plánu“, který bude zahrnovat evakuaci civilistů a vojenskou operaci s cílem zničit zbývající jednotky Hamásu.
„Přeložme si to, že to znamená pozemní operaci, protože na Rafah probíhají letecké údery už více než čtyři měsíce, ale byť to v tom prohlášení nebylo explicitní, tak to opravdu znamená pozemní operaci,“ konstatoval Borek s tím, že to znamená „masivní přesun palestinských civilistů, než se Izraelská armáda prokouše velice složitým městským terénem od Chán Júnisu po Rafah“.
Kritika ze strany OSN, USA i humanitárních skupin
Izrael kvůli očekávané invazi do Rafahu čelí sílící kritice. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rozšíření izraelské ofenzivy do Rafahu by mělo nedozírné regionální důsledky, zatímco mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby konstatoval, že vojenská operace v Rafahu v tuto chvíli „není něco, co bychom podpořili“.
Velké obavy stran možné ofenzivy v Rafahu vyjádřil během návštěvy Izraele tento týden také šéf americké diplomacie Antony Blinken. Izraelská armáda však v noci na pátek bez ohledu na varování Bidenovy administrativy cíle v Rafahu bombardovala.
Na 1,5 milionu lidí se i proto tísní ve špinavých a přeplněných úkrytech nebo venku na ulici na malém území. Lékaři a humanitární pracovníci nezvládají poskytovat ani základní péči a bránit šíření nemocí, píše agentura Reuters.
„V obřím uprchlickém táboře nesmí být válka,“ řekl generální tajemník Norské rady pro uprchlíky Jan Egeland a varoval před „krveprolitím“, pokud izraelská armáda vstoupí do Rafahu. „Rozšíření válečných akcí do Rafahu by mohlo vést ke zhroucení humanitární pomoci,“ dodala rada v prohlášení.
Zpravodaj ČT David Borek hovořil o evakuaci Rafahu (zdroj: ČT24)
Humanitární organizace si stěžují, že nemohou přemístit lidi do bezpečnějších oblastí, protože jim v tom na severu brání izraelští vojáci. A že pomoc, která se do Pásma Gazy dostane, zdaleka nestačí. „Všechna naše útočiště jsou přeplněná a další lidi už nepojmou,“ zdůraznila Juliette Toumaová, mluvčí Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA).
Úřad Mahmúda Abbáse, předsedy palestinské samosprávy na okupovaném Západním břehu Jordánu, uvedl, že cílem izraelské operace v Rafahu bude vyhnat Palestince z jejich území. Izrael podle Abbásovy kanceláře „tímto krokem ohrožuje bezpečnost a mír v regionu i ve světě a překračuje všechny červené linie“ a věcí by se měla zabývat Rada bezpečnosti OSN. Kancelář dodala, že odpovědnost za dopady ofenzivy ponesou Izrael a USA.
Káhira zajišťuje ochranu Sinaje
Na své straně hranice mezitím bezpečnost posiluje také Egypt. Od začátku války postavil u Pásma Gazy betonovou hraniční zeď, která sahá šest metrů pod zem a je opatřena ostnatým drátem, píše agentura Reuters. Podle jejích zdrojů Káhira v posledních dvou týdnech také vyslala na severovýchod Sinaje desítky tanků, aby posílila bezpečnost.
Egypt a Izrael udržují mír již více než čtyřicet let a v posledních letech prohloubily vzájemné vztahy prostřednictvím izraelského vývozu zemního plynu a koordinace bezpečnosti kolem společné hranice a Pásma Gazy.
Obě země uvalily na Pásmo Gazy blokádu, která přísně omezuje pohyb osob a zboží přes hranice poté, co v roce 2007 na tomto území převzal kontrolu Hamás. Napětí mezi Káhirou a Tel Avivem se však zvýšilo kvůli nynější válce. Egypt opakovaně varoval, že izraelská ofenziva by mohla zoufalé obyvatele Pásma Gazy přimět k útěku na Sinaj.
Válku v Pásmu Gazy, kde žije na území menším než Praha na 2,3 milionu Palestinců, vede Izrael v reakci na přeshraniční útok teroristického hnutí Hamás a dalších ozbrojenců z loňského 7. října, při němž v Izraeli zemřelo na 1200 lidí a dalších asi 250 bylo uneseno.