Spojené království oznámilo, že se po více než půlstoletí vzdává svrchovanosti nad strategicky důležitým seskupením ostrovů v Indickém oceánu. Po desetiletích pření předá Čagoské ostrovy Mauriciu, čímž umožní návrat původních obyvatel. Čagosané byli v 60. a 70. letech ze souostroví vyhnáni. V oblasti je i tropický atol Diego Garcia, který Británie a USA využívají jako vojenskou základnu pro své námořní lodě a dálkové bombardovací letouny. Základna zůstane Londýnu a Washingtonu k dalšímu využití.
Dohoda stále podléhá finalizaci, ale obě strany slíbily, že ji dokončí co nejrychleji. „Jedná se o zásadní okamžik v našich vztazích a projev našeho trvalého závazku k mírovému řešení sporů a právnímu státu,“ uvádí se v prohlášení britského premiéra Keira Starmera a mauricijského premiéra Pravinda Jugnautha.
Vedoucí představitelé rovněž uvedli, že jsou odhodláni „zajistit dlouhodobý, bezpečný a efektivní provoz stávající základny na ostrově Diego Garcia, která hraje zásadní roli v oblasti regionální a globální bezpečnosti“. Smlouva rovněž „vyřeší křivdy z minulosti a prokáže závazek obou stran podporovat blahobyt obyvatel Čagosu“.
Prezident Joe Biden, který dohodu uvítal, ve svém prohlášení uvedl, že vojenské zařízení na ostrově Diego Garcia hraje „zásadní roli v národní, regionální a globální bezpečnosti“. Základna umožňuje Spojeným státům „podporovat operace, které demonstrují náš společný závazek k regionální stabilitě, poskytují rychlou reakci na krize a čelí některým z nejnáročnějších bezpečnostních hrozeb, kterým čelíme,“ poznamenal.
Spojené království poskytne Mauriciu balíček finanční podpory, včetně ročních plateb a investic do infrastruktury. Mauricius bude moci zahájit program přesídlování na Čagoské ostrovy, ale ne na ostrov Diego Garcia. Tam Spojené království zajistí provoz vojenské základny na „počáteční období“ 99 let.
OSN se již dříve postavila na stranu Mauricia
O historickém významu tohoto okamžiku nelze pochybovat, píše BBC. Britské impérium se kdysi rozkládalo na velké části zeměkoule. A přestože se v průběhu 20. století z velké části vzdalo kontroly nad mnoha zeměmi, stále existuje několik míst, kde jsou britské nároky na svrchovanost sporné, například Gibraltar a Falklandy, rekapituluje The Washington Post. Půlstoletí poté, co se Velká Británie vzdala kontroly nad téměř celým globálním impériem, se dohodla na předání jedné z posledních částí.
Spojené království v 60. a 70. letech minulého století vyhnalo zhruba patnáct set Čagosanů z jejich domovů. Organizace Human Rights Watch (HRW) událost označila za zločin proti lidskosti a jednu z nejostudnějších epizod poválečného kolonialismu. Podle hlavního poradce HRW Clivea Baldwina aktuální dohoda sice řeší „křivdy spáchané v minulosti“, ale „vypadá to, že ve zločinech se bude pokračovat dlouho do budoucna“.
„Musí proběhnout smysluplné konzultace s Čagosany, jinak budou Spojené království, USA a nyní i Mauricius zodpovědné za stále trvající koloniální zločin,“ napsal v prohlášení Baldwin.
V minulosti se různé orgány OSN, včetně Mezinárodního soudního dvora a Valného shromáždění, v drtivé většině postavily na stranu Mauricia a požadovaly, aby se Spojené království vzdalo toho, co někteří považují za „poslední kolonii v Africe“.
Mauricijská vláda dlouho tvrdila, že byla nezákonně donucena vzdát se Čagoských ostrovů výměnou za vlastní nezávislost na Spojeném království v roce 1968. V té době již britská vláda vyjednala tajnou dohodu se Spojenými státy, které souhlasily s pronájmem největšího atolu Diego Garcia pro využití jako vojenské základny.
Britsko-americká základna je logistickým, komunikačním a tankovacím centrem námořnictva a její součástí je přistávací dráha, z níž startovaly dálkové bombardéry do Afghánistánu a Iráku. Podle deníku The Washington Post význam ostrova pro strategické priority USA roste.
Základna se nachází více než patnáct set kilometrů jihozápadně od Indie a je součástí sítě strategických míst, z nichž Spojené státy monitorují čínskou a íránskou námořní přítomnost a které jsou součástí plánů na udržení protiteroristických schopností v Afghánistánu poté, co se odtamtud stáhla alianční vojska.
„Čagosané zůstávají bezmocní“
Původní obyvatelé ostrova na rozhodnutí nemají jednotný pohled. Někteří jsou odhodlaní se vrátit zpět a žít na izolovaných ostrovech, jiní se více soustředí na svá práva a postavení v jednání o své budoucnosti.
Například předseda skupiny uprchlíků z ostrova Čagos, kterému byly čtyři, když byla jeho rodina deportována na Mauricius, dohodu uvítal. „Byl to dlouhý boj trvající více než 40 let,“ řekl deníku The Guardian Olivier Bancoult, který posledních 25 let vedl řadu právních sporů o svrchovanost ostrovů. „Dnešní den je však znamením uznání nespravedlnosti,“ doplnil.
Podle něj zatím není jasné, kolik Čagosanů by se chtělo na ostrovy, z nichž mnohé jsou neobyvatelné, vrátit. Připustil sice, že ti, kteří se narodili na největším ostrově – Diego Garcia – se nebudou moci vrátit, ale vyjádřil naději, že by Čagosané mohli být upřednostněni pro práci na tomto ostrově.
Avšak organizace sdružující Čagosany ve Spojeném království a dalších zemí Chagossian Voices lituje, že čagoská komunita byla z jednání vyloučena. „Čagosané se o tomto výsledku dozvěděli z médií a zůstávají bezmocní a bez hlasu při rozhodování o vlastní budoucnosti a budoucnosti naší vlasti. Názory Čagosanů, původních obyvatel ostrovů, byly důsledně a záměrně ignorovány a my požadujeme jejich plné zahrnutí do přípravy smlouvy,“ oznámila organizace.
Tamilští uprchlíci
Na ostrově Diego Garcia před třemi lety uvázlo více než šedesát tamilských uprchlíků (z jihu Indie), kteří se snažili dostat do Kanady. Od té doby jsou na ostrově zadržováni. Ten je stovky kilometrů od jakéhokoliv jiného osídlení a nepovolané návštěvy jsou kvůli vojenské základně zakázány.
Na začátku letošního roku Úřad OSN pro uprchlíky informoval, že odlehlý ostrov „není vhodným místem“ pro dlouhodobé zadržování migrantů. Spojené království orgánu povolilo přístup na ostrov po více než dvou letech od příjezdu migrantů.
Na místě došlo k několika pokusům o sebevraždu a sebepoškozování. Organizovaly se také hladovky, kterých se podle právníků účastní i děti. „Žijeme bez života. Mám pocit, že žiji jako mrtvý,“ řekl loni BBC jeden muž. O osudu uprchlíků se stále vedou složité právní bitvy.
Ministr zahraničních věcí Spojeného království David Lammy k dohodě o předání souostroví uvedl, že mezi výhody dohody patří uzavření „potenciální nelegální migrační trasy“. Není jasné, co pro uprchlíky na ostrově bude oznámení znamenat.
Kritici: Dohoda je kapitulací, která nahrává Číně
Přestože největší ostrov souostroví Diego Garcia bude dále sloužit pro využití na vojenskou základnu, ve Velké Británii se ozývají kritici. Ti hlásí, že dohoda je kapitulací, která nahrává Číně, jež má s Mauriciem úzké obchodní vztahy. Například mluvčí konzervativců pro bezpečnost Tom Tugendhat uvedl, že dohoda podkopává britské spojence a otevírá možnost, že Čína získá vojenskou oporu v Indickém oceánu.
Na otázku ohledně obav z Číny odpověděl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller: „Ustanovení dohody nám skutečně dávají záruky, že budeme schopni zachovat bezpečnost naší základny.“ Miller odmítl upřesnit, o jaká ustanovení se jedná.
Podle Davida Blagdena, docenta mezinárodní bezpečnosti a strategie na britské Exeterské univerzitě, je dohoda pro Mauricius „velkou výhrou“. „Nejenže Spojené království zaplatí Port Louis za to, že si ‚vezme zpět‘ souostroví, nad nímž nikdy nemělo svrchovanost, ale nyní bude moci získat spoustu šťavnaté čínské pomoci výměnou za to, že zkomplikuje USA a Spojenému království využívání Diego Garcia,“ napsal na X.
Avšak podle profesora antropologie na Americké univerzitě Davida Vinea, který o problému ostrova Diego Garcia napsal knihu, nespočívá význam základny v obraně USA. „Stručně řečeno,“ myslí si, „odpovědí je moc a pokračující formy kolonialismu ve 21. století. Je děsivé, že Bidenova administrativa hájí kolonialismus a snahu Británie udržet si jedno ze svých posledních koloniálních panství,“ uvedl pro deník The Washington Post.
