Začalo to prohlášením, že se Maledivy chtějí zbavit závislosti na Indii, pokračovalo banálním sporem o to, kdo má kvalitnější pláže, a vyústěním rozepře je angažování Číny. Jako hlavní téma ve vodách Indického oceánu se momentálně jeví takzvaný maledivsko-indicko-čínský spor. Maledivská vláda nyní oficiálně udělila povolení čínské výzkumné lodi zakotvit v maledivském přístavu. Loď Xiang Yang Hong 3 má dorazit během několika dnů. A tento krok může podle mnohých médií Indii ještě víc rozlítit.
Maledivy posilují vztahy s Čínou, povolily zakotvení její výzkumné lodi. Indie v tom vidí vojenskou hrozbu
Současnou situaci v jižní Asii vystihuje české přísloví „Když se dva perou, třetí se směje“. Přičemž jeden z aktérů sporu, Maledivy, s tím třetím ve hře, tedy Čínou, spolupracuje. Potvrzením je plánované zakotvení lodi Xiang Yang Hong 3 v Male, hlavním městě Malediv.
Čínské plavidlo podle aplikace MarineTraffic, která monitoruje přístavy a lodní trasy, nyní pluje u pobřeží Indonésie a projelo Sundským průlivem mezi Sumatrou a Jávou. Podle několika zdrojů včetně indické televize NDTV a agentury Reuters má loď do Male dorazit 8. února.
Jen rotace personálu a doplnění zásob, tvrdí Peking
Maledivské ministerstvo zahraničí uvedlo, že od Pekingu obdrželo „diplomatickou žádost o povolení k zastávce v přístavu, rotaci personálu a doplnění zásob“, než se vydá zpět na moře.
„Maledivy byly vždy vítanou destinací pro plavidla spřátelených zemí a pokračují v přijímání civilních i vojenských lodí, které zastavují v přístavech pro mírové účely,“ dodalo ministerstvo zahraničí v Male s tím, že čínská loď nebude provádět v Indickém oceánu žádný výzkum.
NDTV ovšem čerpala ze zpráv předního experta na geoprostorové informace Damiena Symona, který uvedl, že loď zkoumala vody v Indickém oceánu už v roce 2019 (Bengalský záliv) a v roce 2020 (arabsko-indický hřbet zvaný Carlsberg Ridge). Proto přetrvávají obavy Indie z čínských úmyslů.
Vojenské aktivity pod rouškou výzkumu?
Dillí stále považuje Čínu za regionální hrozbu. Podle Deutsche Welle vyjádřila indická vláda znepokojení nad čínskými námořními aktivitami v Indickém oceánu, o nichž tvrdí, že mohou mít vojenský charakter a jsou prováděné pod rouškou oceánského výzkumu. Oficiální rozšířené prohlášení ovšem indická vláda dosud nevydala.
Čínská státní média podle Reuters tvrdí, že čínská plavidla nepředstavují žádnou hrozbu. Navíc dodala, že je vše v souladu s Úmluvou OSN o mořském právu.
Loď Xiang Yang Hong 3 není oficiálně vojenská, ale nejen v indických médiích se označuje jako „špionážní“. Podle NDTV je klasifikována jako „výzkumné“ plavidlo. Může tedy poskytnout cenná data, která pomohou předvídat přírodní katastrofy, například podvodní zemětřesení. Mapování mořského dna ale nabízí Číně i jinou perspektivu – plavit se v budoucnu v těchto vodách pomocí ponorek a ponorných dronů.
Čínská loď Xiang Yang Hong 03
Proti podobným čínským akcím už dříve podnikla preventivní opatření Srí Lanka. Podle serveru Quartz odepřela 5. ledna vstup čínské lodi do jejích vod a uvedla, že vyhlásila roční moratorium na zahraniční výzkumné lodě.
Mluvčí ministerstva zahraničí Niluka Kadurugamuwa k oficiálnímu postoji Srí Lanky dodal, že jde o „rozhodnutí za účelem budování kapacity místních odborníků“. Indická média tento krok spíše považovala za reakci na obavy z plánovaného připlutí čínské lodi na Maledivy.
Loni v červenci navíc The Guardian označil Hambantotu na Srí Lance za možnou budoucí čínskou námořní základnu. Britský zpravodajský server připomněl, že přístav na Srí Lance byl postavený díky půjčce 307 milionů dolarů od čínské banky.
Kořeny sporu Malediv a Indie
Povolení k zakotvení čínské lodi na Maledivách může ještě víc narušit vazby mezi Dillí a Male. Vztahy se zhoršily v listopadu loňského roku, po nástupu nového maledivského prezidenta Mohameda Muizzuho do úřadu. Už tehdy podporoval kampaň „Indie ven“.
Muizzu vzkázal do hlavního města Indie, že požaduje stažení indických vojáků z Malediv, a to do 15. března. V tomto požadavku zůstává neoblomný. Indie se brání, že má v zemi jen 77 vojáků a část z nich provozuje zdravotnickou helikoptéru a letoun v odlehlejších částech ostrovů.
Maledivský prezident dále podle webu Quartz plánuje „zbavit svůj malý národ závislosti na Indii, pokud jde o zdravotnická zařízení, léky a dovoz základních potravin“ a v nepřímé zmínce o Indii také uvedl, že „menší velikost jeho země nedala žádné jiné zemi oprávnění ji šikanovat.“
Horizont ČT24: Spor o kvalitu pláží mezi Indií a Maledivami (zdroj: ČT24)
Další spor Indie a Malediv souvisel s bojem o vedoucí postavení v turistickém ruchu v regionu. Indický premiér Naréndra Módí se rozhodl propagovat domácí turistické destinace na úkor sousedního souostroví. Konkrétně z indického souostroví Lakadivy by rád udělal nové Maledivy. Indové se rozhodli masivně bojkotovat turistické ráje na Maledivách, k čemuž je opakovaně vyzývaly i bollywoodské celebrity. Zákonodárce v Male Módího „reklamní spot“ natolik pobouřil, že začali indického premiéra urážet na sociálních sítích.
Představitelé v Dillí v rámci slovní přestřelky podle webu Business Standard zase dříve uvedli, že Male přivádí zpět takzvané reformované teroristy z ISIS ze Sýrie, čímž narušuje bezpečnost regionu.
Obchodní záměr Číny
Distancování Malediv od Indie pokračovalo i v dalších sférách. Poprvé v historii hlava muslimských Malediv nezamířila na první zahraniční cestu do Dillí, ale do nábožensky blízkého Turecka za prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Poté odjel Muizzu do Pekingu za Si Ťin-pchingem.
„Čínsko-maledivské vztahy jsou na novém výchozím historickém bodě. Doufáme, že díky této návštěvě vytvoří obě hlavy států strategické plány pro rozvoj vztahů mezi Čínou a Maledivami,“ prohlásil tehdy mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin.
Strategický význam Malediv a jejich poloha v centru obchodních námořních cest jsou to, po čem Čína prahne. Souostroví v jižní Asii je vzdálené asi 130 kilometrů od lakadivského ostrova Minicoy a 555 kilometrů od západního pobřeží Indie.
Čína tedy přijala Maledivy jako svého partnera v iniciativě „nové hedvábné stezky“, jejímž cílem je vybudovat přístavy a dálnice pro rozšíření obchodu a vlivu v Asii, Africe a Evropě. The Guardian dále poukázal na Batu v Rovníkové Guineji a pákistánský Gwádar jako další možné přístavy. NDTV pak připomněla, že čínská plavidla se už pohybovala i v blízkosti Karáčí v Pákistánu a Džibutska v Africe.