Indie a Maledivy vstoupily do souboje o to, kdo má kvalitnější pláže. Indický premiér Naréndra Módí se rozhodl propagovat domácí turistické destinace na úkor sousedního souostroví. To ale pobouřilo trojici maledivských zákonodárců. Na sociálních sítích premiéra otevřeně nazývají klaunem či teroristou. Indové odpověděli masivním bojkotem exotického ráje, ke kterému vyzývají i bollywoodské celebrity.
Indie a Maledivy zápasí o pláže. Čína mezitím rozšiřuje vliv
Horizont ČT24: Spor o kvalitu pláží mezi Indií a Maledivami (zdroj: ČT24)
Módí se na oficiálním videu prochází po písčitých plážích, šnorchluje a poukazuje na krásu místa, které nápadně připomíná konkurenční destinace v Indickém oceánu. Jde ale o indické souostroví Lakadivy, které se má podle tamního premiéra stát novými Maledivami.
To rozlítilo trojici maledivských, teď už bývalých zákonodárců, kteří se do Módího pustili na sociálních sítích. Už v minulosti ho nazývali teroristou a klaunem, rétoriku teď ještě zostřili častováním o loutce Izraele.
I když se vláda v Male od posledních výroků distancovala, byly už moc na indickou veřejnost, včetně hvězd Bollywoodu a celebrit, které se rozhodly podpořit státní bojkot a šířit antimaledivskou propagandu.
Nejjižnější ostrov Lakadiv dělí od toho nejsevernějšího Malediv jen něco málo přes sto kilometrů. Ve světě zvučnější, jižněji položené souostroví láká turisty od začátku 70. let, zatímco to indické rozvoj teprve čeká. A pomohou tomu i tamní cestovní kanceláře, včetně těch největších.
„Nebudeme už přijímat další rezervace do Malediv z Indie. Každý rok tam létá asi tři sta tisíc Indů. Vzdáváme se tedy tohoto trhu, abychom mohli propagovat naše domácí destinace, jako jsou Lakadivy,“ říká ředitel jedné z nich Prašant Pitti.
Maledivy symbolem rivality Indie a Číny
To, co na první pohled může vypadat jako nevinná roztržka na pozadí porovnávání pláží, má hlubší politické kořeny. V muslimských Maledivách vládne od listopadu nový prezident Mohamed Muizzu, který založil kampaň na sloganu „Pryč s Indií“ s jakožto podle něj hegemonem narušujícím vnitřní integritu země.
Indie se brání, že v zemi má jen 77 vojáků a část z nich provozuje zdravotnickou helikoptéru a letoun v odlehlejších částech ostrovů. I přesto poprvé v historii hlava státu nezamířila na první zahraniční cestu do Nového Dillí, ale nejprve do nábožensky blízké Ankary a následně na východ do Pekingu.
„Čínsko-maledivské vztahy jsou na novém výchozím historickém bodě. Doufáme, že díky této návštěvě vytvoří obě hlavy států strategické plány pro rozvoj vztahů mezi Čínou a Maledivami,“ prohlásil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin.
Čína se vzniklé příležitosti k rozšíření vlivu ráda chopila a státní média už občany k návštěvě Malediv vybízejí v nových reklamách. Už příští rok by tak nejčastějším turistou, kterého na pobřeží ikonických atolů potkáte, mohl být Číňan.