Palestinci nesmějí být nuceně přesidlováni, řekl Blinken na setkání s Abbásem

Šéf americké diplomacie Antony Blinken při schůzce s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem uvedl, že Palestinci nesmějí být nuceně přesidlováni. Napsala to agentura Reuters. Ministr zahraničí do Ramalláhu zajel na předem neohlášenou schůzku během své současné cesty po Blízkém východě, kam se vypravil kvůli válce Izraele proti teroristickému hnutí Hamás v Pásmu Gazy vedené v odvetě za útok, při kterém Hamás zabil stovky izraelských civilistů. Francouzská šéfka diplomacie Catherine Colonnaová v neděli jednala s katarským emírem Tamimem bin Hamadem Sáním.

Abbás stojí v čele palestinské samosprávy od roku 2005, je zástupcem strany Fatáh, která je rivalem Hamásu ovládajícího Pásmo Gazy. Úřad spravuje ty části Západního břehu, které nemá zcela pod kontrolou Izrael.

Blinken řekl Abbásovi, že palestinská samospráva by měla sehrát ústřední roli v situaci, která nastane po skončení konfliktu v Pásmu Gazy. Reuters to sdělil vysoce postavený představitel amerického ministerstva zahraničí. „Budoucnost Gazy nebyla hlavním tématem schůzky, ale zdálo se, že palestinská samospráva je ochotna hrát v ní určitou roli,“ dodal činitel americké diplomacie.

Blinken a Abbás spolu hovořili zhruba hodinu, po jednání však neuspořádali tiskovou konferenci. Ministr zahraničí již dříve naznačil, že největší smysl by dávalo, aby v Pásmu Gazy nakonec vládla „efektivní a revitalizovaná“ palestinská samospráva. Současně připustil, že v mezidobí zřejmě sehrají svou roli v oblasti bezpečnosti a správy území Gazy i jiné státy a mezinárodní agentury.

Blinken vyzval k zastavení násilí

Blinken mimo jiné Abbásovi řekl, že Spojené státy budou nadále podporovat snahy o vytvoření palestinského státu. Vyzval také k zastavení „extremistického násilí“ proti Palestincům na Západním břehu, píše agentura AFP.

Šéf palestinské samosprávy prohlásil, že v Pásmu Gazy musí být „okamžitě vyhlášeno příměří“ a že na toto území musí být vpuštěna humanitární pomoc. Deník The Guardian připomíná, že Blinken doposud dával najevo, že vyhlášení příměří by jen znamenalo poskytnout Hamásu příležitost k přeskupení sil.

Židovský stát vede v Gaze rozsáhlou vojenskou operaci poté, co Hamás 7. října provedl nečekaný a brutální útok uvnitř jeho území. V Izraeli při něm zemřelo přes čtrnáct set lidí, a to hlavně civilistů. Při následných akcích izraelské armády v Pásmu Gazy podle tamních úřadů ovládaných Hamásem přišlo o život asi 9500 lidí. Tuto bilanci nicméně nelze nezávisle ověřit.

Turecko chce mít rozhodující slovo, tvrdí expert

Blinken podle agentury Reuters během neděle odlétne do Ankary. „Turecko se cítí být regionální velmocí. Dlouhodobě říká, že cítí odpovědnost za dění na Blízkém východě. Z tohoto důvodu také Turecko v tomto ohledu reaguje agresivně, tvrdě a rozhodně. Snaží se ukázat, že je mocí, která bude mít rozhodující slovo při řešení konfliktu,“ vysvětlil politický geograf Tomáš Drobík z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Ostravské univerzity.

Podle něho byly vztahy mezi Tureckem a Izraelem dlouhodobě nadstandardní, začaly se ale zhoršovat okolo roku 2007. Došlo to až tak daleko, že obě země přerušily diplomatické vztahy. „Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se velice agresivně postavil vůči první válce v Gaze už v roce 2007, kdy byl premiérem. Tyto vztahy nejsou úplně jednoduché a bude záležet, jestli se najde společná řeč,“ dodal Drobík.

Nahrávám video

Zároveň uvedl, že Turecko je jedním z nejhlasitějších obránců Palestinců a jejich práva na rovnoprávné postavení vůči Izraeli. Fakt, že Erdoganova země udržuje kontakty s hnutím Hamás, podle Drobíka rovněž souvisí s tím, že země chce mít v otázce řešení konfliktu rozhodující slovo.

Turecko chce uspořádat summit

„Svádí to ke spekulacím, protože Erdoganova strana AKP je velmi islamisticky zaměřena, což odpovídá zaměření hnutí Hamás, které ve své rétorice také silně rezonuje islámský akcent. Tyto dvě složky v sobě našly vzájemné partnery a vzájemně se podporují,“ řekl Drobík.

Podle něho se dříve sešel íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf a jeho turecký protějšek Mevlüt Çavuşoğlu. Tématem schůzky měla být snaha o řešení problematiky konfliktu Izraele s Hamásem vytvořením mezinárodního summitu.

„Tohle bude jeden z nástrojů, kdy se Turecko bude chtít stát lídrem řešení a potvrdit svůj velmocenský status. Připraví s Íránem velký summit a budou hledat řešení. Erdogan se chce stát garantem bezpečnosti na straně Palestiny, provést ji složitým obdobím a nabídnout bezpečnostní garance dvoustátního řešení,“ dodal Drobík.

Šéfka francouzské diplomacie vyzvala k humanitární pauze

Francouzská ministryně zahraničí Colonnaová během neděle po jednání s katarským emírem vyzvala k okamžité humanitární přestávce v bojích mezi Izraelem a hnutím Hamás. Přestávka v bojích by mohla vést i k příměří, dodala.

„Okamžité, dlouhodobé a široce podporované humanitární pauzy jsou naprosto nezbytné a měly by umožnit dosažení příměří,“ prohlásila Colonnaová. Francie podle ní usiluje o to, aby text v tomto smyslu přijala i Rada bezpečnosti OSN.

Rada bezpečnosti byla dosud v názorech na text o dění v Pásmu Gazy velmi nejednotná a žádnou rezoluci nepřijala. Tu nakonec schválilo jen Valné shromáždění OSN, jehož rezoluce je sice silná, ale nikoliv závazná.

Colonnaová v Kataru také řekla, že při bombardování Pásma Gazy již zemřelo příliš mnoho civilistů a zvláštní ochranu potřebují zejména školy, nemocnice, humanitární pracovníci a novináři. Připomněla i nadcházející mírovou konferenci v Paříži, která by 9. listopadu měla hledat řešení konfliktu i konkrétní kroky, jak pomoci tamnímu obyvatelstvu, píše agentura Reuters.

Catherine Colonnaová při jednání s katarským emírem
Zdroj: Imad Creidi/Reuters

Katarský emír pronesl, že jeho země bude dále prostředníkem v jednáních o propuštění rukojmí z Pásma Gazy, uvedla agentura AFP. Řekl, že se šíří nepravdivé informace, týkající se vyjednávání o propuštění izraelských rukojmí z Pásma Gazy, což diplomatům značně komplikuje práci. Nepomáhají ani „kroky izraelských okupantů“, uvedl emír.

Katar, který je dlouhodobě jednou z diplomatických centrál v regionu plném nepřátelských vztahů, vede otevřený dialog s židovským státem i Hamásem. Výsledkem těchto kontaktů bylo dosud propuštění čtyř rukojmí zadržovaných teroristickým hnutím. Katar v posledních patnácti letech patří k největším podporovatelům Hamásu. Poskytuje mu politickou i finanční podporu, třeba při obnově infrastruktury zničené při izraelských útocích. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova administrativa schválila jadernou dohodu se Saúdskou Arábií

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií pro civilní využití jádra, uvádějí zdroje agentury AP. Administrativa se ji chystá předložit Kongresu, dodávají zdroje agentury Reuters. Dohoda však podle nich neobsahuje omezení pro obohacování uranu či opětovného zpracování použitého jaderného paliva, což by mohlo vyvolat obavy ohledně jaderné proliferace.
04:26Aktualizovánopřed 16 mminutami

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 5 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 8 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.