Izolace Ruska pokračuje. Křeslo v Radě OSN pro lidská práva zpátky nedostane

Rusko neuspělo při úterním hlasování Valného shromáždění OSN o nových členech Rady OSN pro lidská práva (UNHRC). Nedostalo se tak zpět mezi 47 členských zemí. Více hlasů získaly Albánie i Bulharsko, píše agentura Reuters. Valné shromáždění OSN ve světle zpráv o vraždění civilistů na Ukrajině loni v dubnu rozhodlo o přerušení členství Ruska v Radě a Moskva následně orgán opustila. Její křeslo pak získala Česká republika.

Rusko dostalo 83 hlasů, ale pro Albánii hlasovalo 123 ze 193 členských států OSN a pro Bulharsko 160 zemí.

Hlasování bylo podle Reuters vnímáno jako klíčový test úsilí Západu držet Moskvu v diplomatické izolaci kvůli její invazi na Ukrajinu. O dvě volná křesla v regionální skupině východní Evropy usilovaly právě Rusko, Albánie a Bulharsko.

„Členské státy OSN vyslaly jasný signál ruskému vedení, že vláda odpovědná za bezpočet válečných zločinů a zločinů proti lidskosti tam nepatří,“ řekl Louis Charbonneau z organizace Human Rights Watch (HRW).

Rusko před hlasováním slibovalo, že najde „adekvátní řešení pro otázky lidských práv“, a snaží se zabránit tomu, aby se Rada stala „nástrojem, který slouží politické vůli jedné skupiny zemí“, což je narážka na Západ. 

Zpráva, kterou letos v září vypracovaly tři organizace – UN Watch, Human Rights Foundation (HRF) a Centrum Raoula Wallenberga pro lidská práva – však dospěla k závěru, že Rusko není způsobilé být členem UNHRC.

„Opětovné zvolení Ruska do Rady nyní, kdy jeho válka na Ukrajině stále pokračuje, by bylo kontraproduktivní pro lidská práva a vyslalo by signál, že OSN to s vyvozením odpovědnosti Ruska za jeho zločiny na Ukrajině nemyslí vážně,“ uvádí se ve zprávě.

Důkazy o válečných zločinech

Předseda vyšetřovací komise OSN uvedl, že má důkazy o válečných zločinech včetně mučení, znásilňování a útoků na civilisty. Ruští vojáci podle něj mučili své ukrajinské oběti na okupovaných územích sousední země tak brutálně, že některé z nich umučili k smrti.

Členství Ruska v Radě OSN pro lidská práva bylo pozastaveno v dubnu 2022; pro bylo 93 členů VS OSN, 24 bylo proti a 58 se zdrželo hlasování. Rusko ze ztráty svého členství obviňuje „Spojené státy a jejich spojence“.

Rada OSN pro lidská práva vznikla v roce 2006 jako nástupkyně Komise OSN pro lidská práva se sídlem v Ženevě. Jde o pomocný orgán Valného shromáždění. Jeho usnesení nejsou závazná, ale mají velkou morální váhu. Rada dohlíží na dodržování lidských práv ve světě a podává o situaci v jednotlivých zemích zprávy. Sídlí v Ženevě a má 47 členů, z nichž každý je volen na tříleté období. 

Do hlasování se v úterý zapojilo všech 193 členů Valného shromáždění OSN v New Yorku. Mezi vítěze patří podle Reuters také Čína a Kuba, které jsou mezi novými členy orgánu zvolenými na tři roky od 1. ledna. Dohromady bylo třeba nově obsadit 15 křesel. Například z regionu západní Evropy byly zvoleny Nizozemsko a Francie.

Agentura DPA poznamenává, že volba nových členů letos spadala do období, kdy se mnohé země takzvaného globálního jihu zdráhají následovat tvrdou linii západních států vůči Rusku. Země v Asii, Africe a Latinské Americe chtějí brzké mírové rozhovory, aby dostaly větší prostor jejich vlastní konflikty a zájmy, píše DPA. Některé státy jsou navíc do jisté míry na Rusku závislé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva opět udeřila na Ukrajinu. Kyjev hlásí zásah letiště v ruském Engelsu

Rusko v noci na pátek během rozsáhlého útoku vyslalo na Ukrajinu přes čtyři sta dronů a více než čtyřicet raket. Protiletecký poplach platil na celém území země. Kromě Kyjeva, odkud jsou hlášeny tři oběti. Rusko zasáhlo také regiony na západě země, informují ukrajinská média. Mezi mrtvými a zraněnými jsou záchranáři. Ukrajinská armáda také oznámila, že zasáhla vojenská letiště v ruském Engelsu a Ďagilevu a sklad pohonných hmot v Saratovské oblasti.
06:01Aktualizovánopřed 6 mminutami

Vylodění v Normandii si připomněli veteráni

Veteráni 2. světové války se vrátili do Normandie, aby si připomněli 81. výročí vylodění spojenců. Mnohým z nich už je výrazně přes 90 let, na Americkém hřbitově v Colleville-sur-Mer se s nimi setkal i americký ministr obrany Pete Hegseth. Takzvaný Den D je považován za zásadní moment ve vývoji světové války. Vedl až k osvobození západní Evropy a porážce nacistického Německa.
před 12 mminutami

USA uvalily sankce na soudkyně ICC kvůli Izraeli

Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa uvalila sankce na čtyři soudkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC), informovaly tiskové agentury s odvoláním na americké ministerstvo zahraničí. Podle Reuters jde o bezprecedentní odvetu za to, že tento válečný tribunál vydal zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a také že v minulosti rozhodl o zahájení vyšetřování údajných válečných zločinů amerických vojáků v Afghánistánu.
06:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Čínu nelze úplně odříznout, shodli se Zahradil s Langšádlovou

Úplně se ekonomicky odříznout od Číny kvůli bezpečnostním rizikům spojeným s technologiemi není možné. V Událostech, komentářích se na tom shodli bývalý europoslanec Jan Zahradil se členkou sněmovního zahraničního výboru Helenou Langšádlovou (TOP 09). Podle ní je třeba brát Peking jako hrozbu. Zahradil by naopak uvítal, kdyby Česko vůči Pekingu zaujalo méně konfrontační postoj. Pořad moderoval Martin Řezníček.
před 2 hhodinami

Soudkyně zablokovala Trumpův zákaz přijímání cizinců na Harvard

Americká federální soudkyně dočasně zablokovala výnos prezidenta Donalda Trumpa, který měl znemožnit vstup do Spojených států zahraničním studentům mířícím na prestižní Harvardovu univerzitu.
před 5 hhodinami

Rozepře mezi Trumpem a Muskem se vyostřuje

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social naznačil, že by mohl zrušit vládní smlouvy a dotace pro firmy svého někdejšího spojence Elona Muska. V reakci na Trumpova slova pak Musk ohlásil, že společnost SpaceX začne vyřazovat z provozu svou vesmírnou loď Dragon. O několik hodin později to však vyvrátil. Rozepře mezi Muskem a Trumpem znepokojují investory. To se podepsalo i na tom, že výrazně oslabovaly akcie výrobce elektromobilů Tesla – nakonec se propadly o 14,3 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Netanjahu přiznal, že podporuje skupinu konkurující Hamásu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přiznal, že jeho vláda podpořila v Pásmu Gazy skupiny nepřátelské vůči teroristickému hnutí Hamás. Reagoval tak na obvinění opozičního poslance a někdejšího dlouholetého ministra Avigdora Liebermana, že Izrael v Gaze poskytuje zbraně skupině spřízněné s teroristickou organizací Islámský stát (IS). Podle serveru The Times of Israel (ToI) ale skupina působící na jihu Pásma Gazy s IS spřízněná není.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Merz setkání s Trumpem zhodnotil pozitivně

Německý kancléř Friedrich Merz je se schůzkou s americkým prezidentem Donaldem Trumpem „extrémně spokojen“, prohlásil podle agentury Reuters. Podle kancléře setkání položilo dobrý základ pro další rozhovory na nadcházejících summitech G7 a NATO.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...