Rusko neuspělo při úterním hlasování Valného shromáždění OSN o nových členech Rady OSN pro lidská práva (UNHRC). Nedostalo se tak zpět mezi 47 členských zemí. Více hlasů získaly Albánie i Bulharsko, píše agentura Reuters. Valné shromáždění OSN ve světle zpráv o vraždění civilistů na Ukrajině loni v dubnu rozhodlo o přerušení členství Ruska v Radě a Moskva následně orgán opustila. Její křeslo pak získala Česká republika.
Rusko dostalo 83 hlasů, ale pro Albánii hlasovalo 123 ze 193 členských států OSN a pro Bulharsko 160 zemí.
Hlasování bylo podle Reuters vnímáno jako klíčový test úsilí Západu držet Moskvu v diplomatické izolaci kvůli její invazi na Ukrajinu. O dvě volná křesla v regionální skupině východní Evropy usilovaly právě Rusko, Albánie a Bulharsko.
„Členské státy OSN vyslaly jasný signál ruskému vedení, že vláda odpovědná za bezpočet válečných zločinů a zločinů proti lidskosti tam nepatří,“ řekl Louis Charbonneau z organizace Human Rights Watch (HRW).
Rusko před hlasováním slibovalo, že najde „adekvátní řešení pro otázky lidských práv“, a snaží se zabránit tomu, aby se Rada stala „nástrojem, který slouží politické vůli jedné skupiny zemí“, což je narážka na Západ.
Zpráva, kterou letos v září vypracovaly tři organizace – UN Watch, Human Rights Foundation (HRF) a Centrum Raoula Wallenberga pro lidská práva – však dospěla k závěru, že Rusko není způsobilé být členem UNHRC.
„Opětovné zvolení Ruska do Rady nyní, kdy jeho válka na Ukrajině stále pokračuje, by bylo kontraproduktivní pro lidská práva a vyslalo by signál, že OSN to s vyvozením odpovědnosti Ruska za jeho zločiny na Ukrajině nemyslí vážně,“ uvádí se ve zprávě.
Důkazy o válečných zločinech
Předseda vyšetřovací komise OSN uvedl, že má důkazy o válečných zločinech včetně mučení, znásilňování a útoků na civilisty. Ruští vojáci podle něj mučili své ukrajinské oběti na okupovaných územích sousední země tak brutálně, že některé z nich umučili k smrti.
Členství Ruska v Radě OSN pro lidská práva bylo pozastaveno v dubnu 2022; pro bylo 93 členů VS OSN, 24 bylo proti a 58 se zdrželo hlasování. Rusko ze ztráty svého členství obviňuje „Spojené státy a jejich spojence“.
Rada OSN pro lidská práva vznikla v roce 2006 jako nástupkyně Komise OSN pro lidská práva se sídlem v Ženevě. Jde o pomocný orgán Valného shromáždění. Jeho usnesení nejsou závazná, ale mají velkou morální váhu. Rada dohlíží na dodržování lidských práv ve světě a podává o situaci v jednotlivých zemích zprávy. Sídlí v Ženevě a má 47 členů, z nichž každý je volen na tříleté období.
Do hlasování se v úterý zapojilo všech 193 členů Valného shromáždění OSN v New Yorku. Mezi vítěze patří podle Reuters také Čína a Kuba, které jsou mezi novými členy orgánu zvolenými na tři roky od 1. ledna. Dohromady bylo třeba nově obsadit 15 křesel. Například z regionu západní Evropy byly zvoleny Nizozemsko a Francie.
Agentura DPA poznamenává, že volba nových členů letos spadala do období, kdy se mnohé země takzvaného globálního jihu zdráhají následovat tvrdou linii západních států vůči Rusku. Země v Asii, Africe a Latinské Americe chtějí brzké mírové rozhovory, aby dostaly větší prostor jejich vlastní konflikty a zájmy, píše DPA. Některé státy jsou navíc do jisté míry na Rusku závislé.
