Americký prezident Joe Biden krátce před setkáním se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě oznámil další vojenský balík pro Kyjev ve výši zhruba osmi miliard dolarů (180 miliard korun). Cílem pomoci, která zahrnuje první dodávky klouzavých bomb s doletem 130 kilometrů, je podle Bidena podpořit Kyjev, aby mohl „tuto válku vyhrát“. Zelenského mírový plán se nicméně ve Washingtonu nesetkal s nadšením, píše list The Wall Street Journal (WSJ). Americká viceprezidentka a demokratická kandidátka pro listopadové prezidentské volby v USA Kamala Harrisová při setkání se Zelenským řekla, že návrhy, aby se Ukrajina vzdala velké části svého území, jsou nepřijatelné a nebezpečné – navrhují kapitulaci, nikoliv mír.
Zelenskyj za americkou pomoc poděkoval na síti X. Kyjev prostředky využije efektivně a transparentně, zdůraznila hlava státu.
Součástí balíku jsou poprvé také naváděné bomby s dosahem až 130 kilometrů. Podle agentury Reuters si tak Ukrajina „zásadně polepší“ ve schopnosti ohrozit ruské síly z bezpečné vzdálenosti. Bomba, schopná zasáhnout cíle s vysokou přesností, má být vypouštěna ze stíhacích letounů.
Další pomoc má posílit ukrajinskou protivzdušnou obranu a zahrnuje také drony a munici vzduch–země. Americké ministerstvo obrany zároveň poskytne Ukrajině další baterii protivzdušné obrany Patriot a více střel používaných v tomto systému.
Pentagon navíc rozšíří výcvik ukrajinských pilotů na stíhacích letounech F-16, přičemž v příštím roce výcvikem projde dalších osmnáct pilotů ukrajinského letectva.
Otázka limitů na použití zbraní v Rusku
Očekávalo se, že Biden a Zelenskyj budou ve čtvrtek jednat i o tom, zda Ukrajina může používat americké zbraně pro útoky na cíle v ruském týlu. Podle nejmenovaného amerického zdroje se však šéf Bílého domu nyní nechystá oznámit, že Spojené státy dají Kyjevu zelenou.
USA dosud Ukrajině povolovaly zasahovat pouze ty cíle v Rusku, které souvisely s odvrácením ruské ofenzivy v Charkovské oblasti. Podle analytiků se obávají eskalace konfliktu mezi dvěma jadernými velmocemi. Podobně jako Washington smýšlí také Německo, naopak Velká Británie, Francie, Česko a další země jsou spíše pro zrušení limitů.
Skepse Washingtonu vůči mírovému plánu
Zelenskyj se ve Spojených státech snaží prosadit svůj mírový plán, který označuje za rámec pro porážku Ruska. Plán zeširoka pokrývá potřeby Ukrajiny na bojišti, vnitřní politické reformy a ekonomiku, sdělil v úterý vysoce postavený představitel americké diplomacie.
Američtí a evropští představitelé uvedli, že nejpropracovanější částí je první fáze, tedy požadavky týkající se zbraní, přičemž ústředním bodem je právě výzva, aby Spojené státy daly Ukrajině zelenou k použití zbraní dlouhého doletu na území nepřítele.
Činitelé obeznámení s obecnými obrysy plánu však tvrdí, že nenabízí žádnou jasnou cestu k vítězství na Ukrajině. „Nejsem z toho nadšený, není tam nic moc nového,“ řekl listu WSJ jeden z nejmenovaných představitelů. Plán údajně postrádá konkrétní kroky, které by Bidenova administrativa mohla podpořit ve zbývajících čtyřech měsících ve funkci. Agentura Reuters večer uvedla, že Biden se má setkat se Zelenským také letos v říjnu v Německu, kde budou diskutovat právě o ukrajinském plánu.
Zelenského návštěva USA se koná v kritické fázi války, kdy ruské jednotky pokračují v postupu na východní Ukrajině, přestože ukrajinské síly minulý měsíc zahájily překvapivý vpád do ruské Kurské oblasti. S nadcházejícím chladným počasím se navíc stejně jako v posledních letech očekává větší intenzita ruských úderů na ukrajinskou energetickou a další infrastrukturu.
Jak to vidí Harrisová a jak Trump
Návrhy, aby se Ukrajina vzdala velké části svého území, jsou nepřijatelné a nebezpečné – navrhují kapitulaci, nikoliv mír. Při setkání se Zelenským to v Bílém domě prohlásila americká viceprezidentka a demokratická kandidátka pro listopadové prezidentské volby v USA Kamala Harrisová. Varovala také, že pokud svět nechá agresory brát si beztrestně cizí půdu, ruský prezident Vladimir Putin by se příště mohl zaměřit na Polsko či na pobaltské státy.
„V mé zemi jsou lidé, kteří by donutili Ukrajinu, aby se vzdala velké části svého suverénního území, kteří by požadovali, aby se Ukrajina prohlásila za neutrální,“ řekla Harrisová. „Tyto návrhy jsou stejné jako ty Putinovy, a nejsou to mírové návrhy. Jsou to návrhy na kapitulaci,“ řekla viceprezidentka podle agentury AFP v narážce na republikánského exprezidenta Donalda Trumpa, jenž bude v listopadových volbách jejím soupeřem. Trump o den dříve ostře kritizoval Zelenského, protože podle něj odmítá uzavřít dohodu, jež by vedla k ukončení ruské války proti Ukrajině.
Landovský: Evropské státy by měly v podpoře Kyjeva přidat
Bílý dům už ve středu oznámil další vojenskou pomoc Ukrajině v hodnotě 375 milionů dolarů (8,5 miliardy korun). Tento balík má obsahovat munici pro mobilní salvové raketomety HIMARS, protitankové střely Javelin a TOW či obrněná vozidla MRAP, píše agentura Reuters.
Spojené státy jsou největším podporovatelem Kyjeva ve vojenské oblasti. Podle amerického ministerstva zahraničí poskytly Ukrajině od února předloňského roku, kdy začala plnohodnotná válka, pomoc v hodnotě 55,7 miliardy dolarů (1,26 bilionu korun).
Západní pomoc i tak není podle bývalého českého velvyslance při NATO a výkonného ředitele Aspen Institute Central Europe Jakuba Landovského dostatečná, aby obrátila vývoj na frontě směrem k ukrajinskému vítězství. Do podpory Ukrajiny by se podle něj měly více zapojit hlavně evropské státy, které jsou konfliktu nejblíže. Na obranu přitom stále všechny nevydávají dvě procenta rozpočtu, jak slíbily v NATO, zdůraznil Landovský v pořadu 90' ČT24.
„Pro mě je navíc velkým zklamáním to, že na Afghánistán přispívala Evropská unie více než dnes přispívá na Ukrajinu,“ upozornil bývalý diplomat. Evropa by si měla podle něj uvědomit, že součást její prosperity je i navrácení obranného průmyslu na evropský kontinent, myslí si Landovský.
