Ve válce vyvolané Ruskem padlo dosud 45 100 ukrajinských vojáků a dalších 390 tisíc bylo zraněno, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru, který poskytl britskému moderátorovi Piersu Morganovi. Ruské ztráty dosahují 350 tisíc mrtvých a 600 tisíc až 700 tisíc zraněných, dodal s tím, že mnoho dalších příslušníků ruských sil je nezvěstných. Zelenskyj také uvedl, že by souhlasil s přímými rozhovory s ruským vládcem Vladimirem Putinem o konci války, měli by ale být přítomni i další účastníci.
„Jsou lidé, kteří byli zraněni, ale pak se vrátili na frontu a byli zraněni znovu. To znamená, že počet zranění je vyšší než počet zraněných,“ uvedl Zelenskyj podle ukrajinské agentury Unian. Přesný počet Ukrajinců, kteří padli do ruského zajetí, je podle něj neznámý, jde však o tisíce lidí. Stejně tak jsou tisíce Ukrajinců nezvěstných, dodal.
Tvrzení obou stran bojů o výši ztrát vlastních či soupeře nelze v podmínkách války ověřit. Rusko zahájilo otevřenou invazi na Ukrajinu 24. února 2022. Ukrajinci, které finančně i zbraněmi podporují západní spojenci, nápor nepřátelských vojsk zčásti odrazili a některá území osvobodili zpět. Moskva ovšem okupuje rozsáhlou část ukrajinského území a v poslední době invazní síly na východě země setrvale postupují, byť podle pozorovatelů za vysokých lidských i materiálních ztrát.
Zelenskyj připustil jednání s Putinem, pokud není jiná cesta k míru
Zelenskyj v rozhovoru s britským novinářem Piersem Morganem nastínil, že by souhlasil s přímými rozhovory s ruským vládcem Putinem o konci války, kterou rozpoutala Moskva. Na jednání by ale podle Zelenského měli být i další účastníci.
„Pokud je to jediné uspořádání, ve kterém můžeme přinést mír občanům Ukrajiny a neztrácet lidi, rozhodně se pro toto uspořádání rozhodneme,“ citovala z rozhovoru Zelenského s britským novinářem agentura AFP. Podle ukrajinského prezidenta bude jednání kromě Ukrajiny a Ruska vyžadovat přítomnost i dalších účastníků. Jmenovitě zmínil „Evropu“ a Spojené státy.
Putin koncem ledna prohlásil, že jednání s Ukrajinou by byla možná, ale ne se Zelenským. Šéf Kremlu tvrdí, že Zelenskyj je v úřadu nelegitimně, protože v něm zůstává nad rámec svého mandátu a nemá pravomoc podepisovat dokumenty. Pětileté funkční období Zelenského oficiálně vypršelo loni v květnu a od té doby ruská propaganda šíří tvrzení o jeho nelegitimitě.
Zelenskyj v říjnu 2022 podepsal nařízení, které znemožňuje diplomatická jednání ukrajinských představitelů s Putinem. Stalo se to krátce poté, co Rusko anektovalo čtyři ukrajinské oblasti. V lednu Zelenskyj vysvětlil, že tento dekret byl namířen proti separatistům v situaci, kdy se Rusko snažilo vyvíjet tlak na Ukrajinu mnoha různými způsoby.
Členství v NATO, nebo jaderné zbraně
Ukrajinský prezident se v rozhovoru s Morganem vyjádřil také k možným bezpečnostním zárukám pro Kyjev. V případě, že by se přijímání Ukrajiny do NATO protáhlo na roky či desítky let, bylo by podle něj naprosto legitimní se ptát, co do té doby zemi ochrání. „Udělejme to tedy takto: vraťte nám jaderné zbraně, dejte nám rakety, naši partneři nám pomohou financovat milionovou armádu, přesuňte svůj kontingent do těch regionů naší země, kde chceme stabilitu, aby lidé měli mír,“ nastínil Zelenskyj.
Podobnou věc už Zelenskyj řekl loni v říjnu nynějšímu prezidentovi USA Donaldu Trumpovi. Později ale doplňoval, že jeho země aktivně o jaderné zbraně neusiluje a soustředí se právě na budoucí členství v Severoatlantické alianci. Ukrajinský prezident nyní dodal, že Putin se musí zcela stáhnout z ukrajinského území a měl by také poskytnout kompenzace za všechny ztráty a škody způsobené ve válce, kterou vyvolal.
Také ukrajinská diplomacie loni v prosinci vydala prohlášení, že pro Kyjev jedině členství v NATO představuje „reálnou bezpečnostní záruku“. Reagovala tak na zprávu, že v NATO není konsensus ohledně pozvání Ukrajiny do Aliance. Ukrajina se jaderných zbraní zděděných po Sovětském svazu zřekla v rámci Budapešťského memoranda, podepsaného v prosinci 1994, které na oplátku zemi slibovalo záruky územní celistvosti. Dokument podepsaly Rusko, Ukrajina, Británie a USA.
