Hlavní reakcí Evropské unie po oznámení cel na ocel a hliník ze strany nové americké vlády prezidenta Donalda Trumpa by měla být snaha jednat, shodli se v Událostech, komentářích ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a místopředseda Poslanecké sněmovny Aleš Juchelka (ANO). Jurečka míní, že by EU mohla snížit některá vlastní cla na zboží z USA, aby protistraně vyšla vstříc. Juchelka má za to, že EU měla jednání s USA o obchodních vztazích zahájit dříve a že je již „malinko pozdě“.
Válku s USA v celních sazbách nikdo nechce, shodli se Jurečka a Juchelka
22 minut
Události, komentáře: Jaké vyhlídky má česká ekonomika?
Americký prezident Donald Trump oznámil, že zavede pětadvacetiprocentní clo na dovoz oceli a hliníku do Spojených států. Cla se budou vztahovat na všechny země a vstoupit v platnost by měla 12. března. Trump později připustil, že zváží výjimku pro Austrálii. Cílem opatření je prý podpořit výrobu oceli a hliníku v USA, zároveň však zvyšuje riziko širšího obchodního konfliktu. Představitelé Evropské unie a dalších zemí plánují protiopatření, aby ochránili zájmy svých firem, současně však dodávají, že jsou připraveni s americkou vládou jednat.
Evropská unie by podle Jurečky mohla na Trumpův krok reagovat nějakým protiopatřením v oblasti vývozu služeb. „Evropský trh je významný pro klíčové technologické firmy, jako je Microsoft, Google, Meta a další,“ vyjmenoval. Na druhou stranu zmínil, že se před zhruba třemi týdny účastnil jednání špiček EU, kde padla zmínka o možné úpravě některých současných celních sazeb tak, aby vycházela Americe víc vstříc. „My dnes máme například vývoz aut z EU do USA zatížen clem 2,5 procenta, naopak auta dovážená sem z USA mají desetiprocentní sazbu,“ podotkl.
Jurečka spekuloval i o Amerikou deklarované měsíční lhůtě na zavedení cel. „Myslím si, že administrativa Donalda Trumpa zvolila odložení, (…) protože na jedné straně tady vytváří tlak pro jednání, ale zároveň vytváří časový prostor, aby se hledala ještě nějaká jiná forma dohody,“ uvedl. „Myslím si, že jsou možné dvě varianty: buď budeme válčit v celních sazbách, což podle mě opravdu nikdo nechceme, nebo najdeme nějaké úpravy.“
Juchelka považuje za klíčové, podobně jako většina české politické scény, vyjednávání s USA. Podle něj Trumpovi ve skutečnosti jde právě o zahájení obchodních rozhovorů s EU, podobně jako se to stalo dříve v případě Kanady či Mexika. „Myslím si, že už je v tuto chvíli malinko pozdě,“ poznamenal s tím, že se o připravovaných clech vědělo delší dobu, ale že nemá zprávy o žádných jednáních EU a Ameriky probíhajících „na pozadí“. Jurečka však uvedl, že taková jednání podle jeho informací naopak běží asi poslední dva měsíce.
Možné důsledky cel
Ministr se domnívá, že dopady cel na Česko by byly spíše nepřímé, dolehnou silněji zřejmě například na Německo, kterému české firmy dodávají řadu výrobků nebo materiálů. „Evidentní je, že bude klíčové, jak dopadnou německé volby,“ řekl také. Žádoucí by podle Jurečky bylo, aby z nich vzešel silný kancléř, kterým by současný favorit na vítěze, předák konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz, prý byl.
Juchelka zmínil lednovou predikci ministerstva financí, že pokud by byla ze strany USA zavedena cla ve výši deset procent, citelně by to snížilo růst české, evropské i americké ekonomiky. „Jde vidět, že obchodní války skutečně nemají smysl a je to dle mého názoru nějaký výkop pro budoucí vyjednávání jednotlivých obchodních pozic,“ zmínil.
