„Pokud by 25 procent platilo, tak to pro Evropu není žádná katastrofa. Samozřejmě vývozce hliníku a oceli to omezí. Na druhou stranu obě komodity, zejména hliník, se často do Evropské unie musí dovážet, takže z hlediska celkové obchodní bilance to takový dopad mít nebude,“ řekl v Interview ČT24 bývalý ministr financí a ekonom působící na Unicorn Vysoké škole Pavel Mertlík o clech na ocel a hliník, která ohlásil americký prezident Donald Trump.
Reakce EU na americká cla by neměla být „přepálená“, míní ekonom Mertlík
27 minut
Interview ČT24: Pavel Mertlík
Americký prezident Trump oznámil, že zavede 25procentní clo na dovoz oceli a hliníku do Spojených států. Tyto tarify se budou vztahovat na všechny země a vstoupit v platnost by měly 12. března, oznámil Bílý dům. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové cla nezůstanou bez odezvy a vyvolají tvrdá a přiměřená protiopatření.
Podle Mertlíka ale není jasné, jak se situace nakonec vyvine. „Řada věcí se měnila třeba i během jednoho dne a konečná podoba v této chvíli podle mého soudu známá není,“ míní. Výsledek se podle něho bude odvíjet od toho, jak dopadnou jednání mezi Spojenými státy a Evropskou unií.
Pokud by k dohodě nedošlo, neměla by podle Mertlíka být evropská reakce „přepálená“. „Měla by ale být zhruba paritní,“ sdělil s dovětkem, že by EU neměla nějak výrazně ustupovat. V případě odvetných opatření je podle ekonoma zapotřebí „zasáhnout Spojené státy na citlivém místě, ale zároveň tam, kde to nejméně ohrozí evropské zájmy“.
Příkladem mohou být třeba sójové boby. Najít se ale dají i další komodity. „Obecně řečeno to, co Evropa ve významné míře dováží ze Spojených států a kde zároveň může najít odpovídající konkurenční nabídku ve zbytku světa,“ vysvětlil Mertlík.
„Ekonomiky jsou vzájemně provázané“
Pozitivně Mertlík hodnotil postup Evropské unie během období prvního Trumpova prezidentství, kdy americká hlava státu činila podobné kroky a kdy Evropa v reakci rozšířila své aktivity jiným směrem a uzavřela dohody o volném obchodu s řadou dalších zemí. Jako příklad ekonom zmínil Vietnam. „Došlo k částečné přeorientaci byznysu směrem ze Spojených států,“ upřesnil bývalý ministr financí, podle něhož v současnosti probíhá intenzivní jednání se zeměmi Latinské Ameriky.
„Evropa ve světě hledá nové trhy a nové spojence a to si myslím, že je naprosto v pořádku,“ sdělil dále Mertlík, podle něhož to ale rozhodně neznamená, že se Evropa může obejít bez Spojených států. „Ale ani Spojené státy se nemohou obejít bez Evropy. Ta vzájemná závislost je velká a totéž můžeme říct k jakékoliv velké ekonomice. Máme spoustu konfliktních témat s Čínou, ale je to významný partner, bez kterého bychom velmi obtížně fungovali,“ vysvětlil s tím, že podobně to platí i z pohledu USA a Číny.
„Ekonomiky jsou vzájemně provázané, a kdyby nastoupila nějaká opravdu radikální deglobalizace, tak negativní dopad do světové ekonomiky by byl obrovský. Možná podstatně větší, než co se dělo ve třicátých letech dvacátého století po hospodářské krizi, kdy se vedly velmi intenzivní celní války napříč celým světem. Výsledkem pak byla obrovská kontrakce světového obchodu,“ připomněl Mertlík události minulého století.
