Ministerstvo práce a sociálních věcí strana 2 z 5

Stát zvýší od ledna minimální mzdu o 1600 korun měsíčně na 22 400 korun hrubého. České televizi částku vypočtenou podle nové prognózy ministerstva financí potvrdil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nejnižší možný výdělek na plný úvazek přesáhne 43 procent mzdy průměrné, což je nejvyšší podíl v české historii. Spolu s minimální mzdou vzrostou o téměř osm procent i nejnižší zaručené platy ve veřejné sféře.

Lidé ve starším věku jsou žádaná skupina na pracovním trhu, již si firmy chtějí udržet a zajímají se o ni i během náboru. Jsou například mentory, protože ze škol a učňovských oborů nevychází „hotoví“ pracovníci. Resort práce počítá s tím, že role této skupiny v budoucnu poroste. Podle jeho dat pracuje v Česku v posledních letech zhruba 200 až 250 tisíc starobních důchodců.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) uvítal, že prezident USA Donald Trump se snaží ruskou válku na Ukrajině zastavit. Problémem je dle Lipavského ruský imperialismus, nikoliv touha Ukrajiny po svobodě, napsal po summitu mezi Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem. USA a spojenci hledají cesty k míru, řekl k setkání premiér Petr Fiala (ODS). Podle místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka (ANO) nešel od schůzky očekávat konec konfliktu.

Ministerstvo financí (MF) nyní nesouhlasí s navrhovanými variantami zvýšení platů ve veřejném sektoru od ledna. Předběžný návrh státního rozpočtu na příští rok totiž podle resortu neobsahuje potřebnou sumu na přidání. Ministerstvo doporučilo, aby vláda zvednutí tarifů projednávala až v září spolu se zákonem o státním rozpočtu.

Bez pomoci blízkých nebo placené péče se neobejdou, často přitom tito lidé řeší potíže s přiznáním či výší příspěvku na její zajištění. Krajské soudy už projednávaly dvanáct žalob proti rozhodnutí ministerstva, v sedmi z nich pacienti vyhráli. Soud zrušil rozhodnutí posudkové komise a případ vrátil zpět. Podle resortu by měl efektivnější a spravedlivější postup přinést nový zákon, který převede agendu z Úřadu práce do gesce České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Stát mohl za roky 2019 až 2022 přijít kvůli nelegálnímu zaměstnávání asi o 92 miliard korun. Odpovědné úřady, které mají nelegální zaměstnávání na starosti, si včas nepředávaly potřebné údaje a nedoměřovaly pojistné zaměstnavatelům, kteří dostali pokutu za nelegální zaměstnávání cizinců, podotkl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) k výsledkům kontroly zabezpečení úhrady daní a odvodů z nelegálního zaměstnávání v letech 2019 až 2023. Resort financí se závěry, které se k němu vztahují, nesouhlasí.

Už jen do čtvrtka můžou lidé žádat o vyšší příspěvek na bydlení, pokud se jim v druhém čtvrtletí snížily příjmy nebo naopak zvýšily náklady na bydlení. Jak upozorňuje ombudsman, později už se podpora přehodnocovat nebude. Od října ji totiž nahradí nová. Všichni současní příjemci budou dávku čerpat do konce roku.

Žádat o dávky na pobočkách pošty bude zřejmě možné na více místech. Už teď jich existují stovky. Rozhodnout o rozšíření systému má ministerstvo práce a sociálních věcí na podzim, kdy začne fungovat takzvaná superdávka, která spojí několik podpor do jedné. Resort pak vyhodnotí, kolik lidí si žádá on-line a kolik na pobočkách Úřadu práce nebo České pošty. Opozice je však k samotnému zavedení superdávky skeptická, podle jejích zástupců totiž stále není připravená v digitální podobě.

Dětské skupiny a předškolní vzdělávání obecně nejsou jen o „hlídání“ malých dětí, ale také pilíři, na kterých lze stavět po zbytek života, shodují se odborníci. Česko však stále patří k zemím s nejhorší dostupností dětských zařízení. Situaci mají pomoci zlepšit dotace ministerstva práce a sociálních věcí, které nyní putují obcím na zřízení dětských skupin. Obce totiž od roku 2026 čeká nová povinnost – zajistit péči o tříleté děti, pokud je nepřijme mateřská školka.

Ústavní soud zamítl návrh poslanců ANO na zrušení důchodové reformy. Zákon kromě jiného postupně posouvá věkovou hranici pro odchod do penze. ANO mělo výhrady k obsahu zákona i k proceduře schvalování reformy. Podle ÚS projednávání zákona dostatečně vyvažovalo práva většiny a menšiny. Většina musí mít právo vládnout a menšina vyjádřit svůj názor, což bylo naplněno, řekl soudce zpravodaj Jiří Přibáň.

Po zrušení takzvané karenční doby přibylo lidí na nemocenské, většina politiků ji ale obnovovat nechce. Už šest let zase zaměstnanci dostávají náhradu mzdy i za první tři dny choroby. Statistiky ale zpočátku ovlivňovala covidová pandemie.

Průměrný důchod vzroste v lednu zhruba o 650 korun měsíčně. Vyplývá to z nových dat Národní rozpočtové rady, která získala Česká televize. Průměrná penze by tak na začátku příštího roku vystoupala na 21 700 korun. Podobným odhadem disponuje i ministerstvo práce, přesný návrh lednového zvyšování důchodů bude mít šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) hotový v září. Zohlední inflaci mezi loňským červencem a letošním červnem.

Ministerstvo práce a sociálních věcí ocenilo lidi, kteří neformálně pečují o nemocné. Je jich zhruba tři sta tisíc, asi polovinu tvoří blízcí chorých. První cenu získala Lucie Ovsenáková, která se stará o manžela s amyotrofickou laterální sklerózou. „Byla bych vděčná, kdyby pečující měli postavení pracujících,“ sdělila. O jeho posílení usiluje Fórum rodinné politiky, potřebu změny vidí i ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL).

V Česku podle dat ministerstva práce a sociálních věcí vycházejících z neověřených údajů zaměstnavatelů pracuje a platí daně 858 550 cizinců – tedy lidí bez českého občanství. Ti všichni nějakým způsobem přispívají do rozpočtu státu. Nejsou ve všech částech země zastoupení stejným počtem, koncentrují se hlavně v několika místech republiky. A podobně se liší i to, čím se živí.

V Česku funguje „novodobé otroctví“, kdy pochybné agentury zaměstnávají lidi načerno a bez jistoty výplaty, zjistili na jaře Reportéři +. Zmiňované agentury na reportáž rychle zareagovaly a změny nastaly i ve firmě, která jejich služby využívala. Nové důkazy o nelegálních praktikách a pavučině špinavého byznysu shromáždila reportérka Barbora Loudová.

Nově zavedená evidence dohod o provedení práce (DPP) podle zemědělců výrazně ztěžuje nábor sezonních pracovníků. Některé podniky už kvůli nadměrné administrativě omezily sklizeň nebo výsadbu. Podle Zemědělského svazu hrozí, že složitá byrokracie povede i k nárůstu práce načerno. Ministerstvo práce ale změny brání. Systém podle resortu zvyšuje transparentnost a zaměstnance chrání.

V Česku začne od června platit zásadní reforma pracovních předpisů. Dopadne mimo jiné na firmy i jejich zaměstnance. Vláda si od ní slibuje zpružnění trhu – třeba lidem, kteří se vrací z rodičovské dovolené, garantuje původní pozici, dává možnost prodloužit zkušební dobu nebo upravuje tu výpovědní.

V rámci pomoci Ukrajincům pokračuje růst příjmů a klesají výdaje, vyplývá z dat ministerstva práce a sociálních věcí. Uprchlíci z Ukrajiny, kteří v Česku pracují, zaplatili na odvodech 6,9 miliardy korun. Stát na jejich humanitární dávky, ubytování, zdravotní péči, vzdělávání a další podporu vydal 3,8 miliardy korun. Počet pracovníků se zvyšuje, příjemců dávek naopak ubývá, řekl šéf resortu práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Koalice se dohaduje o příspěvek na péči. Vládní strany se neshodnou, jestli mají lidé odkázaní na pomoc druhých dostávat více peněz. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce přidat těm s největším handicapem. Opozice by pak navýšila příspěvky i pacientům s lehčím postižením.

Zaměstnávání bez smlouvy i zdravotního a sociálního pojištění – tak v Česku funguje část pracovních agentur. Často míří na ty nejzranitelnější, tedy na lidi ve finanční tísni. Na to, kdo v šedé zóně podniká a proč se problémy úřadům nedaří řešit, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.

Vyžadované schopnosti a dovednosti na trhu práce se výrazně proměňují. Například podle aktualizované studie pro ministerstvo práce a sociálních věcí ovlivní více než dvě pětiny pracovních míst v Česku do deseti let generativní umělá inteligence. Řada pozic zanikne a u dalších se významně změní náplň práce. I proto jsou potřeba rekvalifikace, které může za určitých podmínek hradit Úřad práce (ÚP). Kdo takovou možnost má a jak v případě zájmu postupovat?

Dvě třetiny lidí v Česku nejsou spokojené s tím, kolik peněz vydělávají. Prezidentka Asociace personalistů a generální ředitelka ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová se domnívá, že za nízkými mzdami stojí mimo jiné i dotační ekonomika. Podle ní je v tuzemsku také nejnižší fluktuace zaměstnanců v celé Evropě, uvedla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.

Příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí a dětské přídavky pravděpodobně nahradí od října nová dávka státní sociální pomoci. Lidé budou podávat jednu žádost, víc se bude zohledňovat jejich majetek. Změny přinese reforma sociálních podpor, kterou ve středu odpoledne schválil Senát hlasy 49 ze 71 přítomných členů. Předlohu, která by měla podle vlády přinést jednodušší, efektivnější a adresnější systém a více motivovat k práci, teď dostane k podpisu prezident.

V říjnu by se změna dotkla toho, kdo o takzvanou superdávku žádá poprvé, jinak počítáme s půlročním přechodným obdobím, sdělil v úterním Interview ČT24 s Terezou Kručinskou ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v souvislosti s reformou sociálních podpor. Tu ve středu projednává Senát. Ministr předpokládá podrobnou debatu, ale doufá, že horní komora návrh schválí. Zmínil, že přesnou výši dávky by lidé zjistili až 1. října, kdy má zákon vejít v platnost.