Ministerstvo zdravotnictví strana 4 z 5

Nejen výrobců a distributorů se dotkne novela, která má bránit výpadkům v dodávkách léků. Teď úpravu posoudí poslanci. Lékárny se podle ní nebudou moct předzásobovat přípravky, které Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) označí jako ty s omezenou dostupností.

Nový metodický pokyn ministerstva zdravotnictví, který vychází z podnětu veřejného ochránce práv, sice rodičům a dalším zákonným zástupcům garantuje možnost být s hospitalizovaným dítětem během jeho léčby nepřetržitě v nemocnici, mnohé fakultní nemocnice tomu ale nejsou schopné dostát vůbec, nebo jen zčásti. Nemají totiž dostatečné prostorové a pobytové kapacity – hlavně v případě, kdy sídlí v původních, starších budovách.

Za nedostatek zdravotnického personálu v nemocnicích může hlavně fyzická náročnost profese, vyplývá z jednoho z výzkumů institutu SYRI. Podle odhadů ministerstva zdravotnictví těchto pracovníků nyní chybí až dva a půl tisíce. A to i přesto, že průměrný plat sestry se pohybuje přes padesát tisíc. Resort se chce zaměřit na to,  aby sestry obor neopouštěly. Zahájil kvůli tomu pilotní projekt, který jim má ulevit třeba i pomocí cvičení a relaxačních technik.

Mánie kolem takzvaných injekcí na hubnutí dorazila i do Česka. Lék Ozempic, který je primárně určený pro diabetiky, ale zároveň pomáhá snižovat hmotnost, tak bude mít na tuzemském trhu problémy s dostupností po celý rok. České televizi to sdělil výrobce přípravku společnost Novo Nordisk. Kvůli masivnímu rozšíření léku mezi nediabetiky omezilo ministerstvo zdravotnictví jeho předepisování. Užívání léku už dříve přiznaly celebrity jako Elon Musk nebo Kim Kardashian.

V lékárnách stále chybějí některá antibiotika, oční kapky, sirupy pro děti nebo například endiaron. Novelu lékového zákona, od které si ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) slibuje, že podobným rozsáhlým výpadkům léčiv zamezí, schválila ve středu vláda a míří do parlamentu. Jednou z podstatných částí předpisu je povinnost distributorů léků držet železnou zásobu. Ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová upozornila, že také umožní jejím lidem nahlédnout do dosud skrytých částí dodavatelského řetězce.

Ministerstvo zdravotnictví chce v nadcházejícíh deseti letech bojovat proti nejčastější příčině úmrtí v Česku, kterou jsou nemoci srdce a cév. Pomoct by měl podle resortu zdravotnictví a České kardiologické společnosti takzvaný Národní kardiovaskulární plán 2023–2033. Na tiskové konferenci odborníci uvedli, že s nemocemi srdce se nyní léčí každý čtvrtý Čech a do budoucna bude pacientů ještě přibývat.

Ředitel Psychiatrické nemocnice v Kroměříži Pavel Polák rezignoval na svou funkci. Uvedl to ve zprávě zveřejněné na webu nemocnice. Kvůli sporům s ředitelem podala na konci května výpověď část lékařů, šlo o polovinu z dvanácti primářů a primářek, jedenáct z devatenácti atestovaných lékařů a tři z osmi atestovaných klinických psychologů. Lékaři rozhodnutí ředitele rezignovat uvítali. Dočasně povede psychiatrii v Kroměříži šéf FN Olomouc Roman Havlík.

Mladí lékaři Psychiatrické nemocnice v Kroměříži se přidali ke kritice ředitele nemocnice Pavla Poláka. V otevřeném dopise ministrovi zdravotnictví Vlastimilu Válkovi (TOP 09) a řediteli nemocnice napsali, že v Poláka nemají důvěru a za jedinou reálnou možnost považují jeho odvolání.

Praktičtí lékaři navrhli ministerstvu zdravotnictví, aby mohli nově předepisovat asi dvě stovky léků, které dosud spadají pod kontrolu specialistů. Resort souhlasí, změny chce zavést od podzimu. Část pacientů by pak mohla ušetřit cestu k některým odborným lékařům.

Z Psychiatrické nemocnice Kroměříž chce odejít kvůli sporu s ředitelem část lékařů – ve středu podali výpovědi. Ředitele Pavla Poláka viní, že neodborně zasahuje do léčebného procesu, jeho přístup k psychiatrii označili za přímé ohrožení péče o pacienty. Ministerstvo zdravotnictví se chce situací v Kroměříži zabývat a vyřešit ji v horizontu několika dnů.

Olomoučtí policisté odložili případ poplašné zprávy o šíření vysoce infekční tuberkulózy z řad ukrajinských vojáků cvičících na Libavé. Pachatele, který nepravdivou zprávu na internet umístil, se nepodařilo zjistit, řekl krajský policejní mluvčí Libor Hejtman. Případem se kriminalisté zabývali od února, stopy vedly do zahraničí, pachatele se však vypátrat nepodařilo. Falšovaná zpráva hygienické stanice varující před tuberkulózou kolovala prostřednictvím sociálních médií a elektronické pošty.

Lékařská společnost by chtěla, aby stát nastavil podmínky, které by umožnily praktickým lékařům snáze žít a ordinovat na venkově. Podle průzkumu mezi mediky a mladými praktiky je mezi nimi o práci mimo města zájem, obávají se však mimo jiné nedostatečných podmínek pro profesní rozvoj, další vzdělávání i rodinný život. Podle Davida Halaty ze Společnosti všeobecného lékařství by pomohl nový systém krajských školitelů nebo krátkodobé stáže na venkově, lékaři by také ocenili rozšíření sdílených praxí a částečných úvazků. Jen podle VZP nyní chybí lékař ve více než padesáti obcích.

Ministerstvo zdravotnictví slíbilo, že se více zaměří na psychiatrii. Podpoří vzdělávání lékařů i vznik akutních lůžek, a to zejména pro děti. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ujistil, že dál vychází z reformy duševního zdraví, jak byla nastavená předchozími vládami. Podle místopředsedy Národní rady pro duševní zdraví Tomáše Kašpárka ale její naplnění komplikuje nedostatek personálu. To chce resort změnit.

Pomáhají ovdovělým partnerům i vážně nemocným dětem, a suplují tak i roli státu. Podobné dobročinné organizace často spojují obory své činnosti z oblasti zdravotnické a sociální. A to jim komplikuje třeba žádání o peníze. O změnách pravidel už začala debatovat ministerstva práce a zdravotnictví.

Resort zdravotnictví připravuje analýzu, jak by se v praxi projevilo zavedení, respektive zvýšení regulačních poplatků na urgentních příjmech a pohotovostech. Snahou je bránit zneužívání péče. Šéf resortu Vlastimil Válek (TOP 09) už dřív řekl, že případné nové poplatky by se nedotkly lidí s akutními potížemi ani těch přivezených sanitkou.

Stát chystá úlevy od byrokratické zátěže pro menší živnostníky. Balíček obsahuje přes dvacet návrhů z oblasti zdravotnictví, justice nebo zemědělství. Zmírnit chce třeba i podmínky pro vaření marmelád nebo sirupů v domácím prostředí. Normy u nás patří k nejpřísnějším v Evropské unii.

V lékárnách pořád chybí léky, například některé dětské sirupy, léky na zažívání nebo antibiotika. Těch přitom do Česka přišlo nejvíc za pět let. Důvodem výpadku léků jsou problémy v dodavatelských řetězcích, ale i vysoká nemocnost a s ní související vyšší spotřeba.

Ministerstvo zdravotnictví pracuje na úpravách hygienických norem pro školy. Současná pravidla podle obcí komplikují hledání nových prostor pro žáky, kterých kvůli silným ročníkům přibývá. Některé školy už jsou na hraně svých kapacit, k výuce užívají i místnosti, které předtím sloužily k jiným účelům.

V lékárnách by měl ještě zhruba měsíc chybět penicilin, uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) s tím, že dodávky se pravděpodobně stabilizují v polovině května. Důvodů nedostatku zásob je podle odborníků víc – firmy špatně odhadly spotřebu, mají problémy ve výrobě a zároveň je víc nemocných než dřív.

Více než dvě miliardy korun plánuje letos ministerstvo zdravotnictví vydat na opravy státních nemocnic. Loni byla částka čtvrtinová. Podle ředitelů zdravotnických zařízení nejsou investice dostatečné a některá oddělení chátrají.

Vláda by mohla letos získat z dividendy ČEZu do státního rozpočtu víc než zatím plánovaných zhruba čtyřicet miliard korun. České televizi to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Jeho záměr je součástí širšího plánu, jak letos dodržet schodek 295 miliard korun. Vláda totiž letos zatím hospodaří s horšími výsledky, než předpokládala. Kromě této dividendy by letos mohly deficitnímu státnímu rozpočtu pomoci i úspory, které by se měly týkat hlavně provozu ministerstev a dalších státních institucí.

Česká ekonomika ročně přichází o 42 miliard korun kvůli nedostatečné péči o zdraví, tvrdí experti z pojišťoven i akademického prostředí. Průměrný věk úmrtí sice v Česku postupně stoupá, posledních deset let ale většina lidí nedožívá ve zdraví. Na vině je podle odborníků i státní politika, protože na prevenci jdou jen tři procenta z celkových výdajů. Ministerstvo zdravotnictví věří, že se mu podaří preventivní péči lépe propagovat, chce k tomu využít aplikaci Tečka, která původně vznikla v souvislosti s covidem-19.

Odborná společnost kardiologů připravuje plán na větší rozšíření prevence nemocí srdce, na které v Česku umírá až čtyřicet procent lidí. Snížit tuto statistiku ve společnosti chtějí odborníci až o pět procent v nejbližších deseti letech. Národní kardiovaskulární plán chystá ministerstvo připravit do konce tohoto roku. Šéf resortu zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) by byl rád, aby ho pro větší podporu schválila i vláda.

Vládní strany debatují o možném obnovení karenční doby. Zaměstnanci by tak znovu nedostávali náhradu mzdy za první tři dny nemoci. Rozhodne i analýza, kterou ministerstvo zdravotnictví získá v průběhu dubna. Většina koaličních stran opatření považuje za smysluplné šetření. Teď zaměstnanci dostávají šedesát procent základu výdělku už od prvního dne pracovní neschopnosti.