Ministerstvo zdravotnictví strana 3 z 5

Sanitky zdravotnické záchranné služby zřejmě budou ve všech částech republiky vypadat stejně. Počítá s tím novela vyhlášky, která sjednotí i vybavení interiéru. Přes deset let jsou vozy označené šachovnicí, ale ta by se mohla u nových aut změnit. Podle záchranářů to pomůže k větší bezpečnosti pacientů, ale i posádek.

Na růstu platů se s vládou stále nedohodli zástupci administrativních pracovníků soudů, zdravotníků a dalších zaměstnanců veřejné správy. Odbory požadují zvýšení tarifů o patnáct procent, chtějí tak dorovnávat propad reálných výdělků kvůli vysoké inflaci z posledních let. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zástupcům zaměstnanců přislíbil odeslání návrhu na zvýšení platů do konce týdne, dosud se tak nestalo.

Kvůli nedostatku lékařů mají univerzity v Česku každým rokem přijímat více zájemců o studium medicíny, tvrdí však, že nemají dostatek peněz na vyučující. Ministerstvo školství uvedlo, že letos vyčlenilo na snížení mzdových nerovností stovky milionů korun. Situaci může podle děkanů ještě zkomplikovat novela zákoníku práce, podle té by se mohla klinická činnost lékařů a výuka oddělit. Změny bude sněmovna řešit ve čtvrtek. V příštím roce mají všechny zdravotnické fakulty dostat půl miliardy navíc.

V některých „personálně zdevastovaných“ nemocnicích došlo k překročení přesčasových hodin už v květnu, ale těm nelze pomoci žádnými legislativními kroky, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce viceprezident České lékařské komory Jan Přáda. Celkově se však věci ve zdravotnictví daly do pohybu správným směrem, dodal. Náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník (KDU-ČSL) řekl, že nyní zbývají dva velké úkoly: legislativní změny v zákoníku práce a zákon o odměňování zdravotníků.

Sněmovna v pátek schválila novelu, která má přispět ke zvýšení počtu pěstounů. Předloha zjednodušuje proces posuzování zájemců o pěstounství a upravuje podmínky pro organizace, které pěstounům pomáhají. Zvyšuje jim státní příspěvek. V případě podpory dlouhodobých pěstounů by měl vzrůst z nynějších 59 400 korun na rok na 66 tisíc korun, v případě přechodných pěstounů na 72 tisíc korun. Poslanci rovněž schválili novelu týkající se evidence léků v lékárnách. Za jejich nezavedení bude zřejmě hrozit až dvacetimilionový postih místo současného až dvoumilionového a nově i nejvýše dvouletý zákaz činnosti.

Česká lékařská komora (ČLK) a zdravotnické odbory nesouhlasí s návrhem zákona o odměňování zdravotníků, který předložilo ministerstvo zdravotnictví. Nejde podle nich o faktické sjednocení výše platů a mezd, které žádají. Pro některé zdravotníky by podle nich návrh znamenal i snížení odměny. Po čtvrtečním jednání to sdělili předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková a prezident ČLK Milan Kubek. Na změnách zákoníku práce, které mají platit od srpna, podle nich shoda je.

Počet lidí s roztroušenou sklerózou přesáhl dvacet jedna tisíc – za rok tak v registru přibyla zhruba tisícovka pacientů. Neurologové i ministerstvo zdravotnictví chtějí sjednotit postupy, aby kvalita péče byla ve všech centrech stejně vysoká.

Od června bude mít Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) možnost označit léky s omezenou dostupností. Informaci o tom, která lékárna je měla předchozí den, uvidí pacienti v systému e-recept a lékaři ve stejném systému nebo svém lékařském softwaru. Náměstek ministerstva Jakub Dvořáček uvedl, že takových léků mohou být desítky či nízké stovky z asi 9 tisíc léčivých přípravků označených kódem SÚKL.

V Česku chybějí strojvůdci. I kvůli tomu ministerstvo zdravotnictví navrhuje upravit podmínky, za nichž zaměstnanci drah získávají zdravotní způsobilost. Na prohlídky by tak minimálně někteří nečekali tak dlouho jako teď. Změnit se má také rozsah vyšetření.

Polovina praktických lékařů pro děti a dorost je podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) v penzi. Ordinací pediatrů za pět let ubylo skoro čtyři sta a očekávají se další odchody pracujících seniorů. Potřeba bude jedenáct set úvazků. Ubývá i diabetologů, chirurgů nebo anesteziologů, praktických lékařů pro dospělé do dvou let začne přibývat, řekl ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.

Praktičtí lékaři by mohli dostat možnost předepisovat i léky, které jsou zatím vyhrazeny pouze specialistům. Ministerstvo zdravotnictví chystá změnu, která se bude týkat například přípravků na cukrovku, ředění krve nebo kožní problémy. Zjednodušit jejich předepisování chce hlavně kvůli dlouhým objednacím lhůtám u ambulantních specialistů. Je přitom přesvědčeno, že praktičtí lékaři dokážou sami vyhodnotit, kde mají své limity, a při nejasnostech se obrátit na odborného lékaře. O tom však specialisté pochybují.

Členové vlády navrhují zvýšit celkové výdaje ministerstev až o 40 miliard korun. Podle zjištění ČT více peněz požadují ministři pro oblast školství, sociální dávky nebo na investice do méně rozvinutých regionů. O více peněz pro své resorty usilují hlavně ministři z hnutí STAN a Pirátské strany. S žádnými výraznějšími přesuny ve státní kase ovšem nesouhlasí ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

V některých lékárnách dál chybí inhalátory na akutní záněty dýchacích cest. Nedostatkový je často předepisovaný Ventolin i jeho alternativa Ecosal – s výrobcem tohoto léku přitom resort zdravotnictví dohodl navýšení dodávek minimálně na dvojnásobek roční spotřeby.

Nová lůžka mají uklidnit napjatou situaci v psychiatrické péči o děti a dospívající. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) by měla vzniknout speciálně pro ně. Náctiletých, které sužují duševní problémy, v posledních letech přibývá a místa v nemocnicích a léčebnách chybí. Do několika týdnů by tak odborná společnost měla ministru předložit koncepci rozvoje dětské psychiatrické péče. Změna umožní vzdělávat více psychiatrů i psychologů. V péči o dospělé by se kromě center duševního zdraví měly dál rozvíjet i psychiatrické nemocnice.

S příchodem sezony začínají podniky nabírat více brigádníků. Ministerstvo zdravotnictví teď navíc dokončilo seznam prací, kterými si budou moct v budoucnu přivydělat už i čtrnáctiletí. Jde třeba o kancelářské pozice nebo vedoucí na táborech. Změna je součástí novely zákoníku práce.

„Nemáme šanci prosadit takové změny a reformy, které by byly přátelské lidem,“ kritizuje na změnách v důchodech a zákoníku práce vedoucí právního oddělení a důchodový expert Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek. Opatření, která byla zvolena, pouze mírní třísetmiliardový deficit, který by nás čekal v roce 2050, tvrdí ekonom IDEA CERGE-EI a poradce na ministerstvu práce a sociálních věcí Filip Pertold. O problematice důchodové reformy a kapacitách státního rozpočtu debatovali v pořadu Otázky Václava Moravce.

Ministerstvo zdravotnictví hodlá prosadit novou spotřební daň ze slazených nealkoholických nápojů. Dle odborníků nejde jen o nový příjem do státního rozpočtu, ale hlavně o nutnou prevenci a snížení budoucích nákladů na léčbu obezity a dalších nemocí spojených s konzumací zbytečného cukru v nápojích. Zástupkyně výrobců v 90’ ČT24 argumentovala tím, že výrobci už obsah cukru sami snižují, daň by mohla vést až k propouštění.

Výpadky léků pokračují. Ministerstvo zdravotnictví aktuálně řeší problém s výrobcem, který chce výrazně omezit dodávky jednoho léčiva na předpis pro chronicky nemocné. Měsíčně se ho v Česku spotřebuje 60 tisíc balení. O jaký lék přesně jde, ale resort tají. Ministr Vlastimil Válek (TOP 09) téma otevřel na jednání rady ministrů v Bruselu. Požaduje, aby státy výrobcům neustupovaly a v lékové politice postupovaly koordinovaně.

Epidemiolog a bývalý šéf resortu zdravotnictví Roman Prymula v Otázkách Václava Moravce kritizoval nedávno odvolanou hlavní hygieničku Pavlu Svrčinovou za podle něj nedostatečnou aktivitu směrem k černému kašli. Podle současného ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) Svrčinová reprezentuje „historický“ proud hygieny, její nástupce má prý ke svým povinnostem přistupovat moderněji. Válek zároveň bez bližších podrobností řekl, že v úterý představí prezidentovi Petru Pavlovi strategii rozvoje zdravotnictví.

Hlavní hygienička Pavla Svrčinová skončí, vláda ji na její vlastní žádost odvolala. Uvedl to mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Bude vypsáno výběrové řízení. Vedením sekce pro oblast ochrany a podpory veřejného zdraví, kterým je hlavní hygienik jako její vrchní ředitel, byl pověřen šéf odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva Matyáš Fošum.

O tom, jestli si budou těhotné ženy a další dospělí dál platit za vakcínu proti černému kašli, se rozhodne nejdřív v červnu. Národní imunizační komise (NIKO) způsob úhrady totiž projedná až na svém řádném, dlouho naplánovaném zasedání šestého června, potvrdil ČT mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Původně se podle resortu mělo mimořádné setkání NIKO, klíčového orgánu v oblasti očkování, konat kvůli zhoršující se epidemiologické situaci už v dubnu. Podle mluvčího Jakoba rozhodnutí nesvolat NIKO v tomto mimořádném termínu učinila hlavní hygienička a předsedkyně NIKO Pavla Svrčinová.

Novým ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) bude Tomáš Boráň, který od roku 2017 vede sekci registrací tohoto lékového ústavu. Do funkce nastoupí 1. května, řekl mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Loni se ministerstvo šéfa SÚKL pokusilo vybrat dvakrát. V prvním tendru vítěze nevybralo a vítězka druhého, Kateřina Podrazilová, musela skončit po třech měsících.

Pacientů, kteří užívají nejmodernější léky ve specializovaných centrech, přibývá. Loni se jimi léčilo přes 120 tisíc lidí, což je o devadesát tisíc víc než v roce 2010. Pojišťovny za ně vydaly přes třicet miliard korun. Jde tak o nejrychleji rostoucí položku v rozpočtu zdravotního systému a do budoucna jejich potřeba ještě poroste.

I čeští pacienti už používají lék, který vnesl revoluci jak do boje proti diabetu druhého typu, tak proti obezitě. Tento přípravek se stal jedním ze světově nejúspěšnějších léčiv, což s sebou přináší ale i problémy – v Evropě se objevují jeho falešné kopie.