NATO strana 2 z 5

Jihokorejská rozvědka oznámila, že Severní Korea vyslala do Ruska už celkem tři tisíce vojáků na podporu okupačních sil ve válce proti Ukrajině a snaží se izolovat rodiny vybraných vojáků, aby zabránila šíření informací, píše agentura Reuters. Německo si kvůli situaci předvolalo severokorejského diplomata a vedení NATO mluví o eskalaci konfliktu. Zprávy o možném vyslání severokorejských jednotek na Ukrajinu navíc oživily diskuse o případném zapojení evropských vojáků na straně Kyjeva, píše Politico.

Předměstím turecké Ankary zazněly ve středu odpoledne hlasitý výbuch a následná střelba. K incidentu došlo u sídla tureckého leteckého výrobce TUSAS (Turkish Aerospace Industries). Ministr vnitra Ali Yerliakaya oznámil, že výbuch nepřežilo pět lidí, dalších 22 lidí je zraněných. Po smrti jsou také dva útočníci. Podle ministra šlo o teroristický útok, za pravděpodobné pachatele označil členy zakázané Strany kurdských pracujících (PKK).

Boj proti nelegální migraci má pro Slovensko, Maďarsko a Srbsko absolutní prioritu, zásadní je pro ně ochrana vnějších hranic Evropské unie (EU). Společné stanovisko sdělil po setkání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem a maďarským premiérem Viktorem Orbánem šéf slovenské vlády Robert Fico.

"Moldavsko ukazuje, jak důležité je mít možnost se rozhodnout o svém osudu," řekl na úvod pořadu Interview ČT24 výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen Institute a bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský v souvislosti s referendem o směřování země, které se snažilo ovlivnit Rusko. Uvedl také, že je zklamán z malé pomoci Ukrajině, kterou poskytují některé státy, jako třeba Německo. Očekával, že se v důsledku Ruskem rozpoutané války na Ukrajině Evropa sjednotí a navýší své obranné rozpočty, což se ale podle něj nestalo a v důležitých strategických otázkách evropské státy brzdí vleklé politické neshody.

Německo bude Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak to bude potřeba. V prohlášení před jednáním s americkým prezidentem Joem Bidenem to řekl německý kancléř Olaf Scholz. Dodal, že se ruský vůdce Vladimir Putin ve svých válečných plánech přepočítal, a slíbil, že NATO bude chránit každý centimetr území svých členů. Biden poděkoval Německu za jeho podporu Ukrajiny a vyzval Berlín, aby se nadále snažil dodržet cíl NATO a investovat do obrany nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně. Biden a Scholz po společném rozhovoru jednali také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a britským premiérem Keirem Starmerem.

K rychlému posílení vojenské podpory Ukrajiny, která se dál brání ozbrojené ruské agresi, vyzvali ve čtvrtek v Bruselu prezidenti a premiéři zemí Evropské unie. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že většina z nich podpořila jeho takzvaný plán vítězství pro Ukrajinu. Česká muniční iniciativa bude pokračovat i v roce 2025. Účastníci setkání se také shodli na urychlení návratů neúspěšných žadatelů o azyl zpět do jejich zemí a vyzvali Evropskou komisi, aby v této věci urychleně představila příslušný legislativní návrh. Šéfka Komise Ursula von der Leyenová vzápětí prohlásila, že pravidla pro návraty budou předložena brzy.

Výbuchy muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku, za kterými před deseti lety stáli podle české policie agenti ruské vojenské rozvědky GRU, jsou mementem ukazujícím, že Rusko a jeho zpravodajské služby nemají zábrany, napsala na síti X přesně deset let po první explozi Bezpečnostní informační služba (BIS). Premiér Petr Fiala (ODS) v den výročí vrbětických událostí zdůraznil, že zlu se nesmí ustupovat, ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) pro změnu varoval před ruskou rozpínavostí. Prezident Petr Pavel hovořil o aktu státního terorismu a Rusko označil za bezpečnostní hrozbu.

Ukrajinský plán vítězství má pět bodů a tři tajné dodatky, řekl ve středu v ukrajinském parlamentu prezident Volodymyr Zelenskyj. První bod je geopolitický, druhý a třetí vojenský, čtvrtý se týká ekonomiky a pátý je bezpečnostní. Prvním bodem je pozvání do NATO, uvedl Zelenskyj. Prezident zároveň prohlásil, že pokud by se takzvaný plán vítězství podařilo realizovat, bylo by možné válku ukončit nejpozději v příštím roce. Šéf Aliance Mark Rutte nemůže říct, že by celý plán podporoval. Kreml v reakci prohlásil, že by Ukrajina měla vystřízlivět.

Šéf německé civilní rozvědky BND Bruno Kahl v pondělí varoval poslance, že Rusko vydává na armádu výrazně více než Severoatlantická aliance a jeho síly budou schopny zaútočit na území NATO nejpozději do konce tohoto desetiletí. Do Spolkového sněmu dorazili i šéfové dalších německých tajných služeb.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek odmítl, že by s evropskými partnery jednal o příměří Ukrajiny s Ruskem. V Paříži žádal o podporu před začátkem zimy, píše agentura AFP. Nový generální tajemník NATO Mark Rutte krátce předtím po jednání se Zelenským v Londýně potvrdil, že povolení použití dalekonosných zbraní poskytnutých Kyjevu k úderům hluboko v ruském týlu je na jednotlivých spojencích. Ukrajinský prezident podle agentury Reuters hovořil o vojenských potřebách své země v příštích měsících pro boj proti ruskému agresorovi i s britským premiérem Keirem Starmerem.

Zařízení od čínské společnosti Huawei podle šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky stále představují riziko. Užívání technologií firmy může znamenat v případě budoucího konfliktu podobnou zranitelnost, jakou byla po začátku války na Ukrajině závislost na ruském plynu, řekl Koudelka na konferenci v Poslanecké sněmovně o rizicích ekonomické a technologické závislosti na Číně. Také upozornil, že Peking se snaží navenek působit jako přítel a atraktivní partner západních zemí, usiluje ale o úpadek demokracií.

Turecko, Rumunsko a Bulharsko zahajují společné pátrání po minách v Černém moři. Rusko se jimi snažilo zablokovat ukrajinské přístavy. Desítky náloží se ale utrhly od kotvy a ve volných vodách nyní ohrožují lodní dopravu.

Nový generální tajemník NATO Mark Rutte dva dny po nástupu do funkce přijel do Kyjeva, kde jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten s ním probral potřeby obránců na frontě a plány na dosažení vítězství a postěžoval si, že stále nepadlo rozhodnutí umožnit Ukrajině údery v ruském týlu západními střelami dlouhého doletu. Zelenskyj doufá, že západní státy Ruskem napadenou zemi společně podpoří v říjnu, kdy se sejdou na vojenské základně Ramstein v Německu.

Třístupňová protivzdušná obrana Izraele fungovala při úterním íránském raketovém útoku skvěle, uvedl v pořadu Události, komentáře bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza z Katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Situaci na Blízkém východě s ním v pořadu komentoval politický geograf Libor Jelen z Přírodovědné fakulty Univerzity Karlovy.

Více než třetina z očekávaných pěti set tisíc kusů munice, které mají být dodány v rámci české iniciativy do konce roku, už je na Ukrajině, řekl nový ukrajinský velvyslanec v Praze Vasyl Zvaryč. Nemá informace o tom, že by s municí byly potíže, o jakých nedávno informoval německý list Handelsblatt. Zároveň podle ambasadora Ukrajina jedná s českým ministerstvem obrany o rozšíření iniciativy.

Novým generálním tajemníkem NATO se stal bývalý nizozemský premiér Mark Rutte. Mezi jeho priority patří pomoc Ukrajině, posilování transatlantických vztahů a rovněž zvyšování výdajů na obranu. Náklady na podporu Ukrajiny jsou mnohem nižší, než by byly náklady v případě vítězství ruského vůdce Vladimira Putina, řekl Rutte. Ve funkci nahradil Nora Jense Stoltenberga, který v čele Aliance působil deset let.

Bývalý nizozemský premiér Mark Rutte se v úterý ujímá funkce generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO). Střídá Jense Stoltenberga z Norska, který post zastával deset let. Za dlouhé roky strávené ve vrcholné nizozemské politice se Rutte zdokonalil v umění nalézat kompromis mezi několika nejednotnými koaličními partnery. Jako nový generální tajemník NATO bude muset přenést tyto zkušenosti na mezinárodní scénu. To vše uprostřed ruské agrese proti Ukrajině, obav z dalšího postupu Moskvy a v období politické nejistoty ve Washingtonu.

Americký prezident Joe Biden krátce před setkáním se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě oznámil další vojenský balík pro Kyjev ve výši zhruba osmi miliard dolarů (180 miliard korun). Cílem pomoci, která zahrnuje první dodávky klouzavých bomb s doletem 130 kilometrů, je podle Bidena podpořit Kyjev, aby mohl „tuto válku vyhrát“. Zelenského mírový plán se nicméně ve Washingtonu nesetkal s nadšením, píše list The Wall Street Journal (WSJ). Americká viceprezidentka a demokratická kandidátka pro listopadové prezidentské volby v USA Kamala Harrisová při setkání se Zelenským řekla, že návrhy, aby se Ukrajina vzdala velké části svého území, jsou nepřijatelné a nebezpečné – navrhují kapitulaci, nikoliv mír.

Podle předsedy Vojenského výboru Severoatlantické aliance Roba Bauera je NATO silnější a připravenější než kdy dřív. Řekl to v exkluzivním rozhovoru pro ČT. Nizozemský admirál za nejdůležitější závěr výjezdního zasedání výboru považuje jednotnou vojenskou spolupráci 32 suverénních států, které podle něj dobře spolupracují navzdory odlišnostem. Český náčelník generálního štábu Karel Řehka v rozhovoru také ocenil jednotu Aliance, stejně jako to, že Česko vynaloží dvě procenta HDP na obranu. Ještě více by se ale podle něj mělo debatovat o obranných schopnostech a připravenosti. Celý rozhovor je k dispozici v úvodu článku v anglickém jazyce.

Svět už není založen na soupeření Západu a Východu, ale stále více na soupeření demokracie s různými druhy autokracie. Prezident Petr Pavel to řekl v sobotu v projevu na zasedání Vojenského výboru Severoatlantické aliance (NATO) v Praze. Náčelník generálního štábu Karel Řehka prohlásil, že se vzrůstajícími počty výzev a požadavků je zřejmé, že v budoucnu nebude stačit vynakládat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Předseda Vojenského výboru Severoatlantické aliance (NATO) Rob Bauer považuje za nutné navýšit výrobní kapacity obranného průmyslu. Řehka a Bauer se shodli, že z vojenského hlediska by neměli Ukrajinci být omezeni ve využití dodaných zbraní.

V Praze začne v sobotu za přísných bezpečnostních opatření výjezdní zasedání Vojenského výboru Severoatlantické aliance. Schůzka náčelníků generálních štábů zemí NATO se v Česku uskuteční vůbec poprvé, zúčastnit se jí má zhruba 350 zahraničních hostů. Diskutovat budou o bezpečnostní situaci v Evropě a obranných plánech Aliance.

Čína představuje velmi komplexní výzvu, řekl v rozhovoru ČTK nový český velvyslanec při NATO David Konecký. Summit NATO se podle něj příští rok vrátí k otázce další podpory Ukrajiny. Za jeden z významných výstupů z toho letošního červencového považuje shodu na nutnosti nového strategického přístupu vůči Rusku. Konecký chce usilovat o zvýšení počtu Čechů v aliančních vyšších manažerských pozicích a vysvětlovat fungování NATO veřejnosti.

Evropské armády reagovaly na vývoj po zahájení ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu důsledným výcvikem a přípravou, ale politická reprezentace států mnohdy zůstává u slov, řekl v rozhovoru pro web ČT24 americký generál ve výslužbě Ben Hodges, který mezi lety 2014 a 2017 působil jako velitel amerických sil v Evropě. Jako hlavní slabinu evropských armád Hodges vnímá nedostatečnou výkonnost obranného průmyslu.

Ukrajina v noci na čtvrtek čelila rozsáhlému ruskému útoku bezpilotními letouny. Invazní armáda poslala na ukrajinské území celkem 78 dronů, ukrajinské úřady následně oznámily, že jich bylo šedesát sestřeleno. Podle ukrajinského letectva vypálilo Rusko také jednu balistickou raketu Iskander-M. O případných obětech zatím informace nejsou. Během úderů také podle ukrajinských médií dva drony vlétly do běloruského vzdušného prostoru, tamní protivzdušná obrana je zneškodnila.