NATO strana 3 z 5

Je životně důležité, aby Ukrajina zůstala suverénním státem, říká americký brigádní generál ve výslužbě Steven Anderson, specialista na logistiku. Do roku 2021 byl členem Republikánské strany, opustil ji po útoku příznivců Donalda Trumpa na Kapitol. V americké armádě sloužil 31 let, zúčastnil se misí v Iráku, Kuvajtu nebo Afghánistánu – a nyní byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.

Spojené státy jsou stále spojencem Evropské unie, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Máme rozdílné názory, ale musíme najít společnou cestu, dodala na tiskové konferenci u příležitosti sto dní nové unijní exekutivy. Její činnost podle Leyenové vychází ze tří hlavních cílů, a to jsou prosperita, bezpečnost a demokracie. Zdůraznila také důležitost posílení evropské ekonomiky a obchodních vztahů.

Už v úterý se obyvatelé Grónska vydají odevzdat své hlasy v parlamentních volbách. Tentokrát budou výsledky sledovanější než dřív. Přičinil se o to americký prezident Donald Trump, když opakovaně prohlásil, že ostrov by měl patřit ke Spojeným státům. Grónsko je bohaté na nerostné suroviny a má strategickou polohu. Jeho obyvatelé uvažují o samostatnosti na Dánsku, tlak z Washingtonu ale přijímají s rozpaky.

Západní ukrajinský vzdušný prostor a Kyjev by před ruskými řízenými střelami mohlo chránit na 120 evropských stíhaček, zní návrh vojenských expertů s názvem SkyShield. Upozornil na něj list The Guardian, podle kterého by tento postup nutně nevyvolal širší konflikt s Moskvou. Realizován by byl navíc odděleně od NATO.

Vláda rozhodla o postupném navyšování obranných výdajů o 0,2 procenta HDP ročně až do roku 2030. Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Karla Havlíčka (ANO) je však možné navyšovat výdaje na obranu pouze v případě, že se tak bude činit „efektivně a správně“. Havlíček v Interview ČT24 uvedl, že je nutné navyšovat počet lidí v armádě, a zmínil také, že je potřeba ukončit rusko-ukrajinskou válku.

Česká armáda by měla dál posilovat – ve výzbroji i personálu. Vláda chce, aby výdaje na obranu v následujících letech rostly tak, aby do roku 2030 dosáhly tří procent HDP. Podle prezidenta, tedy vrchního velitele ozbrojených sil, nejde jen o konkrétní číslo, ale o celkovou připravenost společnosti. A také o vůli lidí se do obrany země zapojit.

Prezidenti a premiéři 27 zemí Evropské unie se ve čtvrtek v Bruselu shodli, že EU má rychle najít peníze na posílení vlastní obrany a bezpečnosti. Jednomyslnou shodu na další podpoře Ukrajiny napadené Ruskem však najít nedokázali. Přihlásilo se k ní 26 států, proti se postavil maďarský premiér Viktor Orbán. Český předseda vlády Petr Fiala (ODS) označil shodu na části věnované bezpečnosti za průlom.

Zanedlouho to budou dva roky, co v čele státu stojí prezident Petr Pavel. V současnosti se přitom zdá, že se celý svět nachází na křižovatce a Praha spolu se spojenci hledá cestu, jak pokračovat v čím dál nevyzpytatelnější situaci. Tomuto i dalším tématům se věnuje bilanční rozhovor s hlavou státu pro Českou televizi, který vedl reportér Michal Kubal.

Francouzský prezident Emmanuel Macron naznačil ochotu otevřít debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku na evropské spojence. Americké stažení jaderných sil ale podle expertů na pořadu dne není. Odborník na problematiku jaderných zbraní Vlastislav Bříza upozorňuje, že výroky Trumpovy administrativy nezpochybňují závazky NATO. Pokud by se vyplnil „nejčernější scénář“, budou dvě evropské jaderné mocnosti – Francie a Velká Británie – vůči Rusku v oslabení „drtivých deset ku jedné“, dodává Bříza. Kapacitu na umístění jaderných hlavic na území jiného státu má přitom pouze Francie. Mnohem efektivnější je tak jaderné sdílení v rámci NATO, upozorňuje expert.

Slovenský ministr obrany Robert Kaliňák (Smer) a česká šéfka resortu obrany Jana Černochová (ODS) podepsali dohodu mezi svými resorty. Podle Černochové Praha i Bratislava ušetří díky společnému postupu při nákupu pásových bojových vozidel pěchoty CV90, Česko konkrétně 505 milionů korun.

Paříž otevře debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku na evropské partnery, řekl v televizním projevu k národu francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že konečné rozhodnutí o použití jaderných zbraní zůstane pouze v rukou francouzské hlavy státu. Macron v projevu také zmínil, že je třeba se připravit na to, že se Spojené státy rozhodnou pro cla na evropské zboží, jak už to učinily vůči Kanadě a Mexiku.

Slovenským ministrem cestovního ruchu a sportu se stal dosud nezařazený poslanec Rudolf Huliak. Do funkce ho jmenoval prezident Peter Pellegrini. Huliak se do Národní rady dostal na kandidátce Slovenské národné strany (SNS), její klub ale kvůli neshodám s vedením spolu s dalšími zákonodárci opustil, a oslabil tak vládní většinu. Post v kabinetu pro Huliaka má zajistit její upevnění.

Pozastavení americké vojenské pomoci, které oznámil šéf Bílého domu Donald Trump, může Ukrajině vážně uškodit, uvedli analytici oslovení Českou televizí s tím, že navýšení evropské pomoci bude nutné, nemusí ale stačit. Zejména u některých druhů zbraní.

Evropa byla příliš dlouho závislá na bezpečnostních zárukách Spojených států, nyní však musí převzít větší odpovědnost za svou obranu, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) v Interview ČT24. Podle něj starý kontinent zapomněl, že v mezinárodních vztazích rozhoduje síla, která je klíčem nejen k míru, ale i k ekonomické prosperitě a životní úrovni. Zdůraznil nutnost zvýšení obranných výdajů Česka až na tři procenta HDP.

Na zvyšování výdajů na obranu na tři procenta HDP by se měli shodnout politici a pak lze hledat cestu k dosažení, uvedla v 90’ ČT24 ekonomka a členka Národní ekonomické rady vlády Helena Horská. Hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta David Marek zmínil, že otázka nestojí na tom, jestli si to může Česko dovolit. Ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek míní, že se prostředky musí plánovat dlouhodobě. Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý zmínil, že právě čas a finance jsou dva vstupy, které by měly být dodrženy, v minulosti tomu tak podle něj ale nebylo.

Tři dny od americko-ukrajinské roztržky v Bílém domě, která se odehrála přímo před objektivy světových médií, Rusko neskrývá svou radost. Státní média oslavují ponížení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského i údajný rozpad Západu. Kreml se raduje z prolomení mezinárodní izolace i skutečnosti, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa s ním jedná jako rovný s rovným.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v noci na pondělí prohlásil, že nebylo dne, kdy by Ukrajina necítila vděčnost vůči Spojeným státům za jejich podporu, a přislíbil, že bude vyvíjeno další diplomatické úsilí k dosažení jednoty s USA. Vztahy mezi oběma zeměmi poznamenala páteční hádka mezi Zelenským a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Zelenskyj v noci na pondělí také uvedl, že dohoda s Ruskem je ještě velmi daleko, za což ho Trump opět kritizoval.

Roztržka v Bílém domě mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským rezonuje v Ruskem napadené zemi. Mezi vojáky má dle ukrajinských médií Zelenskyj podporu. „Jsem velmi zklamaný Trumpem i Spojenými státy. Rovnou můžou vyjádřit podporu Putinovi,“ nechal se slyšet jeden z nich. Ukrajinští podnikatelé nepanikaří, obchodní vztahy podle nich zůstávají odolné.

Švédská policie vyšetřuje pokus o sabotáž vodovodního systému na baltském ostrově Gotland. Informoval o tom list Aftonbladet, podle kterého byla cílem čerpadla. Pokud by se na nedělní incident nepřišlo, strategicky významný ostrov mohl přijít o dodávky vody. Gotland je klíčový pro obranu Baltského moře.

Bývalý velvyslanec České republiky a poradce prezidenta Michael Žantovský je přesvědčený o tom, že páteční roztržka mezi prezidenty USA a Ukrajiny Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským v Bílém domě nebyla náhoda. Podle něj tomu nasvědčovala celá řada signálů, navíc k plánové konferenci po jednání a obědě obou delegací nikdy nedošlo. Žantovský v Interview ČT24 upozornil, že transatlantické vztahy jsou nyní narušeny a bude záležet na tom, jak se obě strany budou snažit o jejich obnovu.

Několik zemí naznačilo, že chtějí být součástí evropského plánu pro Ukrajinu, řekl po skončení londýnského summitu o Ukrajině britský premiér Keir Starmer. Již není čas na další řeči, je čas jednat, uvedl premiér a oznámil novou dohodu s Kyjevem ve výši 1,6 miliardy liber (téměř 50 miliard korun). Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropa naléhavě potřebuje zbrojit. Generální tajemník NATO Mark Rutte rozhovory označil za „velmi pozitivní“. Přítomni byli zástupci více než desítky zemí, Česko na jednání zastupoval premiér Petr Fiala (ODS).

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a bývalý eurokomisař Pavel Telička se shodují, že i tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu místo současných dvou mohou být málo. Uvedli to v Otázkách Václava Moravce. Europoslanec Filip Turek (za Přísahu a Motoristé sobě) nepovažuje za správné určovat konkrétní procenta, podle něj je podstatné restrukturalizovat armádu a investovat do její výbavy.

O ukončení války vedené Ruskem proti Ukrajině spravedlivým mírem hovořili v sobotu večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s britským premiérem Keirem Starmerem v jeho sídle v Downing Street. Schůzka se konala den po roztržce Zelenského s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. U příležitosti setkání podepsaly Londýn a Kyjev smlouvu o půjčce, jež má podpořit obranyschopnost Ruskem napadené země.

Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte řekl ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že musí najít způsob, jak napravit vztahy s hlavou Spojených států Donaldem Trumpem. Páteční roztržku Trumpa se Zelenským označil podle agentury Reuters za nešťastnou. Po hádce v Bílém domě vyjádřila řada státníků podporu Ukrajině, někteří odsoudili jednání Trumpa a viceprezidenta JD Vance. Zelenskyj v sobotu uvedl, že Ukrajina je připravena podepsat ekonomickou dohodu, na které se měli lídři v pátek domluvit.