NATO strana 4 z 5

Členové proruské domobranecké skupiny Českoslovenští vojáci v záloze za mír (ČVZM) u soudu odmítli obžalobu z podpory a financování terorismu. Spoluobžalovaný Miloš Ouřecký přiznal vinu ohledně toho, že pomáhal jako dobrovolník Ruskem koordinovaným vojákům na Donbase. Obžaloba tvrdí, že jej domobranci vyslali na Ukrajinu s cílem, aby jim po návratu předal nabyté bojové zkušenosti pro případné ústavní, hospodářské a politické změny v Česku.

Nižší daně pro část rodin s dětmi i pro firmy, zvýšení platů státních zaměstnanců, růst rodičovského příspěvku, štědřejší důchody a také zvyšování výdajů do zdravotnictví. To jsou důležité body z chystaného programu vznikající vlády, které z vyjádření lídrů hnutí ANO, SPD a Motoristů zjistila Česká televize. Strany zároveň ujišťují, že nezvýší deficit veřejných financí nad tři procenta HDP – hranici, jejíž dodržení požaduje EU. Pro letošek zatím ministerstvo financí očekává schodek ve výši 1,9 procenta HDP.

Mladé muže v Německu čeká dilema, jestli absolvovat vojenskou službu, kterou chce obnovit spolková vláda. Do jaké míry bude povinná, ukáže výsledek vyjednávání v rámci vládní koalice. Přibývá lidí, kteří výcvik se zbraní absolvují dobrovolně. Na druhé straně je ovšem také stále víc těch, kteří sloužit nechtějí.

Rusko, Ukrajina a její spojenci překotně vyvíjejí nové modely dronů a strategii jejich nasazení. Dříve proces trval roky nebo měsíce a dnes je okolnostmi urychlen na týdny. Rusko-ukrajinská válka navíc neustále dokazuje, že bezpilotní letouny se staly zcela neoddělitelnou součástí moderních konfliktů. Krok s nejnovějšími trendy drží i vývojáři z české aerorozvědky. Díky kontaktům s frontovými jednotkami disponují zkušenostmi, které jim umožňují stavět konkurenceschopné stroje. Zóna ČT24 nahlédla přímo do vývojové laboratoře nejnovějších modelů české aerorozvědky.

V zahraniční politice budoucí vlády nebudou razantní změny, shodli se poslanec ODS Pavel Žáček a europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha) v Událostech, komentářích. Žáček ocenil, že budoucí koalice nebude zpochybňovat důležitost NATO a bude zřejmě pokračovat v investicích do obrany. Bartůšek doufá, že se vznikající kabinet v Evropské unii postaví proti emisním povolenkám a migračnímu paktu. Hosté Událostí, komentářů hovořili také o kandidátech na post šéfa diplomacie a referendu, které prosazuje SPD. Pořad moderovala Jana Peroutková.

Britský premiér Keir Starmer po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Londýně vyzval k posílení dodávek střel dlouhého doletu pro Ukrajinu, která se od února 2022 brání otevřené ruské agresi. „Posilujeme naše programy tak, abychom Kyjevu mohli poskytnout přes pět tisíc lehkých střel,“ uvedl Starmer s tím, že Británie bude dál dodávat i dalekonosné rakety. Koalice ochotných je podle něj odhodlána jít dále než kdykoli předtím, aby zvýšila tlak na Rusko.

Litevský vzdušný prostor ve čtvrtek na 18 vteřin narušily dva ruské vojenské letouny, uvedla podle agentury Reuters litevská armáda. V reakci vzlétly španělské stroje Eurofighter Typhoon, které jsou v regionu nasazeny v rámci mise Severoatlantické aliance pro ochranu vzdušného prostoru Litvy, Lotyšska a Estonska NATO Baltic Air Police. Tito tři členové aliance bojová letadla nevlastní. Rusko podle Reuters přelet svých strojů nad Litvou popřelo.

Spojené státy ve středu oznámily uvalení sankcí na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil. Šéf resortu financí Scott Bessent uvedl, že k tomuto kroku Washington přistoupil, protože ruský vládce Vladimir Putin odmítá ukončit válku proti Ukrajině, kterou americký ministr označil jako nesmyslnou. Moskva označila sankce za extrémně kontraproduktivní, pokud jde o mír na Ukrajině. Podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové ruské cíle na Ukrajině zůstávají nezměněné.

Nový americký velvyslanec v Česku Nicholas Merrick se chce ve funkci zaměřit na posílení sdílené bezpečnosti a obrany. Jeho cílem je také prohlubovat hospodářské a obchodní vazby. Americký Senát nominaci Merricka schválil na začátku října. Prezident Petr Pavel od něj ve čtvrtek na Pražském hradě přijal pověřovací listiny.

Americký prezident Donald Trump byl jediným člověkem, který mohl otevřít komunikační kanál s ruským vládcem Vladimirem Putinem uprostřed ruské války na Ukrajině. Podle webu CNN to po středeční schůzce s šéfem Bílého domu řekl generální tajemník NATO Mark Rutte. Uvítal také uvalení sankcí na dvě největší ruské ropné společnosti, kterými chtějí Spojené státy přimět Putina ukončit přes tři roky trvající konflikt.

Další evropské země připravují úpravy zákonů o zásazích proti bezpilotním letounům. Mění je tak, aby armády mohly sestřelit neznámé drony nad kritickou infrastrukturou. Po Německu ke kroku přistoupí i Velká Británie – zatím se to bude týkat vojenských základen. Později by ale vojáci mohli zasahovat třeba i na letištích.

Lidovci mířící do opozice navrhnou na předsedu Poslanecké sněmovny bývalého místopředsedu dolní komory Jana Bartoška. Po středečním jednání poslanců KDU-ČSL to sdělil stranický předseda Marek Výborný a šéf sněmovní frakce Tom Philipp. Lídr SPD Tomio Okamura, kterého by měla podle dosavadních spekulací nominovat do čela dolní komory parlamentu vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů, je pro poslance KDU-ČSL nepřijatelný.

Prezident USA Donald Trump by se měl setkat v Budapešti se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem, aby jednali o ukončení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. I když termín není zatím vůbec jasný, na místu setkání je shoda. Maďarsko zve Putina do své země mezinárodnímu zatykači navzdory, ruský vůdce musí navíc v případě přeletu nad státem Evropské unie požádat o výjimku. Tu už odmítlo udělit Polsko. V minulosti však už ruským představitelům státy EU v žádosti vyhověly.

Návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se základem pro jednání s Moskvou staly současné frontové linie na Ukrajině, je dobrý kompromis, řekl podle agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při návštěvě Norska. Zároveň vyjádřil pochyby o tom, že ruský vládce Vladimir Putin na něco takového přistoupí.

Prezidenti Polska a Litvy Karol Nawrocki a Gitanas Nauséda v pondělí otevřeli zrekonstruovaný úsek dálnice Via Baltica na polsko-litevském pomezí v takzvaném Suwalském koridoru, což je území mezi ruskou Kaliningradskou oblastí a Běloruskem. Oba prezidenti podle agentury AP označili novou dálnici za důležitou dopravní tepnu, která je významná i pro bezpečnost Pobaltí.

Šéf Kremlu Vladimir Putin během srpnového setkání na Aljašce poučoval prezidenta Donalda Trumpa o ruských středověkých a raně novověkých vůdcích, čímž šéfa Bílého domu zaskočil. Píše to deník Financial Times (FT) s odkazem na své zdroje. Trump ze summitu podle listu málem odešel poté, co Putin odmítl dohodu o příměří a požadoval, aby Ukrajina postoupila další území. Od té doby americká podpora Kyjeva sílí, podotýká FT.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil páteční jednání se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem za produktivní. Hovořili spolu mimo jiné o protivzdušné obraně a bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Ukrajina po USA žádala také střely dlouhého doletu Tomahawk, o nich je podle ukrajinského prezidenta potřeba dále jednat. „Sázíme na to, že Trump donutí (ruského vládce Vladimira) Putina válku ukončit,“ sdělil rovněž Zelenskyj, který po jednání podle ukrajinských zdrojů telefonicky hovořil s evropskými lídry.

Evropská komise představila dlouho očekávaný plán na posílení evropských obranných schopností. Jsou v něm konkrétní cíle a milníky pro odstranění nedostatků v nynějších vojenských schopnostech zemí Unie od protivzdušné a protiraketové obrany až po drony, dělostřelectvo, umělou inteligenci či oblast kybernetiky.

Více než polovina spojeneckých zemí oznámila, že se chce zapojit do iniciativy označované jako PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, za které platí země Severoatlantické aliance. Po jednání ministrů obrany aliančních zemí to prohlásil generální tajemník NATO Mark Rutte. Ministři debatovali nejen o další podpoře Kyjeva, ale i o navýšení výdajů na obranu či nedávných ruských narušeních evropského vzdušného prostoru.

Chystáme dopis prezidentu Petru Pavlovi s jasným odůvodněním, proč se domníváme, že na vysoké exekutivní a ústavní funkce nemají mít některé podezřelé osobnosti přístup, a to z důvodu týkajících se výkonu práce, oznámila v Interview ČT24 předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová. Jako nevhodného kandidáta na post ministra zmínila Richterová například Petra Macinku (Motoristé), o němž se spekuluje, že by mohl obsadit resort životního prostředí. „Z jeho výroků je jednoznačné, že jde za Motoristy na ministerstvo prosazovat ideologii, ne funkční řešení,“ prohlásila v pořadu moderovaném Danielem Takáčem s odkazem na výzvu vědců a akademiků.

Proces vzniku vlády není možné uspěchat, zdůraznil prezident Petr Pavel po schůzce s šéfem ANO Andrejem Babišem. Pavel zopakoval, že za zásadní považuje ukotvení Česka v NATO a Evropské unii, zachování institucí demokratického státu či nezávislost médií veřejné služby. Babiš věří, že se podaří mít do pátku rozdělená ministerstva. Předeslal, že víceméně už existuje dohoda o sněmovních výborech. Šéf ANO také ve čtvrtek hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Maďarsko nejspíš už roky udržuje v Bruselu špiony, a dokonce se pokoušelo rekrutovat zaměstnance z institucí EU. Vyplývá to ze společného vyšetřování německého Spiegelu, belgického deníku De Tijd a maďarského serveru Direkt36. Evropská komise obvinění ze špionáže prošetří, uvedl podle agentury Reuters mluvčí Komise.

Pokud bude hnutí ANO ve vládě, přímo z rozpočtu nebude dávat peníze Ukrajině na zbraně. Na tiskové konferenci to řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Česko pomáhá přes Evropskou unii, zbrojovky můžou bez problémů vyvážet, uvedl.

Evropa musí reagovat na narušování evropského vzdušného prostoru a jasně pojmenovat odpovědné aktéry, Rusko chce zasévat rozkol, řekla ve středu šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová na plenárním zasedání Evropského parlamentu (EP). Evropa podle ní potřebuje cenově dostupný protidronový systém. Kromě narušování vzdušného prostoru Evropská unie čelí poškozování podmořských kabelů, kyberútokům na letiště a zlovolným kampaním ovlivňování voleb - je to hybridní válka, řekla von der Leyenová.