NATO strana 4 z 5

Hnutí ANO miliardáře Andreje Babiše sice s velkým náskokem zvítězilo v parlamentních volbách, jednání o vytvoření vlády však budou obtížná a podoba budoucí vládní koalice je nejistá, píší servery Politico a The Economist. Podle prvně jmenovaného by rozhovory o sestavení vlády mohly trvat měsíce. Česko není Maďarsko – zavane nový vítr, bouře nehrozí, píší zase německojazyčná média.

Vládní politici na Slovensku vyjádřili radost z vítězství hnutí ANO expremiéra Andreje Babiše ve sněmovních volbách. Očekávají upevnění vztahů mezi Českem a Slovenskem, které poznamenalo loňské rozhodnutí dosluhující vlády Petra Fialy (ODS) přerušit s Bratislavou mezivládní konzultace. Maďarský premiér Viktor Orbán označil vítězství ANO jako velký krok pro Česko a dobrou zprávu pro Evropu.

Německá spolková policie potvrdila, že prostor v okolí letiště v Mnichově v pátek večer opět narušily dva drony. Letiště kvůli tomu zastavilo provoz, ale v sobotu ráno jej opět obnovilo. Letadla už přistávají a vzlétají, potvrdil mluvčí letiště. Desítky letů byly ovšem zrušeny či odkloněny na jiná letiště. Ze stejného důvodu přerušilo mnichovské letiště provoz také ve čtvrtek.

Mnichovské letiště ve čtvrtek večer přerušilo provoz kvůli zpozorovaným dronům v okolí i areálu letiště. Zcela zrušeno bylo sedmnáct letů, dalších patnáct příletů bylo odkloněno do Stuttgartu, Norimberku, Frankfurtu a Vídně. Informovaly o tom v noci na pátek agentury Reuters a DPA s odvoláním na vyjádření letiště a policie. Podle agentury Reuters letiště ráno obnovilo provoz. Belgické ministerstvo obrany také v pátek zahájilo vyšetřování přeletu několika dronů nad vojenskou základnou v Elsenbornu, ležící u německých hranic.

Francouzská justice bude soudit čínského kapitána lodi z takzvané ruské stínové flotily, kterou francouzští vojáci ve středu zadrželi u pobřeží Bretaně. Plavidlo se podle agentury Reuters pohybovalo kolem Dánska během nedávných přeletů dronů, jež vedly k uzavření několika letišť v zemi. Agentura napsala, že loď mohla být do incidentů zapojena. Kodaň ani Paříž se k tomuto podezření nevyjádřily.

Spojené státy budou Ukrajině poskytovat informace od zpravodajských služeb, které bude moci využít k útokům na energetickou infrastrukturu hluboko ve vnitrozemí Ruska. Píše o tom The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké činitele. Americký deník také uvedl, že USA uvažují o dodání střel Tomahawk a Barracuda a dalších amerických střel odpalovaných ze země a ze vzduchu, které mají dolet okolo 800 kilometrů.

Ministerstvo obrany nakoupí modulární bojové komplety v hodnotě až 7,5 miliardy korun včetně DPH. Zakázku schválilo minulý týden kolegium ministryně obrany Jany Černochové (ODS), informoval úřad. Rámcovou dohodu na roky 2025 až 2029 by měl resort se státním podnikem Vojenský technický ústav (VTÚ) uzavřít do konce října. Dodání prvních kompletů a systémů se předpokládá do konce roku 2026. Ministryně informovala také o nákupu více než 4500 radiostanic.

Ukrajina vysílá do Dánska vojenskou misi, jejímž úkolem bude při cvičení sdílet s partnery zkušenosti z boje proti dronům, uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X. Oznámení přichází den před neformálním summitem Evropské unie v Kodani, ve čtvrtek se v dánské metropoli navíc uskuteční schůzka Evropského politického společenství (EPC).

Čtyři roky války Rusko zásadně zatěžují, ale nechci ještě tvrdit, že je vyčerpané, pro to nemám data, uvedl v Interview ČT24 politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michael Romancov. K tomu, aby válka co nejvíce dopadla na ruský režim, musí nejdříve dopadnout na obyčejné Rusy, dodal v pořadu, který moderovala Tereza Řezníčková. Ukrajincům by poradil, aby soustředili své útoky na ruskou ropnou infrastrukturu a dále na ruské železnice, zejména na mosty přes velké řeky.

Po volbách v Moldavsku, které přesvědčivě vyhrála proevropská Strana akce a solidarity (PAS), je v hlavním městě Kišiněvě napjatá situace. Lídr opozičního vlasteneckého bloku Igor Dodon svolal před parlament demonstraci, kde zopakoval, že výsledky voleb nejsou konečné. Tvrdí, že zvítězilo jeho hnutí. „Situace před demonstrací byla poměrně napjatá,“ přiblížila přímo z Kišiněva reportérka ČT Darja Stomatová. Na místě se sešlo několik stovek lidí, na které dohlížely bezpečnostní složky. Před začátkem akce bylo slyšet i několik policejních sirén, popsala.

Rusko používá tankery k vysílání dronů do evropských zemí, tvrdí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se odvolává na informace od rozvědky. Západ by měl podle něj zostřit sankce na ruskou stínovou flotilu. Opakované narušování vzdušného prostoru zemí NATO také obnovilo debatu o uzavření nebe nad Ukrajinou, píše server Kyiv Independent.

Většina stran a hnutí, které mají podle dat Kantar CZ reálnou šanci vstoupit do sněmovny (ANO, SPOLU, SPD, STAN, Piráti, Stačilo!, Motoristé), souhlasí s tím, aby Česko bylo nadále členem Evropské unie. Pro vystoupení se vyslovila jen hnutí SPD a Stačilo! A obdobné to je i u Severoatlantické aliance. Že by NATO nemělo garantovat bezpečnost Česka, si myslí jen SPD a Stačilo! Ostatní naopak v členství vidí záruku pro efektivní obranu. Momentálně třeba před ruskou agresí.

České úřady řeší aktivitu stovek falešných účtů na sociální síti TikTok, které podle zdrojů ze státní správy zřejmě chtějí ovlivnit sněmovní volby v zemi, informoval Deník N. Podle něj tyto profily šíří například proruský obsah namířený proti EU či NATO a obhajující ruskou invazi na Ukrajinu. Také propagují subjekty jako SPD a Stačilo!. Český telekomunikační úřad se zabývá především tím, že jde pravděpodobně o robotické účty.

Několik evropských států tento týden čelilo vniknutí neznámých dronů do jejich vzdušného prostoru a neustále se vyskytují další incidenty. Kdo za létáním s bezpilotními prostředky stojí, se dosud nepodařilo zjistit. Hrozbou s neznámým viníkem se zabývala Zóna ČT24, která dál rovněž představila misi NATO na obranu východního křídla, ukázala ukrajinský i ruský pohled na život pěšáků nebo navštívila tureckou minolovku v Černém moři.

Dánsko ohlásilo další nelegální přelet jednoho nebo více neidentifikovaných dronů nad místním letištěm, tentokrát nad leteckou základnou Karup, která je podle agentury AFP největší vojenskou základnou v zemi. Severoatlantická aliance v reakci oznámila, že zvýší svou bdělost v Baltském moři. Podle spolkového ministra vnitra Alexandera Dobrindta větší přítomnost bezpilotních letounů nad svým územím pozoruje také Německo.

Reakce EU na ruské provokace musí být rozhodná, vzkázali evropští lídři po páteční schůzce východních zemí NATO, Dánska a eurokomisaře pro obranu, kde se řešila hlavně takzvaná zeď protidronové obrany. Podle odborného asistenta z katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jana Ludvíka je NATO sice akceschopné, avšak ruské provokace se dle jeho názoru pohybují v „šedé zóně,“ a proto není zcela jasné, jak se s nimi vypořádat. Uvedl to v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou.

Česká armáda plánuje posílit protivzdušnou obranu, a to včetně opatření proti dronům. S tím souvisí i rozhodnutí kolegia ministryně obrany Jany Černochové (ODS) pořídit dva nové systémy elektronického boje a sledování dohromady za více než čtyři miliardy korun. To vše v době, kdy v posledních týdnech došlo hned k několika narušením vzdušného prostoru členských zemí NATO ze strany Ruska. Drony na místech, kam létat nemají, navíc stále častěji odhalují i české úřady.

V noci ze čtvrtka na pátek byl znovu uzavřen vzdušný prostor nad dánským letištěm Aalborg. Druhou noc po sobě došlo k podezření na aktivitu dronů v jeho okolí, uvedla tamní policie. Znovu byl provoz obnoven zhruba po hodině. Neznámé drony zaznamenaly v noci na pátek také v Německu, a to konkrétně ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko. Podle tamního ministerstva vnitra incident vyšetřují bezpečnostní složky pro podezření z možné sabotáže či špionáže.

Reakce Evropské unie na provokace musí být rozhodná, Rusko testuje Unii i NATO, uvedl eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius, který v pátek diskutoval se zástupci několika států Evropské unie o obraně proti dronům podél celé východní hranice sedmadvacítky. Jednání se účastnili zástupci Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska, Polska, Rumunska a Bulharska. Pozvána byla rovněž Ukrajina. Vzhledem k dění v posledních dnech se připojilo také Dánsko a nakonec i Slovensko a Maďarsko.

„Domnívám se, že je nejvyšší čas přejít od slov k činům,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou prorektorka Univerzity Karlovy a bývalá místopředsedkyně Evropské Komise Věra Jourová. Reagovala tak na kroky Ruska, jehož drony v posledních týdnech několikrát narušily vzdušný prostor členských zemí NATO. Naposledy se bezpilotní letouny objevily nad dánskými letišti, podle Kodaně nicméně zatím nejsou důkazy, které by incidenty spojovaly s Ruskem. Jourová se ovšem domnívá, že pravděpodobně jde o součást ruské hybridní války proti zemím Evropské unie. „Myslím si, že toto nemůže trvat nekonečně dlouho a pokud budou provokace pokračovat, tak bude třeba vojenskou techniku použít,“ prohlásila. NATO podle ní musí ukázat, že si umí ochránit svůj prostor. Jourová dále hovořila například o jednotnosti EU, roli OSN či o situaci ve Spojených státech amerických.

Šéf americké diplomacie Marco Rubio na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku jednal s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a vyzval jej k ukončení zabíjení na Ukrajině. Šlo o schůzku na nejvyšší úrovni mezi USA a Ruskem od srpnového summitu prezidenta Donalda Trumpa a ruského vládce Vladimira Putina na Aljašce. Tiskové agentury v této souvislosti připomínají úterní Trumpův obrat v postoji k ruské válce na Ukrajině.

Na všeobecné rozpravě Valného shromáždění OSN se svým projevem vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Nedlouho po něm hlavy států a šéfy vlád z celého světa oslovil také český prezident Petr Pavel. Zelenskyj na úvod svého vystoupení prohlásil, že pokud chce národ mír, musí pracovat na zbrojení. Mezinárodní právo nefunguje, pokud nemáte dostatečně silné spojence, dodal ukrajinský prezident s tím, že ani to nefunguje beze zbraní.

Prezident USA Donald Trump prohlásil, že by Ukrajina mohla s podporou EU a NATO získat zpátky veškeré území dobyté Ruskem. „Je to silné sdělení,“ reagoval na to český ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Ukrajina má dle něj právo obnovit svou územní celistvost. Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Robert Králíček (ANO) vnímá Trumpova slova jako velký obrat, neví však, čím šéf Bílého domu svůj výrok podloží. Debatu v Událostech, komentářích vedla Jana Peroutková.

Ukrajina by dle amerického prezidenta Donalda Trumpa mohla s podporou Evropské unie a NATO získat zpátky veškeré území, které ztratila kvůli plnohodnotné ruské invazi, a možná by mohla zajít i dál. Trump to uvedl na sociální síti Truth Social po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj Valného shromáždění OSN.