Česko neplní výdaje na obranu, k nimž se zavázalo v Severoatlantické alianci, ani vojenské kapacity, které slíbilo pro společnou obranu zajistit. Pokud by tak činili všichni členové NATO, bude kolektivní obrana nefunkční, řekl v pondělí na konferenci televize CNN Prima News Money Money Money prezident Petr Pavel. Podle něj je přitom dostatečná obranná síla nejlepším způsobem, jak zamezit možné agresi cizího státu. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) řekl, že podle něj jsou rozhodující vojenské schopnosti, ne výše obranných výdajů.
Česko podle nedělního vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) nesplní letos závazek vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Pavel upozornil na to, že slíbené obranné kapacity pro NATO plní Česko zhruba z padesáti procent.
Pavel varoval před tím, že svět je nyní nejblíž otevřenému vojenskému konfliktu od konce druhé světové války. Nejlepší způsob, jak tomu zabránit, je podle něj dostatečná odstrašující síla. „Chceme dát najevo, že jakákoli agrese vůči nám se nevyplatí,“ řekl. Podle něj to ale vyžaduje nejen připravenou armádu, ale i silný stát, dostatečné finance a společnost, která je připravena se bránit.
Babiš v neděli také uvedl, že závazek vůči Alianci loni nesplnila ani vláda Petra Fialy (ODS), protože NATO uznalo obranné výdaje 1,85 procenta HDP. Podle Fialy ale loni Česko vydalo 2,01 procenta HDP a odkázal na aktuální zprávu generálního tajemníka NATO. Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) Babiše obvinila ze lži a v pondělí sdělila, že na ministerstvu obrany si požádala o dokumenty, ze kterých tvrzení nynější vlády vychází.
Výdaje 1,78 procenta HDP
Podle hodnocení NATO bude mít letos Česko obranné výdaje 1,78 procenta HDP, a nesplňuje tak závazek dvou procent. „V hodnocení jsou rozhodující vojenské schopnosti, kterých má Česká republika v průběhu plánovacího cyklu nabýt, a hodnotí se, zda k jejich naplnění existují finanční předpoklady,“ řekl Zůna.
Ministr dodal, že zatím není možné dělat závěry o výši obranných výdajů na letošní rok, jelikož ve svém hodnocení NATO pracuje s daty z fiskálních období daného roku. Vláda v letošním rozpočtu počítá s výdaji na obranu ve výši 1,7 procenta HDP. Nad dvě procenta HDP se Česko dostane pouze v případě, že by do nich bylo zahrnuto financování projektů souvisejících s obranou na jiných ministerstvech.
Zůna uvedl, že se na jednání nově posuzovala také uznatelnost některých výdajů na obranu. Právě to podle něj vysvětluje rozdíly v náhledu na to, odkud se čerpají výdaje na obranu v procentuálním vztahu k HDP.
„NATO měří procentuální plnění výdajů na obranu vůči statistikám Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), ne z toho, co my vykážeme ve vztahu k státnímu závěrečnému účtu,“ dodal ministr obrany s tím, že například peníze z evropské půjčky SAFE ve výši asi 52 miliard korun směřující mimo jiné na tanky Leopard 2A8 nebo vozidla Tatra T-815, se nezapočítávají, neboť se jedná o půjčené peníze.
Pavel chce vyjasnit uznání obranných výdajů
Prezident podotkl, že by si Česko mělo s NATO vyjasnit, jaké výdaje Aliance uzná jako obranné. Podle něj za ně lze považovat investice do páteřních dopravních tahů, přes které by se mohly přesouvat vojenské jednotky. Vyjádřil ale pochybnosti o tom, že by Aliance uznala výdaje na stavbu nové vojenské nemocnice v Praze, jak v neděli naznačil Babiš.
Zůna po jednání vlády řekl, že se bude myšlenkou nové vojenské nemocnice v Letňanech zabývat. „Zdravotní kapacity potřebujeme z hlediska potřeb Aliance i České republiky, začneme na tom pracovat. V několika aliančních zemích se realizují úplně stejné projekty a jsou (do výdajů započítávaných do spojeneckých závazků NATO) započítávány,“ uvedl s tím, že záležitost je otevřená a je třeba počkat, jak se Aliance k plánu postaví. „Nemyslím si, že je zde nadbytek kapacit, ani mírových, ani válečných,“ doplnil.
„V České republice máme tři vojenské nemocnice, které plně pokryjí potřebu naší armády i podpory hostitelského státu, kdybychom poskytovali logistickou podporu přesouvajícím se silám,“ řekl Pavel. Podle něj je třeba vést debatu o skutečných obranných schopnostech státu. „Protivníka neodradí nemocnice, která bude stát za deset let, ale dobře vycvičené jednotky, které budou k použití na písknutí,“ řekl.
Prezident upozornil na to, že přinejmenším v posledním desetiletí byly výdaje na obranu u většiny evropských členů NATO nedostatečné. Aliance se dohodla na plánovaném zvýšení výdajů na pět procent HDP, z toho 3,5 procenta by mělo jít na přímé vojenské schopnosti a 1,5 procenta na infrastrukturu využitelnou i pro obranné účely. „Ale tím se snažíme dostat na úroveň, na které už jsme měli být,“ zdůraznil Pavel.
Podle něj bude potřeba vydávat na obranu víc nejméně deset let, aby se napravily nedostatky z minulosti. „Musíme se dostat na úroveň, kdy budeme moct říci, že jsme schopni efektivně bránit náš kontinent,“ řekl prezident. Podle něj musí být evropské země v NATO rovnocenným partnerem Spojených států, co se vojenských schopností týče.
Summit NATO v Turecku
O výdajích na obranu i plnění vojenských kompetencí bude jednat i letní summit NATO v Ankaře. Pavel očekává, že pro Česko nebude účast příjemná. Přesto zopakoval zájem na schůzce zemi zastupovat. Zdůraznil, že mandát pro summit určuje vláda a že s jejími názory není v rozporu. Členové kabinetu uváděli, že na summit pojede Babiš s dalšími ministry.
Pavel také zdůraznil, že zásadní bude i neformální část summitu. V ní se podle prezidenta bude debatovat o evropské i globální bezpečnosti. „Tam bude důležité být, protože se bude řešit, jakým směrem se bude bezpečnost ubírat, jak budeme reagovat,“ řekl.
