Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
„Prezident to myslí vážně. Domnívám se, že vymezil jasné mantinely. Řekl Dánsku, co požaduje, a teď jde o to, aby ministr zahraničí Marco Rubio a viceprezident JD Vance uzavřeli dohodu,“ prohlásil Landry. Má naději, že dohoda bude možná, „až se věc vyvine“.
V Dánsku je na návštěvě delegace amerických kongresmanů z řad republikánů i demokratů. Jednat budou s dánskými a grónskými představiteli. Trump mezitím na akci Bílého domu věnované zdraví pohrozil, že na země, které nepodpoří jeho plán převzít Grónsko, uvalí cla.
Hlavy dánské a grónské diplomacie Lars Lökke Rasmussen a Vivian Motzfeldtová se naopak tento týden vypravily do Washingtonu na jednání s Rubiem. Ke schůzce se připojil také Vance, což podle pozorovatelů znamenalo zvýšení napětí při jednáních. Rasmussen po schůzce konstatoval, že „zásadní neshoda“ přetrvává.
Jednání se v pondělí uskuteční také v Bruselu, a to mezi Ruttem, Motzfeldtovou a dánským ministrem obrany Troelsem Lundem Poulsenem, oznámila Severoatlantická aliance s tím, že se obejde bez výstupu pro média.
Podle Rutteho se pracuje v zákulisí
Rutte se dosud k Trumpovým opakovaně vznášeným požadavkům na Grónsko vyjadřoval zdrženlivě. Agentura AFP v pátek poznamenala, že je to pro něj situace krajně nepříjemná a prozatím „raději říká co nejméně“.
USA svými požadavky rozpoutávají spor uvnitř NATO, protože obě země jsou členy. Ohrožují tak samotnou existenci paktu 77 let po jeho vzniku v roce 1949.
„Jako generální tajemník, to je zcela jasné, se nikdy nevyjadřuji k diskusi uvnitř Aliance,“ řekl nedávno podle AFP šéf NATO. „Pracujeme v zákulisí,“ dodal.
AP: Gróňané Trumpovy výroky odmítají
Arktický ostrov bohatý na nerostné suroviny byl do 50. let minulého století dánskou kolonií a v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získalo Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.
Agentura AP napsala, že Trump svými požadavky Grónsko proměnil v geopolitické ohnisko. Navíc pohrozil, že by ho Washington mohl dobýt silou. Podle grónské ministryně obchodu Naaji Nathanielsenové nyní krize dominuje životům Gróňanů a „lidé nespí, děti se bojí“. „My tomu vlastně nerozumíme,“ řekla tento týden na setkání s poslanci v britském parlamentu.
Podle obyvatelky ostrova a studentky práv Mari Laursenové, s níž AP hovořila, Trumpovy výroky podkopávají identitu národa. Narážela na náznaky šéfa Bílého domu, že dánskou obranu Grónska tvoří „dvě psí spřežení“.
Trump také opakovaně tvrdil, že moře kolem Grónska se hemží ruskými a čínskými loďmi. Mnoho Gróňanů, kteří s AP hovořili, toto tvrzení odmítlo, mezi nimi i tací, kteří na lodě na moře vyjíždějí.
V přístavu v Nuuku s agenturou hovořil Gerth Josefsen, když na své udice připevňoval rybičky jako návnadu. „Nevidím je (lodě),“ řekl a dodal, že spatřil pouze jednu ruskou rybářskou loď před deseti lety.
Dvaadvacetiletá prodavačka Maya Martinsenová sdělila, že nevěří, že Trump chce ostrov kvůli posílení bezpečnosti Ameriky. „Vím, že tu nejde o národní bezpečnost. Myslím, že je to kvůli ropě a nerostům, které máme a které jsou nedotčené.“ Američané podle ní k její domovině přistupují jako k obchodu.
