Stromy strana 3 z 4

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl, že radnice v Chlumci nad Cidlinou bude muset povinně po většinu roku uklízet listí a spadané květy na soukromé zahradě. Žalobu na město podali manželé Popkovi, kterým vadilo, že listí a květy z městských stromů padají na jejich pozemek. Radnice se však chce proti precedentnímu rozsudku bránit, podala proti němu dovolání k Nejvyššímu soudu.

Vikingové se nacházeli na americkém kontinentu kolem roku 1021. Uvádí to nový výzkum, který vedli badatelé z nizozemské univerzity v Groningenu, informovala agentura AFP. Vědci využili novou výzkumnou metodu, která jim umožnila přesnější datování než obvyklý postup za použití uhlíku C14.

Vědci z Mendelovy univerzity s distribuční firmou EG.D chtějí omezit kácení dřevin u elektrického vedení. Zahájili řízené sázení rostlin v ochranném pásmu vedení vysokého i velmi vysokého napětí, pro které vědci připravili tři druhy směsí. Cílem je zvýšit druhovou rozmanitost a také ušetřit náklady.

Hodně stromů, málo péče o ně. Arboristé upozorňují na to, že bez údržby nově založené aleje a parky neobstojí a život ve městech nezlepší. Jen za poslední dva roky v nich přibylo díky státním dotacím 70 tisíc stromů. Podstatné bude, kolik jich vydrží.

Roku 2010 vyhlásil premiér Spojených arabských emirátů šejk Mohammed bin Rašíd al-Maktúm ambiciózní projekt: iniciativu Milion stromů, která slibovala zalesnit Dubaj. Jenže teď je drtivá většina stromků mrtvá a stejně tak i celý projekt.

Nový způsob analýzy letokruhů stromů umožnil vědcům odhalit teploty v Mongolsku od roku 1269. Tato rekonstrukce potvrzuje, že od 90. let 20. století jsou letní teploty v této oblasti nejvyšší za posledních osm století.

Hluk škodí stromům a botanické diverzitě a jeho negativní vliv může být patrný ještě dlouho po návratu k normální zvukové hladině. Vyplývá to ze studie zveřejněné tento týden v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B. Krátkodobým vlivem hluku na stromy, například problémem snížení výskytu hmyzích opylovačů v hlučném prostředí, se již dříve některé studie zabývaly. Dlouhodobým dopadům se ale dosud tolik pozornosti nevěnovalo.

Lesníci na pozemcích, které patří Mendelově univerzitě, vysazují některé orientální druhy dřevin z Balkánu a Blízkého východu. Reagují tím na klimatickou změnu. Líska turecká a kaštanovník setý se kromě rezistence vůči suchu vyznačují také dobrou kvalitou dřeva a slibnou produkcí.

Při opravě silnice u Velkých Opatovic na Blanensku má zaniknout lipová alej, která ji lemuje. A která je čerstvým vítězem internetové ankety Alej roku. Její pořadatelé uvádějí, že jejich cílem je upozornit na krásu a užitek stromů podél cest i ve volné krajině. Vznikla již petice za záchranu stoletého stromořadí, ale zároveň i petice, která zdůrazňuje potřebu rekonstruovat a rozšířit silnici, a tedy stromy vykácet. Obě mají tisíce podpisů.

Ve většině Česka stále platí výstraha na silný vítr, v Jizerských horách a na Ještědu s vysokým stupněm nebezpečí. Hasiči museli v noci vyjíždět podobně jako v noci na sobotu, práce však měli už méně. Do terénu ale museli znovu i energetici, popadané stromy a větve poškodily vedení a stovky domácností se ocitly potmě. Výstraha na silný vítr bude platit celý den i v noci na pondělí, odpoledne vítr zesílí i ve střední a jihozápadní části Čech.

K záchraně porostů pomohlo lesníkům v Česku letos výrazně počasí. Díky deštivému konci jara, vlhkému létu a nižším teplotám se vylíhlo méně generací kůrovce. Zatímco v předchozích letech kůrovec vytvořil tři až čtyři generace, letos to byly pouze dvě. Stromy, ve kterých je hmyz aktivní, ale lesníci kácejí dál. Práce zároveň komplikuje pandemie koronaviru a související nedostatek dělníků.

V Bučovicích na Vyškovsku dokončili proměnu lesoparků Kalvárie a Hradisko. Na místě vzniklo zázemí na trávení volného času, obec nechala vysázet přes tisíc keřů a stromů. Úpravy vyšly na zhruba třicet milionů korun, většinu pokryla evropská dotace. O lesoparky se předtím aktivně nikdo desítky let nestaral.

Nejambicióznější projekt zalesnění na světě, africkou Velkou zelenou zeď, se zatím podařilo zrealizovat pouze ze čtyř procent, i když už uběhla více než polovina původně plánované doby, píše deník The Guardian. Zelená zeď je iniciativa států Africké unie zahájená v roce 2007. Cílem je vytvořit do roku 2030 přirozenou bariéru proti rozšiřující se Sahaře, což má být 7000 kilometrů dlouhý pás vegetace spojující Senegal na západním africkém pobřeží a Džibutsko na východě kontinentu.

Policie vyšetřuje, proč v Cítolibech u Loun usychá vrbová alej. Více než padesát let staré stromy tam začaly chřadnout a žloutnout v létě. Když je prohlédl dendrolog, zjistil, že do jejich kmenů jsou navrtané hluboké díry. Je tak podezření, že stromy někdo otrávil, aby se jich zbavil – do navrtaných otvorů nalil škodlivou látku, kterou už s časovým odstupem nelze vystopovat. Vrby jsou v místě, kde se staví nové rodinné domy.

Vědce překvapil nález deset milionů let starého zkamenělého stromu v oblasti andské náhorní plošiny Altiplano. Rozbor fosilie totiž ukázal, že tamní klima bylo v minulosti vlhčí, než předpokládaly dřívější klimatické modely. O zjištění informoval časopis Science Advances.

Zemědělské sucho bylo v dubnu prakticky v celém Česku, silné nebo mimořádné sucho bylo také v osmdesáti procentech zdrojů podzemní vody. Situace je katastrofická, řekl na tiskové konferenci ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Tak špatnou situaci podle něj předchozí generace nezažily.

Silný vítr v některých částech Česka poráží stromy, poškozuje střechy a způsobuje další komplikace. Kvůli větru evidují od pátečního rána tři desítky výjezdů hasiči v Jihomoravském kraji. V Pardubickém kraji vichr shodil elektrické vedení. Místy dosáhl síly orkánu – na Sněžce měl v nárazech rychlost až 135 kilometrů v hodině.

Bojovat s kůrovcem i se suchem chtějí Lesy České republiky (LČR) tak, že vysadí rekordní množství stromů. Pomoci v tom může veřejnost, pro níž podnik na jaro a podzim přichystal na čtyři sta akcí sázení. Na jednotlivé dny se každý může registrovat přes mobilní aplikaci od konce února. Samotná výsadba začne v krajích v polovině března a vyvrcholí celostátním „Dnem za obnovu lesa“ druhou říjnovou sobotu.

Vítr v Česku zeslábl. V šest hodin večer přestala platit výstraha meteorologů, která kvůli nebezpečným poryvům platila od neděle. Energetikům se během dne podařilo obnovit dodávky do stovek domácností, které byly ještě ráno bez proudu. Pojišťovny a také lesníci zatím upřesňují škody. Správa Národního parku Šumava odhadla, že bouře poničila 50 tisíc stromů, což je srovnatelné s bouří Herwart z roku 2017 a podstatně méně než po orkánu Kyrill.

V horní části Václavského náměstí plánuje pražský magistrát vybudovat tramvajovou trať a podzemní nádrž na dešťovou vodu. Ve spodní části chce vysázet nové stromy. Vyplývá to z dokumentů, které v pondělí schválili radní hlavního města. Praha plánuje rekonstruovat celé náměstí, v jeho spodní části by práce měly začít letos a opravy vyjdou na 327 milionů korun. Kdy začnou v horní části, zatím není jasné. Radní rozhodli také o tom, že město samo nakoupí přístřešky na zastávky MHD.

Uschlé stromy začínají ohrožovat návštěvníky národního parku České Švýcarsko. Kůrovec zahubil statisíce smrků a jejich kmeny začínají padat. Správci proto varují, že vstup do lesů je na vlastní nebezpečí. Podél jedné z nejrušnějších silnic už začali kácet.

Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání Jaromíra Baldy, který dostal čtyři roky vězení za teroristický útok na železnici a za vyhrožování teroristickým činem. NS zveřejnil rozhodnutí na úřední desce. Baldovo dovolání mířilo proti pravomocnému verdiktu potvrzenému Vrchním soudem v Praze. Terorismus je hrozbou pro demokracii, svobodný výkon lidských práv, hospodářský i společenský rozvoj, stojí v rozhodnutí, které je dostupné na úřední desce.

Netradičním případem se zabývá policie a úřady v Přelouči na Pardubicku. Soukromému zemědělci Jiřímu Čermákovi někdo bez jeho vědomí na okraj pole vysázel jedenáct stromů. Zhruba pětileté ořešáky tvoří stromořadí v délce 120 metrů. Čermák nechce stromy ničit, na pozemku by mu ale jednou překážely. Zbavit se jich bez povolení však nemůže.

Nový postřik pro hubení jmelí bílého vyvinuli vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Pomoci by mohl tisícům stromů, které v létě kvůli parazitické rostlině usychají. Ta jim totiž odebírá živiny i vodu. Vědci přípravek testují druhou sezonu, experimenty zatím ukázaly úspěšnost přes 90 procent.