Stromy zasažené oteplováním „lapají po dechu“. Může to ohrozit jejich schopnost pohlcovat CO2

Podle nové studie vědců z Pensylvánské státní univerzity se stromy v teplejším a sušším podnebí potýkají s problémy při zachycování oxidu uhličitého (CO2), který zadržuje teplo, což znamená, že s pokračujícím oteplováním planety už nemusí sloužit jako řešení pro kompenzaci uhlíkové stopy lidstva.

„Zjistili jsme, že stromy v teplejším a sušším podnebí v podstatě kašlou, místo aby dýchaly,“ řekl Max Lloyd, který výzkum vedl. „Posílají pak CO2 zpět do atmosféry v mnohem větší míře než stromy v chladnějších a vlhčích podmínkách.“

Prostřednictvím fotosyntézy stromy odebírají oxid uhličitý z atmosféry, aby díky němu rostly. Velmi zjednodušeně: mění ho v hmotu svých těl. Ve stresových podmínkách ale stromy uvolňují CO2 zpět do atmosféry, což je proces zvaný fotorespirace. Analýzou globálního souboru dat o tkáních stromů výzkumný tým prokázal, že míra fotorespirace je až dvakrát vyšší v teplejším podnebí, zejména při omezeném množství vody.

Autoři zjistili, že práh pro tuto reakci v subtropickém podnebí začíná, když průměrné denní teploty přesáhnou zhruba 20 stupňů Celsia, a zhoršuje se s dalším nárůstem teplot.

Tyto výsledky komplikují rozšířenou představu o úloze rostlin při čerpání nebo využívání uhlíku z atmosféry a poskytují nový pohled na to, jak by se rostliny mohly přizpůsobit změně klimatu. Výzkumníci poznamenali, že jejich výsledky ukazují, že s oteplováním klimatu by rostliny mohly být méně schopné čerpat CO2 z atmosféry a asimilovat tak uhlík potřebný k ochlazování planety.

„Vyvedli jsme tento základní cyklus z rovnováhy,“ varuje Lloyd. „Rostliny a klima jsou neoddělitelně spojené. Nejvíc CO2 z naší atmosféry odčerpávají fotosyntetizující organismy – rostliny. I malé změny mají velký dopad.“

Podle amerického ministerstva energetiky v současné době rostliny absorbují přibližně 25 procent oxidu uhličitého, který se každoročně do vzduchu uvolní lidskou činností. Podle Lloyda a jeho týmu se ale tento podíl bude v budoucnu s oteplováním klimatu pravděpodobně snižovat. Hlavně, pokud bude ubývat vody.

„Když uvažujeme o budoucnosti klimatu, předpovídáme, že množství CO2 bude stoupat, což je teoreticky dobré pro rostliny, protože to jsou molekuly, které rostliny dýchají,“ vysvětluje Lloyd. „Teď jsme ale zjistili a prokázali, že dojde k něčemu, s čím hlavní modely nepočítají. Svět se bude oteplovat, což znamená, že rostliny budou méně schopné CO2 odčerpávat.“

Lidstvo mění planetu

Množství oxidu uhličitého v atmosféře rychle roste; podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru je už nyní větší než kdykoli za posledních 3,6 milionu let.

Tým bude nyní pracovat na odhalení míry fotorespirace v dávné minulosti, až do doby před desítkami milionů let, a to pomocí zkamenělého dřeva. Tyto metody umožní vědcům explicitně ověřit stávající hypotézy týkající se měnícího se vlivu fotorespirace rostlin na klima v průběhu geologického času.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové objevili na Moravě masivní kadlub z doby bronzové

Vědci objasnili původ kamenného kadlubu, který v době bronzové sloužil k výrobě hrotů kopí a v roce 2007 ho na zahradě našel majitel domu v Morkůvkách na Břeclavsku. Tato forma na zbraň dle archeologů pochází až z Karpat, z území dnešního Maďarska. Přesun obdobného předmětu na takovou vzdálenost byl tehdy výjimečný, upozornili vědci.
před 4 hhodinami

Epstein si „hýčkal“ skupinu elitních vědců, ukazují dokumenty

Nejnovější zveřejněné údaje z e-mailové databáze amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ukazují, že kromě politiků, celebrit a umělců se tento sexuální násilník stýkal také s celou řadou předních světových vědců.
před 5 hhodinami

Štědrost je častější v chudším prostředí, ukázaly experimenty

Lidé v chudších zemích si pomáhají víc než ti v zemích bohatých. Nový výzkum se toto zdánlivě banální sdělení rozhodl podrobit experimentu. Autoři zjistili, že toto chování zřejmě není výsledkem dlouhých kulturních a společenských procesů, ale dokáže se na něj naladit poměrně snadno každý. Jen musí nastat příhodné podmínky.
včera v 08:00

Mývalové na hranici Prahy. Brzy jich bude ještě víc, říká přírodovědec

Mývalové se podle přírodovědecké organizace Alka Wildlife poprvé dostali k hranicím Prahy. Fotopast jednoho zachytila pouhé dva kilometry od metropole, k níž se blíží údolím Berounky. Český přírodovědec Jan Cukor označuje za vysoce pravděpodobné, že se mýval bude na našem území dále šířit.
14. 2. 2026

Řeka Jang-c’-ťiang připomínala dřív spíš kanál, teď se tam vrací život

Před pěti lety začal v nejdelší čínské řece Jang-c’-ťiang platit absolutní zákaz rybolovu. Ekologové se snaží zlepšit i průmyslovou a odpadovou zátěž. Podle prvních analýz se to vyplácí.
13. 2. 2026

„Rumový expres“ přinesl Španělsku extrémní srážky. Za pár dní napršelo víc než běžně za rok

Španělsko trápí od začátku roku extrémní deště, které do země přinesly historické srážky. V Portugalsku bouře způsobily škody ve výši jednoho procenta HDP. Jak přesně tato situace vznikla a jaké jsou její dopady, vysvětluje meteorolog Michal Žák.
13. 2. 2026

V Egyptě našli skalní malby staré až deset tisíc let

Objev na egyptském poloostrově Sinaj ukazuje místo, které bylo obýváno a navštěvováno celou řadou kultur během doby deseti tisíc let. Archeologové musí rozsáhlé území rychle prostudovat, vše zdokumentovat a pak analyzovat, protože se tam má stavět turistický projekt.
13. 2. 2026

USA opouštějí vědecký argument v přístupu ke klimatu

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, píší agentury AP a Reuters.
12. 2. 2026Aktualizováno13. 2. 2026
Načítání...