Stromy zasažené oteplováním „lapají po dechu“. Může to ohrozit jejich schopnost pohlcovat CO2

Podle nové studie vědců z Pensylvánské státní univerzity se stromy v teplejším a sušším podnebí potýkají s problémy při zachycování oxidu uhličitého (CO2), který zadržuje teplo, což znamená, že s pokračujícím oteplováním planety už nemusí sloužit jako řešení pro kompenzaci uhlíkové stopy lidstva.

„Zjistili jsme, že stromy v teplejším a sušším podnebí v podstatě kašlou, místo aby dýchaly,“ řekl Max Lloyd, který výzkum vedl. „Posílají pak CO2 zpět do atmosféry v mnohem větší míře než stromy v chladnějších a vlhčích podmínkách.“

Prostřednictvím fotosyntézy stromy odebírají oxid uhličitý z atmosféry, aby díky němu rostly. Velmi zjednodušeně: mění ho v hmotu svých těl. Ve stresových podmínkách ale stromy uvolňují CO2 zpět do atmosféry, což je proces zvaný fotorespirace. Analýzou globálního souboru dat o tkáních stromů výzkumný tým prokázal, že míra fotorespirace je až dvakrát vyšší v teplejším podnebí, zejména při omezeném množství vody.

Autoři zjistili, že práh pro tuto reakci v subtropickém podnebí začíná, když průměrné denní teploty přesáhnou zhruba 20 stupňů Celsia, a zhoršuje se s dalším nárůstem teplot.

Tyto výsledky komplikují rozšířenou představu o úloze rostlin při čerpání nebo využívání uhlíku z atmosféry a poskytují nový pohled na to, jak by se rostliny mohly přizpůsobit změně klimatu. Výzkumníci poznamenali, že jejich výsledky ukazují, že s oteplováním klimatu by rostliny mohly být méně schopné čerpat CO2 z atmosféry a asimilovat tak uhlík potřebný k ochlazování planety.

„Vyvedli jsme tento základní cyklus z rovnováhy,“ varuje Lloyd. „Rostliny a klima jsou neoddělitelně spojené. Nejvíc CO2 z naší atmosféry odčerpávají fotosyntetizující organismy – rostliny. I malé změny mají velký dopad.“

Podle amerického ministerstva energetiky v současné době rostliny absorbují přibližně 25 procent oxidu uhličitého, který se každoročně do vzduchu uvolní lidskou činností. Podle Lloyda a jeho týmu se ale tento podíl bude v budoucnu s oteplováním klimatu pravděpodobně snižovat. Hlavně, pokud bude ubývat vody.

„Když uvažujeme o budoucnosti klimatu, předpovídáme, že množství CO2 bude stoupat, což je teoreticky dobré pro rostliny, protože to jsou molekuly, které rostliny dýchají,“ vysvětluje Lloyd. „Teď jsme ale zjistili a prokázali, že dojde k něčemu, s čím hlavní modely nepočítají. Svět se bude oteplovat, což znamená, že rostliny budou méně schopné CO2 odčerpávat.“

Lidstvo mění planetu

Množství oxidu uhličitého v atmosféře rychle roste; podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru je už nyní větší než kdykoli za posledních 3,6 milionu let.

Tým bude nyní pracovat na odhalení míry fotorespirace v dávné minulosti, až do doby před desítkami milionů let, a to pomocí zkamenělého dřeva. Tyto metody umožní vědcům explicitně ověřit stávající hypotézy týkající se měnícího se vlivu fotorespirace rostlin na klima v průběhu geologického času.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 6 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 8 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 9 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 11 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 13 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 16 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
včera v 14:53

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
včera v 12:42
Načítání...