Stromy zasažené oteplováním „lapají po dechu“. Může to ohrozit jejich schopnost pohlcovat CO2

Podle nové studie vědců z Pensylvánské státní univerzity se stromy v teplejším a sušším podnebí potýkají s problémy při zachycování oxidu uhličitého (CO2), který zadržuje teplo, což znamená, že s pokračujícím oteplováním planety už nemusí sloužit jako řešení pro kompenzaci uhlíkové stopy lidstva.

„Zjistili jsme, že stromy v teplejším a sušším podnebí v podstatě kašlou, místo aby dýchaly,“ řekl Max Lloyd, který výzkum vedl. „Posílají pak CO2 zpět do atmosféry v mnohem větší míře než stromy v chladnějších a vlhčích podmínkách.“

Prostřednictvím fotosyntézy stromy odebírají oxid uhličitý z atmosféry, aby díky němu rostly. Velmi zjednodušeně: mění ho v hmotu svých těl. Ve stresových podmínkách ale stromy uvolňují CO2 zpět do atmosféry, což je proces zvaný fotorespirace. Analýzou globálního souboru dat o tkáních stromů výzkumný tým prokázal, že míra fotorespirace je až dvakrát vyšší v teplejším podnebí, zejména při omezeném množství vody.

Autoři zjistili, že práh pro tuto reakci v subtropickém podnebí začíná, když průměrné denní teploty přesáhnou zhruba 20 stupňů Celsia, a zhoršuje se s dalším nárůstem teplot.

Tyto výsledky komplikují rozšířenou představu o úloze rostlin při čerpání nebo využívání uhlíku z atmosféry a poskytují nový pohled na to, jak by se rostliny mohly přizpůsobit změně klimatu. Výzkumníci poznamenali, že jejich výsledky ukazují, že s oteplováním klimatu by rostliny mohly být méně schopné čerpat CO2 z atmosféry a asimilovat tak uhlík potřebný k ochlazování planety.

„Vyvedli jsme tento základní cyklus z rovnováhy,“ varuje Lloyd. „Rostliny a klima jsou neoddělitelně spojené. Nejvíc CO2 z naší atmosféry odčerpávají fotosyntetizující organismy – rostliny. I malé změny mají velký dopad.“

Podle amerického ministerstva energetiky v současné době rostliny absorbují přibližně 25 procent oxidu uhličitého, který se každoročně do vzduchu uvolní lidskou činností. Podle Lloyda a jeho týmu se ale tento podíl bude v budoucnu s oteplováním klimatu pravděpodobně snižovat. Hlavně, pokud bude ubývat vody.

„Když uvažujeme o budoucnosti klimatu, předpovídáme, že množství CO2 bude stoupat, což je teoreticky dobré pro rostliny, protože to jsou molekuly, které rostliny dýchají,“ vysvětluje Lloyd. „Teď jsme ale zjistili a prokázali, že dojde k něčemu, s čím hlavní modely nepočítají. Svět se bude oteplovat, což znamená, že rostliny budou méně schopné CO2 odčerpávat.“

Lidstvo mění planetu

Množství oxidu uhličitého v atmosféře rychle roste; podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru je už nyní větší než kdykoli za posledních 3,6 milionu let.

Tým bude nyní pracovat na odhalení míry fotorespirace v dávné minulosti, až do doby před desítkami milionů let, a to pomocí zkamenělého dřeva. Tyto metody umožní vědcům explicitně ověřit stávající hypotézy týkající se měnícího se vlivu fotorespirace rostlin na klima v průběhu geologického času.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 13 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 16 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 18 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 19 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 20 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 23 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...