Lesy v Národním parku České Švýcarsko se po požáru v roce 2022 obnovují neuvěřitelnou rychlostí. Vědci Botanického ústavu Akademie věd tuto obnovu detailně zaznamenali pomocí časosběrných videí. Díky desítkám výzkumných ploch, které vědci sledují 15 let, získali unikátní poznatky o dynamice lesa.
Vědci předložili časosběrný důkaz. Lesy v Českém Švýcarsku se obnovují mimořádným tempem
Lesní požár, který propukl v národním parku České Švýcarsko dne 23. července 2022, postihl více než 1600 hektarů. Na některých místech zmizela celá vrstva organické hmoty, tvořící svrchní část půdy, a po požáru tak zůstal jenom písek s popelem. Oheň spálil také třicet výzkumných ploch, která vědci Botanického ústavu Akademie věd dlouhodobě sledují.
Když plameny dohořely, výzkumníci se do národního parku vrátili s vybavením a začali stejná místa monitorovat znovu. „Během monitoringu vývoje vegetace jsme na dvě shořelé plochy na začátku vegetační sezony 2023 umístili kamery s časosběrným záznamem. Rychlost kolonizace požárem postiženého území mechorosty, bylinami a pionýrskými dřevinami je fascinující,“ uvedl Matěj Man z Oddělení geoekologie.
Časosběrná videa zachycují dvě výzkumné plochy. První podrobně zobrazuje vývoj vegetace na malé ploše nedaleko obce Mezní Louka, kde byla intenzita požáru velmi vysoká:
Vývoj vegetace na požářišti „Mezní louka“ v Národním parku České Švýcarsko (zdroj: Youtube/Botanický ústav AV ČR)
Druhé video, pořízené nedaleko obce Mezná, zachycuje zblízka výzkumnou plochu vybavenou mikroklimatickými čidly a v širší perspektivě nabízí pohled na protější svahy Křídelních stěn:
Vývoj vegetace na požářišti v Národním parku České Švýcarsko (zdroj: Youtube/Botanický ústav AV ČR)
Jsou sestavená z několika stovek fotografií automaticky pořízených vždy v poledne v období od dubna do listopadu 2023. Vizuálně se začaly plochy zelenat už na jaře 2023 – první se objevily mechorosty, konkrétně porostnice mnohotvárná či zkrutek vláhojevný.
„Později se objevily byliny (hasivka orličí, bezkolenec modrý či náprstník červený). Z dřevin se první ukázaly semenáčky bříz, které velmi rychle kolonizovaly obnažený substrát a posléze zcela dominovaly,“ uvedl Botanický ústav.
Podle Mana je nejpůsobivější rychlý růst. Ty vyklíčily z drobného semínka za jediný rok výšky kolem jednoho metru.
Rostliny mají různé strategie, jak zvládnout požár
„Na spáleništi můžeme názorně pozorovat dvě zcela odlišné strategie rostlin, jak se vyrovnávají s tak velkým narušením svého stanoviště, jakým byl požár. Zatímco kapradina hasivka orličí požár přežila v podobě podzemních oddenků, ze kterých brzy vyráží nové výhony, bříza sází na obrovské množství semen, z nichž je schopná za pouhou jednu vegetační sezonu vytvořit metr vysoké semenáče,“ vysvětlují vědci, jak různorodé jsou přístupy rostlin.
