Stromy strana 4 z 4

V oblasti pod Krušnými horami, kde se dřív těžilo uhlí, se během podzimu objeví tři sta tisíc mladých stromů. Nový les má mít podobu porostů, které byly pro krajinu typické ještě před zásahy člověka, a svým ovocem nakrmí zvěř.

Lesy v Rusku podle organizace Global Forest Watch mizí nejrychleji a v největším rozsahu ze všech států na světě. Kromě rozsáhlých požárů v oblasti Kavkazu a Sibiře za tím stojí těžba. Na tu nelegální se v kavkazských lesích snaží upozornit ekologičtí aktivisté.

Některé nové aleje dřevin podél jihomoravských silnic usychají. Mladé stromy většinou nepřežijí extrémní letní sucho, vadí jim ale i hospodaření zemědělců na okolních polích. Problém mají i ve městech, kde stromy kromě nedostatku vláhy trápí málo prostoru. V Brně proto začali používat takzvaný hydrogel a také speciální zeminu, která pomáhá zadržovat vodu a stromy vyživuje.

Po chladném pracovním týdnu začíná víkend, kdy bude výrazně tepleji. S příchodem teplého vzduchu ovšem zesílil vítr, který zprvu způsobil problémy v severní části republiky. V noci a ráno popadaly stromy na několik železničních tratí i na silnice, kvůli větru také nejezdí lanovka na Sněžku. Na neděli potom vydali meteorologové pro východní část republiky výstrahu na silný vítr. Současně ale teplota vystoupá až na 18 stupňů Celsia.

Sobotní akce Den za obnovu lesa přilákala dobrovolníky po celém Česku. Podle odhadu Lesů ČR jich bylo na jedenatřicet tisíc. Pomáhali s obnovou lesů poničených kůrovcem a seznamovali se s jejich budoucí podobou, která se od té současné bude lišit zejména druhovou skladbou porostů.

Na uhlíkovou neutralitu do roku 2050 nejsme schopni kývnout, emise snížíme o 80 procent, řekl v Interview ČT24 ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Jde podle něj o seriózní přístup, který bere v potaz enormní změny, jaké odklon od uhlí přinese. Nejhorší by bylo, kdyby Evropa ve svém úsilí zůstala osamocena, míní ministr. Brabec také očekává, že letos lesníci vytěží třicet milionů kubíků kůrovcového dřeva. Dopady kalamity jsou podle něj katastrofické.

Premiér Andrej Babiš (ANO) je připraven vypovědět koaliční smlouvu, pokud by ministryně práce a sociálních věcí z ČSSD Jana Maláčová předložila jako poslanecký návrh zavedení bankovní daně. Maláčová o takové možnosti hovořila v Otázkách Václava Moravce. Babiš však věří, že jde o marketingový tah - upozornil, že zdanění bank není v programovém prohlášení vlády ani v koaliční smlouvě. Andrej Babiš byl hostem úterních Událostí, komentářů.

Kvůli následkům silného větru se bez dodávek elektřiny ocitly tisíce lidí po celé republice. Večer bylo nejvíce poruch na východě Čech a na severu Moravy. Naopak v západní části Čech už se situace zklidnila. Energetici jsou v terénu a snaží se dodávky obnovit. Oznámily to mluvčí ČEZu Soňa Holingerová a E.ONu Martina Slavíková. Vítr působil problémy také v dopravě. Některé vlaky stály, na kamion na silnici mezi Hlinskem a Ždírcem nad Doubravou spadl strom a zranil řidiče.

Spor Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) a spolku občanů Kaštanka už roky brzdí slibované zdvojkolejnění železniční tratě z Hradce Králové do Opatovic ve směru na Pardubice. Proti záměru investora totiž místní obyvatelé podali námitky a brání stromy rostoucí u dráhy.

Vláda australského Nového jižního Walesu se rozhodla vysázet množství stromů na území dříve používaném k pastvě. Podle expertů tím ale úřady krajině a přírodě příliš nepomohly. Neřídily se radami vědců a výsledek hromadné výsadby je tak spíš rozpačitý.

V uplynulém čtvrtletí se podle brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE) prudce zvýšila rychlost odlesňování Amazonie. Prezident Jair Bolsonaro označil tyto údaje jako nepravdivé. Brazílie se ale prokazatelně odlesňuje už celá desetiletí.

Na Novém Zélandu se nachází pařez, který nedává vědcům spát. Zbytek damaroně jižní, za normálních okolností vysokého jehličnanu, trčí ze země na Severním ostrově Nového Zélandu. Měl by být dávno mrtvý, ale přesto přežívá. Z neznámých důvodů se o něj starají ostatní stromy: dodávají mu živiny i vodu pomocí propojeného kořenového systému.

V ČR bude letos minimálně 30 milionů metrů krychlových kůrovcového dřeva. Krizové odhady hovoří až o 50 milionech metrů. Sucho zasáhlo kromě smrků další druhy. Po jednání o spolupráci českého a bavorského národního parku to řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Spolu s bavorským protějškem Thorstenem Glauberem potvrdili, že Šumava na tom není tak zle.

Snažit se zadržet vodu v krajině je sice žádoucí, ale samo o sobě to proti suchu nepomůže. V Interview ČT24 to řekl Petr Horáček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, podle kterého je klíčová role vegetace, především stromů. Ke zvýšení srážek je totiž nutný vyšší výpar, přičemž hodně vody dokážou vypařit právě ony.

Experti z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) vyvíjejí aplikaci s pracovním názvem Brouk, která má najít stromy napadené kůrovcem dříve, než se to povede lesníkům. Spustit ji chtějí do konce roku. Jejich úsilí podpořila i Technologická agentura České republiky.

Obyvatelé pražských Vinohrad protestují proti kácení stromů v zahradě školy v ulici Na Smetance. Petici už podepsalo více než tři tisíce lidí. Stromy začala najatá firma kácet, neboť radnice Prahy 2 chce v zahradě vystavět nové sportoviště a stromy stavbě překáží. Odpůrci kácení argumentují mimo jiné tím, že zeleň ve městě pomáhá v boji se suchem a vysokými teplotami. Podpořil je také primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Radnice městské části svolala debatu s veřejností.

Do roku 2070 by mohlo zmizet deset procent hmoty dřevin, které jsou vázané na půdní houby především v chladném prostředí, pokud se budou i nadále zvyšovat emise oxidu uhličitého (CO2).

Tisíce stromů na Moravě likviduje cizopasné jmelí bílé. Podle arboristy z Mendelovy univerzity v Brně Jiřího Rozsypálka jde o závažný problém, protože významně limituje životnost a také použitelnost stromů jak ve městech, tak v hospodářských lesích. Jmelí odebírá stromům vodu, kvůli tomu koruny hostitelského stromu prosychají, uvedl. Vědci letos v zimě úspěšně otestovali novou možnost likvidace jmelí bez vlivu na hostitelský strom.

Dlouhodobé sucho v Česku ničí většinu stromů ve městech i podél cest. Kvůli tomu se mění péče o dřeviny, zejména zavlažování. Sázejí se také jiné druhy, třeba odolnější akáty mohou nahradit tradiční lípy. Čeští vědci získali na záchranu stromů evropský grant 60 milionů korun.

Novou debatu o kácení stromů podél dálnic vyvolala několikahodinová uzavírka dálnice D1, kterou tento týden na celou noc zablokovaly kmeny popadané kvůli větru. Silničáři proto chtějí stromy z ochranného pásma podél dálnic odstranit. Ministerstvo životního prostředí ale plošné kácení odmítá – i kvůli kůrovcové kalamitě. Jak to nakonec bude v praxi, se ukáže zřejmě až za rok. Stromy se totiž kácejí obvykle pouze v období vegetačního klidu, které už ale skončilo.

Kůrovec se do lesů v Česku dostává zřejmě i z kmenů pokácených stromů přepravovaných po železnici. Na problém upozorňují hlavně města v česko-německém příhraničí. Například v Chebu nyní kácejí napadené stromy uvnitř městské zástavby a radní tvrdí, že škůdce do města přivezly vlaky z východní části země.

Letošní pylová sezona začala už kolem 15. února. České televizi to řekl Ondřej Rybníček z Pylové informační služby. Imunologové to potvrzují: první pacienti letos alergologické ordinace vyhledávali již v polovině února. Kýchání, svědění očí nebo třeba rýma jsou u nemocných nejčastějšími projevy alergie.