Stromy strana 4 z 5

Ministerstvo životního prostředí pověřilo Agenturu ochrany přírody a krajiny přípravou podkladů pro zvažované vyhlášení CHKO Krušné hory. Do konce roku 2024 by tak měl vzniknout první návrh velkoplošné ochrany krušnohorské přírody. Státní podnik Lesy ČR, který spravuje největší část tohoto území, však se záměrem vyhlásit chráněnou krajinnou oblast nesouhlasí. Podle něj by plošná územní ochrana přírody představovala jen administrativní zátěž pro majitele pozemků a hospodářů v této lokalitě.

Po velmi bouřlivých dnech se počasí na víkend zklidnilo. Do pondělí by nemělo pršet, měla by tedy opadnout povodeň, která ještě je na Blanici v Bavorově. Jinde již povodňové stupně nejsou. Zejména ve středu a v pátek spadlo na některých místech velké množství srážek, menší toky hlavně v jižních a středních Čechách jako Botič nebo Zlatý potok se rozvodnily až na úroveň padesátileté vody, Uherskohradišťsko zase zasáhla supercelární bouře. Dodávky elektrického proudu se už v postižených oblastech podařilo obnovit.

V důsledku globálního oteplování rychle stoupají teploty v Arktidě. Hranice, kde rostou sibiřské modřínové lesy, se neustále posouvá na sever a postupně vytlačuje rozsáhlé plochy tundry, které jsou domovem jedinečné směsice rostlin a živočichů.

Teploty v noci na pondělí budou v Česku znovu klesat pod bod mrazu. Nízké teploty mohou poškodit zejména ovocné stromy, varuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve vydaném upozornění.

Mezinárodní tým vědců pátral v jihovýchodní Austrálii po tom, jak se změnilo složení vegetace po příchodu kolonistů a čím se liší současné požáry od těch, které dříve cíleně zakládali domorodí obyvatelé. Jedním z autorů nové studie v časopise Frontiers in Ecology and the Environment je i Petr Kuneš z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Mezinárodní vědecký tým prozkoumal, jak vlna veder a sucho v roce 2018 ovlivnily růst a stres lesních dřevin. Na výzkumu se podíleli i vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe.

Evropská komise (EK) chce zařadit jádro a zemní plyn mezi zelené investice. Informoval o tom v sobotu ekonomický list Financial Times (FT), který má chystaný návrh k dispozici. O zařazení jaderné energie na seznam zelených investic dlouhodobě usiluje například Česko a Francie. Striktně proti tomu jsou Rakousko či Německo. Návrh EK ocenili premiér Petr Fiala (ODS), ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL), bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), bývalý ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (ANO) i další čeští politici.

Velšská vláda poskytne každé domácnosti ve Walesu strom k zasazení. Chce tak přispět k boji proti klimatické změně. Občané si mohou strom zasadit buď sami, nebo to mohou nechat na ekologické organizaci Coed Cadw. V obou případech je strom zdarma. Ve Walesu je podle nejnovějších statistik zhruba 1,38 milionu domácností, uvedla agentura DPA.

Obnovu lesů v oblastech napadených kůrovcem komplikuje přemnožení lesní zvěře, především pak srn, jelenů, daňků a divokých prasat. Ta totiž při hledání potravy nejčastěji napadá sazenice nebo okusuje mladé stromky. Podle mluvčí Lesů ČR Evy Jouklové a Vlastimila Skotáka z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Mendelovy univerzity v Brně se škody napáchané zvěří pohybují v řádech desítek milionů korun. Kromě zpomalení obnovy lesa tak dochází i k výraznému navýšení nákladů lesních správ.

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl, že radnice v Chlumci nad Cidlinou bude muset povinně po většinu roku uklízet listí a spadané květy na soukromé zahradě. Žalobu na město podali manželé Popkovi, kterým vadilo, že listí a květy z městských stromů padají na jejich pozemek. Radnice se však chce proti precedentnímu rozsudku bránit, podala proti němu dovolání k Nejvyššímu soudu.

Vikingové se nacházeli na americkém kontinentu kolem roku 1021. Uvádí to nový výzkum, který vedli badatelé z nizozemské univerzity v Groningenu, informovala agentura AFP. Vědci využili novou výzkumnou metodu, která jim umožnila přesnější datování než obvyklý postup za použití uhlíku C14.

Vědci z Mendelovy univerzity s distribuční firmou EG.D chtějí omezit kácení dřevin u elektrického vedení. Zahájili řízené sázení rostlin v ochranném pásmu vedení vysokého i velmi vysokého napětí, pro které vědci připravili tři druhy směsí. Cílem je zvýšit druhovou rozmanitost a také ušetřit náklady.

Hodně stromů, málo péče o ně. Arboristé upozorňují na to, že bez údržby nově založené aleje a parky neobstojí a život ve městech nezlepší. Jen za poslední dva roky v nich přibylo díky státním dotacím 70 tisíc stromů. Podstatné bude, kolik jich vydrží.

Roku 2010 vyhlásil premiér Spojených arabských emirátů šejk Mohammed bin Rašíd al-Maktúm ambiciózní projekt: iniciativu Milion stromů, která slibovala zalesnit Dubaj. Jenže teď je drtivá většina stromků mrtvá a stejně tak i celý projekt.

Nový způsob analýzy letokruhů stromů umožnil vědcům odhalit teploty v Mongolsku od roku 1269. Tato rekonstrukce potvrzuje, že od 90. let 20. století jsou letní teploty v této oblasti nejvyšší za posledních osm století.

Hluk škodí stromům a botanické diverzitě a jeho negativní vliv může být patrný ještě dlouho po návratu k normální zvukové hladině. Vyplývá to ze studie zveřejněné tento týden v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B. Krátkodobým vlivem hluku na stromy, například problémem snížení výskytu hmyzích opylovačů v hlučném prostředí, se již dříve některé studie zabývaly. Dlouhodobým dopadům se ale dosud tolik pozornosti nevěnovalo.

Lesníci na pozemcích, které patří Mendelově univerzitě, vysazují některé orientální druhy dřevin z Balkánu a Blízkého východu. Reagují tím na klimatickou změnu. Líska turecká a kaštanovník setý se kromě rezistence vůči suchu vyznačují také dobrou kvalitou dřeva a slibnou produkcí.

Při opravě silnice u Velkých Opatovic na Blanensku má zaniknout lipová alej, která ji lemuje. A která je čerstvým vítězem internetové ankety Alej roku. Její pořadatelé uvádějí, že jejich cílem je upozornit na krásu a užitek stromů podél cest i ve volné krajině. Vznikla již petice za záchranu stoletého stromořadí, ale zároveň i petice, která zdůrazňuje potřebu rekonstruovat a rozšířit silnici, a tedy stromy vykácet. Obě mají tisíce podpisů.

Ve většině Česka stále platí výstraha na silný vítr, v Jizerských horách a na Ještědu s vysokým stupněm nebezpečí. Hasiči museli v noci vyjíždět podobně jako v noci na sobotu, práce však měli už méně. Do terénu ale museli znovu i energetici, popadané stromy a větve poškodily vedení a stovky domácností se ocitly potmě. Výstraha na silný vítr bude platit celý den i v noci na pondělí, odpoledne vítr zesílí i ve střední a jihozápadní části Čech.

K záchraně porostů pomohlo lesníkům v Česku letos výrazně počasí. Díky deštivému konci jara, vlhkému létu a nižším teplotám se vylíhlo méně generací kůrovce. Zatímco v předchozích letech kůrovec vytvořil tři až čtyři generace, letos to byly pouze dvě. Stromy, ve kterých je hmyz aktivní, ale lesníci kácejí dál. Práce zároveň komplikuje pandemie koronaviru a související nedostatek dělníků.

V Bučovicích na Vyškovsku dokončili proměnu lesoparků Kalvárie a Hradisko. Na místě vzniklo zázemí na trávení volného času, obec nechala vysázet přes tisíc keřů a stromů. Úpravy vyšly na zhruba třicet milionů korun, většinu pokryla evropská dotace. O lesoparky se předtím aktivně nikdo desítky let nestaral.

Nejambicióznější projekt zalesnění na světě, africkou Velkou zelenou zeď, se zatím podařilo zrealizovat pouze ze čtyř procent, i když už uběhla více než polovina původně plánované doby, píše deník The Guardian. Zelená zeď je iniciativa států Africké unie zahájená v roce 2007. Cílem je vytvořit do roku 2030 přirozenou bariéru proti rozšiřující se Sahaře, což má být 7000 kilometrů dlouhý pás vegetace spojující Senegal na západním africkém pobřeží a Džibutsko na východě kontinentu.

Policie vyšetřuje, proč v Cítolibech u Loun usychá vrbová alej. Více než padesát let staré stromy tam začaly chřadnout a žloutnout v létě. Když je prohlédl dendrolog, zjistil, že do jejich kmenů jsou navrtané hluboké díry. Je tak podezření, že stromy někdo otrávil, aby se jich zbavil – do navrtaných otvorů nalil škodlivou látku, kterou už s časovým odstupem nelze vystopovat. Vrby jsou v místě, kde se staví nové rodinné domy.

Vědce překvapil nález deset milionů let starého zkamenělého stromu v oblasti andské náhorní plošiny Altiplano. Rozbor fosilie totiž ukázal, že tamní klima bylo v minulosti vlhčí, než předpokládaly dřívější klimatické modely. O zjištění informoval časopis Science Advances.