V Dubaji zasadili milion stromů. Ambiciózní projekt neuspěl, většina jich uhynula

Roku 2010 vyhlásil premiér Spojených arabských emirátů šejk Mohammed bin Rašíd al-Maktúm ambiciózní projekt: iniciativu Milion stromů, která slibovala zalesnit Dubaj. Jenže teď je drtivá většina stromků mrtvá a stejně tak i celý projekt.

Cílem projektu, který dostal mohutnou finanční i mediální podporu, bylo zvýšit počet zelených ploch v Dubaji prostřednictvím zalesňování. Mělo to pomoci zlepšit klima ve městě, bránit šíření pouště, ale také přeměnit oblast v přívětivější a líbivější místo.

Projekt nebyl ani zdaleka tak absurdní, jak by na první pohled mohla vypadat snaha sázet stromy v poušti. Základem byla školka pro mladé stromky na pozemku, na který přispěla dubajská policejní akademie, aby mohly dorůst do dospělosti, a teprve poté je rozesílat po emirátu. Na projektu se podílela společnost Green Land, která spolupracovala s vládou podporovanou ekologickou organizací.

V době svého největšího rozkvětu se tato školka rozkládala na ploše více než 130 tisíc metrů čtverečních. Zavlažovali ji pomocí recyklované odpadní vody a vody získané odsolováním. Podařilo se vysázet asi třicítku druhů stromků – všechno to byly dřeviny vybrané tak, aby odolávaly nepříznivému klimatu. Převažovaly mezi nimi odolné olivovníky, sporé palmy a zejména ghaf, jak se přezdívá národnímu stromu Spojených arabských emirátů, který má české jméno naditec jand.

Co se pokazilo?

Nadějný projekt se ale brzy dostal do problémů. Nezastavilo ho ani tak klima nebo počasí, ale jiný, ještě ambicióznější projekt. Roku 2014 totiž policie převedla pozemky lesní školky na společnost Dubai Holding, která se rozhodla na tomto místě postavit největší nákupní centrum světa Mall of the World.

Obří stavba s rozlohou přes čtyři miliony metrů čtvereční byla nakonec odložena, ale na jejím místě stejný developer oznámil jiný projekt – stejně rozsáhlé městečko Jumeirah Central. „Tyto megaprojekty vyjadřují prestiž a modernost, což jim pomáhá přilákat bohaté investory, zejména v Dubaji. Cílem nemusí být nutně udržitelnost,“ uvedl pro deník The Guardian Mohammad al-Saidi, který pracuje pro Centrum pro udržitelný rozvoj na Katarské univerzitě.

Developer měl sice lesní školku přemístit, ještě než začne se stavbou, bránil se ale s tím, že stromky jsou na to ještě příliš mladé – i podle nezávislých expertů by jim to zřejmě ublížilo.

Pak se stala situace nepřehlednou, zúčastnění aktéři se nedokázali dohodnout prakticky na ničem. Developer odložil i tento projekt a stromky nebyly odvezené jinam.

Jenže nebyly zavlažovány a nikdo se o ně nestaral. A tak začalo přibývat těch, které odumíraly – v březnu roku 2018 bylo z více než milionu stromů nepoškozených už jen šest set tisíc, na konci roku 2020 jich už zemřelo víc než osmdesát procent.

Projekty musí být odolné

Kritici projektu označují za jeho největší problém nedůslednost. Ambiciózní rozjezd za pozornosti médií nestačil k tomu, aby snaha vydržela nejméně dvacet let, které byly zapotřebí k tomu, aby většina sazenic mohla vyrůst a přispět ke vzniku dostatečně zelené oblasti.

Přitom Dubaj se na zeleň spoléhá. Vláda oznámila plány na ochranu emirátu před klimatickou krizí, mimo jiné prostřednictvím strategie čisté energie, jejímž cílem je, aby byla do roku 2050 ze tří čtvrtin závislá na obnovitelných zdrojích energie a aby se do roku 2030 snížila spotřeba vody a energie o třicet procent.

V tom může zeleň výrazně pomoci. Snižuje teplotu ve městě, zadržuje vodu a tak pomáhá v úsporách. A samozřejmě stromy jsou důležitým pohlcovačem oxidu uhličitého, skleníkového plynu, který má v globálních změnách klimatu zásadní roli. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
před 5 hhodinami

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
včera v 09:00

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025

Za americkou včelí apokalypsu může roztoč odolávající pesticidům

Během letošní zimy došlo v Severní Americe k částečnému kolapsu včelstev. Ztráty překonaly šedesát procent populace. Teď vědci konečně oznámili příčinu.
6. 6. 2025

Napadené servery vyhoďte, Čína se dostane kamkoliv, říká „bílý hacker“

Útok čínských hackerů na české severy je podle amerického experta Williama Hagestada signálem, že by se česká vláda měla zbavit pro důležitou komunikaci svých serverů a vše důležité odříznout od internetu. Bývalý příslušník amerického námořnictva to řekl v rozhovoru pro ČT s Danielem Stachem.
6. 6. 2025

Japonský pokus o přistání na Měsíci opět selhal

Japonský modul Resilience, který měl ve čtvrtek večer dosednout na Měsíci, se při pokusu o přistání pravděpodobně zřítil na měsíční povrch, uvedla japonská společnost ispace. Tento neúspěch přišel dva roky po selhání první mise.
6. 6. 2025

Začíná sezona oblačných pavučinek

Pozoruhodná oblaka, jež jsou nyní občas vidět na soumračné obloze, nejsou obyčejné mraky. Jedná se o astronomicko-meteorologický fenomén, který vzniká vysoko v atmosféře za extrémních podmínek.
6. 6. 2025

Pražské planetárium se pochlubí největší promítací kopulí na světě

Po dvou letech se pro veřejnost 14. června znovu otevře pražské planetárium. Výsledkem rekonstrukce je první plně digitální LED planetárium v Evropě, a to s největší promítací kopulí na světě. Její rekonstrukce stála dvě stě milionů korun, dalších bezmála sto milionů město investovalo i do vylepšení zbývajících částí planetária. Díky tomu využijí i odpadní teplo, které diody vyzařují. Nově se navíc do kopule vejde o skoro sto diváků víc – dohromady 290.
6. 6. 2025
Načítání...