V Dubaji zasadili milion stromů. Ambiciózní projekt neuspěl, většina jich uhynula

Roku 2010 vyhlásil premiér Spojených arabských emirátů šejk Mohammed bin Rašíd al-Maktúm ambiciózní projekt: iniciativu Milion stromů, která slibovala zalesnit Dubaj. Jenže teď je drtivá většina stromků mrtvá a stejně tak i celý projekt.

Cílem projektu, který dostal mohutnou finanční i mediální podporu, bylo zvýšit počet zelených ploch v Dubaji prostřednictvím zalesňování. Mělo to pomoci zlepšit klima ve městě, bránit šíření pouště, ale také přeměnit oblast v přívětivější a líbivější místo.

Projekt nebyl ani zdaleka tak absurdní, jak by na první pohled mohla vypadat snaha sázet stromy v poušti. Základem byla školka pro mladé stromky na pozemku, na který přispěla dubajská policejní akademie, aby mohly dorůst do dospělosti, a teprve poté je rozesílat po emirátu. Na projektu se podílela společnost Green Land, která spolupracovala s vládou podporovanou ekologickou organizací.

V době svého největšího rozkvětu se tato školka rozkládala na ploše více než 130 tisíc metrů čtverečních. Zavlažovali ji pomocí recyklované odpadní vody a vody získané odsolováním. Podařilo se vysázet asi třicítku druhů stromků – všechno to byly dřeviny vybrané tak, aby odolávaly nepříznivému klimatu. Převažovaly mezi nimi odolné olivovníky, sporé palmy a zejména ghaf, jak se přezdívá národnímu stromu Spojených arabských emirátů, který má české jméno naditec jand.

Co se pokazilo?

Nadějný projekt se ale brzy dostal do problémů. Nezastavilo ho ani tak klima nebo počasí, ale jiný, ještě ambicióznější projekt. Roku 2014 totiž policie převedla pozemky lesní školky na společnost Dubai Holding, která se rozhodla na tomto místě postavit největší nákupní centrum světa Mall of the World.

Obří stavba s rozlohou přes čtyři miliony metrů čtvereční byla nakonec odložena, ale na jejím místě stejný developer oznámil jiný projekt – stejně rozsáhlé městečko Jumeirah Central. „Tyto megaprojekty vyjadřují prestiž a modernost, což jim pomáhá přilákat bohaté investory, zejména v Dubaji. Cílem nemusí být nutně udržitelnost,“ uvedl pro deník The Guardian Mohammad al-Saidi, který pracuje pro Centrum pro udržitelný rozvoj na Katarské univerzitě.

Developer měl sice lesní školku přemístit, ještě než začne se stavbou, bránil se ale s tím, že stromky jsou na to ještě příliš mladé – i podle nezávislých expertů by jim to zřejmě ublížilo.

Pak se stala situace nepřehlednou, zúčastnění aktéři se nedokázali dohodnout prakticky na ničem. Developer odložil i tento projekt a stromky nebyly odvezené jinam.

Jenže nebyly zavlažovány a nikdo se o ně nestaral. A tak začalo přibývat těch, které odumíraly – v březnu roku 2018 bylo z více než milionu stromů nepoškozených už jen šest set tisíc, na konci roku 2020 jich už zemřelo víc než osmdesát procent.

Projekty musí být odolné

Kritici projektu označují za jeho největší problém nedůslednost. Ambiciózní rozjezd za pozornosti médií nestačil k tomu, aby snaha vydržela nejméně dvacet let, které byly zapotřebí k tomu, aby většina sazenic mohla vyrůst a přispět ke vzniku dostatečně zelené oblasti.

Přitom Dubaj se na zeleň spoléhá. Vláda oznámila plány na ochranu emirátu před klimatickou krizí, mimo jiné prostřednictvím strategie čisté energie, jejímž cílem je, aby byla do roku 2050 ze tří čtvrtin závislá na obnovitelných zdrojích energie a aby se do roku 2030 snížila spotřeba vody a energie o třicet procent.

V tom může zeleň výrazně pomoci. Snižuje teplotu ve městě, zadržuje vodu a tak pomáhá v úsporách. A samozřejmě stromy jsou důležitým pohlcovačem oxidu uhličitého, skleníkového plynu, který má v globálních změnách klimatu zásadní roli. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 22 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 23 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...