Vědci vyvinuli nový postup likvidace jmelí. Cizopasná rostlina ničí stromy hlavně na Moravě

Tisíce stromů na Moravě likviduje cizopasné jmelí bílé. Podle arboristy z Mendelovy univerzity v Brně Jiřího Rozsypálka jde o závažný problém, protože významně limituje životnost a také použitelnost stromů jak ve městech, tak v hospodářských lesích. Jmelí odebírá stromům vodu, kvůli tomu koruny hostitelského stromu prosychají, uvedl. Vědci letos v zimě úspěšně otestovali novou možnost likvidace jmelí bez vlivu na hostitelský strom.

V některých případech na stromy působí i hmotnost jmelí, protože může lámat hostitelské větve. Největší problémy jsou v Moravskoslezském a Zlínském kraji a v části Jihomoravského. Vědci se problémem zabývají několik let a letos v zimě vyzkoušeli ve Zlíně a v Přerově na 40 stromech postup, který způsobil úmrtí 90 procent jmelí bez vlivu na hostitelský strom.

Jde o mnohem účinnější postup, než používali arboristé dosud. Obvykle se dříve uchylovali k odřezávání jmelí, které však šlo použít pouze při okrajovém napadení. „Když je strom zasažený silně, není mechanická likvidace možná, aniž by nebyl zásadně postižený i strom,“ řekl Rozsypálek.

Jak porazit jmelí

Nová metoda bere v úvahu, že jmelí jako stále zelená rostlina obvykle cizopasí na listnatých stromech, které v zimě nemají listí. „Po určitou část roku jsou proto pro jmelí daleko obtížněji dostupné látky, které z hostitele čerpá,“ uvedl Rozsypálek. V běžných podmínkách se jmelí nedostatku živin a vody přizpůsobí uzavřením průduchů a utlumením většiny svých fyziologických funkcí, díky čemuž je schopno zimní období překonat.

„Pokud na listy jmelí v tomto období aplikujeme vhodný růstový stimulátor, který způsobí aktivaci fyziologických procesů, jako je otevření průduchů, zahájení transpirace a fotosyntézy, nemá jmelí dostatečný přísun vody a potřebných živin. Proto postupně odumírá vlivem rychlé ztráty životně důležitých látek,“ uvedl Rozsypálek. Na hostitelskou dřevinu tato látka nemá mít vliv, protože se vstřebává skrze listy, které v době aplikace nemá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
včera v 15:23

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
včera v 14:33

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
včera v 12:10

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
včera v 11:31

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.