Stín jediného stromu může v parném létě přinést útočiště před vedrem. A když je tento jeden strom součástí malého lesa, vytváří velmi silný ochlazovací efekt. Podle nové studie mají hájky a lesíky nečekaně silný dopad na ochlazování měst – a to i o víc než o pět stupňů Celsia.
Stromy ve městech ochlazují ulice o víc než pět stupňů. Účinkují ještě lépe, než se čekalo
Práce amerických biologů ukazuje, že správné množství stromů na správných místech ve městě může snížit teploty až o 5,5 stupně Celsia. Efekt je velmi silný a projevuje se nejen na úrovni celého města nebo městských čtvrtí, ale je popsatelný dokonce na jednotlivých blocích domů – ty se stromy jsou výrazně chladnější než ty bez nich.
„Věděli jsme, že města jsou teplejší než jejich okolí, ale teď jsme navíc popsali, že se teploty liší i uvnitř měst. Udržení teplot v příjemných hodnotách během horkých letních dní může pro jejich obyvatele znamenat velký rozdíl,“ řekla Monica Tunereová, která na této studii pracovala.
Výzkum má význam právě v současnosti, kdy klimatická změna dělá vlny veder rok od roku častějšími. A urbanisté se čím dál častěji věnují tomu, jak se na extrémní výkyvy teplot připravit; vlny horka totiž mimo jiné zvyšují spotřebu energií a také mají velký dopad na lidské zdraví.
Stromy jako štít před horkem
Stromy jsou velmi účinným nástrojem, který může přinášet velký zisk za relativně nízkou cenu. Celý proces ochlazování je z fyzikálního hlediska velmi jednoduchý: pevné, lidmi vyrobené předměty, jako jsou například silnice, chodníky nebo domy, během dne absorbují teplo – a pak ho v noci pomalu uvolňují. Stromy ale tyto povrchy stíní, a navíc dýchají, což znamená, že uvolňují z listů vlhkost, která město ochlazuje.
Aby se tyto výhody maximalizovaly, musí podle aktuálních zjištění pokrývat stromy nejméně čtyřicet procent plochy. Jinými slovy: pokud by někdo vyfotil sídliště ze satelitu, tak by musela být téměř polovina sídliště zelená, zakrytá korunami stromů.
Tradičně se podobné studie věnovaly především tomu, jak vzniká efekt „městských tepelných ostrovů“. Vycházejí ze satelitního snímkování a měří teploty povrchu nebo vzduchu nad ním – jak nad městy, tak i v jejich okolí. Z těchto prací jasně vyplývá, že města opravdu jako teplotní ostrovy fungují a bývá v nich mnohem tepleji než v jejich okolí.
Nová studie se poprvé zaměřila na drobnější detaily až na úroveň jednotlivých městských bloků, v nichž slovy hlavní autorky práce Carly Ziterové „žijeme své každodenní životy“. Efekt tepelného ostrova je podle amerických biologů možná spíše podobný „tepelným souostrovím“ – tedy menším tepelným ostrůvkům, které jsou rozdělené oblastmi stínu a zeleně.
Měření na kole
Vědci bohužel nemohli v rámci tohoto výzkumu využívat satelitní data, protože měří jen teplotu povrchu. Také možnost popsat teplotu města pomocí lokálních senzorů se ukázala jako příliš drahá – takových přístrojů by totiž muselo být několik tisíc. A tak se profesorka Ziterová rozhodla pro mobilní řešení a mnohokrát projela na kole městem Madison s malou meteorologickou stanicí na zádech.
Za celou dobu studie najezdila přes 750 kilometrů a kromě množství dat získala také vynikající kondici. „Koruny stromů ve skutečnosti dělají mnohem víc, než že jen zeslabují efekt městských tepelných ostrovů. Během dne dostatečné množství stromů dokáže cestu pod nimi ochladit víc, než se stačí ohřát,“ říká vědkyně.
„Opravdu nestačí jen sázet stromy, musíme přemýšlet o tom, kolik jich chceme vysadit, kdy je sázet a také kam přesně,“ dodává. „Neříkáme, že vysadit jeden strom je k ničemu. Ale ten efekt je mnohem větší, když strom nezasadíte jen vy, ale i váš soused a jeho soused.“
Zásadní je ale podle Ziterové také to, aby stromy byly vysazované v místech, kde lidé reálně žijí a aktivně se tam pohybují – ne jen v parcích. A také zdůrazňuje, že se nesmí zapomínat na zeleň v těch nejchudších částech měst, kde obecně bývá stromů nejméně. Právě nejchudší lidé totiž profitují ze snesitelnějších teplot nejvíc, bohatí mají jiné cesty, jak se s horkem vypořádat.
