Pot je kamarád. Extrémní horko ničí lidské tělo, dá se s ním ale bojovat

Vedra v České republice zůstanou i v průběhu dalších týdnů. Nadměrné teploty mají na lidský organismus negativní  dopad. Co s lidským tělem dělají a jak se vyhnout tomu nejhoršímu?

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: Michael Caterina

Nadprůměrně teplé počasí v Česku vydrží zřejmě celý srpen. Největší vedra budou první dva týdny a koncem srpna se bude pozvolna ochlazovat. Velmi teplé počasí je v celé Evropě a vlna veder by měla vydržet docela dlouho. „V Evropě teplu neunikneme,“ uvedl mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu Petr Dvořák. 

Člověk patří mezi živočichy, kteří musí kontrolovat svou tělesnou teplotu, aby vůbec mohl jejich organismus fungovat. „Pokud se teplota extrémně vymkne z takzvané termoneutrální zóny, tak má organismus mechanismy, jimiž se snaží tuto situaci napravovat,“ popisuje Jiří Novotný z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. V případě extrémních teplot se v mozku nastartují signály, které vedou ke zvýšenému pocení.

Pocení je dnes sice společensky nepřijatelné, ve skutečnosti je ale pro tělo dobré. Znamená totiž zvýšené odpařování vody z povrchu těla, a tím dochází k ochlazování. Pokud jsou teploty opravdu extrémní a organismus přestane regulaci zvládat, může samozřejmě docházet k subjektivním pocitům nevolnosti, zvýšené únavy až křečím.

„To už jsou ovšem příznaky, které signalizují, že je organismus v ohrožení přehřátím. V takovém případě už je nutné na takové signály reagovat,“ doporučuje Novotný. Nejhorší jsou podle něj z tohoto hlediska dvě situace: jednak pohyb na přímém slunci a pak uzavřené místnosti, kde špatně funguje termoregulace – tam pak hrozí až rizika kolapsů.

Ženy se potí méně než muži

Pocení je v těle regulováno takzvaným sympatickým nervovým systémem – to znamená, že ho člověk není schopen vlastní vůlí ovlivnit. Signály z míchy vedou vlákny k potním žlázám, tělo k tomu využívá neurotransmiter acetylcholin. Potní žlázy pak prostřednictvím vlasové pochvy vypuzují vlhkost na kůži.

Průměrný člověk má dva až čtyři miliony těchto žláz, největší koncentrace jich je na dlaních a chodidlech. Pot z nich ale nepáchne – většina potních žláz totiž neprodukuje pach. Ten pochází jen ze specializovaných potních žláz, které jsou umístěné v podpaží, ušních kanálcích, v okolí pohlavních orgánů a také prsních bradavek.

Množství potních žláz se od dětství až do dospělosti nemění. Právě malé děti tedy mají potních žláz nejvíc v poměru vůči velikosti těla: je to až desetkrát tolik, co dospělí.

Hodnota pocení je velmi individuální – existují lidé, kteří vypotí během intenzivní aktivity půl litru potu, najdou se ale také lidé, kteří za stejnou dobu vypotí klidně i tři litry. Zajímavé je, že pocení má různé zákonitosti: Lidé, kteří nejsou ve formě, se nejintenzivněji potí jen v jedné části těla, typicky na zádech nebo na hrudi. Naopak ti, kdo jsou ve formě, se častěji potí rovnoměrně po celém těle.

Nejvíce se dá, co se týká potu, spolehnout na rozdíly mezi pohlavími. Ženy se totiž typicky potí méně než muži; mívají méně potních žláz. Současně ale také mají menší objem svalové hmoty, takže vyrobí méně tepla, a tedy se nemusí tolik ochlazovat.

Teplota, kterou člověk nezvládá

Normální teplota lidského těla je přibližně sedmatřicet stupňů. Do této hranice nemá organismus s termoregulací větší problémy. Stačí už ale třeba jen dva stupně navíc a tělo se ocitne v problémech. Rozdíly jsou mezi různými lidmi; velký problém mají malé děti a starší lidé. „Mozek je velice citlivý orgán na zvýšenou teplotu. Hlava, zvlášť pokud není chráněná, je nejcitlivější částí těla,“ varuje Novotný. 

Podle Novotného by lidé neměli riziko přehřátí podceňovat. Samozřejmostí je vyhýbat se vysokým teplotám – tedy vyhledávat stín, používat klimatizaci. Doporučuje také dvě chladnější sprchy denně, které celkově zchladí organismus.

Současně je ale potřeba dávat si pozor na rychlé ochlazení, může dojít dokonce až k zástavě srdce, protože zchlazení výrazně mění průtok krve tělem. Typickým příkladem je situace, kdy přehřátý člověk skočí do velmi studené vody.

Přechody mezi chladnými klimatizovanými prostory a horkým vnějším prostředím jsou nezdravé. „Ukázalo se, že to negativně ovlivňuje imunitní systém. Navíc v chladnějším prostředí dochází k rychlejšímu vysušování sliznice, takže se organismus stává citlivějším na různé nemoci,“ popsal Jiří Novotný. Důsledkem jsou pak nejrůznější letní angíny a rýmy nebo záněty středního ucha.