Globální změny klimatu budou mít podle vědce z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Mendelovy univerzity v Brně Jiřího Rozsypálka značný dopad na výsadbu a skladbu stromů ve městech. Tradiční lípy, javory nebo jasany už nyní nahrazují nepůvodní dřeviny, jako jerlíny a akáty. V tiskové zprávě to dnes uvedl Filip Vrána z tiskového oddělení univerzity.
Otázky budoucnosti péče o stromy v městském prostředí řeší vědci na odborné konferenci, která se na univerzitě koná ve čtvrtek a v pátek. Skladba dřevin v městském prostředí je podle vědců věc, která se na rozdíl od skladby dřevin v lesích neustále dynamicky vyvíjí.
V minulosti ji ovlivňovaly především tehdejší trendy zahradní a krajinářské tvorby, a nově dovážené dřeviny z jiných kontinentů. Aktuální situaci podle vědců mnohem více ovlivňují globální změny klimatu, které se v českém prostředí projevují především extrémním rozložením srážek, tedy dlouhými periodami sucha, popřípadě přívalovými dešti, při kterých půda nestihne vodu vsáknout a drtivá většina jí tak odtéká.
„Naše domácí stromy, jako jsou lípy a javory, extrémy příliš dobře nesnášejí a velmi často u nich dochází vlivem sucha a dalších stresorů k postupnému poklesu vitality až odumírání. Neznamená to však, že by se tyto dřeviny z našich měst musely úplně vytratit. Pouze je třeba při jejich výsadbě dbát na správné umístění, například do parků a historických zahrad, kde mají daleko lepší podmínky k růstu,“ uvedl Rozsypálek.
Stromy v ulicích změnu klimatu bez lidské pomoci nezvládnou
Do uličních stromořadí se už dnes sází především nepůvodní druhy dřevin, jako jsou jerlíny a akáty. Přesto, že se tyto druhy vyznačují extrémní životaschopností, bez péče arboristů by ale s vysokou pravděpodobností přežít nedokázaly. Největší limit jejich životaschopnosti představuje nedostatek prostoru pro kořenový systém stromů a zhutněná půda.
Stromy, které v uličních stromořadích vyrostou, tak podle vědců nemohou v omezeném prostoru vytvořit plnohodnotný kořenový systém, který by je stabilizoval. Dalším problémem je mechanické poškození od aut a následné napadení dřevními houbami.
„Stromy s vážnými problémy je pak nutné ořezat nebo celé kácet. Je velmi pravděpodobné, že v budoucnu s prohlubujícími se extrémy klimatu nebudeme schopni dlouhodobě dřeviny v uličních stromořadích udržet. Alternativou je výsadba dřevin na určité období, například na 40 let, a následná periodická obnova. Vzrostlé dřeviny si tak pravděpodobně v budoucnu užijeme spíše v parcích než v uličních stromořadích,“ uvedl Rozsypálek.
