Nový způsob analýzy letokruhů stromů umožnil vědcům odhalit teploty v Mongolsku od roku 1269. Tato rekonstrukce potvrzuje, že od 90. let 20. století jsou letní teploty v této oblasti nejvyšší za posledních osm století.
Střední Asie je jedním z nejrychleji se oteplujících míst na planetě. Jen za posledních 15 let se zde letní teploty zvýšily o 1,59 stupně Celsia. Stoupají tedy téměř třikrát rychleji, než je celosvětový průměr. Ve stejném období tuto oblast postihla extrémní a dlouhotrvající sucha. Vědci předpokládají, že mezi tím existuje souvislost.
Problémem sledování dnešních změn klimatu je, že s výjimkou Evropy a Severní Ameriky chybí spolehlivá data o tom, jak se klima dlouhodobě vyvíjelo. K dnešnímu dni existuje pouze několik dlouhodobých klimatických záznamů ve střední Asii, které mohou vědci využít pro analýzu trendů i předpovídání dlouhodobějšího vývoje.
Analýza letokruhů stromů je metoda, která o minulém vývoji informuje značně spolehlivě. Může vědcům napovědět o teplotních a srážkových vzorcích stovky či tisíce let do minulosti. Samotný výzkum je ale velmi náročný i na čas, zkoumané stromy totiž často leží daleko od civilizace. Tentokrát si vědecký tým vedený Nicole Daviovou vypomohl „trikem“ – použili již dříve nasbíraná data o letokruzích, která shromáždil profesor Gordon Jacoby. Ten ale zemřel, než jejich analýzu stačil dokončit.
Daviová rozbor vzorků pocházejících z několika vysoko položených lesů v západním Mongolsku dotáhla do konce. Pocházejí z kombinace živých sibiřských modřínů starých 400 až 500 let a takzvaného reliktního dřeva, tedy starých stromů, které se vyvrátily, ale díky chladným a suchým podmínkám, které v Mongolsku panují, se nerozpadly. „Když najdeme reliktní dřevo, je to skvělé, protože víme, že můžeme jít ještě dál proti proudu času,“ řekla Daviová.
Samotná šířka letokruhů byla v tomto případě nedostatečně průkazná, a tak vědci využili moderní analytické metody, které už pomohly. Ty umožnily týmu sestavit model letních teplot v regionu od roku 1269 do roku 2004. Výsledky pak ověřili podle údajů z regionálních meteorologických stanic, jež jsou shromažďované od 50. let 20. století. Výsledky odpovídají jak jim, tak i očekávaným ochlazením, které bylo spojené s erupcemi několika sopek v dějinách.
Mongolsko se mění před očima
Rychlé oteplování již nyní poškozuje v tomto regionu křehké ekosystémy a způsobuje ničivé ztráty na hospodářských zvířatech pastevců, kteří tradičně tvořili páteř mongolské ekonomiky. Výsledky studie vydané v odborném žurnálu Geophysical Research Letters potvrzují a současně zlepšují prognózy, podle nichž se má tato oblast do konce století oteplit o další tři až šest stupňů Celsia.
„Co to znamená pro život v Mongolsku?“ ptá se Daviová. „Je to převážně agrární kultura, někteří lidé žijí ve městech, ale jsou zde i lidé, kteří jsou kočovnými pastevci a žijí stejným způsobem již tisíce let.“
Dokument doporučuje pokračovat v investicích do infrastruktury a programů odolnosti vůči klimatu, které by měly přispět k adaptaci na zrychlující se změny.
