Očkování z dětství proti záškrtu nechrání podle odborníků ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) celoživotně. Nemoc se v Česku dlouho nevyskytovala, loni ale lékaři nahlásili pět případů. Ústav o tom v úterý informoval v tiskové zprávě k doporučenému postupu ministerstva zdravotnictví. Odborníci Světové zdravotnické organizace (WHO) doporučují od 25 let věku po deseti letech pravidelné přeočkování, zdravotní pojišťovny ho ale nehradí.
Očkování z dětství proti záškrtu nechrání celoživotně, upozorňuje SZÚ
„Po třídávkovém základním očkování vakcínou proti záškrtu, tetanu a pertusi neboli černému kašli má 94 až 100 procent dětí potřebné hladiny protilátek proti záškrtu. Imunita po základním očkování ale postupně slábne, podobně jako u většiny očkovacích látek,“ popsala zástupkyně vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Kateřina Fabiánová.
V Česku se proti záškrtu neboli difterii očkuje od roku 1946, při dosažení kolektivní imunity 80 až 85 procent v populaci nevznikají epidemie. Pro zajištění trvalé ochrany jednotlivce je podle Fabiánové potřeba přeočkování. „Riziko nákazy se obecně zvyšuje s věkem, s poklesem ochranných protilátek, a většinou má souvislost i s kontaktem s neočkovanými osobami nebo s cestováním do zahraničí,“ řekla.
Dítě se záškrtem s charakteristickým oteklým krkem, někdy označovaným jako „býčí krk“
Častější je v současné době záškrt hlavně kvůli cestování nebo migraci ze zemí, kde se nemoc ještě běžně vyskytuje. Častý je podle SZÚ v asijských zemích, zejména v turisticky oblíbené Indii, ze zemí Evropské unie v Lotyšsku.
Záškrt se šíří
„V průběhu roku 2022 byly hlášeny případy kožní a respirační formy záškrtu z několika evropských zemí, včetně České republiky, kde jsme zaznamenali postupně pět případů,“ uvedla. Výskyt záškrtu loni oznámilo například také Rakousko, Belgie, Německo, Francie, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Španělsko, Velká Británie a Švýcarsko.
Podle mezinárodních doporučení by přeočkování mělo začínat v 25 letech, zavedla ho podle ředitelky SZÚ Barbory Mackové řada národních zdravotnických institucí. „Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí doporučuje posilovací dávku proti záškrtu cestovatelům, kteří se vydávají do zemí s endemickým výskytem nákazy, a zvláštní pozornost by měla být věnována i zdravotníkům, kteří jsou vystaveni většímu riziku kontaktu s bakterií,“ řekla.
Děti jsou proti záškrtu naposledy očkované mezi desátým a jedenáctým rokem života, patří mezi povinná očkování. Odborníci doporučují jako přeočkování dospělých kombinovanou vakcínu proti černému kašli, záškrtu a tetanu, případně i přenosné dětské obrně. Podle informací na webech očkovacích center stojí oba dostupné typy kolem 1100 korun. Samostatná vakcína jen proti záškrtu není v tuzemsku dostupná.
Záškrt
Jak vypadá záškrt
Příznaky nemoci mají různou formu, objevuje se horečka, slabost a bolest v krku se zarudlými krčními mandlemi a zduřelými lymfatickými uzlinami. Nejčastěji se projevuje jako těžká angína s šedavými pablánami, které vedou ke zúžení hrtanu i hltanu a dušení. Toxiny z bakterií mohou bez léčby proniknout do krevního oběhu a poškodit srdce, ledviny nebo nervový systém.
Zdrojem onemocnění může být nemocný člověk včetně bezpříznakového nosiče nebo lidé až půl roku po vyléčení, nákazu mohou přenášet i zvířata. Šíří se kapénkami, při kašli, kýchání nebo kontaktem s kožními ranami nakaženého, případně z kontaminovaných předmětů nebo prádla. Inkubační doba je obvykle dva až pět dní. Nákaza se léčí antibiotiky, 48 hodin po jejich nasazení nejsou pacienti nakažliví.