Dva roky koronavirové pandemie značně dopadly na děti i dospívající. Na rozdíl od starších lidí sice tak často na covid neumírali, o to horší ale byly důsledky na jejich duševní zdraví. Studie otištěná časopisem JAMA Psychiatry, která popsala stav ve Spojených státech, zjišťovala, co přesně děti a dospívající nejvíc ovlivnilo.
Stres vyvolaný pandemií pomohla dětem v USA snížit dostupnost očkování, zjistila studie
Ve výzkumu, který vedli experti z Weill Cornell Medicine, se ukázalo, že zásadní vliv na stres u dětí měla míra proočkovanosti u dospělých. Stres spojený s pandemií ve Spojených státech se u dětí totiž výrazně snížil poté, co bylo v prosinci 2020 zavedeno očkování pro dospělé.
„Děti, které žijí ve státech s vyšší mírou proočkovanosti, mají menší obavy z budoucnosti této pandemie,“ uvedla hlavní autorka studie Yunyu Xiaová. „Očkování může mít také vliv na duševní zdraví rodičů a tedy i na prostředí, ve kterém děti žijí,“ dodala.
Dětská mysl odráží okolní podmínky
Vědci také našli přesvědčivé důkazy o tom, že se na duševním i tělesném zdraví dětí odráží i řada společensko-hospodářských faktorů. Patřily mezi ně zejména nedostatek potravin, nezaměstnanost a narušený přístup ke zdravotní péči. Více duševních problémů se vyskytovalo také u dětí rodičů, kteří pracovali v takzvané klíčové infrastruktuře a byli sami pod silným tlakem. „Řada z těchto strukturálních a sociálních problémů existovala sice už před pandemií, ale covid je ještě zhoršil,“ popsala Xiaová.
Při své práci se psycholožka a její kolegové podívali na data o 8 493 dětech ze studie Adolescent Brain Cognitive Development, což je dlouhodobá analýza vývoje mozku u dětí. Jsou v ní ale také obsažené údaje o duševním zdraví dětí, právě toho vědci využili. Zaměřili se na období spojené s pandemií covidu-19, dokázali přitom každého účastníka zařadit jak geograficky, tak právě socioekonomicky.
Základním zjištěním bylo, že jakmile bylo v oblasti, kde děti žily, zavedeno očkování dospělých, výrazně u dětí poklesl stres, smutek i obavy související s covidem. A fungovalo to i naopak, děti žijící ve státech s pozdějším datem způsobilosti k očkování dospělých nebo s menším počtem plně očkovaných dospělých zažívaly větší obavy a stres související s covidem.
Skupiny dětí, které hlásily vysokou míru stresu, byly zejména ty starší, častěji to byly dívky, děti hispánských rodičů a také děti, které žily jen s jedním rodičem. Hůře psychicky snášely pandemii také ty, jež žily v ekonomicky chudých čtvrtích nebo v oblastech s větším počtem dospělých pracujících jako takzvaní nezbytní pracovníci. Děti bílých rodičů měly menší míru stresu a obav než potomci menšin.
Další výzkum
Doktorka Xiaová a studijní tým plánují zkoumat další sociální determinanty zdraví, včetně pandemické připravenosti škol a duševního zdraví dětí před pandemií, a jak ovlivnily celkovou pohodu dětí.
V dalším stádiu výzkumu by autoři rádi prozkoumali, jak se na duševním stavu dětí odrazila konkrétní protiepidemická opatření, například lockdown, uzavírání škol nebo nemožnost navštěvovat různé kroužky.
Výsledky by se mohly hodit nejen pro případné další vlny pandemie covidu, ale i pro epidemie jiných nemocí, jež mohou přijít v budoucnu.
