Půl roku po covidu je vyšší riziko krevních sraženin. Po těžkém průběhu až 290krát

Lidé, kteří prodělali covid-19, mají vyšší riziko výskytu krevních sraženin a plicní embolie šest měsíců od infekce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise British Medical Journal. Podle výzkumu roste v prvních třech měsících od nákazy i pravděpodobnost hluboké žilní trombózy. Dva měsíce od nemoci je také zvýšené riziko vnitřního krvácení, například mrtvice.

Anne-Marie Forsová Connollyová z univerzity ve švédském městě Umea a její kolegové měřili riziko vzniku hluboké žilní trombózy, plicní embolie a různých typů krvácení, jako je krvácení do zažívacího traktu nebo prasknutí cévy v mozku, u více než jednoho milionu lidí s potvrzeným covidem-19. Jejich záznamy porovnali s údaji více než čtyř milionů lidí, kteří nemoc neprodělali.

Přestože pravděpodobnost těchto zdravotních obtíží byla nejvyšší u pacientů, kteří prodělali těžký průběh nemoci, i lidé, již se s covidem-19 potýkali jen mírně, měli třikrát vyšší riziko hluboké žilní trombózy a sedmkrát vyšší riziko plicní embolie. Vědci u pacientů se závažným covidem-19 zjistili, že riziko vzniku krevní sraženiny stouplo až 290krát oproti obvyklému stavu.

„Plicní embolie může být smrtelná, proto je důležité si toto riziko uvědomit,“ řekla Forsová Connollyová. „Pokud se náhle ocitnete s dušností, která nepřejde, a nakazili jste se koronavirem, pak by bylo vhodné vyhledat pomoc, protože toto zvýšené riziko pozorujeme až po dobu šesti měsíců,“ dodala vědkyně.

Podle autorů studie je proto důležité nechat se proti viru očkovat. Krevní sraženiny se mohou vyskytnout i po očkování, ale riziko je mnohem menší, zjistila už dříve jiná rozsáhlá britská studie.

Studie, kterou publikoval odborný časopis BMJ, by mohla pomoci vysvětlit dvojnásobek případů krevních sraženin i úmrtí na tuto příčinu, která vědci zaznamenali v Anglii v porovnání s obdobím 2018 až 2019.

Předchozí výzkumy naznačovaly, že prodělání covidu-19 je spojené s vyšším rizikem krevních sraženin, ale nebylo jasné, jak dlouho toto riziko přetrvává. Vědci také nevěděli, zda krevní sraženiny ohrožují i lidi, kteří měli mírný průběh nemoci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
před 8 hhodinami

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
před 10 hhodinami

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
před 14 hhodinami

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 16 hhodinami

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 17 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
2. 7. 2026

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
2. 7. 2026

Evropský pohled