První země zaznamenávají covidovou variantu deltacron. Podle WHO není bezprostřední hrozbou

V Brazílii se potvrdily první dva případy možné nové varianty koronaviru, která je zřejmě kombinací delty a omikronu a kterou některá média nazvala deltacron. Informovala o tom agentura EFE s odvoláním na brazilské ministerstvo zdravotnictví. Světová zdravotnická organizace (WHO) už minulý týden uvedla, že se ve Francii, Nizozemsku a Dánsku objevilo několik případů nové kombinace koronaviru, kterou ale zatím experti nijak nepojmenovali. Deltacron je pouze neoficiální označení.

Brazilský ministr zdravotnictví Marcelo Queiroga v úterý novinářům řekl, že první dva případy kombinace delty a omikronu se objevily na severu Brazílie v amazonských státech Pará a Amapá, které sousedí se Surinamem a Francouzskou Guayanou. Podle Queirogy ale zatím není na místě se znepokojovat, protože místní úřady situaci bedlivě sledují.

Ministr též uvedl, že není třeba měnit nic na uvolňování protikoronavirových opatření. Přísné restrikce zavedené kvůli šíření covidu-19 už byly téměř v celé Brazílii zrušeny, připomíná EFE.

Podle britského deníku The Guardian se varianta přezdívaná médii deltacron objevila letos už také v některých francouzských regionech, ve Spojených státech a asi tři desítky případů zaznamenali i ve Velké Británii. Americká epidemioložka Maria van Kerkhoveová, která působí ve Světové zdravotnické organizaci, minulý týden uvedla, že počty těchto případů jsou zatím velmi nízké.

Rovněž William Lee z kalifornské laboratoře Helix se domnívá, že nová kombinace se zřejmě nerozvine v novou variantu, která by dostala od WHO jméno podle dalšího písmena řecké abecedy.

Co je deltacron?

Jak napovídá název, je deltacron varianta, která obsahuje jak prvky varianty delta, tak i omikronu. Jinými slovy, obsahuje geny z obou variant, takže se jedná o takzvaný rekombinantní virus.

Tyto rekombinanty vznikají, když u stejného člověka ve stejných buňkách dojde k infekci více než jednou variantou najednou a obě se pak v nich množí. 

Tento týden Gisaid, celosvětová komunita vědců, která sdílí informace o virech, zveřejnila, že první spolehlivý důkaz o této variantě eviduje Pasteurův institut ve Francii. Gisaid uvádí, že tato varianta byla identifikována v několika oblastech Francie a zdá se, že tam koluje už nejméně od začátku roku.

Rekombinantní viry se liší

Současně platí, že zřejmě není deltacron jako deltacron. Doktor Etienne Simon-Loriere z Pasteurova ústavu upozornil, že z virů delta a omicron může vzniknout několik různých rekombinantních virů. „Ten, který vidíme ve Francii a v Dánsku/Nizozemsku, vypadá velmi podobně a může se jednat o stejný rekombinant (tedy o variantu se stejnými rodičovskými viry), který putoval populací,“ řekl. Dodal však, že možné rekombinanty delty a omicronu, které byly zaznamenány v zemích včetně Velké Británie a USA, zřejmě kombinují různé části svých rodičovských virů, a proto se liší od deltacronu pozorovaného ve Francii.

„Možná budeme muset najít jiný název pro označení těchto rekombinantů, nebo jim začít přidávat nějaké číslo,“ upozornil. Platí přitom, že rekombinantní varianty nejsou neobvyklé a že deltacron není první a nebude ani poslední, který se u covidu objevil.

„Stává se to vždy, když se nacházíme v období přechodu z jedné dominantní varianty na jinou, a obvykle jde o vědeckou kuriozitu, ale ne o nic víc,“ říká doktor Jeffrey Barrett, který dříve vedl genomickou iniciativu covid-19 ve Wellcome Trust Sanger Institute. 

Soumya Swaminathan, hlavní vědecký pracovník Světové zdravotnické organizace, v úterý na Twitteru uvedl: „Víme, že u lidí nebo zvířat může dojít k rekombinantním událostem s více cirkulujícími variantami viru Sars-CoV-2. Je třeba počkat na experimenty, které určí vlastnosti tohoto viru.“

Souhlasí s ním i profesor virologie Lawrence Young z univerzity ve Warwicku. „Musíme sledovat chování tohoto rekombinantu, pokud jde o jeho přenosnost a schopnost uniknout imunitní ochraně vyvolané vakcínou,“ říká. „To také posiluje potřebu udržovat genetický dohled. Vzhledem k tomu, že virus nadále cirkuluje, zejména v nedostatečně očkovaných populacích a u lidí, jejichž imunita navozená očkováním slábne, je velmi pravděpodobné, že se setkáme s dalšími variantami, včetně těch, které vznikly rekombinací.“

Deltacron v Česku

Česká republika zatím nemá jediný záchyt této vartanty. „V ČR žádný záchyt deltacronu nedetekujeme,“ uvedla tisková mluvčí Státního zdravotního ústavu Štěpánka Čechová. „V rámci celosvětové analýzy jsou definovány tři varianty rekombinantních sekvencí, které odborně nesou označení XA XB XC. V rámci zemí ECDC jsou zaznamenávány pouze dvě z těchto linií, jsou zatím pouze monitorovány a nejsou z dostupných informací spojovány s vyšším epidemiologickým, nebo klinickým rizikem,“ dodává Čechová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
před 2 hhodinami

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 5 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 21 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 23 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
včera v 12:33

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
včera v 10:33

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánovčera v 07:45

Evropský pohled