První země zaznamenávají covidovou variantu deltacron. Podle WHO není bezprostřední hrozbou

V Brazílii se potvrdily první dva případy možné nové varianty koronaviru, která je zřejmě kombinací delty a omikronu a kterou některá média nazvala deltacron. Informovala o tom agentura EFE s odvoláním na brazilské ministerstvo zdravotnictví. Světová zdravotnická organizace (WHO) už minulý týden uvedla, že se ve Francii, Nizozemsku a Dánsku objevilo několik případů nové kombinace koronaviru, kterou ale zatím experti nijak nepojmenovali. Deltacron je pouze neoficiální označení.

Brazilský ministr zdravotnictví Marcelo Queiroga v úterý novinářům řekl, že první dva případy kombinace delty a omikronu se objevily na severu Brazílie v amazonských státech Pará a Amapá, které sousedí se Surinamem a Francouzskou Guayanou. Podle Queirogy ale zatím není na místě se znepokojovat, protože místní úřady situaci bedlivě sledují.

Ministr též uvedl, že není třeba měnit nic na uvolňování protikoronavirových opatření. Přísné restrikce zavedené kvůli šíření covidu-19 už byly téměř v celé Brazílii zrušeny, připomíná EFE.

Podle britského deníku The Guardian se varianta přezdívaná médii deltacron objevila letos už také v některých francouzských regionech, ve Spojených státech a asi tři desítky případů zaznamenali i ve Velké Británii. Americká epidemioložka Maria van Kerkhoveová, která působí ve Světové zdravotnické organizaci, minulý týden uvedla, že počty těchto případů jsou zatím velmi nízké.

Rovněž William Lee z kalifornské laboratoře Helix se domnívá, že nová kombinace se zřejmě nerozvine v novou variantu, která by dostala od WHO jméno podle dalšího písmena řecké abecedy.

Co je deltacron?

Jak napovídá název, je deltacron varianta, která obsahuje jak prvky varianty delta, tak i omikronu. Jinými slovy, obsahuje geny z obou variant, takže se jedná o takzvaný rekombinantní virus.

Tyto rekombinanty vznikají, když u stejného člověka ve stejných buňkách dojde k infekci více než jednou variantou najednou a obě se pak v nich množí. 

Tento týden Gisaid, celosvětová komunita vědců, která sdílí informace o virech, zveřejnila, že první spolehlivý důkaz o této variantě eviduje Pasteurův institut ve Francii. Gisaid uvádí, že tato varianta byla identifikována v několika oblastech Francie a zdá se, že tam koluje už nejméně od začátku roku.

Rekombinantní viry se liší

Současně platí, že zřejmě není deltacron jako deltacron. Doktor Etienne Simon-Loriere z Pasteurova ústavu upozornil, že z virů delta a omicron může vzniknout několik různých rekombinantních virů. „Ten, který vidíme ve Francii a v Dánsku/Nizozemsku, vypadá velmi podobně a může se jednat o stejný rekombinant (tedy o variantu se stejnými rodičovskými viry), který putoval populací,“ řekl. Dodal však, že možné rekombinanty delty a omicronu, které byly zaznamenány v zemích včetně Velké Británie a USA, zřejmě kombinují různé části svých rodičovských virů, a proto se liší od deltacronu pozorovaného ve Francii.

„Možná budeme muset najít jiný název pro označení těchto rekombinantů, nebo jim začít přidávat nějaké číslo,“ upozornil. Platí přitom, že rekombinantní varianty nejsou neobvyklé a že deltacron není první a nebude ani poslední, který se u covidu objevil.

„Stává se to vždy, když se nacházíme v období přechodu z jedné dominantní varianty na jinou, a obvykle jde o vědeckou kuriozitu, ale ne o nic víc,“ říká doktor Jeffrey Barrett, který dříve vedl genomickou iniciativu covid-19 ve Wellcome Trust Sanger Institute. 

Soumya Swaminathan, hlavní vědecký pracovník Světové zdravotnické organizace, v úterý na Twitteru uvedl: „Víme, že u lidí nebo zvířat může dojít k rekombinantním událostem s více cirkulujícími variantami viru Sars-CoV-2. Je třeba počkat na experimenty, které určí vlastnosti tohoto viru.“

Souhlasí s ním i profesor virologie Lawrence Young z univerzity ve Warwicku. „Musíme sledovat chování tohoto rekombinantu, pokud jde o jeho přenosnost a schopnost uniknout imunitní ochraně vyvolané vakcínou,“ říká. „To také posiluje potřebu udržovat genetický dohled. Vzhledem k tomu, že virus nadále cirkuluje, zejména v nedostatečně očkovaných populacích a u lidí, jejichž imunita navozená očkováním slábne, je velmi pravděpodobné, že se setkáme s dalšími variantami, včetně těch, které vznikly rekombinací.“

Deltacron v Česku

Česká republika zatím nemá jediný záchyt této vartanty. „V ČR žádný záchyt deltacronu nedetekujeme,“ uvedla tisková mluvčí Státního zdravotního ústavu Štěpánka Čechová. „V rámci celosvětové analýzy jsou definovány tři varianty rekombinantních sekvencí, které odborně nesou označení XA XB XC. V rámci zemí ECDC jsou zaznamenávány pouze dvě z těchto linií, jsou zatím pouze monitorovány a nejsou z dostupných informací spojovány s vyšším epidemiologickým, nebo klinickým rizikem,“ dodává Čechová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 5 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...