První země zaznamenávají covidovou variantu deltacron. Podle WHO není bezprostřední hrozbou

V Brazílii se potvrdily první dva případy možné nové varianty koronaviru, která je zřejmě kombinací delty a omikronu a kterou některá média nazvala deltacron. Informovala o tom agentura EFE s odvoláním na brazilské ministerstvo zdravotnictví. Světová zdravotnická organizace (WHO) už minulý týden uvedla, že se ve Francii, Nizozemsku a Dánsku objevilo několik případů nové kombinace koronaviru, kterou ale zatím experti nijak nepojmenovali. Deltacron je pouze neoficiální označení.

Brazilský ministr zdravotnictví Marcelo Queiroga v úterý novinářům řekl, že první dva případy kombinace delty a omikronu se objevily na severu Brazílie v amazonských státech Pará a Amapá, které sousedí se Surinamem a Francouzskou Guayanou. Podle Queirogy ale zatím není na místě se znepokojovat, protože místní úřady situaci bedlivě sledují.

Ministr též uvedl, že není třeba měnit nic na uvolňování protikoronavirových opatření. Přísné restrikce zavedené kvůli šíření covidu-19 už byly téměř v celé Brazílii zrušeny, připomíná EFE.

Podle britského deníku The Guardian se varianta přezdívaná médii deltacron objevila letos už také v některých francouzských regionech, ve Spojených státech a asi tři desítky případů zaznamenali i ve Velké Británii. Americká epidemioložka Maria van Kerkhoveová, která působí ve Světové zdravotnické organizaci, minulý týden uvedla, že počty těchto případů jsou zatím velmi nízké.

Rovněž William Lee z kalifornské laboratoře Helix se domnívá, že nová kombinace se zřejmě nerozvine v novou variantu, která by dostala od WHO jméno podle dalšího písmena řecké abecedy.

Co je deltacron?

Jak napovídá název, je deltacron varianta, která obsahuje jak prvky varianty delta, tak i omikronu. Jinými slovy, obsahuje geny z obou variant, takže se jedná o takzvaný rekombinantní virus.

Tyto rekombinanty vznikají, když u stejného člověka ve stejných buňkách dojde k infekci více než jednou variantou najednou a obě se pak v nich množí. 

Tento týden Gisaid, celosvětová komunita vědců, která sdílí informace o virech, zveřejnila, že první spolehlivý důkaz o této variantě eviduje Pasteurův institut ve Francii. Gisaid uvádí, že tato varianta byla identifikována v několika oblastech Francie a zdá se, že tam koluje už nejméně od začátku roku.

Rekombinantní viry se liší

Současně platí, že zřejmě není deltacron jako deltacron. Doktor Etienne Simon-Loriere z Pasteurova ústavu upozornil, že z virů delta a omicron může vzniknout několik různých rekombinantních virů. „Ten, který vidíme ve Francii a v Dánsku/Nizozemsku, vypadá velmi podobně a může se jednat o stejný rekombinant (tedy o variantu se stejnými rodičovskými viry), který putoval populací,“ řekl. Dodal však, že možné rekombinanty delty a omicronu, které byly zaznamenány v zemích včetně Velké Británie a USA, zřejmě kombinují různé části svých rodičovských virů, a proto se liší od deltacronu pozorovaného ve Francii.

„Možná budeme muset najít jiný název pro označení těchto rekombinantů, nebo jim začít přidávat nějaké číslo,“ upozornil. Platí přitom, že rekombinantní varianty nejsou neobvyklé a že deltacron není první a nebude ani poslední, který se u covidu objevil.

„Stává se to vždy, když se nacházíme v období přechodu z jedné dominantní varianty na jinou, a obvykle jde o vědeckou kuriozitu, ale ne o nic víc,“ říká doktor Jeffrey Barrett, který dříve vedl genomickou iniciativu covid-19 ve Wellcome Trust Sanger Institute. 

Soumya Swaminathan, hlavní vědecký pracovník Světové zdravotnické organizace, v úterý na Twitteru uvedl: „Víme, že u lidí nebo zvířat může dojít k rekombinantním událostem s více cirkulujícími variantami viru Sars-CoV-2. Je třeba počkat na experimenty, které určí vlastnosti tohoto viru.“

Souhlasí s ním i profesor virologie Lawrence Young z univerzity ve Warwicku. „Musíme sledovat chování tohoto rekombinantu, pokud jde o jeho přenosnost a schopnost uniknout imunitní ochraně vyvolané vakcínou,“ říká. „To také posiluje potřebu udržovat genetický dohled. Vzhledem k tomu, že virus nadále cirkuluje, zejména v nedostatečně očkovaných populacích a u lidí, jejichž imunita navozená očkováním slábne, je velmi pravděpodobné, že se setkáme s dalšími variantami, včetně těch, které vznikly rekombinací.“

Deltacron v Česku

Česká republika zatím nemá jediný záchyt této vartanty. „V ČR žádný záchyt deltacronu nedetekujeme,“ uvedla tisková mluvčí Státního zdravotního ústavu Štěpánka Čechová. „V rámci celosvětové analýzy jsou definovány tři varianty rekombinantních sekvencí, které odborně nesou označení XA XB XC. V rámci zemí ECDC jsou zaznamenávány pouze dvě z těchto linií, jsou zatím pouze monitorovány a nejsou z dostupných informací spojovány s vyšším epidemiologickým, nebo klinickým rizikem,“ dodává Čechová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 11 hhodinami

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 17 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 18 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 19 hhodinami
Načítání...