První země zaznamenávají covidovou variantu deltacron. Podle WHO není bezprostřední hrozbou

V Brazílii se potvrdily první dva případy možné nové varianty koronaviru, která je zřejmě kombinací delty a omikronu a kterou některá média nazvala deltacron. Informovala o tom agentura EFE s odvoláním na brazilské ministerstvo zdravotnictví. Světová zdravotnická organizace (WHO) už minulý týden uvedla, že se ve Francii, Nizozemsku a Dánsku objevilo několik případů nové kombinace koronaviru, kterou ale zatím experti nijak nepojmenovali. Deltacron je pouze neoficiální označení.

Brazilský ministr zdravotnictví Marcelo Queiroga v úterý novinářům řekl, že první dva případy kombinace delty a omikronu se objevily na severu Brazílie v amazonských státech Pará a Amapá, které sousedí se Surinamem a Francouzskou Guayanou. Podle Queirogy ale zatím není na místě se znepokojovat, protože místní úřady situaci bedlivě sledují.

Ministr též uvedl, že není třeba měnit nic na uvolňování protikoronavirových opatření. Přísné restrikce zavedené kvůli šíření covidu-19 už byly téměř v celé Brazílii zrušeny, připomíná EFE.

Podle britského deníku The Guardian se varianta přezdívaná médii deltacron objevila letos už také v některých francouzských regionech, ve Spojených státech a asi tři desítky případů zaznamenali i ve Velké Británii. Americká epidemioložka Maria van Kerkhoveová, která působí ve Světové zdravotnické organizaci, minulý týden uvedla, že počty těchto případů jsou zatím velmi nízké.

Rovněž William Lee z kalifornské laboratoře Helix se domnívá, že nová kombinace se zřejmě nerozvine v novou variantu, která by dostala od WHO jméno podle dalšího písmena řecké abecedy.

Co je deltacron?

Jak napovídá název, je deltacron varianta, která obsahuje jak prvky varianty delta, tak i omikronu. Jinými slovy, obsahuje geny z obou variant, takže se jedná o takzvaný rekombinantní virus.

Tyto rekombinanty vznikají, když u stejného člověka ve stejných buňkách dojde k infekci více než jednou variantou najednou a obě se pak v nich množí. 

Tento týden Gisaid, celosvětová komunita vědců, která sdílí informace o virech, zveřejnila, že první spolehlivý důkaz o této variantě eviduje Pasteurův institut ve Francii. Gisaid uvádí, že tato varianta byla identifikována v několika oblastech Francie a zdá se, že tam koluje už nejméně od začátku roku.

Rekombinantní viry se liší

Současně platí, že zřejmě není deltacron jako deltacron. Doktor Etienne Simon-Loriere z Pasteurova ústavu upozornil, že z virů delta a omicron může vzniknout několik různých rekombinantních virů. „Ten, který vidíme ve Francii a v Dánsku/Nizozemsku, vypadá velmi podobně a může se jednat o stejný rekombinant (tedy o variantu se stejnými rodičovskými viry), který putoval populací,“ řekl. Dodal však, že možné rekombinanty delty a omicronu, které byly zaznamenány v zemích včetně Velké Británie a USA, zřejmě kombinují různé části svých rodičovských virů, a proto se liší od deltacronu pozorovaného ve Francii.

„Možná budeme muset najít jiný název pro označení těchto rekombinantů, nebo jim začít přidávat nějaké číslo,“ upozornil. Platí přitom, že rekombinantní varianty nejsou neobvyklé a že deltacron není první a nebude ani poslední, který se u covidu objevil.

„Stává se to vždy, když se nacházíme v období přechodu z jedné dominantní varianty na jinou, a obvykle jde o vědeckou kuriozitu, ale ne o nic víc,“ říká doktor Jeffrey Barrett, který dříve vedl genomickou iniciativu covid-19 ve Wellcome Trust Sanger Institute. 

Soumya Swaminathan, hlavní vědecký pracovník Světové zdravotnické organizace, v úterý na Twitteru uvedl: „Víme, že u lidí nebo zvířat může dojít k rekombinantním událostem s více cirkulujícími variantami viru Sars-CoV-2. Je třeba počkat na experimenty, které určí vlastnosti tohoto viru.“

Souhlasí s ním i profesor virologie Lawrence Young z univerzity ve Warwicku. „Musíme sledovat chování tohoto rekombinantu, pokud jde o jeho přenosnost a schopnost uniknout imunitní ochraně vyvolané vakcínou,“ říká. „To také posiluje potřebu udržovat genetický dohled. Vzhledem k tomu, že virus nadále cirkuluje, zejména v nedostatečně očkovaných populacích a u lidí, jejichž imunita navozená očkováním slábne, je velmi pravděpodobné, že se setkáme s dalšími variantami, včetně těch, které vznikly rekombinací.“

Deltacron v Česku

Česká republika zatím nemá jediný záchyt této vartanty. „V ČR žádný záchyt deltacronu nedetekujeme,“ uvedla tisková mluvčí Státního zdravotního ústavu Štěpánka Čechová. „V rámci celosvětové analýzy jsou definovány tři varianty rekombinantních sekvencí, které odborně nesou označení XA XB XC. V rámci zemí ECDC jsou zaznamenávány pouze dvě z těchto linií, jsou zatím pouze monitorovány a nejsou z dostupných informací spojovány s vyšším epidemiologickým, nebo klinickým rizikem,“ dodává Čechová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 8 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 9 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 13 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 14 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 17 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...