Německý Institut Roberta Kocha už nepovažuje riziko covidu-19 za vysoké. WHO nadále ano

Německý Institut Roberta Kocha (RKI) už nepovažuje riziko covidu-19 za vysoké, ale za mírné. Změnu zdůvodnil širokou imunitou populace a mírnějším průběhem nemoci. Informuje o tom web veřejnoprávní televize ARD. Spolková republika, stejně jako další země, ruší protikoronavirová opatření.

„Ohrožení zdraví obyvatel v Německu covidem-19 je v tuto chvíli hodnoceno jako mírné,“ konstatuje RKI ve své zprávě. Institut zároveň nevyloučil, že se stupeň varování může znovu zvýšit, pokud to bude nutné. Nadále doporučuje, aby nakažení zůstávali doma a aby lidé v místnostech nosili roušky.

Z veřejného života ale zatím ochrana úst a nosu postupně mizí. Například ve čtvrtek v Německu přestala platit povinnost nosit roušky v dálkové dopravě. Stejnou povinnost v regionální dopravě zároveň zrušilo i posledních devět spolkových zemí, ostatní tak učinily již dříve.

Opatření uvolňují i další země. Rakousko tento týden oznámilo, že do poloviny roku zruší veškerá protikoronavirová opatření.

WHO vidí kvůli chudším zemím situaci jinak

Kvůli pandemii covidu-19 ale zůstává v platnosti nejvyšší stupeň varování Světové zdravotnické organizace (WHO). Covid-19 totiž stále představuje nebezpečnou infekční nemoc, která může výrazně poškodit zdraví a tvrdě dopadnout na zdravotní systémy jednotlivých zemí, uvedla WHO v prohlášení, které v pondělí zveřejnila na svém webu.

Rozdílný postoj není překvapivý: zatímco RKI se věnuje situaci v Německu s jeho kvalitním zdravotnictvím a vysoce proočkovanou a promořenou populací, WHO musí brát v úvahu celý svět, tedy i chudší a zranitelnější státy.

Krizový výbor WHO, který se věnuje pandemii, zasedal v pátek, aby dal šéfovi WHO Tedrosovi Adhanomovi Ghebreyesusovi doporučení týkající se dalšího postupu. V něm vyjádřil přesvědčení, že nákaza nadále představuje ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu, což je v rámci WHO nejvyšší stupeň varování před nějakou nemocí. Někdy se o něm mluví také jako o globálním stavu nouze. Ghebreyesus s doporučením výboru souhlasil, stojí ve zveřejněném prohlášení WHO.

Jedním z důvodů, proč nadále platí nejvyšší stupeň varování, je to, že covid-19 způsobuje vysoký počet úmrtí ve srovnání s dalšími respiračními onemocněními, i nejistota týkající se vývoje dalších variant infekce. Minulý pátek WHO uvedla, že jen za předchozí týden ve světě registrovala čtyřicet tisíc mrtvých v souvislosti s covidem-19. Skutečný počet úmrtí je přitom podle ní ještě výrazně vyšší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 3 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...