Německý Institut Roberta Kocha už nepovažuje riziko covidu-19 za vysoké. WHO nadále ano

Německý Institut Roberta Kocha (RKI) už nepovažuje riziko covidu-19 za vysoké, ale za mírné. Změnu zdůvodnil širokou imunitou populace a mírnějším průběhem nemoci. Informuje o tom web veřejnoprávní televize ARD. Spolková republika, stejně jako další země, ruší protikoronavirová opatření.

„Ohrožení zdraví obyvatel v Německu covidem-19 je v tuto chvíli hodnoceno jako mírné,“ konstatuje RKI ve své zprávě. Institut zároveň nevyloučil, že se stupeň varování může znovu zvýšit, pokud to bude nutné. Nadále doporučuje, aby nakažení zůstávali doma a aby lidé v místnostech nosili roušky.

Z veřejného života ale zatím ochrana úst a nosu postupně mizí. Například ve čtvrtek v Německu přestala platit povinnost nosit roušky v dálkové dopravě. Stejnou povinnost v regionální dopravě zároveň zrušilo i posledních devět spolkových zemí, ostatní tak učinily již dříve.

Opatření uvolňují i další země. Rakousko tento týden oznámilo, že do poloviny roku zruší veškerá protikoronavirová opatření.

WHO vidí kvůli chudším zemím situaci jinak

Kvůli pandemii covidu-19 ale zůstává v platnosti nejvyšší stupeň varování Světové zdravotnické organizace (WHO). Covid-19 totiž stále představuje nebezpečnou infekční nemoc, která může výrazně poškodit zdraví a tvrdě dopadnout na zdravotní systémy jednotlivých zemí, uvedla WHO v prohlášení, které v pondělí zveřejnila na svém webu.

Rozdílný postoj není překvapivý: zatímco RKI se věnuje situaci v Německu s jeho kvalitním zdravotnictvím a vysoce proočkovanou a promořenou populací, WHO musí brát v úvahu celý svět, tedy i chudší a zranitelnější státy.

Krizový výbor WHO, který se věnuje pandemii, zasedal v pátek, aby dal šéfovi WHO Tedrosovi Adhanomovi Ghebreyesusovi doporučení týkající se dalšího postupu. V něm vyjádřil přesvědčení, že nákaza nadále představuje ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu, což je v rámci WHO nejvyšší stupeň varování před nějakou nemocí. Někdy se o něm mluví také jako o globálním stavu nouze. Ghebreyesus s doporučením výboru souhlasil, stojí ve zveřejněném prohlášení WHO.

Jedním z důvodů, proč nadále platí nejvyšší stupeň varování, je to, že covid-19 způsobuje vysoký počet úmrtí ve srovnání s dalšími respiračními onemocněními, i nejistota týkající se vývoje dalších variant infekce. Minulý pátek WHO uvedla, že jen za předchozí týden ve světě registrovala čtyřicet tisíc mrtvých v souvislosti s covidem-19. Skutečný počet úmrtí je přitom podle ní ještě výrazně vyšší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 23 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...