Nemocných s akutními infekcemi dýchacích cest je zhruba stejně jako minulý týden, a to přibližně 2,5 tisíce na sto tisíc obyvatel. Tempo šíření takzvaných RS virů začíná postupně zpomalovat, na vzestupu je ale naopak chřipka. „Nemocnost u chřipkových onemocnění se zvýšila o 58,6 procenta u všech věkových skupin,“ informovala hygienická služba. Situace ovlivňuje i provoz některých nemocnic, hygiena prosí, aby nemocní chodili k lékaři až po dni či dvou teploty.
Rychle se šíří chřipka. Za poslední týden vzrostl počet nemocných o polovinu
7 minut
Události: V Česku se rychle šíří chřipka
Nejvíce lidí s respiračními onemocněními je nyní podle Státního zdravotního ústavu na východě Česka – v Pardubickém, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. „U chřipky je nárůst výrazný, asi o padesát procent. U ostatních onemocnění je nárůst oproti předchozímu týdnu pouze zhruba dvouprocentní,“ uvedla hlavní hygienička Pavla Svrčinová.
„Chřipková aktivita je v současnosti vysoká, epidemie je rozběhnutá. Svátky, a tedy fakt, že nejsou děti ve školách a řada lidí čerpá dovolené, jistě povedou k určitému poklesu, rozmělnění epidemie. Na druhé straně se rodiny schází, cestují, a to zase přispívá ke snadnějšímu šíření,“ okomentoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu Jan Kynčl.
„Nárůst sleduje zhruba tu křivku jako v předcovidových letech. Během nich jsme zaznamenali výrazný pokles těchto onemocnění a v letošním roce se vracíme k normálu,“ soudí Svrčinová. „Očekáváme, že v lednu dojde opět k vzestupu onemocnění, ale už by neměl být tak razantní,“ dodala.
Nákaza se nejvíce šíří mezi dětmi
Nákaza se v posledních týdnech šířila nejvíce mezi dětmi. „Bylo hodně dětí, které přišly se stejnými potížemi. Kašlou a mají rýmy,“ sdělil pediatr Miloš Velemínský. U dětí předškolního věku již podle Svrčinové dochází k poklesu výskytu onemocnění.
Dle vedoucí sestry na lékařské pohotovosti v Třeboni Denisy Novákové pacienti přicházejí k lékaři hned poté, co si naměří vysokou teplotu. Doktora by přitom měli vyhledat až tehdy, pokud horečka neklesá ani 24 hodin potom, co si vzali lék na její snížení. Nebo v případě, že mají i další příznaky, například vyrážku či střevní potíže.
S tím souhlasí i hlavní hygienička Pavla Svrčinová. „V prvních hodinách, kdy se onemocnění objeví, by měl zejména dospělý člověk vyčkat a použít osvědčený způsob léčby. Tedy nějaké léky, které snižují teplotu – ať už paralen, acylpyrin – a také dostatek tekutin, vitamínů ze skupiny C nebo D, minerály. Pokud samoléčba po jednom či dvou dnech nezabere a teplota neklesá, (…) teprve poté by měl kontaktovat praktického lékaře,“ objasnila.
Příznaky respiračních onemocnění
Epidemie ovlivňuje provoz nemocnic
Epidemie respiračních infekcí ovlivňuje i provoz nemocnic. Některé třeba omezují nebo přímo zakazují návštěvy. Od úterý se lidem uzavřela například nemocnice v Jihlavě – návštěvy mohou jen na stanici paliativní péče a dětské oddělení. Přibývá také zařízení, která vyžadují nošení roušek nebo respirátorů.
V pražském Motole čelí potížím s izolací lidí s různými typy infekcí. Raději nyní nepřijímají pacienty na některá neakutní vyšetření, například na endoskopii. Počet zákroků snižují také v nemocnici v Pardubicích a v Liberci zase omezili provoz kožního oddělení.
Omezení provozu v některých nemocnicích
