Dlouhotrvající ztrátu čichu při covidu mohou způsobovat poničené nosní buňky

Miliony lidí, kteří po nákaze koronavirem ztratili čich, mohou mít dlouhotrvající a neobvyklou imunitní reakci, která jim ničí buňky v nose. Vyplývá to ze studie vědců ze Severní Karolíny.

Od té doby, co si lékaři všimli, že mnoho pacientů s covidem-19 přestalo na delší dobu cítit nejrůznější pachy, nebylo jasné, zda virus poškozuje smyslové buňky v nose, oblasti mozku, které zpracovávají čichové informace, nebo obojí.

Lékaři analyzovali nosní tkáň pacientů s covidem-19 a zjistili, že lidé, kteří měli dlouhodobé problémy s čichem, měli uvnitř jemné nosní sliznice imunitní buňky vyvolávající zánět. Ty také nejspíš likvidovaly důležité smyslové buňky, uvedl neurovědec Bradley Goldstein z Dukeovy univerzity v Severní Karolíně. Neobvyklá imunitní reakce byla pozorována pouze u pacientů, u nichž ztráta čichu přetrvávala několik měsíců.

Vědci zkoumali tkáň z nosní sliznice 24 pacientů s covidem-19, včetně devíti, kteří ztratili čich na dobu nejméně čtyř měsíců. Díky nim zjistili, že takzvané T-buňky „infiltrovaly“ nosní sliznici, kde se nacházejí nervové buňky čichu. Neobvyklá imunitní reakce byla pozorována i přesto, že u pacientů už vir nebyl zjistitelný, což naznačuje, že přetrvává i po odeznění infekce.

Když se vědci zaměřili na počet smyslových buněk, které se podílejí na čichu, zjistili, že ti, kteří trpěli dlouhodobou ztrátou čichu, jich měli výrazně méně. Pravděpodobně proto, že jemná nosní sliznice byla poškozena zánětem vyvolaným T-buňkami. Podobná nevyzpytatelná imunitní reakce by mohla vysvětlovat i další příznaky takzvaného dlouhého covidu, uvedl Goldstein.

O čich přišly miliony lidí

Nejméně pět procent lidí, kteří během koronavirové infekce ztratí čich, tento smysl rychle nebo plně neobnoví, což celosvětově představuje asi 15 milionů lidí, uvedli už letos vědci v časopise BMJ. „V současné době nemáme k dispozici žádnou specifickou účinnou léčbu,“ řekl Goldstein. „Abychom mohli vyvinout terapii, musíme pochopit problém: co je poškozeno a kde,“ dodal.

Podle autorů studie by jejich zjištění mohla připravit půdu pro nové způsoby léčby ztráty čichu po covidu. Jednou z možností je blokovat imunitní buňky způsobující zánět lokálně v nosní sliznici, což je část těla, která je snadno dosažitelná pomocí krémů a sprejů. „Tato zjištění nás povzbuzují a doufáme, že objevíme nové způsoby léčby,“ řekl Goldstein.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 15 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 18 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 20 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 21 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...