Dlouhotrvající ztrátu čichu při covidu mohou způsobovat poničené nosní buňky

Miliony lidí, kteří po nákaze koronavirem ztratili čich, mohou mít dlouhotrvající a neobvyklou imunitní reakci, která jim ničí buňky v nose. Vyplývá to ze studie vědců ze Severní Karolíny.

Od té doby, co si lékaři všimli, že mnoho pacientů s covidem-19 přestalo na delší dobu cítit nejrůznější pachy, nebylo jasné, zda virus poškozuje smyslové buňky v nose, oblasti mozku, které zpracovávají čichové informace, nebo obojí.

Lékaři analyzovali nosní tkáň pacientů s covidem-19 a zjistili, že lidé, kteří měli dlouhodobé problémy s čichem, měli uvnitř jemné nosní sliznice imunitní buňky vyvolávající zánět. Ty také nejspíš likvidovaly důležité smyslové buňky, uvedl neurovědec Bradley Goldstein z Dukeovy univerzity v Severní Karolíně. Neobvyklá imunitní reakce byla pozorována pouze u pacientů, u nichž ztráta čichu přetrvávala několik měsíců.

Vědci zkoumali tkáň z nosní sliznice 24 pacientů s covidem-19, včetně devíti, kteří ztratili čich na dobu nejméně čtyř měsíců. Díky nim zjistili, že takzvané T-buňky „infiltrovaly“ nosní sliznici, kde se nacházejí nervové buňky čichu. Neobvyklá imunitní reakce byla pozorována i přesto, že u pacientů už vir nebyl zjistitelný, což naznačuje, že přetrvává i po odeznění infekce.

Když se vědci zaměřili na počet smyslových buněk, které se podílejí na čichu, zjistili, že ti, kteří trpěli dlouhodobou ztrátou čichu, jich měli výrazně méně. Pravděpodobně proto, že jemná nosní sliznice byla poškozena zánětem vyvolaným T-buňkami. Podobná nevyzpytatelná imunitní reakce by mohla vysvětlovat i další příznaky takzvaného dlouhého covidu, uvedl Goldstein.

O čich přišly miliony lidí

Nejméně pět procent lidí, kteří během koronavirové infekce ztratí čich, tento smysl rychle nebo plně neobnoví, což celosvětově představuje asi 15 milionů lidí, uvedli už letos vědci v časopise BMJ. „V současné době nemáme k dispozici žádnou specifickou účinnou léčbu,“ řekl Goldstein. „Abychom mohli vyvinout terapii, musíme pochopit problém: co je poškozeno a kde,“ dodal.

Podle autorů studie by jejich zjištění mohla připravit půdu pro nové způsoby léčby ztráty čichu po covidu. Jednou z možností je blokovat imunitní buňky způsobující zánět lokálně v nosní sliznici, což je část těla, která je snadno dosažitelná pomocí krémů a sprejů. „Tato zjištění nás povzbuzují a doufáme, že objevíme nové způsoby léčby,“ řekl Goldstein.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 1 hhodinou

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 4 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 11 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026
Načítání...