Dlouhotrvající ztrátu čichu při covidu mohou způsobovat poničené nosní buňky

Miliony lidí, kteří po nákaze koronavirem ztratili čich, mohou mít dlouhotrvající a neobvyklou imunitní reakci, která jim ničí buňky v nose. Vyplývá to ze studie vědců ze Severní Karolíny.

Od té doby, co si lékaři všimli, že mnoho pacientů s covidem-19 přestalo na delší dobu cítit nejrůznější pachy, nebylo jasné, zda virus poškozuje smyslové buňky v nose, oblasti mozku, které zpracovávají čichové informace, nebo obojí.

Lékaři analyzovali nosní tkáň pacientů s covidem-19 a zjistili, že lidé, kteří měli dlouhodobé problémy s čichem, měli uvnitř jemné nosní sliznice imunitní buňky vyvolávající zánět. Ty také nejspíš likvidovaly důležité smyslové buňky, uvedl neurovědec Bradley Goldstein z Dukeovy univerzity v Severní Karolíně. Neobvyklá imunitní reakce byla pozorována pouze u pacientů, u nichž ztráta čichu přetrvávala několik měsíců.

Vědci zkoumali tkáň z nosní sliznice 24 pacientů s covidem-19, včetně devíti, kteří ztratili čich na dobu nejméně čtyř měsíců. Díky nim zjistili, že takzvané T-buňky „infiltrovaly“ nosní sliznici, kde se nacházejí nervové buňky čichu. Neobvyklá imunitní reakce byla pozorována i přesto, že u pacientů už vir nebyl zjistitelný, což naznačuje, že přetrvává i po odeznění infekce.

Když se vědci zaměřili na počet smyslových buněk, které se podílejí na čichu, zjistili, že ti, kteří trpěli dlouhodobou ztrátou čichu, jich měli výrazně méně. Pravděpodobně proto, že jemná nosní sliznice byla poškozena zánětem vyvolaným T-buňkami. Podobná nevyzpytatelná imunitní reakce by mohla vysvětlovat i další příznaky takzvaného dlouhého covidu, uvedl Goldstein.

O čich přišly miliony lidí

Nejméně pět procent lidí, kteří během koronavirové infekce ztratí čich, tento smysl rychle nebo plně neobnoví, což celosvětově představuje asi 15 milionů lidí, uvedli už letos vědci v časopise BMJ. „V současné době nemáme k dispozici žádnou specifickou účinnou léčbu,“ řekl Goldstein. „Abychom mohli vyvinout terapii, musíme pochopit problém: co je poškozeno a kde,“ dodal.

Podle autorů studie by jejich zjištění mohla připravit půdu pro nové způsoby léčby ztráty čichu po covidu. Jednou z možností je blokovat imunitní buňky způsobující zánět lokálně v nosní sliznici, což je část těla, která je snadno dosažitelná pomocí krémů a sprejů. „Tato zjištění nás povzbuzují a doufáme, že objevíme nové způsoby léčby,“ řekl Goldstein.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 8 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 10 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...