Dlouhotrvající ztrátu čichu při covidu mohou způsobovat poničené nosní buňky

Miliony lidí, kteří po nákaze koronavirem ztratili čich, mohou mít dlouhotrvající a neobvyklou imunitní reakci, která jim ničí buňky v nose. Vyplývá to ze studie vědců ze Severní Karolíny.

Od té doby, co si lékaři všimli, že mnoho pacientů s covidem-19 přestalo na delší dobu cítit nejrůznější pachy, nebylo jasné, zda virus poškozuje smyslové buňky v nose, oblasti mozku, které zpracovávají čichové informace, nebo obojí.

Lékaři analyzovali nosní tkáň pacientů s covidem-19 a zjistili, že lidé, kteří měli dlouhodobé problémy s čichem, měli uvnitř jemné nosní sliznice imunitní buňky vyvolávající zánět. Ty také nejspíš likvidovaly důležité smyslové buňky, uvedl neurovědec Bradley Goldstein z Dukeovy univerzity v Severní Karolíně. Neobvyklá imunitní reakce byla pozorována pouze u pacientů, u nichž ztráta čichu přetrvávala několik měsíců.

Vědci zkoumali tkáň z nosní sliznice 24 pacientů s covidem-19, včetně devíti, kteří ztratili čich na dobu nejméně čtyř měsíců. Díky nim zjistili, že takzvané T-buňky „infiltrovaly“ nosní sliznici, kde se nacházejí nervové buňky čichu. Neobvyklá imunitní reakce byla pozorována i přesto, že u pacientů už vir nebyl zjistitelný, což naznačuje, že přetrvává i po odeznění infekce.

Když se vědci zaměřili na počet smyslových buněk, které se podílejí na čichu, zjistili, že ti, kteří trpěli dlouhodobou ztrátou čichu, jich měli výrazně méně. Pravděpodobně proto, že jemná nosní sliznice byla poškozena zánětem vyvolaným T-buňkami. Podobná nevyzpytatelná imunitní reakce by mohla vysvětlovat i další příznaky takzvaného dlouhého covidu, uvedl Goldstein.

O čich přišly miliony lidí

Nejméně pět procent lidí, kteří během koronavirové infekce ztratí čich, tento smysl rychle nebo plně neobnoví, což celosvětově představuje asi 15 milionů lidí, uvedli už letos vědci v časopise BMJ. „V současné době nemáme k dispozici žádnou specifickou účinnou léčbu,“ řekl Goldstein. „Abychom mohli vyvinout terapii, musíme pochopit problém: co je poškozeno a kde,“ dodal.

Podle autorů studie by jejich zjištění mohla připravit půdu pro nové způsoby léčby ztráty čichu po covidu. Jednou z možností je blokovat imunitní buňky způsobující zánět lokálně v nosní sliznici, což je část těla, která je snadno dosažitelná pomocí krémů a sprejů. „Tato zjištění nás povzbuzují a doufáme, že objevíme nové způsoby léčby,“ řekl Goldstein.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 11 hhodinami

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
před 12 hhodinami

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
před 12 hhodinami

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
před 16 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 16 hhodinami

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
včera v 17:26

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
včera v 12:51

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
včera v 11:07
Načítání...