Covid-19 může podle prvních výzkumů spouštět Parkinsonovu chorobu

Covid-19 může podle prvotních výzkumů patřit mezi viry, které spouští neurodegenerativní choroby, například Parkinsonovu nemoc, řekl přednosta Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Robert Jech.

Koronavirus vyvolává poruchy čichu, což je i častý prvotní příznak Parkinsonovy choroby. Zatím ale vědci neprokázali, zda covid tyto příznaky přímo způsobuje. Mají nicméně nejen v Česku mnoho náznaků, že by zde souvislost být mohla. 

Naznačuje to například studie z letošního května. V ní vědci zkoumali myši – a souvislost u nich našli. Výzkum u lidí je složitý, protože je ve hře jednak spousta různých faktorů, jednak se na lidech z etických důvodů řada experimentů nedá provádět. A myší modely zase nemusí být nutně spolehlivé.

Parkinsonova choroba v Česku

Počet pacientů s Parkinsonovou chorobou v Česku odborníci odhadují na 50 tisíc. V zemi bylo od počátku epidemie předloni v březnu potvrzeno zhruba 4,2 milionu případů covidu-19,s koronavirem zemřelo 41 600 lidí.

Celosvětově lze zaznamenat nárůst výskytu neurodegenerací, pro které neexistuje léčba zaměřená na příčinu onemocnění, uvedl Jech. V Česku se problematice začal letos věnovat Národní ústav pro neurologický výzkum, který na svou činnost obdržel dotaci 590 milionů korun. Sdružuje jedenáct institucí, jejichž koordinátorem je Fakultní nemocnice sv. Anny v Brně.

Problém v mozku

Neurodegenerativní choroba je onemocnění nervového systému, které způsobuje ztrátu mozkových buněk produkujících dopamin, tedy látku, která přenáší nervové impulsy. Způsobí tak například poruchy řeči či pohybu. Neurologické poruchy, do kterých patří mimo jiné i Alzheimerova nemoc, se ve světě staly druhou nejčastější příčinou úmrtí a nejčastější příčinou invalidity, uvedl ředitel Národního ústavu pro neurologický výzkum Milan Brázdil.

Mezi možné léčebné metody patří hluboká mozková stimulace. Spočívá v zavedení tenké stimulační elektrody do mozku skrze malý otvor v lebce, která „přeprogramuje“ mozek a vnutí mu, že produkuje dopamin. Díky tomu mohou pacienti získat zpět kontrolu nad svými pohyby. „Do budoucna chceme být přesnější a jemnější a vyvinout stimulátor, který bude mozku naslouchat a dopamin mu bude stimulovat jen, když si o něj mozek sám řekne,“ řekl Brázdil.

Neurodegenerace se mohou objevovat i jako důsledek opakovaných mikronárazů do hlavy, typicky u kontaktních sportů. Takové poranění totiž způsobují úbytek dopaminu. Jedním z prvních specifických příznaků Parkinsonovy choroby je porucha v REM spánku, při které člověk ve spánku mluví, kope, hýbe končetinami, padá z postele a podobně. To se odehrává v časném stadiu a zhruba za deset let se může rozvinout Parkinsonova nemoc.

Jediná prevence je podle odborníků zdravý životní styl, tedy zdravá strava, pravidelná fyzická aktivita, snížení hladiny cholesterolu nebo zlepšení životního prostředí, zejména snížení pesticidů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské řeky jsou plné mikroplastů. Včetně Labe

Ve srovnání s řekami v Africe a Asii jsou ty evropské řádově čistější. Přesto je podle sérií nových výzkumů i jejich voda znečištěná podle vědců znepokojujícím množstvím částeček umělých hmot.
před 1 hhodinou

Na vzdálené planetě by mohl existovat život, naznačují zjištění vědců

Vědci objevili pomocí vesmírného teleskopu náznaky života na vzdálené planetě. Tým expertů z Cambridgeské univerzity zkoumal atmosféru na planetě s názvem K2-18b a našel známky molekul, které na Zemi produkují pouze jednoduché organismy, napsal britský server BBC. Jistotu ale badatelé ještě nemají.
09:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný

V úterý zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný, bylo mu 79 let. Informaci Institutu Cervantes potvrdila agentuře ČTK Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Opatrný působil. Byl předním znalcem vývoje česko-latinskoamerických vztahů a uznávaným expertem na dějiny Kuby a obecné problémy světových dějin.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
před 23 hhodinami

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
před 23 hhodinami

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
včera v 05:30

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
15. 4. 2025

Antibiotika mohou zhoršit reakci kojenců na očkování, zjistila studie

Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.
15. 4. 2025
Načítání...