Covid-19 může podle prvních výzkumů spouštět Parkinsonovu chorobu

Covid-19 může podle prvotních výzkumů patřit mezi viry, které spouští neurodegenerativní choroby, například Parkinsonovu nemoc, řekl přednosta Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Robert Jech.

Koronavirus vyvolává poruchy čichu, což je i častý prvotní příznak Parkinsonovy choroby. Zatím ale vědci neprokázali, zda covid tyto příznaky přímo způsobuje. Mají nicméně nejen v Česku mnoho náznaků, že by zde souvislost být mohla. 

Naznačuje to například studie z letošního května. V ní vědci zkoumali myši – a souvislost u nich našli. Výzkum u lidí je složitý, protože je ve hře jednak spousta různých faktorů, jednak se na lidech z etických důvodů řada experimentů nedá provádět. A myší modely zase nemusí být nutně spolehlivé.

Parkinsonova choroba v Česku

Počet pacientů s Parkinsonovou chorobou v Česku odborníci odhadují na 50 tisíc. V zemi bylo od počátku epidemie předloni v březnu potvrzeno zhruba 4,2 milionu případů covidu-19,s koronavirem zemřelo 41 600 lidí.

Celosvětově lze zaznamenat nárůst výskytu neurodegenerací, pro které neexistuje léčba zaměřená na příčinu onemocnění, uvedl Jech. V Česku se problematice začal letos věnovat Národní ústav pro neurologický výzkum, který na svou činnost obdržel dotaci 590 milionů korun. Sdružuje jedenáct institucí, jejichž koordinátorem je Fakultní nemocnice sv. Anny v Brně.

Problém v mozku

Neurodegenerativní choroba je onemocnění nervového systému, které způsobuje ztrátu mozkových buněk produkujících dopamin, tedy látku, která přenáší nervové impulsy. Způsobí tak například poruchy řeči či pohybu. Neurologické poruchy, do kterých patří mimo jiné i Alzheimerova nemoc, se ve světě staly druhou nejčastější příčinou úmrtí a nejčastější příčinou invalidity, uvedl ředitel Národního ústavu pro neurologický výzkum Milan Brázdil.

Mezi možné léčebné metody patří hluboká mozková stimulace. Spočívá v zavedení tenké stimulační elektrody do mozku skrze malý otvor v lebce, která „přeprogramuje“ mozek a vnutí mu, že produkuje dopamin. Díky tomu mohou pacienti získat zpět kontrolu nad svými pohyby. „Do budoucna chceme být přesnější a jemnější a vyvinout stimulátor, který bude mozku naslouchat a dopamin mu bude stimulovat jen, když si o něj mozek sám řekne,“ řekl Brázdil.

Neurodegenerace se mohou objevovat i jako důsledek opakovaných mikronárazů do hlavy, typicky u kontaktních sportů. Takové poranění totiž způsobují úbytek dopaminu. Jedním z prvních specifických příznaků Parkinsonovy choroby je porucha v REM spánku, při které člověk ve spánku mluví, kope, hýbe končetinami, padá z postele a podobně. To se odehrává v časném stadiu a zhruba za deset let se může rozvinout Parkinsonova nemoc.

Jediná prevence je podle odborníků zdravý životní styl, tedy zdravá strava, pravidelná fyzická aktivita, snížení hladiny cholesterolu nebo zlepšení životního prostředí, zejména snížení pesticidů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 1 hhodinou

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 6 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026
Načítání...