Prodělání covidu mění lidskou imunitu. Ale záleží při tom na pohlaví

Imunitní reakce se liší u lidí podle jejich pohlaví více, než se čekalo. Nová studie zkoumala, jak se mění v souvislosti s onemocněním covidem-19, a ukázala, že imunitní systém mužů, kteří covid prodělali, propříště reaguje na jiný virus výrazněji než systém žen.

Když se lidské tělo postaví koronaviru, není to pro něj snadné. Nákaza stále představuje docela neznámého nepřítele, a imunitní systém proto musí mobilizovat spoustu záloh a nasadit i rezervy.

Výzkum imunologa Johna Tsanga z Yaleovy univerzity zjišťoval, jaké dopady to má v dlouhodobé perspektivě. Otázka zněla, jestli se imunitní systém po infekci covidem vrátí na svou výchozí úroveň, nebo jestli ho jediná infekce změní dlouhodobě, či dokonce navždy; v tu chvíli by tělo upravilo svou reakci nejen na známý virus, ale také na další novou virovou nebo bakteriální hrozbu, které bude čelit.

Tsang dlouho věřil, že imunitní systém se po virové infekci vrátí do původního stavu, ale neměl k tomu důkazy. Pandemie covidu mu je díky jejímu bezprecedentnímu rozsahu poskytla – jenže se ukázalo, že odpověď je mnohem složitější, než čekal. Podle studie, která vyšla 4. ledna v časopise Nature, totiž imunitní odpověď záleží významně na pohlaví nakaženého jedince. 

Nečekané výsledky

Tsang a jeho kolegové z amerického Národního institutu pro alergie a infekční nemoci (NIAID) systematicky srovnávali rozdíly mezi těmi, kdo se nikdy nenakazili virem SARS-CoV-2, a těmi, kteří prodělali mírné onemocnění, ale uzdravili se.

Když tito lidé dostali očkování proti chřipce, setkala se jejich imunita s jiným virem – a vyvolalo to imunitní reakci. Ke svému překvapení vědci zjistili, že imunitní systém mužů, kteří se zotavili z mírných případů covidu, reagoval na vakcínu proti chřipce výrazně silněji než imunita žen, které prodělaly mírné případy, anebo mužů a žen, kteří se nikdy nenakazili. To znamená, že základní imunitní reakce mužů, kteří prošli covidem, se podstatně změnily v reakci na jiný virus.

„Bylo to pro nás naprosté překvapení,“ řekl Tsang. „Ženy obvykle vytvářejí celkově silnější imunitní odpověď na patogeny a vakcíny, ale také častěji trpí autoimunitními chorobami.“

Tyto výsledky mohou také souviset s tím, že na začátku pandemie muži po nakažení virem SARS-CoV-2 mnohem častěji než ženy umírali na následky nezvládnuté imunitní reakce. 

Silnější reakce

Nová zjištění naznačují, že i mírné případy onemocnění mohou u mužů vyvolat silnější zánětlivé reakce než u žen, což může mít za následek výraznější funkční změny mužského imunitního systému – a to i dlouho po uzdravení.

Tato analýza stavu imunitního systému, která šla až na úroveň jednotlivých buněk, odhalila několik konkrétních rozdílů mezi muži, kteří se zotavili z covidu, a dalšími skupinami. Například tito muži vytvářeli více protilátek proti chřipce a produkovali zvýšené množství interferonů, které buňky produkují v reakci na infekce nebo vakcíny. Obecně platí, že zdravé ženy mají silnější reakce interferonů než jejich mužské protějšky.

Autoři uvádějí, že pochopení přetrvávajících účinků covidu na imunitní systém je zásadní. Výskyt dlouhodobých příznaků této nemoci u některých lidí je i nadále velkým zdravotním problémem. „Naše výsledky poukazují na možnost, že jakákoliv infekce nebo imunitní výzva může změnit stav imunitního systému tak, aby se vytvořilo nastavení,“ popsali. „Imunitní stav jedince je pravděpodobně utvářen množstvím předchozích expozic a poruch.“

Tsang se domnívá, že tato zjištění mohou vědcům pomoci také při vytváření lepších vakcín proti různým hrozbám, například napodobením toho, jak mírný covid mění základní imunitní stav mužů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vedra jsou pro záchranáře výrazně náročnější než mrazy, ukázala obří analýza

Zvyšování teplot spojené se změnou klimatu bude mít významný dopad na vytíženost zdravotnické záchranné služby. V obsáhlé studii to popisují vědci z centra Recetox Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a jejich kolegové z Barcelony.
před 11 hhodinami

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
včera v 10:30

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
včera v 09:00

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
včera v 08:00

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
včera v 06:10

Dva druhy invazních termitů se zkřížily. Výsledkem je „superškůdce“

Dva druhy už tak nebezpečných invazních termitů se na Floridě dokázaly zkřížit. Výsledný hybrid má vlastnosti, které i jemu umožnují šíření – a to na místě, které má ideální podmínky pro to, aby se druh dostal i do jiných částí světa.
30. 5. 2025

Evropská kosmická agentura slaví půlstoletí. Světu dala nejen Webbův teleskop

Už pět desítek let má Evropská unie vlastní vesmírnou agenturu. Ta si za tu dobu připsala řadu úspěchů – například vypuštění dalekohledu Jamese Webba v hodnotě miliard dolarů před čtyřmi roky nebo vyslání sondy, která jako první obíhala kolem komety.
30. 5. 2025
Doporučujeme

První předpověď na léto naznačuje nadprůměrně teplé počasí

Předpovědět počasí na tři měsíce dopředu je složité, ale některé modely už mají první předpovědi, které ukazují celkový charakter letního počasí v tuzemsku i Evropě.
30. 5. 2025
Načítání...