Americký Senát podpořil návrh zveřejnit spisy k Epsteinovi

3 minuty
Události: Dokumenty k případu Jeffreyho Epsteina
Zdroj: ČT24

Americká Sněmovna reprezentantů a po ní i Senát jednoznačně podpořily návrh zákona, který by přinutil americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnit spisy k případu odsouzeného sexuálního delikventa a finančníka Jeffreyho Epsteina. Prezident USA Donald Trump už předestřel, že tento právní předpis podepíše, pokud jej schválí Kongres. Sněmovna reprezentantů si zároveň vyžádala Epsteinovy finanční záznamy od jeho bank.

Návrh zveřejnit spisy podpořila Sněmovna reprezentantů drtivou většinou 427 hlasů. Jediným kongresmanem, který hlasoval proti, byl republikán Clay Higgins. Ten na síti X napsal, že v této podobě nemohl návrh podpořit, neboť by v případě schválení poškodil nevinné osoby.

Senát, tedy horní komora amerického Kongresu, následně podle agentury AFP vyjádřil jednomyslný souhlas s tím, aby byl návrh považován za schválený, jakmile dorazí ze Sněmovny reprezentantů, a aby jej neprodleně dostal k podpisu prezident Trump.

7 minut
Horizont ČT24: Zpravodaj ČT Václav Černohorský o kauze Epstein
Zdroj: ČT24

Demokratičtí zákonodárci ze sněmovního výboru pro dohled minulý týden zveřejnili několik e-mailů, ve kterých Epstein zmiňoval nynějšího prezidenta Trumpa. Korespondence podle demokratů mimo jiné zřejmě naznačuje, že Trump strávil hodiny v Epsteinově domě s jednou z obětí sexuálního zneužívání. Výbor nakonec zveřejnil přes dvacet tisíc stránek dokumentů získaných z Epsteinovy pozůstalosti, nyní sněmovnou přijatý zákon se týká spisů, které má k dispozici ministerstvo spravedlnosti v souvislosti s Epsteinovým vyšetřováním.

Trump spojitost se sebou odmítá

Trump tvrdí, že s Epsteinovými sexuálními zločiny neměl nic společného, a ačkoli byli před desítkami let společně vyfotografováni, prezident uvedl, že se před Epsteinovým odsouzením rozkmotřili. Veřejnou snahu o zveřejnění vyšetřovacích dokumentů označuje za manipulaci ze strany demokratů, kteří podle něho odvádějí pozornost od skutečných problémů země, které jeho vláda úspěšně řeší. Zveřejnění podpořil až ve chvíli, kdy řada republikánů dala najevo, že bude bez ohledu na Trumpovu vůli hlasovat pro odtajnění spisů.

Amerikanista Jiří Pondělíček popisuje, že americký prezident prošel v rámci kauzy zveřejnění spisů názorovým obratem „o sto osmdesát stupňů“, když zpočátku označoval případné hlasování republikánů pro zveřejnění spisů za „vůči sobě nepřátelský čin“. Poté, co se ovšem ukázalo, že dostatečné množství republikánů bude pro návrh hlasovat i přes Trumpovy hrozby „trestáním“ podporovatelů zveřejnění, rozhodl se Trump zveřejnění sám podpořit, říká Pondělíček.

10 minut
Amerikanista Jiří Pondělíček k zveřejnění spisů o Epsteinovi
Zdroj: ČT24

Americké ministerstvo spravedlnosti pod vedením Pam Bondiové, které má spisy zveřejnit, nepůsobí podle amerikanisty nestranným dojmem a je možné, že Trump se jej bude snažit využít k vyšetřování demokratů v rámci celé kauzy a otočit nežádoucí pozornost na demokraty. Mezi zatím zveřejněnými zjištěními ohledně Epsteinovy kauzy se doposud neobjevilo nic, co by naznačovalo Trumpovu trestní odpovědnost, ačkoliv pro něj kauza znamená reputační riziko, míní Pondělíček.

Sám Trump, který byl prezidentem v době, kdy Jeffrey Epstein spáchal v cele sebevraždu, pracoval ve své kampani s konspiračními teoriemi o tom, že byl Epstein „ve vězení umlčen“, aby byli ochráněni jeho bohatí klienti, a to se mu teď vrací, dodává amerikanista.

Sněmovna reprezentantů si zároveň vyžádala Epsteinovy finanční záznamy od bank

Sněmovna reprezentantů zároveň požaduje Epsteinovy finanční záznamy od bank JPMorgan Chase, Deutsche Bank a z Amerických Panenských ostrovů, píše server Politico.

„Žádosti o vydání příslušné dokumentace byly oznámeny hned poté, co Sněmovna reprezentantů a Senát drtivou většinou hlasů nařídily ministerstvu spravedlnosti zveřejnit více informací o případu, který proti Epsteinovi vedlo,“ napsal sever.

Satirická socha Trumpa a Epsteina ve Washingtonu D. C., 3. 10. 2025
Zdroj: Reuters/Jonathan Ernst

Podle textu vyžadujícího vydání dokumentace zahájila banka JPMorgan Chase interní vyšetřování účtů, které u ní dříve vedl Epstein, přičemž „v průběhu procesu označila asi 4700 transakcí jako ‚podezřelé‘“. „Epstein spravoval své finance přes Deutsche Bank od roku 2013 potenciálně až do konce roku 2018,“ uvádí Politico.

Případy týkající se Epsteina vyvolávají nejen v USA značnou pozornost médií, neboť finančník udržoval úzké vazby také s bývalým americkým prezidentem Billem Clintonem či britským princem Andrewem.

Epstein v roce 2019 spáchal sebevraždu ve vězení, kde čekal na soudní proces kvůli obvinění ze zneužívání nezletilých dívek. Už v roce 2008 byl Epstein v rámci kontroverzní tajné dohody s obžalobou odsouzen za sexuální zneužívání na osmnáct měsíců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nobelova cena za mír je nepřenosná, upozornil Norský Nobelův institut

Nobelovu cenu za mír nelze převést na jinou osobu nebo ji s ní sdílet ani ji nelze nikomu odejmout, upozornily v sobotu Norský Nobelův institut a Norský Nobelův výbor. Uvedly to v souvislosti se záměrem loni oceněné venezuelské opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové přenechat cenu americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
před 26 mminutami

Kyjev byl dočasně bez vody a tepla. Výpadky hlásí i další části Ukrajiny a Ruska

Části Ukrajiny i Ruska jsou bez elektřiny, mezi nimi byla asi hodinu také ukrajinská metropole. Kyjevskou elektrickou soustavu podle úřadů odstavili kvůli nutným opravám po předchozích masivních útocích. Moskva během noci a v sobotu přes den útočila na několika místech uvnitř Ukrajiny, kde zranila několik obyvatel, informují ukrajinské zdroje. Trosky z ukrajinského dronu zase způsobily požár ve skladu pohonných hmot na jihu ruské Volgogradské oblasti.
před 8 hhodinami

„Slova přímo z ruské propagandy,“ říká k Turkovým výrokům v Kyjevě Gregorová

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pátek navštívil Ukrajinu. Doprovázel ho také poslanec za Motoristy Filip Turek, který prohlásil, že za válku může mimo jiné zahraniční politika supervelmocí a úvahy o rozšiřování NATO. „Petr Macinka mě překvapil některými výroky pozitivně,“ uvedla v Událostech, komentářích europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). „Nicméně Turek do toho hodil Petru Macinkovi vidle svými nepřijatelnými výroky ruské propagandy o vlivu NATO na začátek války,“ dodala. Podle poslance Radka Kotena (SPD) se chtěl Macinka při návštěvě Ukrajiny mimo jiné dozvědět, v jaké fázi jsou vyjednávání o míru. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 9 hhodinami

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy země, strategickou infrastrukturu a veřejný majetek, zatímco v Íránu pokračují protirežimní protesty, píše agentura Reuters. Americký ministr zahraničí Marco Rubio zároveň vyjádřil íránskému lidu podporu USA. Server Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) píše, že v zemi je stále blokován internet. Další zdroje hovoří i o odříznutí od telefonního spojení. Protivládní protesty si po dvou týdnech podle AP vyžádaly nejméně 65 obětí. Podporu demonstrantům vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
před 9 hhodinami

Syrská armáda tvrdí, že dokončila boje ve čtvrti Aleppa. Kurdové to popřeli

Syrská armáda oznámila, že v jedné ze dvou čtvrtí Aleppa dokončila to, co označila za komplexní bezpečnostní operaci. Kurdské síly, proti nimž vládní jednotky v severosyrském městě od úterý bojují, však krátce nato podle agentury Reuters obsazení čtvrti Šajch Maksúd armádou popřely. V pátek armáda obyvatele čtvrti vyzvala, aby opustili několik pozic, které následně hodlala bombardovat.
před 11 hhodinami

Nevolit je nebezpečné. Junta v Myanmaru zvyšuje tlak

V Myanmaru se v neděli koná druhá fáze parlamentních „voleb“. Ze země sužované občanskou válkou přicházejí zprávy o zastrašování obyvatel vojenskou juntou, která zavedla až trest smrti za narušování hlasování. Myanmar čelí pět let od puče hluboké humanitární krizi, kterou umocnily škrty v zahraniční pomoci. Podle expertů ale „volby“ situaci nezlepší a režim je využije k upevnění moci a dalším represím.
před 13 hhodinami

Návštěva Macinky v Kyjevě byla důležitá, ocenil Vondra

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) v Interview ČT24 ocenil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navštívil v pátek Ukrajinu i jeho slova na podporu Kyjeva. Považuje to za důležité zvláště po novoročním projevu předsedy sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury, který mezi jiným kritizoval vedení Ukrajiny i poskytování zbraní kyjevskému režimu. Vondra řekl, že „noty SPD jsou psané v Rusku a Okamura je obchodník s fašismem". Moderátorka pořadu Barbora Kroužková k tomuto tvrzení uvedla, že Okamura by to odmítl.
před 14 hhodinami

Kvůli masivním útokům na Kyjev se sejde Rada bezpečnosti OSN

Kvůli nejnovějším masivním ruským leteckým útokům na Kyjev, které město částečně připravily o vytápění, se v pondělí mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Podle agentury AFP to vyplývá z upraveného programu Rady zveřejněného v pátek večer. Rada se sejde na žádost Ukrajiny čelící téměř čtyři roky plnohodnotné ruské agresi.
před 15 hhodinami
Načítání...