Čínská armáda bude konat „s rozhodností a sílou“, aby zajistila, že se Tchaj-wan nestane nezávislým, prohlásil čínský ministr obrany Tung Ťün. Peking podle něj chce nenásilné sjednocení s ostrovem, ovšem tuto myšlenku podkopávají „separatisté“ a zahraniční síly. Informovala o tom agentura AFP. Tchajwanská vláda vzápětí vyjádření čínského ministra obrany označila za „provokativní a iracionální“. O nezávislosti Tchaj-wanu vede Čína dlouhodobé diplomatické spory s USA, s nimiž se navíc v posledních týdnech přou i o podpoře Filipín.
„Čínská lidová osvobozenecká armáda byla vždy nezničitelnou a mocnou silou v obraně sjednocení vlasti,“ prohlásil ministr na bezpečnostním fóru Šangri-la, kterého se účastní představitelé z celého světa. „A bude kdykoli konat s rozhodností a sílou, aby zabrzdila nezávislost Tchaj-wanu a aby takovéto plány nikdy neuspěly,“ pokračoval.
Čína si ostrov s demokraticky volenými zástupci dlouhodobě nárokuje jako vlastní území, jakkoli od roku 1949 fakticky funguje jako nezávislý stát. V poslední době opakovaně v okolí Tchaj-wanu provádí vojenské manévry, na konci května v oblasti nasadila desítky těžce vyzbrojených letadel a lodí.
Agentura Reuters připomněla, že zástupci Číny v minulosti na mezinárodních konferencích opakovaně ostrovu vyhrožovali použitím síly. Při svém projevu byl ministr obrany oblečen v admirálské uniformě. „Tito separatisté nedávno učinili fanatická prohlášení, která svědčí o jejich zradě čínského národa a jejich předků. Budou přibiti na sloup hanby dějin,“ prohlásil Tung.
Podle Tunga Peking zůstává odhodlaný usilovat o „mírové sjednocení“ s ostrovem, ovšem „tuto myšlenku čím dál víc oslabují separatisté (...) a zahraniční síly“. Agentura Reuters podotýká, že Čína dlouhodobě vyjadřuje rozhořčení nad politikou Spojených států, které sice nemají s Tchaj-wanem formální diplomatické vztahy, ovšem poskytují mu podporu – včetně prodeje zbraní.
Spory se Spojenými státy
Mezi separatisty Peking řadí i letos zvoleného tchajwanského prezidenta Laje Čching-te, který se před necelými dvěma týdny ujal úřadu. Nový prezident tvrdí, že sice neusiluje o nezávislost ostrova, ale je také proti sjednocení s Čínou. O budoucnosti Tchaj-wanu podle něj mohou rozhodnout jen jeho obyvatelé.
Tato otázka je také jedním z nejožehavějších bodů ve vztazích mezi Čínou a USA a byla také jedním z témat páteční schůzky ministra Tunga s jeho americkým protějškem Lloydem Austinem. Zástupce Pekingu uvedl, že Washington svým postojem porušuje své závazky a vysílá špatný signál „tchajwanským separatistům“.
Čínský ministr obrany obvinil Washington také z toho, že způsobuje rostoucí napětí mezi Čínou a Filipínami, jak napsala agentura AP. Peking podle ní čím dál asertivněji prosazuje své nároky na téměř celé Jihočínské moře a jeho lodě se v poslední době pouští do konfrontací s filipínskými plavidly.
Filipíny na to reagují snahami o vytvoření nových bezpečnostních partnerství s asijskými i západními zeměmi a daly zelenou zvýšení počtu amerických jednotek na místních základnách.
Podle Tunga Filipíny záměrně Čínu provokují. „Čína ukázala velkou zdrženlivost tváří v tvář těmto přestupkům a provokacím,“ citovala AP ministra. „Ale naše zdrženlivost má své meze,“ dodal.
