USA a Filipíny posilují spojenectví, reagují na agresivní chování Číny

Spojené státy a Filipíny oznámily další posílení vzájemného spojenectví během návštěvy amerických ministrů zahraničí a obrany Antonyho Blinkena a Lloyda Austina v Manile. Oba vysocí američtí představitelé se setkali se svými filipínskými protějšky a s tamním prezidentem Ferdinandem Marcosem.

Během úterý mají ministři představit vojenskou finanční pomoc ve výši 500 milionů dolarů (asi 11,74 miliardy korun) na zlepšení filipínské obrany a informovat o pokroku v navrhovaném paktu o sdílení vojenských zpravodajských informací. Tyto kroky jsou reakcí na agresivní akce Číny v oblasti Jihočínského moře a vyostřující se střety mezi Manilou a Pekingem kvůli sporným územím.

Aktuální situace je tam o něco klidnější poté, co Čína a Filipíny nedávno dosáhly prozatímního ujednání ohledně sporné Druhé Thomasovy mělčiny. V místě kotví stará filipínská válečná loď sloužící jako filipínská námořní základna. Filipíny tam pravidelně posílají lodě se zásobami a právě v posledních měsících docházelo k vážným střetům s čínskou pobřežní stráží, při nichž byli dokonce zraněni filipínští námořníci.

„Smysl dohody vzápětí zpochybnila rozdílná prohlášení Číny a Filipín, každá země ji vykládala jinak. Filipíny se ihned ohradily proti oznámení Číny, že Filipíny souhlasí s tím, že budou zásobovací mise oznamovat předem a že umožní inspekci čínské pobřežní stráže. Pro Filipíny je to nepřijatelný požadavek, loď kotví ve filipínské výlučné ekonomické zóně,“ vysvětlila zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

„Proto se s napětím očekávalo, za jakých okolností proběhne následující zásobovací mise, která se uskutečnila o víkendu. Obešla se tentokrát bez incidentů, Filipíny oznámily, že zásoby dopravovala civilní loď v doprovodu filipínské pobřežní stráže, a čínská pobřežní stráž zachovala tentokrát bezpečnou vzdálenost, nikoho neohrožovala,“ dodala zpravodajka ČT.

8 minut
Zpravodajka ČT Barbora Šámalová komentuje posílení spojenectví mezi Spojenými státy a Filipínami
Zdroj: ČT24

Spolupráce i s Austrálií a Japonskem

Blinken během návštěvy znovu potvrdil podporu USA Filipínám při obraně jejich svrchovaných práv. Blinken, Austin a Marcos diskutovali také o způsobech, jak pokračovat v úzké spolupráci s podobně smýšlejícími zeměmi, jako je Austrálie a Japonsko, v oblasti posilování právního státu, svobody moří a respektování územní svrchovanosti.

Právě s Japonskem a také s Jižní Koreou podepsali američtí ministři v pondělí významné obranné dohody.

Filipínský prezident Marcos loni schválil rozšíření americké vojenské přítomnosti v dalších čtyřech filipínských vojenských základnách v souladu s obrannou dohodou z roku 2014. Za jeho vlády se také uskutečnila největší válečná cvičení filipínských a amerických sil, což vyvolalo odpor Číny, která uvedla, že zvýšené rozmístění amerických sil ohrozí mír a bezpečnost v regionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 1 hhodinou

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 3 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...