USA a Filipíny posilují spojenectví, reagují na agresivní chování Číny

Spojené státy a Filipíny oznámily další posílení vzájemného spojenectví během návštěvy amerických ministrů zahraničí a obrany Antonyho Blinkena a Lloyda Austina v Manile. Oba vysocí američtí představitelé se setkali se svými filipínskými protějšky a s tamním prezidentem Ferdinandem Marcosem.

Během úterý mají ministři představit vojenskou finanční pomoc ve výši 500 milionů dolarů (asi 11,74 miliardy korun) na zlepšení filipínské obrany a informovat o pokroku v navrhovaném paktu o sdílení vojenských zpravodajských informací. Tyto kroky jsou reakcí na agresivní akce Číny v oblasti Jihočínského moře a vyostřující se střety mezi Manilou a Pekingem kvůli sporným územím.

Aktuální situace je tam o něco klidnější poté, co Čína a Filipíny nedávno dosáhly prozatímního ujednání ohledně sporné Druhé Thomasovy mělčiny. V místě kotví stará filipínská válečná loď sloužící jako filipínská námořní základna. Filipíny tam pravidelně posílají lodě se zásobami a právě v posledních měsících docházelo k vážným střetům s čínskou pobřežní stráží, při nichž byli dokonce zraněni filipínští námořníci.

„Smysl dohody vzápětí zpochybnila rozdílná prohlášení Číny a Filipín, každá země ji vykládala jinak. Filipíny se ihned ohradily proti oznámení Číny, že Filipíny souhlasí s tím, že budou zásobovací mise oznamovat předem a že umožní inspekci čínské pobřežní stráže. Pro Filipíny je to nepřijatelný požadavek, loď kotví ve filipínské výlučné ekonomické zóně,“ vysvětlila zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

„Proto se s napětím očekávalo, za jakých okolností proběhne následující zásobovací mise, která se uskutečnila o víkendu. Obešla se tentokrát bez incidentů, Filipíny oznámily, že zásoby dopravovala civilní loď v doprovodu filipínské pobřežní stráže, a čínská pobřežní stráž zachovala tentokrát bezpečnou vzdálenost, nikoho neohrožovala,“ dodala zpravodajka ČT.

Nahrávám video

Spolupráce i s Austrálií a Japonskem

Blinken během návštěvy znovu potvrdil podporu USA Filipínám při obraně jejich svrchovaných práv. Blinken, Austin a Marcos diskutovali také o způsobech, jak pokračovat v úzké spolupráci s podobně smýšlejícími zeměmi, jako je Austrálie a Japonsko, v oblasti posilování právního státu, svobody moří a respektování územní svrchovanosti.

Právě s Japonskem a také s Jižní Koreou podepsali američtí ministři v pondělí významné obranné dohody.

Filipínský prezident Marcos loni schválil rozšíření americké vojenské přítomnosti v dalších čtyřech filipínských vojenských základnách v souladu s obrannou dohodou z roku 2014. Za jeho vlády se také uskutečnila největší válečná cvičení filipínských a amerických sil, což vyvolalo odpor Číny, která uvedla, že zvýšené rozmístění amerických sil ohrozí mír a bezpečnost v regionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Během pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 1 hhodinou

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 1 hhodinou

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 5 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 6 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 7 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 8 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...